Přeskočit na obsah

Martha Washingtonová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Martha Washingtonová
1. první dáma USA
V roli:
30. dubna 1789 – 4. března 1797
Předchůdkyněvznik úřadu
NástupkyněAbigail Adamsová
Rodné jménoMartha Dandridge
Narození13. června 1731
Williamsburg, Virginie
Britská AmerikaBritská Amerika Britská Amerika
Úmrtí22. května 1802 (ve věku 70 let)
Mount Vernon, Virginie
USAUSA USA
Místo pohřbeníMount Vernon (1802–1831; 38°42′24″ s. š., 77°5′14″ z. d.)
Washington's Tomb (od 1831; 38°42′25″ s. š., 77°5′19″ z. d.)
ChoťDaniel Parke Custis (1750–1757)
George Washington (1759–1799)
RodičeJohn Dandridge a Frances Jones
DětiJohn Parke Custis
Daniel Parke Custis, Jr.
Frances Custisová
Martha Parke Custisová
PříbuzníBartholomew Dandridge, Anna Maria Dandridge Bassett a Elizabeth Dandridge Aylett Henley (sourozenci)
Elizabeth Parke Custis Law[1][2], Martha Parke Custis Peter[2], Eleanor Parke Custis Lewis[1][2] a George Washington Parke Custis[1] (vnoučata)
SídloMount Vernon, Virginie
Alma materMadame Grelaud's French School
ZaměstnáníPrvní dáma USA
Profesepolitička
NáboženstvíAnglikánská církev
PodpisMartha Washingtonová, podpis
CommonsMartha Washington
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Martha Dandridge Custis Washingtonová známá spíše jako Martha Washingtonová (nepřechýleně Washington; 2. června 1731 Williamsburg — 22. května 1802 Mount Vernon) byla manželkou George Washingtona, který byl otcem zakladatelem a prvním prezidentem Spojených států. Byla první první dámou Spojených států – ačkoli tento titul byl vytvořen až po její smrti, definovala roli manželky prezidenta a stanovila mnoho precedentů, které dodržovaly budoucí první dámy. Během svého působení byla označována jako „Lady Washingtonová“.

Životopis

[editovat | editovat zdroj]

Martha Dandridge se narodila 2. června 1731 na tabákové plantáži[3] Chestnut Grove Plantation v New Kent County v kolonii Virginie. Byla nejstarší dcerou Frances Jones, vnučky anglikánského faráře,[4] a Johna Dandridge, plantážníka z Virginie a okresního úředníka, který emigroval z Anglie. Měla tři bratry a čtyři sestry: Johna (1733–1749), Williama (1734–1776), Bartholomewa (1737–1785), Annu Marii „Fanny“ Bassett (1739–1777), Frances Dandridge (1744–1757), Elizabeth Aylett Henley (1749–1800) a Mary Dandridge (1756–1763).[5] Jako nejstarší z osmi sourozenců, Martha doma od raného věku zastávala mateřskou roli. Je možné, že měla dva nevlastní sourozence narozené mimo maželství – sestru Ann Dandridge Costin narozenou v otroctví[6] a bílého bratra Rapha Dandrige.[7]

Její otec měl navzdory svému relativnímu nedostatku bohatství dobré kontakty s virginskou aristokracií a Martha byla vychovávána tak, aby se chovala jako žena z vyšší společnosti.[8] Jako dcera plantážníka získala relativně kvalitní vzdělání, i když stále horší než její bratři.[9] Věnovala se jezdectví a jednou dokonce sjela na koni nahoru a dolu po schodech v domě svého strýce. Unikla trestu jen proto, že byl její otec ohromen jejími schopnostmi.[10]

Martha Dandridge Custis v roce 1757 na rytině od Johna Chestera Buttrea podle portrétu Johna Wollastona
Sňatek George Washingtona a Marthy Custis od Juniuse Brutuse Stearnse (1849)

První manželství (1749–1757)

[editovat | editovat zdroj]

V roce 1749 se Martha setkala s Danielem Parkem Custisem, synem bohatého plantážníka z Virginie. Chtěli se vzít, ale otec jejího budoucího ženicha, John Custis, byl velmi vybíravý, pokud šlo o to, která žena se provdá do rodiny. Nakonec však souhlasil a Martha se provdala za o dvacelt let staršího Custise dne 15. května 1750.[11] Po svatbě se Martha přestěhovala do manželova sídla na plantáži White House u řeky Pamunkey. Měli spolu čtyři děti: Daniela (* 1751), Frances (* 1753;), Johna (* 1754) a Marthu zvanou „Patsy” (* 1756). Syn Daniel zemřel v roce 1754 a dcera Frances zemřela v roce 1757.[12] Daniel Parke Custis byl jedním z nejbohatších mužů ve virginské kolonii a také jedním z největších otrokářů, který vlastnil téměř 300 otroků.[13]

Marta ovdověla v roce 1757 ve věku 26 let, když její manžel zemřel, pravděpodobně na závažnou infekci hrdla.[14] Po jeho smrti zdědila rozsáhlé panství, které on sám zdědil po svém otci. Po jeho smrti získala jednu třetinu jeho majetku a zbývající dvě třetiny byly přiděleny jejich dvěma malým dětem. Celková hodnota dědictví činila přibližně 33 000 dolarů (což odpovídá 1 139 782 dolarům v roce 2024), 17 000 akrů půdy a stovky otroků. Právní a finanční záležitosti spojené s dědictvím byly pro Marthu značně zatěžující, vzhledem k tomu, že vychovávala své dvě přeživší děti a truchlila nad ztrátou manžela, dvou dětí a otce.

Zůstala také zodpovědná za správu zemědělské půdy a dohled nad blahobytem otroků. Podle jejího životopisce „schopně spravovala pět plantáží, které jí zanechal její první manžel, a vyjednávala s londýnskými obchodníky nejlepší ceny tabáku“.[15]

Druhé manželství (1758–1774)

[editovat | editovat zdroj]

Podle jedné verze se Martha seznámila s Georgem Washingtonem během společenské sezóny ve Williamsburgu, a v následujících měsících, kdy měl Washington dovolenou z armády, se navzájem dvořili.[12] Podle jiného zdroje je seznámil společný známý, plukovník Chamberlayne, když oba v květnu 1758 přenocovali v jeho domě.[10] Svatba se konala 6. ledna 1759 na plantáži White House.[12]

Novomanželé strávili líbánky na plantáži White House,[7] poté pobývali ve Williamsburgu, kde George Washington působil jako poslanec ve Sněmovně burgessů, než se usadili na jeho panství Mount Vernon. V době jejich svatby byla Martha jednou z nejbohatších vdov ve Třinácti koloniích.[16] Jejich manželství zůstalo šťastné po následujících 40 let, částečně díky jejich podobnému pohledu na svět.[12] Manželství bylo založené na vzájemném respektu a sdílených zvyklostech, přičemž oba měli podobný denní režim a oba upřednostňovali rodinu a dobré jméno před vzrušením a neřestmi.[3]

V letech 1759–1775 žili Washingtonovi v Mount Vernon, kde se starali o svou plantáž. Martha vedla domácnost a pravidelně přijímala návštěvy. Pletla a dohlížela na výrobu oděvů a stala se zručnou v uzení masa v jejich udírně.  Téměř denně pořádala večírky, zvala hosty na večeři nebo na delší pobyty, protože rodina se stávala stále významnější v politickém a společenském životě Virginie.  Její manžel využil její bohatství k rozšíření jejich domu v Mount Vernon a proměnil jej ve výnosné panství.

 Washingtonovi neměli společné děti, ale vychovali Marthiny dvě přeživší děti. Martha je velmi chránila, zejména poté, co její dvě předchozí děti zemřely, a u Patsy byla zjištěna epilepsie.  V roce 1773 Patsy zemřela ve věku 17 let během epileptického záchvatu.[17][18] Marthy posledním přeživším dítetem byl syn John, který na podzim 1773 opustil King's College a v únoru 1774 se oženil s Eleanor Calvert. Washingtonovi doufali, že z jejich manželství vzejdou další děti, ale počít se jim nepodařilo.

Americká revoluce (1775–1789)

[editovat | editovat zdroj]

Život Washingtonových byl narušen eskalací americké revoluce v 70. letech 18. století. Přesto, že se šířily pověsti, že Martha byla loajalistkou, důsledně sdílela politické přesvědčení svého manžela. Silně podporovala jeho roli v patriotickém hnutí a jeho práci při prosazování svých přesvědčení v této věci. Zůstala v Mount Vernon, když byl George Washington v roce 1775 jmenován vrchním velitelem kontinentální armády, a dohlížela na stavbu nových křídel jejich domu. Poté se přestěhovala do domu svého švagra, aby nebyla tak nápadným terčem během americké války za nezávislost.

Revoluce byla prvním obdobím v jejich manželství, kdy byli od sebe delší dobu odděleni. Na podzim roku 1775 Martha odcestovala do Massachusetts, aby se setkala se svým manželem. Na cestě na sever poprvé zažila svůj nově nabytý status celebrity jako manželka slavného generála. Připojila se k němu v Cambridge, odkud on a další důstojníci kontinentální armády působili. Během pobytu v Cambridge sloužila jako hostitelka pro hosty důstojníků. V táboře také šila oblečení pro vojáky a povzbuzovala manželky ostatních důstojníků, aby dělaly totéž, což vedlo k vytvoření šicího kroužku, který přispěl k válečnému úsilí. Ačkoli to před svým okolím skrývala, Martha se bála střelby, která byla slyšet z nedalekého obléhání Bostonu.  Svého manžela doprovázela, když byly vojenské operace přesunuty do New Yorku, ale když se britské síly přiblížily, byla poslána do Filadelfie.[4]  Každé jaro, když konflikt pokračoval, se vracela do Mount Vernon.[12]

Nezávislé Spojené státy

[editovat | editovat zdroj]
Martha Washington od Rembrandta Pealea (kolem 1856), podle portrétu od jeho otce Charlese Willsona Pealea

Po podepsání Deklarace nezávislosti se americká revoluce pro Marthu stala stále více stresující, protože George Washington čelil větším rizikům na bojišti. Martha se každou zimu připojila ke svému manželovi v jeho táboře, když boje ustaly. Kvalita jejího ubytování se během těchto návštěv lišila, a to jak z hlediska pohodlí, tak bezpečnosti. Generál Lafayette pozoroval, že „svého manžela šíleně milovala“. Její manžel ji informoval o vývoji války a Martha pro něj někdy vykonávala administrativní práci a dokonce jí bylo dovoleno znát vojenská tajemství. Stala se symbolem válečného úsilí po boku George Washingtona jako babička, která se starala o vojáky.[12]

Marthin syn John sloužil jako civilní pomocník svého otce během obléhání Yorktownu v roce 1781, kdy zemřel na „táborovou horečku“, což byla diagnóza pro skvrnitý tyfus. Po jeho smrti Martha a George přijali dvě nejmladší z Johnových čtyř dětí – Eleanor (Nelly) Parke Custis a George Washington Parke (Washy) Custis.[19]

Poválečný odchod na odpočinek

[editovat | editovat zdroj]

Manželelé Washingtonovi se vrátili do Mount Vernon v roce 1783.[12] V Mount Vernon zůstali po většinu období Konfederace a žili v důchodu se svým synovcem, neteřemi a vnoučaty. Martha, jejíž zdraví se zhoršilo, věřila, že její manžel skončil s veřejnou službou. Trávila čas výchovou vnoučat a neustále se strachovala o jejich zdraví, poté co všechny čtyři její děti a mnoho dalších příbuzných zemřelo na nemoci. Také znovu začala pořádat večírky a najala několik svých neteří a dalších mladých žen, aby jí pomáhaly, protože dům byl zaplaven návštěvníky. Jejich život v Mount Vernon byl znovu přerušen, když byl George Washington požádán o účast na ústavním konventu v roce 1787 a znovu, když byl v roce 1789 zvolen prvním prezidentem Spojených států.[4]

První dáma Spojených států (1789–1797)

[editovat | editovat zdroj]
Obraz Republikánský dvůr nebo Den audiencí Lady Washingtonové od Daniela Huntingtona (cca 1861)

Martha po válce plně nepodporovala rozhodnutí svého manžela stát se prezidentem nově vzniklých Spojených států.[20] Okamžitě se k němu nepřipojila v hlavním městě New Yorku, ale dorazila až v květnu 1789. Cestu sledoval tisk, který jí věnoval bezprecedentní pozornost, a doprovod byl v každém městě, kterým projížděla, kde jí vítali obdivovatelé a fanfáry. Právě během této cesty pronesla svůj jediný veřejný projev jako první dáma, ve kterém poděkovala těm, kteří ji přišli navštívit.  Přijela na prezidentské bárce v doprovodu svého manžela a okamžitě se stala veřejnou osobností jako manželka prezidenta.[21] Po příjezdu do hlavního města se Martha Washingtonová stala první první dámou Spojených států, ačkoli tento termín se začal používat až později. Místo toho byla označována jako „Lady Washingtonová“.[22]

Jako první první dáma zavedla mnoho zvyků, které se staly tradicí pro budoucí první dámy, včetně otevření prezidentské rezidence (později Bílého domu) pro veřejnost na Nový rok, což byl zvyk, který pokračoval až do Hooverovy administrativy.[8] Během let, kdy byly New York a Filadelfie dočasnými hlavními městy, pořádala mnoho státních událostí. Svou roli paní domu brala velmi vážně a vždy do tří dnů odpovídala na oficiální návštěvy všech dam, které zanechaly svou vizitku v rušném prezidentském sídle, aby se ujistila, že se všechny mohou setkat s prezidentem.

Martha byla také pověřena svým manželem pořádáním pátečních salónních večírků, kterých se mohly účastnit i dámy.  Během těchto akcí zůstávala sedět, zatímco prezident vítal hosty.[12] Hosté si zpočátku nebyli jisti, zda by měli dodržovat královský zvyk a čekat, až hostitelka odejde, než odejdou oni. Martha tento problém vyřešila oznámením, že její manžel vždy odchází v devět hodin. Během těchto akcí se snažila vyhýbat politickým rozhovorům a snažila se o změnu téma, když na ně přišlo. Společenské kruhy, které se v této době vytvořily mezi americkými politiky, se staly známé jako Republikánský dvůr.[23]

Personal life

[editovat | editovat zdroj]

Osobní život

[editovat | editovat zdroj]
Rodina Washingtonových, obraz od Edwarda Savage (1750)

První prezidentskou rezidencí byl dům na Cherry Street, následovaný domem na Broadwayi. V roce 1790 bylo hlavní město přesunuto do Filadelfie a prezidentská rezidence se opět přestěhovala,  tentokrát do domu na High Street (nyní Market Street). Martha měla rezidenci ve Filadelfii mnohem raději, protože tam byl bohatší společenský život a byla blíže Mount Vernon. Na počátku manželova prezidentství měla málo příležitostí vycházet ven, protože jakékoli její jednání mělo politické důsledky. Po přestěhování do Filadelfie Washingtonovi uvolnili omezení, která si sami uložili v oblasti osobních aktivit.[12] Během svého působení v roli první dámy se Martha sblížila s Polly Lear, manželkou tajemníka svého manžela Tobiase Leara. Stýkala se také s Lucy Flucker Knox, manželkou ministra války Henryho Knoxe, a Abigail Adams, druhou dámou. Čas, který trávila se svými vnoučaty, byl pro Marthu dalším světlým obdobím – někdy je brávala na představení a do muzeí. Také dbala na to, aby pravidelně navštěvovala kostel, neboť byla pevně oddaná víře episkopální církve.[3]

Martha byla krátce po začátku prezidentství svého manžela, nucena převzít kontrolu nad prezidentskou rezidencí a zakázat vstup hostům, protože George Washigton podstupoval operaci odstranění nádoru.  V červenci 1790 jí umělec John Trumbull daroval celopostavový portrét jejího manžela. Byl vystaven v jejich domě v Mount Vernon v Novém pokoji. Když se Martha dozvěděla, že její manžel by mohl nastoupit do druhého funkčního období jako prezident, tak proti tomuto rozhodnutí protestovala, což pro ni bylo netypické. Navzdory jejímu nesouhlasu byl v roce 1793 George Washington znovu zvolen a ona neochotně přijala další čtyři roky jako manželka prezidenta. Mladý Georges Washington de La Fayette se připojil k rodině Washingtonových v roce 1795, zatímco jeho otec, markýz de Lafayette, byl držen jako politický vězeň ve Francii. Žil s Washingtonovými až do podzimu 1797.[12] V roce 1796 uprchla Marthy otrokyně a osobní služebná Oney Judge do New Hampshire. Přes naléhání na manžela, aby byla Oney vrácena a opět se stala její otrokyní, Geroge Washington nakonec vzdal snahy o její navrácení. Působení Marthy Washington v roli první dámy skončilo v roce 1797.[4]

Pozdějí život a smrt

[editovat | editovat zdroj]

Washingtonsovi opustili hlavní město ihned po inauguraci Johna Adamse a vrátili se do Mount Vernon, které již začalo chátrat. Opět odešli do důchodu a nechali provést několik renovací svého domu. V letech po skončení prezidentství přijímali Washingtonovi více návštěvníků než kdykoli předtím, a to jak přátele, tak neznámé osoby. Nakonec přijali jednoho ze synovců George Washingtona, Lawrence Lewise, aby jim sloužil jako tajemník, a ten se nakonec oženil s Marthy vnučkou Nelly.

Martha se obávala, že její manžel bude opět povolán, aby vedl prozatímní armádu proti Francii, ale k žádnému takovému konfliktu nedošlo. Její manžel zemřel na těžkou infekci hrdla 14. prosince 1799 ve věku 67 let. Jako vdova strávila Martha své poslední roky v podkroví, kde pletla, šila a odpovídala na dopisy. Ačkoli byla právoplatnou majitelkou majetku svého manžela, správu jeho obchodních záležitostí svěřila svým příbuzným. Zdědila také otroky svého manžela s podmínkou, že po její smrti budou propuštěni na svobodu. Ze strachu, že by jí tito otroci mohli ublížit, je propustila. Neměla pravomoc propustit otroky, které získala jako věno, a rozhodla se nepropustit otroka Elishe, kterého vlastnila osobně.

Martha si i po skončení svého působení v roli první dámy zachovala zájem o prezidentský úřad a zahájila tradici poskytování rad svým nástupcům. Rodina Washingtonových dlouho nesnášela Thomase Jeffersona a jeho politiku, částečně kvůli ústřední roli, kterou hrál v kritice Washingtonovy administrativy. Martha se urazila, když se Jefferson stal prezidentem, protože měla pocit, že neprojevuje dostatečný respekt k této funkci.

Její zdraví, které bylo vždy poněkud chatrné, se po smrti jejího manžela zhoršilo. Od smrti svého manžela očekávala svou smrt.[24] Když v roce 1802 dostala horečku, spálila všechny dopisy, které jí její manžel napsal, zavolala kněze, aby jí udělil poslední svátost, a vybrala si pohřební šaty. Martha Washingtonová zemřela dva a půl roku po smrti svého manžela dne 22. května 1802 ve věku 70 let. Po její smrti bylo její tělo uloženo v původní rodinné hrobce Washingtonů v Mount Vernon. V roce 1831 přeživší správci majetku George Washingtona přemístili těla Washingtonových ze staré hrobky do podobné stavby v rámci současného areálu v Mount Vernon.[25]

Veřejné vnímání

[editovat | editovat zdroj]
Lady Washingtonová od Charlese Willsona Pealea (nedatováno)

Jako manželka hlavy vlády i hlavy státu byla Martha Washingtonová okamžitě vystavena tlaku reprezentovat Spojené státy. Musela prezentovat Spojené státy jako důstojnou zemi, aby si získala důvěryhodnost mezi evropskými zeměmi, ale zároveň musela respektovat ducha demokracie a odmítnout prezentování se jako královny. Byla si také vědoma toho, že precedens, který vytvořila, budou následovat budoucí manželky prezidentů.[22] Tyto povinnosti vyvažovala tím, že při prezidentských akcích plnila roli společenské hostitelky, což se stalo hlavní funkcí první dámy. To zase učinilo pozici první dámy důležitým kontaktním bodem mezi prezidentem a lidmi.[16]

Martha Washingtonová se prezentovala jako milá manželka, ale v soukromí si stěžovala na omezení, která jí byla v životě kladena.[26] Okázalost prezidentské funkce považovala za nudnou a umělou.[3] Také nebyla ušetřena politických útoků, které na vládu jejího manžela často vedl opoziční tisk. Zatímco její společenská role byla oslavována příznivci jejího manžela, antifederalisté ji kritizovali za to, že napodobuje královskou rodinu a podporuje aristokracii.  Zároveň ji jiní kritici obviňovali, že její společenské aktivity jsou příliš neformální.[22]

K jejímu nelibosti zjistila, že je neustále předmětem pozornosti veřejnosti, a byla nucena každý den věnovat zvýšenou pozornost svým vlasům a oblečení. Navzdory tomu se stále rozhodla oblékat se jednoduše do domácích šatů, protože měla pocit, že to je v republice vhodnější.[22]

Odkaz

[editovat | editovat zdroj]

Stejně jako její manžel. Martha Washingtnová vytvořila precedens pro prezidentský úřad. Zavedla roli, která se nakonec stala rolí první dámy. Byla prominentní v ceremoniálních aspektech prezidentského úřadu a pomáhala svému manželovi v jeho roli hlavy státu, ale měla velmi malý veřejný podíl na jeho administrativní roli jako hlavy vlády. To se stalo standardem pro manželky prezidentů na celé následující století.[21] Martha byla známá svou skromností a mírnou povahou, takže její současníci byli při setkání s ní často překvapeni. Z doby před smrtí jejího prvního manžela se o ní nedochovaly žádné osobní záznamy a ona sama zničila mnoho dopisů, které od té doby napsala. Mnozí adresáti jejích dopisů si je však uchovali a tyto dopisy jsou uloženy v archivech, například v Mount Vernon a ve Virginské historické společnosti. Několik sbírek těchto dopisů bylo publikováno.[12]

Pocta

[editovat | editovat zdroj]

Během války za nezávislost se jeden z pluků ve Valley Forge pojmenoval na její počest „Lady Washington's Dragoon“.  V roce 1860 byla v Abingdonu ve Virginii založena Ženská fakulta Marthy Washingtonové.[27] V roce 1918 se spojila s Emory & Henry College[28] a hlavní původní budova fakulty byla přeměněna na hotel Martha Washington Inn.[29] Seminář Marthy Washingtonové, škola pro mladé ženy ve Washingtonu, D.C., byla otevřena v roce 1905[30] a ukončila svou činnost v roce 1949.[31]

Martha Washingtonová na poštovní známce vydané v roce 1902.

Poštovní známka s vyobrazením Marthy Washingtonové, první známka věnovaná americké ženě, byla vydána jako součást série známek z roku 1902. Jednalo se o známku v hodnotě 8 centů, která byla vytištěna fialovo-černou barvou.[32] Druhá známka vydaná na její počest,[33] 4centová běžná poštovní známka vytištěná žluto-hnědou barvou, byla vydána v roce 1923.[34] V roce 1938 byla vydána známka v hodnotě 1,5 centu na počest Washingtonové jako součást série Presidential Issue.[35] Martha Washingtonová byla od roku 1886 vyobrazena na stříbrné bankovce v hodnotě jednoho dolaru, čímž se stala druhou ženou, která se objevila na americké bankovce po Pocahontas.[36] Aby se zabránilo záměně se stávajícími mincemi, byly americkou mincovnou nebo společností, která s ní uzavřela smlouvu, vyrobeny vzorové mince z nových kovů s Marthou Washingtonovou na lícní straně.[37]

Hodnocení historiků

[editovat | editovat zdroj]

Od roku 1982 provádí Výzkumný ústav Siena College pravidelně průzkumy, v nichž žádá historiky, aby hodnotili americké první dámy podle souhrnného skóre na základě nezávislých kritérií, jako jsou jejich původ, přínos pro zemi, inteligence, odvaha, úspěchy, integrita, vůdčí schopnosti, samostatnost, veřejný obraz a přínos pro prezidenta. V těchto průzkumech byla Martha Washingtonová historiky trvale hodnocena v horní polovině žebříčku prvních dam.[38] Z hlediska kumulativního hodnocení byla Washingtonová hodnocena takto:

  • 9. místo z 42 v roce 1982[39]
  • 12. místo z 37 v roce 1993[39]
  • 13. místo z 38 v roce 2003[39]
  • 9. místo z 38 v roce 2008[39]
  • 9. místo z 39 v roce 2014[40]
  • 10. místo ze 40 v roce 2020[41]

V průzkumu Výzkumného ústavu Siena College z roku 2008 se Martha Washingtonová umístila na 3. místě v kritériu veřejného vnímání.[39] V průzkumu z roku 2014 se manželé Washingtonovi umístili na 2. místě z 39 prvních párů v kategorii „mocný pár“.[42]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Martha Washington na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b c Kindred Britain.
  2. ↑ a b c Darryl Roger Lundy: The Peerage.
  3. ↑ a b c d WATSON, Robert P. First Ladies of the United States: A Biographical Dictionary. [s.l.]: Lynne Rienner Publishers, 2001. Dostupné online. ISBN 978-1-62637-353-2. doi:10.1515/9781626373532. S2CID 249333854. S. 9–18. (anglicky) 
  4. ↑ a b c d SCHNEIDER, Dorothy; SCHNEIDER, Carl J. First Ladies: A Biographical Dictionary. 3rd. vyd. [s.l.]: Facts on File, 2010. Dostupné online. ISBN 978-1-4381-0815-5. S. 1–10. 
  5. ↑ CARY, Wilson Miles. The Dandridges of Virginia. The William and Mary Quarterly. July 1896, s. 30–39. doi:10.2307/1921234. JSTOR 1921234. 
  6. ↑ WIENCEK, Henry. An Imperfect God: George Washington, His Slaves, and the Creation of America. [s.l.]: Macmillan + ORM, November 12, 2013. [[[:Šablona:GBurl]] Dostupné online]. ISBN 978-1-4668-5659-2. S. 286. 
  7. ↑ a b BRYAN, Helen. Martha Washington, First Lady of Liberty. [s.l.]: Wiley, 2002. Dostupné online. ISBN 978-0-471-15892-9. 
  8. ↑ a b DILLER, Daniel C.; ROBERTSON, Stephen L. The Presidents, First Ladies, and Vice Presidents: White House Biographies, 1789–2001. [s.l.]: CQ Press, 2001. Dostupné online. ISBN 978-1-56802-573-5. S. 145–146. 
  9. ↑ LONGO, James McMurtry. From Classroom to White House: The Presidents and First Ladies as Students and Teachers. [s.l.]: McFarland, 2011. Dostupné online. ISBN 978-0-7864-8846-9. S. 8–10. (anglicky) 
  10. ↑ a b BOLLER, Paul F. Presidential Wives. [s.l.]: Oxford University Press, 1988. Dostupné online. S. 3–12. 
  11. ↑ CUSTIS, Daniel Parke. Photocopy of Genealogical notes from the Custis-Lee Bible, 1710-1859. Genealogical Notes from the Custis-Lee Bible, 1710-1859. May 15, 1750. 
  12. ↑ a b c d e f g h i j k BRADY, Patricia. American First Ladies: Their Lives and Their Legacy. Redakce Gould Lewis L.. [s.l.]: Garland Publishing, 1996. Dostupné online. ISBN 0-8153-1479-5. Kapitola Martha (Dandridge Custis) Washington, s. 2–15. 
  13. ↑ George Washington's Mount Vernon: Digital Encyclopedia. Martha Washington & Slavery. [s.l.]: Mount Vernon Ladies' Association, 2015. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne September 5, 2015. 
  14. ↑ BRADY, Patricia. Daniel Parke Custis (1711–1757) [online]. Encyclopedia Virginia/Dictionary of Virginia Biography, December 7, 2020 [cit. 2023-11-13]. Dostupné online. 
  15. ↑ SCHULTE, Brigid. Fresh Look at Martha Washington: Less First Frump, More Foxy Lady. The Washington Post. February 2, 2009. Dostupné online. 
  16. ↑ a b BEASLEY, Maurine H. First Ladies and the Press: The Unfinished Partnership of the Media Age. [s.l.]: Northwestern University Press, 2005. Dostupné online. ISBN 9780810123120. S. 27–30. 
  17. ↑ DOHERTY, Michael J. The sudden death of Patsy Custis, or George Washington on sudden unexplained death in epilepsy. Epilepsy & Behavior. August 2004, s. 598–600. doi:10.1016/j.yebeh.2004.03.010. PMID 15256201. S2CID 21485281. 
  18. ↑ YATES, Bernice-Marie. The Perfect Gentleman: The Life and Letters of George Washington Custis Lee. Fairfax, Virginia: Xulon Press, 2003. Dostupné online. ISBN 1-59160-451-6. OCLC 54805966 S. 34–39. 
  19. ↑ CHERNOW, Ron. Washington, A Life. [s.l.]: Penguin Books, 2010. Kapitola Chapter Forty-One "The Ruins of the Past", s. 507. 
  20. ↑ The First First Lady [online]. Mount Vernon Ladies' Association [cit. 2019-05-25]. Dostupné online. 
  21. ↑ a b CAROLI, Betty Boyd. First Ladies: From Martha Washington to Michelle Obama. [s.l.]: Oxford University Press, USA, 2010. Dostupné online. ISBN 978-0-19-539285-2. S. 3–8. (anglicky) 
  22. ↑ a b c d FEINBERG, Barbara Silberdick. America's First Ladies: Changing Expectations. [s.l.]: Franklin Watts, 1998. Dostupné online. ISBN 9780531113790. 
  23. ↑ SHIELDS, David S.; TEUTE, Fredrika J. The Republican Court and the Historiography of a Women's Domain in the Public Sphere. Journal of the Early Republic. June 2015, s. 169–183. doi:10.1353/jer.2015.0033. JSTOR 24486727. S2CID 144440598. 
  24. ↑ The Twilight Years: The Deaths of George and Martha Washington [online]. Martha Washington – A Life [cit. 2015-10-04]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne September 8, 2015. 
  25. ↑ George Washington's Mount Vernon: Digital Encyclopedia. The Tomb. [s.l.]: Mount Vernon Ladies' Association, 2015. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne November 17, 2015. 
  26. ↑ FIRKUS, Angela. America's Early Women Celebrities: The Famous and Scorned from Martha Washington to Silent Film Star Mary Fuller.. Jefferson, NC: McFarland Publishers, 2021. ISBN 978-1-4766-4184-3. OCLC 1239322450 S. 18–22. 
  27. ↑ TENNIS, Joe. Southwest Virginia Crossroads: An Almanac of Place Names and Places to See. [s.l.]: The Overmountain Press, 2004. Dostupné online. ISBN 9781570722561. S. 76. 
  28. ↑ A Brief History of Emory & Henry College [online]. Emory & Henry College [cit. 2012-07-31]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne May 17, 2012. 
  29. ↑ Martha Washington Inn Opens for Business at Abingdon. The Bristol Herald Courier. August 1, 1937, s. 8. Dostupné online [cit. June 22, 2023]. 
  30. ↑ Martha Washington Seminary. Evening Star. October 2, 1905, s. 14. Dostupné online [cit. June 22, 2023]. 
  31. ↑ CHERKASKY, Mara. Mount Pleasant. [s.l.]: Arcadia Publishing, 2007. Dostupné online. ISBN 9780738544069. S. 62. 
  32. ↑ Second Bureau Issues (1902-1908) [online]. [cit. 2023-06-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne June 21, 2023. (anglicky) 
  33. ↑ Fourth Bureau Issues (1922-1930) [online]. [cit. 2023-06-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne June 21, 2023. (anglicky) 
  34. ↑ 4c Martha Washington single [online]. [cit. 2023-06-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne June 21, 2023. (anglicky) 
  35. ↑ Presidential Series (1938) [online]. [cit. 2023-06-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne June 1, 2023. (anglicky) 
  36. ↑ FULLER, Harcourt. Who was the first woman depicted on American currency? [online]. April 22, 2016 [cit. 2023-02-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  37. ↑ Martha Washington featured on this fascinating 1965 pattern coin [online]. [cit. 2023-02-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  38. ↑ Eleanor Roosevelt Retains Top Spot as America's Best First Lady Michelle Obama Enters Study as 5th, Hillary Clinton Drops to 6th Clinton Seen First Lady Most as Presidential Material; Laura Bush, Pat Nixon, Mamie Eisenhower, Bess Truman Could Have Done More in Office Eleanor & FDR Top Power Couple; Mary Drags Lincolns Down in the Ratings [online]. Siena Research Institute, February 15, 2014 [cit. 2022-05-16]. Dostupné online. 
  39. ↑ a b c d e Ranking America's First Ladies Eleanor Roosevelt Still #1 Abigail Adams Regains 2nd Place Hillary moves from 5th to 4th; Jackie Kennedy from 4th to 3rd Mary Todd Lincoln Remains in 36th [online]. Siena Research Institute, December 18, 2008 [cit. 2022-05-16]. Dostupné online. 
  40. ↑ Siena College Research Institute/C-SPAN Study of the First Ladies of the United States 2014 FirstLadies2014_Full Rankings.xls [online]. Sienna College Research Institute/C-SPAN, 2014 [cit. 2022-10-21]. Dostupné online. 
  41. ↑ Copy of FirstLadies_Full Rankings_working_dl_2.xls [online]. Siena Research Institute, 2020 [cit. 2025-03-11]. Dostupné online. 
  42. ↑ 2014 Power Couple Score [online]. Siena Research Institute/C-SPAN Study of the First Ladies of the United States [cit. 2022-10-09]. Dostupné online. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • GASSERT, Philipp. První dámy Ameriky. Praha: Nakladatelství BRÁNA, 2001. ISBN 80-7243-133-1. Kapitola Republikánské dvorní mravy v New Yorku a Filadelfii, s. 25–33. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
První dámy USA

Martha Washingtonová • Abigail Adamsová • Martha Jeffersonová Randolphová • Dolley Madisonová • Elizabeth Monroeová • Louisa Adamsová • (Emily Donelsonová) • (Sarah Yorke Jacksonová) • Rachel Jacksonová • (Angelica Van Burenová) • Hannah Van Burenová • Anna Harrisonová • (Jane Irwin Harrisonová) • Letitia Tylerová • (Priscilla Tylerová) • Julia Tylerová • Sarah Polková • Margaret Taylorová • Abigail Fillmoreová • Jane Pierceová • Harriet Laneová • Mary Toddová Lincolnová • Eliza McCardle Johnsonová • Julia Grantová • Lucy Hayesová • Lucretia Garfieldová • Ellen Arthurová • (Mary McElroyová) • (Rose Clevelandová) • Frances Clevelandová • Caroline Harrisonová • (Mary Harrisonová McKeeová) • Frances Clevelandová • Ida McKinleyová • Edith Rooseveltová • Helen Taftová • Ellen Wilsonová • Edith Wilsonová • Florence Hardingová • Grace Coolidgeová • Lou Hooverová • Eleanor Rooseveltová • Bess Trumanová • Mamie Eisenhowerová • Jacqueline Kennedyová • Lady Bird Johnsonová • Pat Nixonová • Betty Fordová • Rosalynn Carterová • Nancy Reaganová • Barbara Bushová • Hillary Clintonová • Laura Bushová • Michelle Obamová • Melania Trumpová • Jill Bidenová • Melania Trumpová

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Martha_Washingtonová&oldid=25374592“