Přeskočit na obsah

Demence

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Demence
Porovnání zdravého mozku starší osoby, a mozku atrofovaného při pokročilé formě Alzheimerovy choroby
Porovnání zdravého mozku starší osoby, a mozku atrofovaného při pokročilé formě Alzheimerovy choroby
Klasifikace
MKN-10F00.F07.
MeSHD003704
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Demence je závažná mozková choroba zapříčiněná degenerativními změnami v mozkové tkáni. Jejich podstatou jsou poté rozličné chorobné procesy a poškození, jako jsou Alzheimerova a Huntingtonova choroba, Frontotemporální lobární degenerace, či vzácná Creutzfeldtova–Jakobova nemoc. Většina forem demence postihuje jedince nad 60 let, nicméně v 19. století byla demence poměrně častá i mezi 30, 40 lety – nejobvykleji se jednalo o, dnes již vzácnou, progresivní paralýzu, tj. parenchymatózní syfilis. Ale i dnes je předčasná demence poměrně častý jev (AIDS dementia complex, mozkové nádory, různorodé heredopatie, atd.)

Ústředními příznaky demence je progresivní deteriorace rozumových schopností a změny osobnosti. Nejčasněji bývá postižena krátkodobá, později i dlouhodobá paměť, porušen je také úsudek a časoprostorová orientace, včetně ostatních kognitivních schopností, jakými je pozornost, schopnost komunikace, abstraktní myšlení a rozpoznávací funkce. Osobnost nemocného se postupně rozpadá, četné obtíže pro něj představují i běžné každodenní činnosti a jeho společenská role, pacient zapomíná již naučené úkony, jakými je oblékání, příprava jídla a hygiena, ztrácí své osobní věci, bloudí ve svém bydlišti. Tyto projevy velmi často doprovázejí i poruchy nálady, nezvyklé chování, nebo epizodické stavy zmatenosti (delirium) s hrozbou pádu. V případě afektivních poruch jsou nejčastějšími deprese, úzkost a apatie, zřídkavé ovšem nejsou ani euforie, mánie, či tzv. moria (rozjařené, nicméně velmi nevhodné chování, obtěžování, plané vtipkování, zlomyslnost). Objevují se i příznaky psychózy – halucinace, iluze, paranoia, nepřiléhavé emoce, nejčastěji pod obrazem deliria. Vzhledem k organické povaze demence se, v závislosti na původě onemocnění, projevují i poruchy hybnosti a rovnováhy, případné paralýzy a parestezie či extrapyramidové příznaky (tremor, pohybová rigidita).

Velmi významnou vlastností demence je ztráta již získaných duševních schopností, nikdy tedy nelze hovořit o demenci vrozené. Nejčastější formou demence je poté Alzheimerova choroba, frontotemporální a vaskulární demence. Prvotní příznaky demence se obvykle projevují jako postupné oslabování inteligence, schopnosti rozpoznávání a paměti, změny osobnosti, apatie a úpadek volní činnosti. V preseniu (do 50 až 60 let) bývá demence většinou sekundární, tj. v rámci jiného onemocnění (Pellagra, syfilis, AIDS, mozkové nádory, aj.)

Syndrom demence představuje komplexní zdravotnický, sociální, právní i ekonomický problém.

Podoby demence

[editovat | editovat zdroj]

Základní rozdělení

[editovat | editovat zdroj]

Demenci rozlišujeme ve dvou základních druzích, dle výskytu prvních příznaků:

Další rozdělení

[editovat | editovat zdroj]

Primární

[editovat | editovat zdroj]

Sekundární

[editovat | editovat zdroj]

Rizikové faktory

[editovat | editovat zdroj]

Onemocnění se rozvíjí převážně ve stáří. Rizikovými faktory pak jsou:

Nevhodná výživa

[editovat | editovat zdroj]
  • alkoholismus[1][2]
  • obezita[1], přejídání, viscerální tuk[zdroj?]
  • podvýživa, nedostatek některých živin, nekvalitní potraviny (nedostatek čerstvých, nezávadných potravin)[zdroj?]

Další poruchy v životosprávě

[editovat | editovat zdroj]
  • nedostatek spánku[1]
  • stres (zejména chronický) - nedostatečná relaxace
  • drogová závislost
  • znečištěné ovzduší, nikotinismus[1]

Jiné onemocnění či trauma

[editovat | editovat zdroj]

Psychické

[editovat | editovat zdroj]
  • nutnost opustit domov a blízké[3]
  1. a b c d e f g LIVINGSTON, Gill; HUNTLEY, Jonathan; SOMMERLAD, Andrew. Dementia prevention, intervention, and care: 2020 report of the Lancet Commission. The Lancet. 2020-08-08, roč. 396, čís. 10248, s. 413–446. PMID 32738937. Dostupné online [cit. 2020-09-19]. ISSN 0140-6736. DOI 10.1016/S0140-6736(20)30367-6. PMID 32738937. (English) 
  2. Largest study of its kind finds alcohol use biggest risk factor for dementia. medicalxpress.com [online]. 2018-02-21 [cit. 2022-01-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. Elderly may face increased dementia risk after a disaster. medicalxpress.com [online]. 2016-10-24 [cit. 2022-01-28]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Wikipedie neručí za správnost lékařských informací v tomto článku. V případě potřeby vyhledejte lékaře!
Přečtěte si prosím pokyny pro využití článků o zdravotnictví.