Julian Assange

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Julian Assange
Julian Assange v roce 2014
Julian Assange v roce 2014
Rodné jméno Julian Paul Hawkins
Narození 3. července 1971 (47 let)
Townsville, Austrálie[1]
Bydliště Velvyslanectví Ekvádoru (2012–2019)
Melbourne
Magnetický ostrov
HM Prison Belmarsh (Londýn)
Národnost Australan
Alma mater Central Queensland University
Universita v Melbourne
Povolání Šéfredaktor a mluvčí WikiLeaks
Zaměstnavatel WikiLeaks
Ocenění Cena časopisu Economist "Index of Censorship" (2008)
Cena Amnesty International Spojeného království za Média (2009)
Cena Sama Adamse (2010)
Politické strany The Wikileaks Party (2012–2015)
nezávislý (od 2015)
Děti Daniel Assange[2]
Rodiče John Shipton a Christine Ann Assange
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Julian Paul Assange (* 3. července 1971, Townsville, Queensland, Austrálie) je australský vydavatel[3] a internetový aktivista. Je znám jako mluvčí, hlavní redaktor a spoluzakladatel WikiLeaks – internetového serveru, který za posledních několik let zveřejnil množství utajovaných dokumentů.

Život[editovat | editovat zdroj]

Julian Paul Assange se narodil 3. července 1971 v Townsville v australském Queenslandu. Jeho rodiče provozovali loutkové divadlo a za jeho dětství se mnohokrát stěhovali,[4] takže Assange vystřídal několik domovů i škol. Když mu bylo 8 let, jeho matka se rozvedla a našla si jiného partnera.[5] V mládí studoval fyzikumatematiku, zajímaly ho (tehdy 8bitové) počítače, později se živil také jako programátor.[6] Kromě jiného se rovněž podílel na tvorbě souborového systému Rubberhose s prvky popiratelného šifrování pro Linux, které mělo ochránit uložená data i v případě mučení majitele a měl pomoci politicky pronásledovaným disidentům chránit data po jejich zadržení a vyšetřování.[7] V mládí byl ale také členem skupiny počítačových hackerů a za některé prohřešky byl nakonec i vyšetřován a zaplatil pokutu.[8]

WikiLeaks[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku WikiLeaks.

V roce 2006 se Assange stal spoluzakladatelem kontroverzního webového serveru WikiLeaks a od té doby fungoval v dozorčí radě tohoto projektu. Od svého spuštění se server stal známý tím, že zveřejnil různé tajné dokumenty, zejména Spojených států amerických. Tyto dokumenty se týkaly Operace Trvalá svoboda, tj. války v Afghánistánu, války v Iráku či diplomatických úřadů Spojených států ve světě. Během svého života žil v různých zemích a sám uvedl, že je téměř neustále v pohybu. Nepravidelně veřejně vystupuje s tématy jako jsou svoboda tisku, cenzura a také investigativní žurnalistika. Za svoji práci s WikiLeaks obdržel několik novinářských ocenění, např. cenu UK Media Awards od Amnesty International. V červenci 2010 ho deník The New York Times označil za „nejvýznamnějšího světového novináře“.[9] Jeho práce ale vyvolává i mnohé negativní reakce.[10]

Assangeho postoj k serveru Wikileaks a jeho úloze v dnešní společnosti lze v širším kontextu vyčíst z jeho eseje State and Terrorist Conspiracies („Státní a teroristická spiknutí“),[11] ve které Wikileaks vidí jako jakýsi prostředek informační války proti stávajícímu počínání vlád a neokorporativistického chování, proti kterému má smysl bojovat.[12]

Assange také tvrdil, že Facebook a Google mají tajné projekty pro americký dohled nad nimi.[13]

Stíhání[editovat | editovat zdroj]

Mezinárodní organizace Interpol umístila Assangeho 30. listopadu 2010 na tzv. červený seznam hledaných osob Interpolu,[14][15] protože byl stíhán ve Švédsku za podezření ze „znásilnění, sexuálního zneužití a nátlaku“.[16][17][18] 2. prosince Assangeho obhájce potvrdil,[19] že švédští vyšetřovatelé jeho klienta nestíhají za znásilnění, ale tzv. sex bez kondomu (sex by surprise), který je ve Švédsku přestupkem, nikoli trestným činem.[16][20] Údajné znásilnění se mělo odehrát 11. srpna 2010 ve Švédsku, kam Assange přijel na seminář, a figurují v něm dvě švédské ženy. Assangeův právní zástupce Mark Stevens je přesvědčen o nevině svého klienta a tvrdí, že u obou žen šlo o „konsensuální styk, který se ex post změnil na nekonsensuální“.[16] Assange má v tomto ohledu i zastánce, kteří tvrdí, že obvinění je vykonstruovaný proces, za nímž stojí politické síly, které ho chtějí zdiskreditovat[21] nebo zneškodnit. Na síti Facebook vznikla skupina zasazující se za to, aby byl zproštěn tohoto obvinění.[22]

Assange na balkóně velvyslanectví EkvádoruLondýně v roce 2012. Zde měl od prosince 2012 do 11. dubna 2019 politický azyl.

Po semináři ve Švédsku odejel Assange do Anglie. 6. prosince 2010 ohlásila britská policie (Scotland Yard), že je připravena Assangeho stíhat a vzít do vazby.[23] 7. prosince 2010 v 9.30 hod. místního času se Julian Assange dostavil v Londýně na dohodnutou schůzku na policejní stanici a tam byl – oficiálně na švédskou žádost – zatčen.[24][25] Poté požádal o propuštění na kauci. Jeho žádost byla nakonec schválena, přestože se proti ní švédská strana původně ohradila. Assange byl z vazby propuštěn a mohl se v Londýně omezeně pohybovat na svobodě. Měl ovšem např. omezen pohyb v noci, musel se hlásit denně na policii apod.[26] 19. června 2012 však tyto podmínky porušil, neboť se uchýlil na ekvádorské velvyslanectví, kde okamžitě požádal o politický azyl.[27] Dne 16. srpna 2012 mu tehdejší prezident Ekvádoru Rafael Correa udělil azyl s tím, že je obětí perzekuce.[28] Podle některých komentátorů šlo ze strany prezidenta Correy o "teatrální gesto, které mu mělo zvýšit šance v nadcházejících volbách".[29]

Někteří američtí a kanadští politici otevřeně vyzývali k dopadení, odsouzení nebo dokonce popravě Juliana Assangeho. Poradce kanadského premiéra Tom Flanagan chtěl, aby na něj byl spáchán letecký atentát, s tím, že „si zaslouží smrt“.[30] Neúspěšná americká viceprezidentská kandidátka Sarah Palinová volala po tom, že „by měl být stíhán jako teroristé (vůdci Tálibánu nebo Al-Káidy)“[31] a domnívala se, že je protiamericky zaměřený.[32] Její stranický kolega a prezidentský kandidát z minulých voleb, Mike Huckabee, se též vyslovil pro smrt Assangeho a „toho zodpovědného za únik diplomatických depeší“ – tento skutek označil za velezradu a řekl, že „cokoli méně než poprava by bylo příliš vlídným trestem“.[33] Proti takovým výzvám se Assange ohradil a prohlásil, že je to navádění k vraždě a jeho původci by měli být soudně stíháni.[34]

V únoru 2016 se komise Rady OSN pro lidská práva usnesla, že je Assange ve Spojeném království svévolně zadržován v rozporu s mezinárodním právem.[35]

Dne 11. dubna 2019 byl Assange v budově ekvádorského velvyslanectví v Londýně zatčen britskou policií. Ekvádorský prezident Lenín Moreno mu odňal azyl pod podmínkou, že nebude vydán do země, kde by mu hrozil trest smrti.[36] Zároveň bylo Assangeovi odebráno občanství Ekvádoru, které mu bylo uděleno vládou této země 12. prosince 2017.[37] Na podporu Juliana Assangeho vzniklo mnoho sbírek z několika komunit, například z komunity kryptoměn.

Film o Assangeovi[editovat | editovat zdroj]

V roce 2012 byl natočen film Underground, který popisuje rok života Juliana Assangea na přelomu 80. a 90. let 20. století.[38]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Julian Assange's mother recalls Magnetic [online]. Australia: Magnetic Times, 7 August 2010 [cit. 2010-12-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 30-11-2010. 
  2. Daniel Assange: I never thought WikiLeaks would succeed, Nick Johns-Wickberg, 17. září 2010, Crikey
  3. HARRELL, Eben. Interview: WikiLeaks' Assange Defends Site's Mission. Time. 27 July 2010. Dostupné online [cit. 1 December 2010]. 
  4. Jeho jméno teď zná celý svět. Julian Assange se skrýval i před otcem
  5. Posel špatných a tajných zpráv Julian Assange prchá do Švédska
  6. Profile: Julian Assange, the man behind Wikileaks. The Sunday Times. UK: 11 April 2010. Dostupné online [cit. 29 June 2010]. 
  7. DREYFUS, Suelette. The Idiot Savants' Guide to Rubberhose [online]. [cit. 2010-06-16]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  8. KHATCHADOURIAN, Raffi. No Secrets: Julian Assange's Mission for Total Transparency. The New Yorker. 7 June 2010. Dostupné online [cit. 16 June 2010]. 
  9. Velký den pro občanskou novinářskou práci
  10. YATES, Daniel. Leaked Afghan files 'put civilians at risk'. Channel 4 News. 30 July 2010. Dostupné online [cit. 1 August 2010]. 
  11. {title}. cryptome.org [online]. [cit. 05-08-2010]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 05-08-2010. 
  12. Julian Assange and the Computer Conspiracy; “To destroy this invisible government”
  13. Assange: Google, Facebook run 'side projects' for US spooks, http://www.theregister.co.uk/2012/12/04/assange_says_google_facebook_pass_data_to_us_intelligence/
  14. http://www.interpol.int/public/data/wanted/notices/data/2010/86/2010_52486.asp
  15. John F. Burns and Alan Cowell. WikiLeaks Chief Is Put on Interpol List. nytimes.com. The New York Times, 1 December 2010. Dostupné online. 
  16. a b c Anatomy of a Smear: WikiLeaks' Assange Wanted for "Sex by Surprise," Not Rape
  17. CODY, Edward. WikiLeaks stalled by Swedish inquiry into allegations of rape by founder Assange. Washington Post. 9 September 2010. Dostupné online [cit. 9 September 2010]. 
  18. Swedish inquiry reopen investigations into allegations of sexual misconduct by founder Assange on third level of appeal. Anklagermyndigheten. 10 September 2010. Dostupné online [cit. 10 September 2010]. 
  19. http://www.crikey.com.au/2010/12/02/when-it-comes-to-assange-r-pe-case-the-swedes-are-making-it-up-as-they-go-along/
  20. [1]
  21. DAVIES, Caroline. WikiLeaks founder Julian Assange denies rape allegations. The Guardian. 22 August 2010. Dostupné online. 
  22. Facebook: Free Julian Assange
  23. US Embassy Cables: Scotland Yard 'have paperwork needed to arrest Julian Assange'. The Independent, [2], 6. prosince 2010 (anglicky).
  24. Britové zatkli zakladatele WikiLeaks. Na policii přišel sám
  25. http://www.guardian.co.uk/news/blog/2010/dec/07/wikileaks-us-embassy-cables-live-updates
  26. UK court upholds bail for WikiLeaks' Assange [online]. 2010-12-16 [cit. 2010-12-16]. Dostupné online. 
  27. ČT24. Assange se brzy dočká politického azylu, tvrdí ekvádorský tisk [online]. [cit. 2012-06-20]. Dostupné online. 
  28. http://aktualne.centrum.cz/zahranici/amerika/clanek.phtml?id=754639
  29. The Economist, http://www.economist.com/node/21560881?zid=309&ah=80dcf288b8561b012f603b9fd9577f0e
  30. Poradce Tom Flanagan: Zabijte Assangea !
  31. Palinová chce stíhat špičky WikiLeaks stejně jako vůdce al-Káidy
  32. Hunt WikiLeaks chief down like Osama bin Laden: Sarah Palin demands Assange is treated like Al Qaeda terrorist [online]. 2010-12-1 [cit. 2010-12-06]. Dostupné online. (angličtina) 
  33. Mike Huckabee calls for execution of Julian Assange. www.thestatecolumn.com [online]. [cit. 04-12-2010]. Dostupné v archivu pořízeném dne 04-12-2010. 
  34. Assange attackiert rechte US-Kritiker (Assange útočí na americké pravicové kritiky), Der Spiegel, [3], 23. prosince 2010 (německy).
  35. Assange by měl být svobodný, postavila se OSN na stranu zakladatele WikiLeaks [online]. Aktuálně.cz, 2016-02-05 [cit. 2016-02-05]. Dostupné online. 
  36. Wiki-Leaks Gründer Assange in London festgenommen (Zakladatel Wikileaks Assange zatčen v Londýně). Frankfurter Allgemeine Zeitung, [4], 11. dubna 2019, aktualizováno 11:35 hod. (německy).
  37. Ecuador bürgert Julian Assange ein (Ekvádor udělil Assangeovi občanství). Der Spiegel, [5], 11. ledna 2018 (německy).
  38. http://www.csfd.cz/film/324394-underground/

Související odkazy[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]