Betty Fordová
| Betty Fordová | |||||||||||
 | |||||||||||
| |||||||||||
| |||||||||||
|
| |||||||||||
| Narození |
8. dubna 1918 Chicago  Illinois | ||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Úmrtí |
8. července 2011 (ve věku 93 let) Rancho Mirage  Kalifornie | ||||||||||
| Místo pohřbení | Michigan | ||||||||||
| Choť | Gerald Ford | ||||||||||
| Děti |
Michael John Steven Susan | ||||||||||
| Příbuzní | Sarah Ford[1], Bekah Ford[1] a Hannah Ford[1] (vnoučata) | ||||||||||
| Sídlo | Long Beach | ||||||||||
| Alma mater |
Bennington College Innovation Central High School | ||||||||||
| Zaměstnání | První dáma USA | ||||||||||
| Profese | tanečnice, spisovatelka, autorka autobiografie, modelka, feministka a politička | ||||||||||
| Náboženství | episkopální církev | ||||||||||
| Ocenění |
Michigan Women's Hall of Fame (1987) Mary Woodard Lasker Award za veřejnou službu (2000) Národní ženská síň slávy (2013) Zlatá medaile Kongresu Prezidentská medaile svobody | ||||||||||
| Podpis |
 | ||||||||||
| Commons | Betty Ford | ||||||||||
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |||||||||||
Elizabeth „Betty“ Anne Bloomerová Warrenová Fordová (8. dubna 1918, Chicago, Illinois – 8. července 2011[2], Rancho Mirage, Kalifornie) byla manželka 38. prezidenta USA Geralda Forda a v letech 1974–1977 vykonávala funkci první dámy USA.
Narodila se v rodině Williama a Hortense Bloomerových. Byla tanečně nadaná, ale vzdala se uměleckých ambicí kvůli svým pochybnostem. V roce 1942 se vdala za obchodního cestujícího Williama Warrena, manželství nebylo příliš šťastné, a proto se tato dvojice o pět let později rozvedla. 15. října 1948 si v michiganském Grand Rapids vzala Geralda Forda. Měli spolu čtyři děti: Michaela (1950), Johna (1952), Stevena (1956) a Susan (1957).
V roce 1974 se její manžel stal prezidentem USA. Betty byla populární v médiích díky své otevřenosti a ochotě vyjadřovat vlastní názory. Stala se první manželkou prezidenta USA, která zaměstnávala profesionální redaktorku projevů. Měla liberální postoj k potratům a byla zastánkyní rovnosti mužů a žen. Mezi její velké projekty ve funkci první dámy patřila umělecká výchova dětí z neprivilegovaných rodin. Zákon ERA (Equal Right Amendment) o rovnosti mezi pohlavími se však nepodařilo prosadit.
Šest týdnů po nástupu do Bílého domu u ní byl zjištěn nádor v pravém prsu, který byl odstraněn radikální mastektomií. Betty svou nemoc zveřejnila, aby upozornila veřejnost na toto nebezpečí.
Od 60. let měla potíže s psychikou, řešila je léky a alkoholem, postupně se stala závislou, v roce 1978 prodělala protialkoholní a protidrogovou léčbu v Long Beach.[3] Manžel podstoupil tuto terapii s ní, aby pár na tento problém více upoutal pozornost veřejnosti. Betty se po vyléčení dále v této činnosti angažovala a v roce 1983 založila Centrum Betty Fordové pro léčení drogově a alkoholově závislých pacientů v Long Beach.
Galerie[editovat | editovat zdroj]
David Hume Kennerly: První dáma Betty Fordová tančí na stole v Cabinet Room v Bílém domě, Washington, 19. ledna, 1977[4]
Betty Fordová, oficiální fotografie Bílého domu, 1974.
Meadowlark Lemon with Betty Ford - 1974 in the White House
President Ford, Bob Hope na návštěvě Mrs. Fordové po operaci nádoru prsu, Šest týdnů po nástupu do Bílého domu u ní byl zjištěn nádor v pravém prsu, který byl odstraněn radikální mastektomií. Betty svou nemoc zveřejnila, aby upozornila veřejnost na toto nebezpečí.
První pár se drží za ruce v limuzíně, Chicago, Illinois, Freeway, léto 1974
První rodina USA
Betty Fordová na palubě Air Force One, 5. prosince 1975.
První dáma Betty Fordová čte projev prezidenta Geralda Forda členům Tiskového centra, na fotografii jsou: Steve, prezident Ford, Susan, Mike a Gayle. Ford kandidoval na prezidenta ve volbách v roce 1976, ale porazil jej demokrat Jimmy Carter. 3. listopadu 1976
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c Dostupné online. [cit. 2021-02-02]
- ↑ Zemřela Betty Fordová, bývalá první dáma USA. iDNES.cz [online]. 2011-07-09 [cit. 2011-07-09]. Dostupné online.
- ↑ GASSERT, Philipp. První dámy Ameriky. Praha: Nakladatelství BRÁNA, 2001. ISBN 80-7243-133-1. Kapitola Otevřená první dáma, s. 182-191. (česky)
- ↑ https://www.smithsonianmag.com/history/betty-fords-tabled-resolution-47091868/
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Betty Fordová na Wikimedia Commons 
Osoba Betty Fordová ve Wikicitátech
