Mamie Eisenhowerová
| Mamie Eisenhowerová | |
|---|---|
 | |
| 36. první dáma USA | |
| V roli: 20. ledna 1953 – 20. ledna 1961 | |
| Předchůdkyně | Bess Trumanová |
| Nástupkyně | Jacqueline Kennedyová |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Republikánská strana |
| Narození | 14. listopadu 1896 Boone  Iowa, USA |
| Úmrtí | 1. listopadu 1979 (ve věku 82 let) Washington, D.C. |
| Místo pohřbení | Dwight D. Eisenhower Presidential Library, Museum and Boyhood Home |
| Choť | Dwight D. Eisenhower |
| Rodiče | John Sheldon Doud a Elivera M. Doud |
| Děti | Dwight „Icky“ John |
| Sídlo | Washington, D.C. |
| Alma mater | Miss Wolcott´s School |
| Zaměstnání | První dáma USA |
| Profese | tanečnice, spisovatelka a politička |
| Ocenění | Hasty Pudding Woman of the Year (1953) Coloradská ženská síň slávy (1985) Iowa Women's Hall of Fame (1993) |
| Commons | Mamie Eisenhower |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Mary „Mamie“ Geneva Doudová Eisenhowerová (14. listopadu 1896, Boone, Iowa – 1. listopadu 1979, Washington, D.C.) byla manželkou 34. prezidenta USA Dwighta D. Eisenhowera a po jeho dvě funkční období v letech 1953 až 1961 vykonávala funkci první dámy USA.[1][2]
Život
[editovat | editovat zdroj]
Narodila se jako druhá ze čtyř dcer do majetné rodiny Johna Sheldona a jeho ženy Elivery Mathildy Cartsonové Doudové. Rodina se často stěhovala. Po přestěhování do Denveru, navštěvovala Mamie místní veřejné školy a v roce 1915 absolvovala soukromou školu Wolcott School. Učila se průměrně, ale hrála na klavír, ráda se bavila, tancovala a cestovala. Od roku 1910 se rodina každý rok na zimu stěhovala do texaského San Antonia. V říjnu roku 1915 se v nedaleké pevnosti Fort Sam Houston seznámila s poručíkem Dwightem D. Eisenhowerem. Již 1. července 1916 uzavřeli v Deveru sňatek. Jejich první syn Dwight „Icky“ se narodil 24. září 1917. Ve třech letech zemřel na spálu. Druhý syn, John Sheldon Doud Eisenhower, se narodil 3. srpna 1922 v Denveru. Absolvoval West Point 6. června 1944. V červnu 1947 se oženil s Barbarou Jean Thompsonovou. Narodili se jim čtyři děti a Mamie (vnoučata jí říkala „Mimi“) byla šťastná a spokojená, jak říkala, obklopená svou rodinou.[3][2]
Od roku 1916 žila rodina na různých armádních základnách po celých Spojených státech amerických i v zahraničí (například v Panamě, Francii nebo na Filipínách). Když nedoprovázela manžela na jeho cestách, bydlela u rodičů v Denveru. Prakticky od počátku manželství bylo její prioritou budovat zázemí pro rodinu a manželovu kariéru.[4]
Sympatizovala s politikou republikánské strany, ale politické dění ji nezajímalo. Během druhé světové války byl Dwight Eisenhower povýšen na generála armády Spojených států amerických a vrchního velitele spojeneckých expedičních sil. Jeho manželka žila během války sama ve Washingtonu. Pracovala jako dobrovolnice v americkém Červeném kříži. Také se zúčastnila synovy promoce na Vojenské akademii Spojených států ve West Pointu.[2]
V roce 1948 se manželé Eisenhowerovi přestěhovali do New Yorku, když manžel zastával místo prezidenta Kolumbijské univerzity. Později žili v Paříži, když sloužil jako vrchní velitel spojeneckých sil v Evropě a velitel vojenských sil NATO.[2]
První dáma
[editovat | editovat zdroj]
Po celou dobu prezidentské kampaně svého muže doprovázela. V roce 1953 se stala první dámou Spojených států amerických a popisovala svoji roli v duchu padesátých let 20. století. Svůj názor netajila: „Být manželkou je nejlepší kariéra, jakou může život ženě nabídnout!“ [5]
V Bílém domě byla výkonnou manažerkou. Zajistila jasné oddělení mezi kanceláří prezidenta a jeho domovem. V soukromých prostorách trávili manželé, stejně jako ostatní americké páry v padesátých letech 20. století, řadu večerů i sledováním populárních televizních pořadů. Během osmi let v roli první dámy byla v zemi sledovaná a oblíbená. Dostávala stovky dopisů měsíčně a snažila se na ně odpovídat. Svými zájmy, kterými se prezentovala byla většině Američanek středních vrstev blízká.[4][5] Byla známá také její obliba v růžové barvě (v doplňcích, oblečení i dekoracích). Ženy napodobovaly její krátkou ofinu. Pravidelně byla na seznamech „Nejlépe oblékaných dam“.[3] Letní víkendové sídlo v Marylandu nechala nově zařídit a přejmenovat po vnukovi Davidovi na Camp David.[5]
Jako první dáma dodržovala náročný denní program. Vedle každodenní organizace domácnosti Bílého domu, plánovala společenské a kulturní akce, kterých se vždy účastnila a vítala hosty. Během tohoto období „získal“ Bílý dům několik významných darů. Margaret Thompson Biddleová darovala prezidentskému páru sbírku 1 575 kusů zlaceného stříbra, která se později stala základem Vermeilového pokoje v přízemí. Pro Diplomatický přijímací pokoj získali Eisenhowerovi kvalitní starožitný nábytek z počátku devatenáctého století, což vytvořilo precedens pro budoucí obyvatele.[2]
Nezajímala se o politické dění. Odmítla nabídku psát pravidelný sloupek pro New York Herald Tribune. Ale prezident Eisenhower důvěřoval úsudku své ženy a jejím názorům. Například neměla ráda šikanování svědků senátorem Josephem McCarthym, proto nebyl zván na společenské akce do Bílého domu. Nepovažovala se za feministku, ale podporovala a vedla kampaň za Ellen Harrisovou, která kandidovala do Kongresu v Denveru. Byla čestnou členkou v Národní radě černošských žen.[2]
Zdravotní problémy
[editovat | editovat zdroj]Mamie trpěla od dětství řadou zdravotních problémů, které před veřejností řadu let tajila (nedomykavost chlopní a revmatická horečka). Lékaři ji často doporučovali klid na lůžku. Ménièrova nemoc jí občas způsobovala závratě nebo ztrátu rovnováhy při chůzi po schodech. Měla klaustrofobii a astmatické záchvaty. Ve třicátých letech 20. století následkem žaludečního krvácení upadla do kómatu. Během druhé světové války trpěla nespavostí. Její zdravotní stav se léty zhoršoval. Ve druhém manželově funkčním období se nechávala na zahraničních cestách zastupovat snachou Barbarou.[6][5]
Život na farmě
[editovat | editovat zdroj]Po skončení druhého funkčního období v roce 1961 se Eisenhowerovi přestěhovali na opravenou farmu poblíž bojiště bitvy u Gettysburgu v Pensylvánii, kterou koupili v roce 1950. Po smrti manžela v roce 1969, zde Mamie žila ještě deset let. V září 1979 částečně ochrnula po záchvatu mrtvice a během několika dní zemřela.[5]
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ (34) Mamie Eisenhower | The American Presidency Project. www.presidency.ucsb.edu [online]. [cit. 2026-04-09]. Dostupné online.
- 1 2 3 4 5 6 Mamie Eisenhower. WHHA (en-US) [online]. [cit. 2026-04-09]. Dostupné online. (anglicky)
- 1 2 The Eisenhowers: Mamie Doud Eisenhower Biography. www.dwightdeisenhower.com [online]. [cit. 2026-04-09]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2008-12-26.
- 1 2 Mamie Eisenhower | Miller Center. millercenter.org [online]. 2016-10-04 [cit. 2026-04-09]. Dostupné online. (anglicky)
- 1 2 3 4 5 Mamie Eisenhowerová: První dáma, co milovala růžovou…. ŽENA-IN [online]. [cit. 2026-04-09]. Dostupné online.
- ↑ GASSERT, Philipp. První dámy Ameriky. Praha: Nakladatelství BRÁNA, 2001. ISBN 80-7243-133-1. Kapitola „Mrs. Ike“, s. 137–147.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Mamie Eisenhowerová na Wikimedia Commons 
Osoba Mamie Eisenhowerová ve Wikicitátech
