Abigail Fillmoreová
| Abigail Fillmoreová | |
|---|---|
 | |
| 14. první dáma USA | |
| V roli: 9. července 1850 – 4. března 1853 | |
| Předchůdkyně | Margaret Taylorová |
| Nástupkyně | Jane Pierceová |
| Rodné jméno | Abigail Powers |
| Narození | 13. března 1798 Saratoga County  New York, USA |
| Úmrtí | 30. března 1853 (ve věku 55 let) Washington, D.C. |
| Příčina úmrtí | zápal plic |
| Místo pohřbení | Forest Lawn |
| Choť | Millard Fillmore |
| Rodiče | Lemuel Powers Jr. a Abigail Newland |
| Děti | Millard Powers Fillmore Mary Abigail Fillmore |
| Sídlo | Bílý dům |
| Zaměstnání | První dáma USA |
| Profese | politička |
| Commons | Abigail Fillmore |
 Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Abigail Powersová Fillmoreová (13. března 1798, Saratoga County, New York – 30. března 1853) byla manželkou 13. prezidenta USA Millarda Fillmorea. Vzhledem k její nemoci funkci první dámy USA vykonávala její dcera Mary Abigail Fillmoreová.[1]
Život
[editovat | editovat zdroj]Abigail Fillmoreová se narodila ve Stillwateru ve státě New York v rodině reverenda Lemuela Powerse. Byla nejmladší ze sedmi dětí. Otec zemřel, když jí byly dva roky. Od mládí ráda četla a pomohla založit půjčovnu knih ve městě. V jednadvaceti letech začala pracovat jako učitelka na „New Hope Academy“ v New Hope. Zde se seznámila s devatenáctiletým Millardem Fillmorem, který ještě studoval. Vzali se 26. února 1826 a přestěhovali se do města East Aurora ve státě New York. Věnovala se povolání učitelky do narození svých dětí. V roce 1828 se narodil syn Millard a o čtyři roky později dcera Mary Abigail.[2]
V roce 1862 žila rodina v Buffalu. Jako manželka člena Kongresu Spojených států amerických se věnovala společenskému životu. Většinu času však četla a vzdělávala se. Byla známa také svou květinovou zahradou. V roce 1836, když byl Millard Fillmore podruhé zvolen do kongresu, se přestěhovala do Washingtonu s ním. Chodila poslouchat diskuse do Sněmovny reprezentantů i Senátu a zajímala se o politické dění. Stala se poradkyní svého manžela a účastnila se důležitých společenských akcí. Také navštěvovala koncerty, různé přednášky a chodila do kostela. Když v roce 1842 skončila manželova činnost v Kongresu, vrátili se zpátky do Buffala. V témže roce si Abigail vážně zranila kotník. Toto zranění ji působilo chronické bolesti a omezovalo pohyblivost do konce života. Děti studovali na internátní škole a vysoké škole, rodiče se proto dočasně přestěhovali do Albany.[3][2]
V roce 1849, když byl manžel zvolen viceprezidentem, se s ohledem na svoje zdravotní problémy, nepřestěhovala do Washingtonu. Stále se však zajímala o politické dění, četla noviny a knihy. Po smrti Zachary Taylora v červenci roku 1850, byl její manžel jmenován prezidentem a rodina se přestěhovala do Bílého domu. Záhy zde vybudovala knihovnu, která se stala také místem setkání s různými státníky. Přispěla k rozvoji kulturního programu v Bílém domě, kam zvala prominentní umělce. Zaměřila se na umění a vzdělávání a měla také politický vliv. Přesvědčila snad prezidenta, aby ukončil „praxi bičování“ v námořnictvu. K vetování zákona „o uprchlých otrocích“ ho nezískala.[2] S ohledem na své zdravotní problémy omezovala společenské akce a nechala se zastupovat dcerou Mary Abigail.
V roce 1852 Millard Fillmore neobhájil kandidaturu za Stranu Whigů a rodina se v březnu roku 1853 odstěhovala z Bílého domu. Pravděpodobně během inaugurace prezidenta Franklina Pierce se Abigail Fillmoreová nachladila a onemocněla zápalem plic. Dne 30. března 1853 zemřela ve washingtonském hotelu Willard. Byla pohřbena na hřbitově Forest Lawn v Buffalu.[3][4]
Její krátké působení v Bílém domě v devatenáctém století je možno přirovnat k aktivitám Jacqueline Kennedyové ve dvacátém století.[2]
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Abigail Fillmoreová na anglické Wikipedii.
- ↑ GASSERT, Philipp. První dámy Ameriky. Praha: Nakladatelství BRÁNA, 2001. ISBN 80-7243-133-1. Kapitola První dámy Spojených států amerických, s. 246–248.
- 1 2 3 4 Abigail Fillmore. millercenter.org [online]. 2016-10-04 [cit. 2026-04-04]. Dostupné online. (anglicky)
- 1 2 Abigail Powers Fillmore. whitehouse.gov [online]. 2014-12-31 [cit. 2026-04-04]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Abigail Powers Fillmore. WHHA (en-US) [online]. [cit. 2026-04-04]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Abigail Fillmoreová na Wikimedia Commons
