Rosalynn Carterová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Rosalynn Carterová
Oficiální portrét z února 1977
Oficiální portrét z února 1977

41. první dáma USA
V roli:
20. ledna 1977 – 20. ledna 1981
Předchůdkyně Betty Fordová
Nástupkyně Nancy Reaganová
Stranická příslušnost
Členství Demokratická strana

Narození 18. srpna 1927
Plains, Georgie
Spojené státy americkéSpojené státy americké Spojené státy americké
Titul první dáma USA
Choť Jimmy Carter
Děti Amy Lynn Carter (born October 19, 1967) iJohn William
James Earl
Donnel Jeffrey
Příbuzní Jason Carter (politician)[1] a Sarah R. Carter[1] (vnoučata)
Sídlo Plains
Alma mater Georgia Southwestern State University
Profese politička, feministka a autorka autobiografie
Ocenění Prezidentská medaile svobody (1999)
Sarnat Prize (2000)
Národní ženská síň slávy (2001)
Women's Caucus for Art Lifetime Achievement Award (2005)
American Peace Award (2009)
… více na Wikidatech
Podpis Rosalynn Carterová, podpis
Commons Rosalynn Carter
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Eleanor Rosalynn Smithová Carterová (* 18. srpna 1927 Plains, Georgie) je žena 39. prezidenta USA Jimmyho Cartera a v letech 19771981 vykonávala funkci první dámy USA.

Narodila se v rodině Wilburna Edgara Smithe a jeho ženy Francis Allethey („Allie“) Murrayové Smithové. Od základní školy byla aktivní, ráda veřejně vystupovala. Vystudovala Georgia Southwestern State University v americkém městě Americus.

7. července 1946 se vdala za Jimmyho Cartera. Manželé Carterovi měli jednu dceru Amy Lynn Carter (1967) a 3 syny: Johna Williama „Jacka“ (1947), Jamese Earla „Chipa“ (1950) a Donnela Jeffreyho „Jeffa“ (1952). Mezi manželi bylo rovné partnerství.[2] Díky manželovi procestovala celé Spojené státy. Po smrti Carterova otce se rodina vrátila do Plains na statek.

Od roku 1963 se její manžel začíná politicky angažovat, ona pracuje na jeho volební kampani, zabývá se hlavně stykem s veřejností. Během manželova působení jako guvernér spolupracovala na programu pro duševně nemocné.

Carterová s Michelle Obamovou a Jill Bidenovou v roce 2014.

Roku 1977 se stal její muž prezidentem, ona se účastnila většiny zasedání kabinetu, radila mu. Mezi své priority počítala prosazování zájmů starších lidí, rasovou otázku. Díky své dobré španělštině se angažovala v Latinské Americe. Podnikla velkou zahraniční cestu bez účasti prezidenta, kde prezentovala postoje své země. Díky své práci dokázala zvýšit význam prvních dam, což bylo velmi kladně hodnoceno ve veřejných průzkumech. V roce 1979 se angažovala v utečeneckých táborech v Thajsku a Kambodži. Spolu s manželem prosadila zaměstnávání menšin (Afroameričané, Hispánci, ženy) ve federálních úřadech. Prosazovala rovnost žen a mužů a snažila se propagovat ochranu životního prostředí.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b New Georgia Encyclopedia. Dostupné online. [cit. 2021-02-02]
  2. GASSERT, Philipp. První dámy Ameriky. Praha: Nakladatelství BRÁNA, 2001. ISBN 80-7243-133-1. Kapitola Politická partnerka, s. 191-201. (česky)