Rosalynn Carterová
| Rosalynn Carterová | |||||||||||
 | |||||||||||
| |||||||||||
| |||||||||||
|
| |||||||||||
| Narození |
18. srpna 1927 Plains  Georgie, USA | ||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Choť | Jimmy Carter | ||||||||||
| Děti |
John William James Earl Donnel Jeffrey | ||||||||||
| Sídlo | Plains | ||||||||||
| Alma mater | Georgia Southwestern State University | ||||||||||
| Zaměstnání | První dáma USA | ||||||||||
| Profese | politička a feministka | ||||||||||
| Ocenění |
Prezidentská medaile svobody (1999) Sarnat Prize (2000) Národní ženská síň slávy (2001) Women's Caucus for Art Lifetime Achievement Award (2005) American Peace Award (2009) … více na Wikidatech | ||||||||||
| Commons | Kategorie Rosalynn Carter | ||||||||||
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |||||||||||
Eleanor Rosalynn Smithová Carterová (* 18. srpna 1927, Plains, Georgia) je žena 39. prezidenta USA Jimmyho Cartera a v letech 1977–1981 vykonávala funkci první dámy USA.
Narodila se v rodině Wilburna Edgara Smithe a jeho ženy Francis Allethey („Allie“) Murrayové Smithové. Od základní školy byla aktivní, ráda veřejně vystupovala. Vystudovala Georgia Southwestern State University v americkém městě Americus.
7. července 1946 se vdala za Jimmyho Cartera. Manželé Carterovi měli 3 syny: Johna Williama „Jacka“ (1947), Jamese Earla „Chipa“ (1950) a Donnela Jeffreyho „Jeffa“ (1952). Mezi manželi bylo rovné partnerství.[1] Díky manželovi procestovala celé Spojené státy. Po smrti Carterova otce se rodina vrátila do Plains na statek.
Od roku 1963 se její manžel začíná politicky angažovat, ona pracuje na jeho volební kampani, zabývá se hlavně stykem s veřejností. Během manželova působení jako guvernér spolupracovala na programu pro duševně nemocné.
Roku 1977 se stal její muž prezidentem, ona se účastnila většiny zasedání kabinetu, radila mu. Mezi své priority počítala prosazování zájmů starších lidí, rasovou otázku. Díky své dobré španělštině se angažovala v Latinské Americe. Podnikla velkou zahraniční cestu bez účasti prezidenta, kde prezentovala postoje své země. Díky své práci dokázala zvýšit význam prvních dam, což bylo velmi kladně hodnoceno ve veřejných průzkumech. V roce 1979 se angažovala v utečeneckých táborech v Thajsku a Kambodži. Spolu s manželem prosadila zaměstnávání menšin (Afroameričané, Hispánci, ženy) ve federálních úřadech. Prosazovala rovnost žen a mužů a snažila se propagovat ochranu životního prostředí.
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ GASSERT, Philipp. První dámy Ameriky. Praha: Nakladatelství BRÁNA, 2001. ISBN 80-7243-133-1. Kapitola Politická partnerka, s. 191-201. (česky)
