Smrt George Floyda

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Graffiti Floydovy tváře v berlínském Mauerparku

K úmrtí 46letého Afroameričana George Floyda došlo 25. května 2020 v americkém Minneapolisu v důsledku dušení způsobeného zásahem policisty Dereka Chauvina, který mu při jeho zatýkání klečel více než osm minut na krku.[1] Video zachycující tento incident vyvolalo silnou vlnu protestů intersekcionálně namířených proti rasismu a policejnímu násilí napříč Spojenými státy i dalšími zeměmi.[2]

Zatčení a smrt[editovat | editovat zdroj]

Improvizovaný památník v Chicagu k uctění George Floyda

Incident se odehrál 25. května 2020, krátce po osmé hodině večerní. 46letý Afroameričan George Floyd si šel do zdejšího obchodu Cup Foods koupit cigarety, při platbě ovšem měla obsluha podezření, že předložil padělanou dvacetidolarovou bankovku.[3] Zavolala proto policii, zatímco Floyd odešel do auta, které měl přistavené poblíž. Podle policejního mluvčí byl Floyd vyzván k tomu, ať auto opustí, čemuž měl „fyzicky vzdorovat“.[4] Této verzi nicméně odporovala později zveřejněná videa, natočená přihlížejícími kolemjdoucími a bezpečnostními kamerami, podle kterých měl zasahující policista problém dostat Floyda z vozidla, ne ale proto, že by Floyd projevoval známky odporu.[5] Poté byl Floyd spoután, avšak policistům se ho nedařilo dostat do auta, došlo ke strkanici, a nakonec se Floyd při zákroku svalil na zem a zasahujícím policistům řekl, že trpí klaustrofobií.[6][7]

Mediální pozornost si nicméně případ získal zejména kvůli virálnímu videu, natočenému kolemjdoucí osobou, ve kterém bělošský policista Derek Chauvin klečel na krku zatýkaného George Floyda krátce potom, co se Floyd sesunul k zemi, když měl být naložen do policejního auta.[4] Záznam začínal tím, že Floyd vzdychal a opakoval, že nemůže dýchat. Poté, co Floyd řekl, že umírá, odpověděl mu Chauvin, ať se uklidní, a zeptal se ho, co chce. Na to Floyd odpověděl: „Prosím, ta noha na mém krku, nemůžu dýchat.“ Mezitím neidentifikovatelný hlas přikázal, ať Floyda naloží do auta. Ten souhlasil, ale namítl, že se nemůže hýbat, protože Chauvin mu stále klečel na krku. Floyd začal krvácet z nosu, načež policisté zavolali záchranku. Floyd prosil o pomoc a v pláči volal: „Mami!“, na což žádný z policistů neodpověděl.[8][9][10] Na Floydově krku Chauvin klečel i ve chvíli, kdy se Floyd přestal hýbat a křičet. Jeho pravděpodobně již mrtvé tělo bylo následně naloženo do sanitky.[11]

Podle oficiální pitvy byla příčinou smrti kombinace policejního zákroku, zdravotních problémů a přítomných omamných látek v těle.[12] Podle závěru pitvy provedené soukromým patologem zemřel Floyd na udušení.[13] Chauvin byl po mediálním nátlaku obviněn z vraždy třetího stupně, která byla později překlasifikovaná na vraždu druhého stupně. Podle jeho policejních záznamů na něj za 19 let služby u policie[14] bylo podáno 17 stížností.[15] Spolu s ním byli obviněni i další tři zasahující policisté,[16] Afroameričan Alexander Kueng, Thomas Lane a Tou Thao,[17] který pochází z komunity hmongských uprchlíků.[18] Kueng a Lane byli kadeti, kteří byli ve službě teprve několik dní.[17] Chauvin a Floyd pracovali v minulosti jako ochranka ve stejném podniku a podle některých zdrojů existuje možnost, že se osobně znali. Floyd měl za sebou kriminální minulost týkající se většinou drogových deliktů a krádeží. Za nejzávažnější trestný čin, ozbrojené loupežné přepadenítexaském Houstonu, byl v roce 2009 odsouzen na pět let vězení.[19][20] Není jasné, zda zasahující policisté věděli o jeho trestní minulosti a zda to hrálo roli při jejich zákroku.[20]

Protesty a jejich pozadí[editovat | editovat zdroj]

Protest v Minneapolisu den po Floydově smrti
Hořící budova v Minneapolis, 29. května 2020

Zveřejnění videozáznamu násilné smrti Afroameričana Floyda vedlo k vlně nepokojů ve více než 100 amerických městech. Ty pokračovaly v odkazu na podobné protesty historického hnutí za občanská práva a hnutí Black Lives Matter, které bojuje proti policejní brutalitě, systematickému rasismu, rasovému profilování a dvojímu metru uvnitř policejních institucí.[21] Floydově smrti v předchozích letech předcházely podobné události, kdy nepřiměřený zákrok policie vedl k usmrcení černošského občana. Mezi mediálně nejznámější patří zastřelení Michaela Browna v roce 2014, smrt Freddieho Graye v roce 2015 a zabití Philanda Castila a Justine Damondové v roce 2016 v Minneapolis. Mediální pozornost na sebe rovněž strhl případ smrti Erica Garnera v New Yorku v roce 2014. Některé případy vyvolaly již tehdy masové demonstrace.[22]

Přestože protesty v Minneapolis byly zpočátku poklidné, skupiny demonstrujících začaly v pozdějších hodinách rozbíjet a vykrádat výlohy a obchody, ničit policejní i jiná auta a zapalovat různé objekty.[23][24] Policie nasadila těžkooděnce a použila mj. slzný plyngumové projektily. Někteří protestující naproti tomu na policii házeli kameny a jiné objekty.[25][26] Některá média v této souvislosti začala poukazovat na agresivní přístup, který policie uplatňovala proti protestům a nepokojům po smrti George Floyda, v kontrastu s údajně mírnějším postupem proti některým demonstracím převážně bělošských občanů s mnohdy viditelně nošenými zbraněmi, kteří předtím protestovali proti restrikcím a povinné karanténě během koronavirové pandemie.[26] Tento sentiment se rozšířil i na sociálních sítích.[27][28]

Ke 31. květnu byl vyhlášen noční zákaz vycházení ve 25 městech v 16 amerických státech.[29] Nepokoje provázely i nadále násilné střety s policií, ničení majetku, rabování obchodů a rozbíjení výloh.[30][31] Část protestů v pozdějších dnech však již byla klidnějších.[32] Policie zatkla na čtyři tisíce lidí, většinu z nich následně propustila.[33] Stovky lidí na obou stranách byly při protestech zraněny, několik jich pak zemřelo, ať už rukou policie nebo v důsledku střetů s demonstranty. Městskou část Capitol Hill v Seattlu demonstranti po stažení policie zatarasili a vytvořili zde „autonomní zónu“ bez přístupu policie.[34][35]

Solidární protesty se konaly i v Praze a dalších evropských a světových městech.[36] Mimo USA se protesty proti rasismu a policejní brutalitě nejvíce rozhořely ve Spojeném království.[37] Během londýnských protestů 13. června se například dostala do střetu s členy hnutí BLM krajně pravicová skupina a policie zadržela více než 100 lidí. Mediální pozornost pak vzbudil snímek černocha Patricka Hutchinsona, který odnesl do bezpečí zraněného bílého muže.[38]

Strhávání soch a pomníků[editovat | editovat zdroj]

Stržená socha Kryštofa Kolumba u Kapitolu státu Minnesota ve městě Saint Paul, 10. června 2020

Mediální pozornost si získalo zejména strhávání a vandalizování soch a pomníků, které podle protestujících oslavují rasistickoukoloniální minulost.[39][40] Poničena nebo odstraněna byla řada pomníků ve Spojených státech, zejména těch historicky spjatých s Konfederovanými státy americkými,[41] například pomník konfederačních vojáků ve městě BirminghamAlabamě.[42]Bostonu byla uražena hlava sochy Kryštofa Kolumba[43] a v Saint Paulu byl Kolumbův pomník 10. června stržen. Poničeny byly i další sochy v USA a v Evropě.[44]

Socha Edwarda Colstona, obchodníka s otroky a místního mecenáše, byla v britském Bristolu skupinou demonstrantů stržena a potopena v přístavu.[41] Ve Velké Británii vznikla iniciativa Topple the Racists, která vytvořila otevřenou mapu více než stovky soch, názvů ulic nebo veřejných míst, které shledává podobně problematickými.[pozn. 1][45]Londýně byla posprejována socha britského premiéra Winstona Churchilla. Pražskou sochu Winstona Churchilla, která stojí na náměstí Winstona Churchilla na Žižkově,[49] neznámé pachatelky posprejovaly nápisy „Byl rasista. Black Lives Matter“.[50][51]

Dne 19. června 2020, v předvečer svátku Juneteeth, který je všeobecně považován za den konce otroctví, demonstranti ve městě Portland zahalili do americké vlajky sochu prvního prezidenta USA George Washingtona,[pozn. 2] vlajku následně zapálili a sochu strhli na dlažbu.[53] Protestující v Oregonu rovněž strhli sochu Thomase Jeffersona, dalšího z Otců zakladatelů, a poničili pomníky bílých osadníků z 19. století, kteří do oblasti přicházeli po Oregonské stezce.[54]

Důsledky protestů v kultuře[editovat | editovat zdroj]

V návaznosti na smrt George Floyda a následné protesty protesty proti rasismu a policejní brutalitě některé televizní stanice, studia či distributoři trvale nebo dočasně stáhli z nabídky filmy či seriály, jež byly hodnoceny jako rasově neuctivé či kontroverzní. Mezi nimi byl např. komediální seriál britské BBC Malá Velká Británie nebo americkou reality show Policie v akci USA, a to kvůli svému údajně nekritickému zobrazování policie.[55] K jiným filmům, například historickému snímku z konce 30. let 20. století Jih proti Severu, byl v návaznosti na to přidán úvodní komentář, který vysvětloval historický kontext filmu.[56][57] Takové zásahy do kulturního provozu a dějinného obrazu v uměleckých dílech byly přijaty s nepochopením i u některých sympatizantů boje proti rasové diskriminaci.[58]

V Praze sympatie s hnutím BLM vyjádřilo například Švandovo divadlo na Smíchově nápisem „Black Lives Matter“, který vyvěsilo na markýze. Jeho ředitel následně přiznal nečekané množství agresivních a nenávistných reakcí na tento počin.[59]

Reakce[editovat | editovat zdroj]

Demonstranti ve Spojených státech požadovali po smrti George Floyda omezit financování policie[60]
Demonstrace na Karl-Marx-AlleeBerlíně 6. června 2020

Reakce na nepokoje se různily, zatímco někteří kritizovali jejich násilný charakter, jiní tomu vyjadřovali pochopení nebo naopak kritizovali násilné zásahy policie.[23][61]

Americký prezident Donald Trump ve svých prohlášeních vyjádřil lítost nad smrtí George Floyda a uvedl, že případ jeho smrti už začalo vyšetřovat ministerstvo vnitra USA a Federální úřad pro vyšetřování (FBI).[62] Současně vyzval k tvrdému zásahu proti některým demonstrantům, které označil za příslušníky Antifykrajní levice.[63] Na svém twitterovém účtu Trump pohrozil, že buď dostane starosta Minneapolisu Jacob Frey situaci ve městě pod kontrolu, nebo do něj vyšle Národní gardu: „Pokud se objeví jakékoliv potíže, tak převezmeme kontrolu, ale jakmile se začne rabovat, začne se i střílet.“[64][pozn. 3] Trump v této souvislosti uvedl, že má v úmyslu zařadit tzv. Antifu na seznam „domácích teroristických organizací“. K tomu uveřejnil Federální úřad pro vyšetřování (FBI) prohlášení, že nedisponuje žádnými informacemi, že by do protestů v neděli 31. května 2020 byla Antifa zapojena.[66] Zejména u konzervativně pravicových kruhů se Trumpův plán setkal s podporou.[67] Liberálnějšílevicoví političtí komentátoři naopak poukazovali na údajnou neproveditelnost Trumpova plánu, protože Antifa jednak není jasně řízenou organizací, ale síť nezávislých antifašistických skupin, především však z jejich pohledu nelze dle amerického práva označit domácí skupiny za „teroristické“.[68][69] Komentátor pro The Atlantic Ben Zimmer se domníval, že prezident Antifu využívá jako „neviditelného nepřítele, aby odvedl pozornost od systematickému rasismu“.[70]

Demokratický guvernér státu New York Andrew Cuomo upozornil, že protesty odhalily „institucionalizovanou nerovnost a diskriminaci v trestněprávním systému“, a dodal: „Pokud se to stane jednou dvakrát, možná se na to můžete dívat jako na individuální selhání. Pokud se to ale stane desetkrát nebo patnáctkrát a vy se na to stále díváte jako na selhání jednotlivců, tak jste buď slepí, nebo naschvál popíráte realitu.“[71] Pochopení pro protesty vyjádřila i řada osobností, mezi nimi například černošská rapperka Cardi B. „Policejní brutalita tu byla už dávno předtím, než jsem se narodila, díky sociálním sítím ale nebyla nikdy tak vidět. Kolik pokojných protestů už jsme viděli? Kolik trendujících hashtagů už jsme viděli? Lidi jsou unavení, proto se uchylují k násilnostem,“ napsala, přičemž připomněla pokojné, nenásilné protesty, které doprovázely policejní zabití nevinných Afroameričanů v minulosti.[72]

Demokratická starostka Washingtonu Muriel Bowserová nechala na hlavní ulici vedoucí k Bílému domu namalovat obří nápis přes celou šířku ulice „Black Lives Matter“ a toto prostranství přejmenovat na Black Lives Matter Plaza. Prostranství končí u kostela svatého Jana, před nímž se republikánský prezident Trump o několik dnů dříve nechal vyfotografovat s biblí v ruce, poté co policie rozehnala klidný protest na Lafayettově náměstí.[73]

Londýnský starosta Sadiq Khan pověřil nově založenou Commission for Diversity in the Public Realm (Komisi pro diverzitu ve veřejném prostoru), aby revidovala status všech londýnských pomníků, soch a názvů ulic. Ty, které nějak souvisí s otrokářstvím a kolonialismem, by měly být odstraněny. Podle Khana je diverzita Londýna jeho největší silou, avšak jeho pomníky a názvy bulvárů a veřejných prostor odráží zašlou éru.[74][75] Na svém Twitteru napsal: „Je smutnou pravdou, že mnoho z našeho bohatství pochází z obchodování s otroky. To však nesmí být oslavováno na našich veřejných místech.“[76]

Protesty v Baltimore v Marylandu

Britské úřady označily protesty za nezákonné, protože porušují pravidla sociálního distancování v době pandemie covidu-19.[77] Hlavní imunolog americké vlády Anthony Fauci vyjádřil obavy, že protesty mohou přispět k dalšímu šíření pandemie covid-19.[78]

S kritikou se shledala i demonstrace proti rasismu ve Francii, na níž někteří protestující proti svým oponentům skandovali antisemitská hesla namířená proti Izraeli a Židům.[79][80] Demonstranti také porušili zákaz veřejných shromáždění o více než 10 lidech, který byl ve Francii vyhlášen jako součást opatření v boji proti pandemii covidu-19.[80]

Přední představitelka Demokratické strany a předsedkyně americké Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová vyzvala, aby byly z budovy Kapitolu odstraněny sochy všech představitelů Konfederace a konfederačních vojáků z americké občanské války z let 1861 až 1865.[81]

Koncem června 2020 se král Filip v návaznosti na debaty kolem demonstrací jako historicky první belgický panovník omluvil za násilí, krutosti a ponižování v době belgické koloniální nadvlády v Kongu. Omluvný dopis zaslal prezidentovi Félixovi Tshisekedimu u příležitosti 60. výročí nezávislosti Konžské demokratické republiky.[82]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Seznam vytvářeli podporovatelé hnutí Black Lives Matter a uveřejnila jej organizace Stop Trump, která deklarovala, že tak chce rozvířit debatu o jejich dalším osudu. Do mapy je možné navrhovat další objekty a seznam se postupně rozrostl až na více než sto položek. K údajně problematickým osobnostem byly zařazeni kromě jiných bývalí britští premiéři Robert PeelWilliam Gladstone, mořeplavci Kryštof Kolumbus, James Cook, Francis Drake a námořní velitel Horatio Nelson, cestovatel Henry Morton Stanley nebo politička Nancy Astor.[45][46][47][48]
  2. Washington vlastnil rozsáhlé tabákové plantáže v Mount Vernonu, na nichž pracovali otroci.[52]
  3. Tento konkrétní tweet označila společnost Twitter jako „oslavující násilí“. Podobnou frázi … when the looting starts, the shooting starts. užil v roce 1967 šéf miamské policie Walter Headley, který se tak vyjádřil během slyšení o průběhu demonstrací za práva Afroameričanů.[65]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Přátelé mu říkali ‚Něžný obr‘. Kdo byl George Floyd, kvůli kterému se demonstruje v desítkách měst?. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, rev. 2020-05-30 [cit. 2020-05-31]. Dostupné online. 
  2. Live Updates: Protests Swell in U.S. and Beyond as George Floyd Is Mourned Near His Birthplace. The New York Times. 2020-06-07. Dostupné online [cit. 2020-06-07]. ISSN 0362-4331. (anglicky) 
  3. CNN, Brian Ries. 8 notable details in the criminal complaint against ex-Minneapolis Police Officer Derek Chauvin. CNN [online]. [cit. 2020-06-02]. Dostupné online. 
  4. a b Video shows Minneapolis cop with knee on neck of motionless, moaning man who later died. www.cbsnews.com [online]. [cit. 2020-06-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. OWEN, Tess. New Videos Appear to Undermine Police Account That George Floyd 'Resisted' Officers [online]. Vice, 2020-05-28 [cit. 2020-06-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. JEMELKA, Petr. Udělejte si obrázek sami: Takhle probíhal policejní zákrok na černocha Floyda - Novinky.cz. www.novinky.cz [online]. [cit. 2020-06-07]. Dostupné online. 
  7. Video napovědělo, jak se odehrály poslední okamžiky před Floydovou smrtí. iDNES.cz [online]. 2020-06-02 [cit. 2020-06-09]. Dostupné online. 
  8. MCLAUGHLIN, Kelly. Use-of-force experts say George Floyd's arrest was 'horrific' and 'blatantly inconsistent with good police procedure'. Insider [online]. [cit. 2020-06-02]. Dostupné online. 
  9. OCKERMAN, Emma. A Cop Kneeled on a Black Man's Neck Until He Said He Couldn't Breathe. He Died at the Hospital. [online]. Vice, 2020-05-26 [cit. 2020-06-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. US police fired after death of unarmed black man. BBC News. 2020-05-27. Dostupné online [cit. 2020-06-02]. (anglicky) 
  11. CULVER, Jordan. What we know about the death of George Floyd: 4 Minneapolis police officers fired after 'horrifying' video hits social media. USA TODAY [online]. [cit. 2020-06-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. Two autopsies both find George Floyd died by homicide, but differ on some key details. www.cbsnews.com [online]. [cit. 2020-06-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. Jsou známy výsledky soukromé pitvy, George Floyd zemřel na udušení. Seznam Zprávy [online]. [cit. 2020-06-02]. Dostupné online. 
  14. What we know about Derek Chauvin and Tou Thao, two of the officers caught on tape in the death of George Floyd. Star Tribune [online]. [cit. 2020-06-18]. Dostupné online. 
  15. MANNIX, Andy. What we know about Derek Chauvin and Tou Thao, two of the officers caught on tape in the death of George Floyd. StarTribune [online]. 2020-05-26 [cit. 2020-06-02]. Dostupné online. 
  16. George Floyd's Full Autopsy Released, Tested Positive for COVID-19 in April. TMZ [online]. [cit. 2020-06-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  17. a b What we know about the four ex-police officers charged in George Floyd's death. CNN [online]. 5. června 2020. Dostupné online. 
  18. For One Immigrant Community, George Floyd's Death Isn't Just About Black And White. NPR [online]. 4. června 2020. Dostupné online. 
  19. Hromotluk Floyd a policista, který ho zatýkal, byli v minulosti kolegové. Novinky.cz [online]. 1. června 2020. Dostupné online. 
  20. a b LEE, Jessica. Background Check: Investigating George Floyd’s Criminal Record. Snopes.com [online]. 2020-06-12 [cit. 2020-06-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  21. Data místo dojmů: Jaký je rasový poměr zatčených a zabitých policií v USA. Novinky.cz [online]. 16. června 2020. Dostupné online. 
  22. How a death in Ferguson sparked a movement in America. www.cbsnews.com [online]. [cit. 2020-06-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  23. a b SOBOTA, Jiří. Násilné nepokoje se šíří po celých USA, v některých městech je zákaz vycházení. Týdeník Respekt [online]. [cit. 2020-06-02]. Dostupné online. 
  24. PRESS, Associated. Minneapolis police station torched amid George Floyd protest. POLITICO [online]. [cit. 2020-06-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  25. 'It's Real Ugly': Protesters Clash With Minneapolis Police After George Floyd's Death [online]. 2020-05-26 [cit. 2020-06-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  26. a b How US police responded differently to protesters demanding justice for George Floyd and anti-lockdown rallies. SBS News [online]. [cit. 2020-06-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  27. Tweet showing difference between Michigan and Minneapolis protesters goes viral in light of George Floyd's death. The Independent [online]. 2020-05-28 [cit. 2020-06-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  28. ZHOU, Li. Photos capture the stark contrast in police response to George Floyd protests vs. anti-lockdown protests. Vox [online]. 2020-05-27 [cit. 2020-06-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  29. Nepokoje po smrti George Floyda neutichají. Zákaz vycházení už vyhlásilo 25 měst v 16 státech USA. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, rev. 2020-05-31 [cit. 2020-05-31]. Dostupné online. 
  30. ČTK. Stále více amerických měst zavádí kvůli rabování zákaz vycházení. E15.cz [online]. 2020-05-31 [cit. 2020-06-16]. Dostupné online. 
  31. Echo24, ČTK. Demonstrace, rabování a zapalování aut v USA nekončí. Do davu vjela i cisterna - Echo24.cz. echo24.cz [online]. 2020-06-01 [cit. 2020-06-16]. Dostupné online. (česky) 
  32. LUSCOMBE, Richard; HO, Vivian. George Floyd protests enter third week as push for change sweeps America. The Guardian. 2020-06-07. Dostupné online [cit. 2020-06-09]. ISSN 0261-3077. (anglicky) 
  33. Unrest overshadows peaceful US protests for another night. AP NEWS [online]. 2020-05-31 [cit. 2020-06-02]. Dostupné online. 
  34. ULRYCHOVÁ, Tereza. Žádná policie, koncerty a svoboda. Protestující zabrali část Seattlu. Seznam Zprávy [online]. 2020-06-12 [cit. 2020-06-22]. Dostupné online. 
  35. RUT, Václav. V Seattlu vznikla autonomní zóna, kam policie nemůže. Lidé chtějí své město zpět. A2larm [online]. 2020-06-19 [cit. 2020-06-22]. Dostupné online. 
  36. Praha, Londýn, Berlín. V ulicích světových metropolí protestovaly tisíce lidí proti rasismu. iROZHLAS [online]. [cit. 2020-06-09]. Dostupné online. (česky) 
  37. Tisíce lidí v Londýně vyjadřovaly solidaritu s protesty v USA, Johnson jejich chování ‚naprosto chápe‘ | Svět. Lidovky.cz [online]. 2020-06-03 [cit. 2020-06-12]. Dostupné online. (česky) 
  38. Chtěl jsem předejít katastrofě, řekl černoch, který při protestu v Londýně pomohl zraněnému bílému muži. Lidovky.cz [online]. MAFRA, 2020-06-15 [cit. 2020-06-16]. Dostupné online. 
  39. GROVIER, Kelly. Black Lives Matter protests: Why are statues so powerful?. www.bbc.com [online]. [cit. 2020-06-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  40. CNN, Jack Guy. Britain's imperialist monuments face a bitter reckoning amid Black Lives Matter protests. CNN [online]. [cit. 2020-06-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  41. a b Black Lives Matter: How statues of controversial colonial figures became targets across the world. Sky News [online]. [cit. 2020-06-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  42. Alabama attorney general sues Birmingham for removing Confederate monument. al.com. 2. června 2020. Dostupné online. (anglicky) 
  43. Head removed from Christopher Columbus statue in Boston. www.boston.com [online]. [cit. 2020-06-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  44. Při demonstraci hnutí Black Lives Matter pomočili a počmárali sochu Churchilla. Na výročí Dne D. Echo 24 [online]. 6. června 2020. Dostupné online. 
  45. a b Topple the Racists [online]. Stop Trump [cit. 2020-06-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  46. LANGTON, Kaisha. Black Lives Matter 'racist' statues MAPPED: Are any of the 112 statues near you?. Daily Express [online]. 2020-06-12 [cit. 2020-06-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  47. GARDNER, Bill. Anti-racism activists draw up 'hit list' of 60 statues they want toppled in London, England. National Post [online]. 2020-06-09 [cit. 2020-06-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  48. OBRAZEM: Seznam pomníků osobností, které mají být zničeny, v lepším případě demontovány. Echo24 [online]. 2020-06-10 [cit. 2020-06-15]. Dostupné online. 
  49. Churchill byl nekriticky heroizován, jeho obraz teď dostane na frak, říká historik. Aktuálně.cz [online]. 2020-06-11 [cit. 2020-06-12]. Dostupné online. (česky) 
  50. Autorky nápisu na soše Winstona Churchilla: „Chtěly jsme upozornit na jeho zločiny.“. A2larm [online]. 2020-06-13. Dostupné online. 
  51. Někdo posprejoval sochu Churchilla na Žižkově, jako protest proti rasismu. iDnes.cz [online]. 11. června 2020. Dostupné online. 
  52. KOPŘIVA, Jakub. Sukničkář i otrokářský prezident. Přečtěte si, kdo se podílel na vzniku USA. Lidovky.cz [online]. 2016-07-04 [cit. 2020-06-23]. Dostupné online. 
  53. O'NEILL, Natalie: George Washington statue in Portland toppled, set on fire. The New York Post, [1], 19. června 2020 (anglicky).
  54. Protesters pull down George Washington statue in Portland. Associated Press [online]. 19. června 2020. Dostupné online. 
  55. LEGASPI, Althea; LEGASPI, Althea. Rolling Stone [online]. 2020-06-10 [cit. 2020-06-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  56. FILA, Kamil. Komentář Kamila Fily: Budeme muset vyčistit kulturu, aby nebyla urážlivá?. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2020-06-11 [cit. 2020-06-16]. Dostupné online. 
  57. Rasistický Jih proti Severu? Problém není ve filmech, ale v systému, říká Bláhová. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2020-06-13 [cit. 2020-06-16]. Dostupné online. 
  58. TOTUŠEK, Jaroslav. ,Jedna velká hloupost.‘ Odstraňování starých filmů a seriálů vadí i některým aktivistům. Lidovky.cz [online]. MAFRA, 2020-06-15 [cit. 2020-06-16]. Dostupné online. 
  59. TOTUŠEK, Jaroslav. Nápis Black Lives Matter na Švandově divadle? Tolik projevů rasové nenávisti jsme nečekali, říká jeho ředitel | Kultura. Lidovky.cz [online]. 2020-06-16 [cit. 2020-06-16]. Dostupné online. (česky) 
  60. Minneapolis se po smrti George Floyda chystá rozpustit městskou policii. Český rozhlas [online]. 8. června 2020. Dostupné online. 
  61. Jen stáli na terase, dostali zásah. Garda v Minneapolisu střílí barvou. iDNES.cz [online]. 2020-06-01 [cit. 2020-06-02]. Dostupné online. 
  62. Případ smrti zatýkaného černocha už plně vyšetřuje ministerstvo a FBI, uvedl Trump. ČT24 [online]. 2020-05-28 [cit. 2020-06-02]. Dostupné online. 
  63. Trump Administration Blames Far-Left Extremists In George Floyd Protests. NPR.org [online]. [cit. 2020-06-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  64. Trump warns 'when looting starts, shooting starts' as fires burn in Minneapolis. NBC News [online]. [cit. 2020-06-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  65. SPRUNT, Barbara. The History Behind 'When The Looting Starts, The Shooting Starts'. npr.org [online]. 2020-05-29 [cit. 2020-06-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  66. KLIPPENSTEIN, Ken. The FBI Finds ‘No Intel Indicating Antifa Involvement’ in Sunday’s Violence. www.thenation.com. 2020-06-02. Dostupné online [cit. 2020-06-09]. ISSN 0027-8378. (anglicky) 
  67. How ‘antifa’ became a Trump catch-all. POLITICO [online]. [cit. 2020-06-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  68. Američané se napadají tyčemi a Trump hledá veřejného nepřítele. Z násilí viní Antifu. Aktuálně.cz [online]. 2020-06-02 [cit. 2020-06-02]. Dostupné online. (česky) 
  69. Kde se vzala Antifa? O teroristy nejde. Seznam Zprávy [online]. [cit. 2020-06-05]. Dostupné online. 
  70. ZIMMER, Ben. Why Trump Is So Obsessed With Antifa. The Atlantic [online]. 2020-06-04 [cit. 2020-06-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  71. CNN. The protests and Covid-19 have exposed the inequality in our society, Gov. Cuomo says. CNN [online]. 2020-05-30 [cit. 2020-06-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  72. BOSSI, Andrea. As Protests Surge For George Floyd, Artists Take To Social Media For Justice, Donations And Song. Forbes [online]. [cit. 2020-06-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  73. Washingtonská radnice nechala na ulici vedoucí k Bílému domu vytvořit nápis Black Lives Matter | Svět. Lidovky.cz [online]. 2020-06-07 [cit. 2020-06-16]. Dostupné online. (česky) 
  74. London launches commission to review diversity of public realm landmarks, statues, and monuments. Archinect News. 9. června 2020. Dostupné online. (anglicky) 
  75. UK municipal leaders reassess statues linked to slave trade. Financial Times. 9. června 2020. Dostupné online. (anglicky) 
  76. Další sochu otrokáře odstranili v Londýně. Starosta chce přejmenovat ulice. iDnes.cz [online]. 10. června 2020. Dostupné online. 
  77. George Floyd death: UK protests are 'unlawful'. BBC News [online]. 5. června 2020. Dostupné online. 
  78. George Floyd protests in America provide ‘perfect recipe’ for spreading coronavirus. The Times [online]. 7. června 2020. Dostupné online. 
  79. LIPHSHIZ, Cnaan. Protesters shout ‘dirty Jews’ at Paris rally against police racism. www.timesofisrael.com [online]. [cit. 2020-06-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  80. a b „Špinaví Židé.“ Skandování na demonstraci proti rasismu v Paříži se zvrhlo. Novinky.cz [online]. 15. června 2020. Dostupné online. 
  81. Skládají poctu nenávisti. Pelosiová vyzývá k odstranění soch z Kapitolu. iDnes.cz [online]. 11. června 2020. Dostupné online. 
  82. ČTK. Král Philippe se jako první belgický panovník omluvil Kongu za koloniální násilí, krutosti a ponižování. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2020-06-30 [cit. 2020-06-30]. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]