Lou Hooverová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Louise Hooverová
Louhenryhoover.jpg
33. první dáma USA
V roli:
4. března 1929 – 4. března 1933
PředchůdkyněGrace Coolidgeová
NástupkyněEleanor Rooseveltová

Narození29. března 1874
Waterloo
USA Iowa, USA
Úmrtí7. ledna 1944 (ve věku 69 let)
New York
Místo pohřbeníIowa
ChoťHerbert Hoover
RodičeCharles Delano Henry a Florence Weed
DětiHerbert Jr.
Albert
PříbuzníAndrew Hoover (vnuk)
SídloStanford
Alma materStanfordova univerzita
ZaměstnáníPrvní dáma USA
Profesepolitička a geoložka
OceněníIowa Women's Hall of Fame
CommonsLou Henry Hoover
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Louise „Lou“ Henryová Hooverová (29. března 1874, Waterloo, Iowa7. ledna 1944) byla manželkou 31. prezidenta USA Herberta Hoovera a v letech 19291933 vykonávala funkci první dámy USA.

Narodila se v rodině bankéře Charlese Delana Henryho a jeho ženy Florence Wedové Henryové. Vystudovala Stanfordovu univerzitu a stala se první Američankou, která získala absolutorium z geologie, zde se také seznámila s chudým milovníkem přírody Herbertem Hooverem. V roce 1897 se konala svatba, manželé poté odjeli do Číny za prací, procestovali celý svět, poté se usadili v Londýně. Narodili se jim dva synové Herbert Jr. (1903) a Albert (1907). Lou psala články o geologii, ale i o historii. Během první světové války se stali útočištěm Američanů v Anglii, ona uspořádala humanitární dodávky pro Belgii v celkové hodnotě 1 miliarda dolarů. Po válce založila v Belgii americkou ženskou nemocnici.

V roce 1917 se odstěhovali do Washingtonu, kde Lou pomáhala vytvářet levné byty. Stala se symbolickou představitelkou politiky „hooverizing“ (šetření s potravinami). Roku 1922 byla zvolena federální předsedkyní dívčího skautingu. Snažila se o ženskou univerzální rovnoprávnnost. Poté, kdy bylo zavedeno ženské volební právo (1920), se angažovala v League of Women´s Voters, kde se politicky vzdělávali nové občanky. Zasazovala se o rovnoprávnnost sportovkyň. Dostala několik čestných doktorátů. Naplňovala své politické cíle nezávisle na manželovi (vystupovala proti vládním korupčním skandálům, přestože byl její manžel v té době ministr obchodu).[1]

V roce 1929 se stal její manžel prezidentem, Lou nedůvěřovala tisku a byla více umírněnější v názorech, přesto prosazovala, že by muži měli převzít většinu domácích prací. Zavedla zdravou výživu v Bílém domě. Zrušila zvyk, kdy na Nový rok mohl každý občan prezidentovi potřást rukou, kvůli prohibici zrušila v Bílém domě vinný sklep. Hoover díky manželce prosadil, aby v pravidlech pro přijímaní do veřejné služby bylo sousloví „bez ohledu na pohlaví“. Jako první prezidentova manželka pronášla projevy sama, dokonce i prostřednictvím rozhlasu. Manželé Hooverovi byli bohatí a během hospodářské krize platili stravu pro celý Bílý dům, sama posílala potřebným peníze. Zasazovala se o vysoký standard veřejného školství. V roce 1929 se odhodlala k velkému činu, když pozvala na recepci manželku jediného afroamerického kongresmena Jessie DePriestovou, vzbudila tím nevoli jižních států a naopak velkou podporu v těch severních.

Po skončení funkčního období se přestěhovali do Stanfordu, Lou během 2. světové války pracovala pro Mezinárodní červený kříž.

7. ledna 1944 zemřela nečekaně na srdeční infarkt.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. GASSERT, Philipp. První dámy Ameriky. Praha: Nakladatelství BRÁNA, 2001. ISBN 80-7243-133-1. Kapitola Emancipovaná kosmopolitka, s. 107–117. (česky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]