Daniel Ortega

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Daniel Ortega
Daniel Ortega (cropped).jpg
Stranická příslušnost
Členství Sandinisté

Narození 11. listopadu 1945 (72 let)
La Libertad
Choť Rosario Murillo
Profese politik a spisovatel
Ocenění Mezinárodní cena Muammara Kaddáfího za lidská práva
Süchbátarův řád
Řád Cti a slávy
Řád Josého Martího
Řád Přátelství
… více na Wikidatech
Commons Kategorie Daniel Ortega
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Rosario Murillo, manželka Daniela Ortegy

José Daniel Ortega Saavedra (* 11. listopadu 1945, La Libertad[1]) je nikaragujský politik. V současnosti vykonává funkci prezidenta země, funkce se ujal 10. ledna 2007.

Život[editovat | editovat zdroj]

Ortega vyrůstal v rodině, která byla v opozici vůči diktatuře rodu Somozů. V roce 1962 vstoupil do odbojové organizace Sandinovská fronta národního osvobození (FSLN). O rok později začal studovat na univerzitě Universidad de América Central, studium však nedokončil a věnoval se odbojové činnosti. Oženil se s revoluční básnířkou Rosariou Murillou Zambrana (* 1951)[2].

Roku 1967 se stal vůdcem FSLN pro guerillové akce ve městech. Ve snaze opatřit finanční prostředky pro odboj téhož roku vyloupil banku, byl však dopaden a odsouzen do vězení, kde pobýval do roku 1974. Po propuštění byl vyhoštěn na Kubu, kde za podpory kubánského a sovětského režimu připravoval revoluci v Nikaragui.

Sandinovské frontě se podařilo v roce 1979 svrhnout diktaturu rodu Somozů při tzv. Sandinistické revoluci. Ortega se stal roku 1981 koordinátorem vládní junty a v roce 1984 byl zvolen ve nedemokratických volbách prezidentem. Voleb se nemohla účastnit opozice. Od roku 1979 do 1990 byla jedinou vládní stranou. Diktaturu Somozů tak vystřídala marxistická diktatura klanu Ortegů. Jeho režim byl podporován ze strany SSSR, během občanské války za jeho vlády probíhal boj s tzv. „contras“ podporovanými USA a jejich tehdejším prezidentem Ronaldem Reaganem. Po konci studené války v roce 1990 podepsaly obě strany příměří. Následné prezidentské volby Ortega prohrál, úřadu se ujala Violeta Chamorro.

Ortega kandidoval i v dalších prezidentských volbách, zprvu však neúspěšně. Roku 1996 prohrál s Arnoldem Alemánem; v roce 2001 s Enriquem Bolañosem. Vyhrál až volby v roce 2006 v atmosféře přetrvávající chudoby a nespokojenosti s liberálními reformami a s korupcí. K jeho vítězství přispěl i jeho příklon ke katolické církvi, která byla za jeho předešlého režimu perzekvována. Před volbami se mimo jiné zaručil za bezpečnost zahraničních investic.

Názory, které zastává[editovat | editovat zdroj]

Zastává ideu multipolárního světa coby opozici k bipolárnímu či monopolárnímu řádu, ve kterém by jedna supervelmoc diktovala ostatním zemím své zájmy. Angažuje se v dokončení nikaragujského průplavu, který podle jeho slov přispěje k větší nezávislosti jeho země na USA a EU. Kloní se k levici, k větší vzájemnosti zemí Střední a Latinské Ameriky, je odpůrcem neoliberalismu, o němž zmiňuje, že skončil katastrofou.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Biografia de Daniel Ortega. www.biografiasyvidas.com [online].  [cit. 2016-11-10]. Dostupné online.  
  2. Biografía de Daniel Ortega Saavedra. www.buscabiografias.com [online].  [cit. 2016-11-10]. Dostupné online.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Předchůdce Daniel Ortega Nástupce
vládní junta prezident Nikaraguy
10. ledna 198525. dubna 1990
Violeta Chamorro
Enrique Bolaños prezident Nikaraguy
od 10. ledna 2007
úřadující