Marek Vácha

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Marek Vácha
Marek Orko Vácha 2015.jpeg
Narození 14. září 1966 (52 let)
Brno
Povolání pedagog a spisovatel
Alma mater Masarykova univerzita
Web oficiální stránka
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikicitátů citáty na Wikicitátech
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Marek Vácha (* 14. září 1966 Brno) je český římskokatolický kněz, teolog, přírodovědec, pedagog a spisovatel. Slouží jako farář lechovické farnosti a farní vikář (kaplan) Římskokatolické akademické farnosti při kostele Nejsvětějšího Salvátora.[1] Na akademické půdě působí ve funkci přednosty Ústavu etiky a humanitních studií 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy[2], kde je i předsedou akademického senátu. Specializuje se na otázky evoluční biologie, lékařskéenvironmentální etiky.

Ve skautu získal přezdívku „Orko“ ze zkratky pro „Orlí oko“,[3], kterou používá také ve svém jménu Marek „Orko“ Vácha.

Život[editovat | editovat zdroj]

Vystudoval Přírodovědeckou fakultu Masarykovy univerzity v oboru molekulární biologie a genetika. Teologického vzdělání nabyl studiem v Olomouci a Bruselu. Ve své doktorské práci na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity se zaměřil na etickou problematiku poznání lidského genomu a na genetiku chování.[4]

Zúčastnil se dvou expedic do Antarktidy (1997 a 2000) na základnu Eco Nelson na ostrově Nelson v Jižních Shetlandách společně s Jaroslavem Pavlíčkem. Býval učitelem biologie, náboženství a etiky na Biskupském gymnáziu v Brně[5] a na Arcibiskupském gymnáziu v Praze.

Působí jako přednosta Ústavu etiky a humanitních studií 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy. V prosinci 2010 byl poprvé zvolen předsedou Akademického senátu 3. lékařské fakulty UK. V letech 2013 a 2016 byl v této funkci potvrzen na další tříletá období.[6] Externě rovněž vyučuje na Katedře environmentálních studií Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity.

Podporuje zrušení povinného celibátu v kněžské službě v katolické církvi.[7]

Citáty[editovat | editovat zdroj]

Ježíš říká „nazval jsem vás přáteli“, tedy ne dětmi autoritativního otce a starostlivé matky církve, po kterých se chce především bezpodmínečná poslušnost, následování příkazů, jejichž porušení je přísně trestáno, nýbrž přáteli, spolutvůrci, partnery ve stvoření. Možná tedy ani ne Bůh, který připravil tuto vysokou školu, tuto partnerku, tento byt, tuto práci a tento počet dětí, jako spíš Bůh, který mi dá pět hřiven a zamává.
— z knihy Neumělcům života[8]
Někdy se ptám sám sebe, kolik katolíků nás musí ještě zbýt, abychom jiný způsob žití své víry nechápali jako osobní urážku nebo jako urážku Boha a katolické církve. Velmi toužím po církvi, kde bychom na závěr našich disputací šli do kantýny to zalít džusem nebo něčím ostřejším, toužím po církvi hledajících, církvi pokorných, kteří nemyslí, že kdo vidí věci jinak, je hned v prvním kole heretik.
— z knihy Modlitba argentinských nocí[9]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Kromě desítek odborných a populárně naučných článků je autorem následujících knih vydaných nakladatelstvím Cesta v Brně:[10]

  • Tančící skály: O vývoji života na Zemi, o člověku a o Bohu, 2003;
  • Šestá cesta: O havranech, o liliích a o mnohem vzácnější cestě, 2004;
  • Návrat ke Stromu života: Evoluce a křesťanství, 2005;
  • Poslední země: Antarktida, 2007;
  • Místo, na němž stojíš, je posvátná země: O kruhu úcty k člověku, přírodě a celému vesmíru, 2008;
  • Probouzení, 2009;
  • Kéž bych pod hvězdami dobře odtančil svůj tanec, 2010
  • Modlitba argentinských nocí, 2011, ISBN 978-80-7295-129-1
  • Loď, 2012
  • Život je sacra zajímavej, rozhovor s Karlem Satoriou, 2013, ISBN 978-80-7295-164-2
  • Neumělcům života, 2014, ISBN 978-80-7295-177-2
  • Věda, víra, Darwinova teorie a stvoření podle knihy Genesis, 2014, ISBN 978-80-7295-184-0
  • Příběhy z jiného vesmíru, 2015, ISBN 978-80-7295-198-7
  • Tváří v tvář Zemi, 2016, ISBN 978-80-7295-212-0
  • Nevyžádané rady mládeži, 2017, ISBN 978-80-7295-226-7

Napsal scénář a účinkuje v televizním cyklu Tančící skály (ČT, 16 dílů),[11] Náš dům v kosmu – ekologie a bioetika (TV Noe, 40 dílů),[12] Jde o život (TV Noe, 9 dílů),[13] Na jedné lodi (TV Noe, 9 dílů)[14] a Na druhý pohled (TV Noe, 9 dílů).[15]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Máš před sebou všechny mé cesty. Sborník k 60. narozeninám Tomáše Halíka, nakladatelství Lidové noviny, Praha 2008, s. 388.
  2. Seznam pracovníků, (navštíveno 8.9.2011)
  3. Zbyněk Crha: Na knize s náboženskou tematikou se nedá vydělat, říká Marek Orko Vácha rozhovor in Stisk, 9. 1. 2006; (navštíveno 8. 7. 2008)
  4. VÁCHA, Marek Orko. Šestá cesta: o havranech, o liliích a o mnohem vzácnější cestě. Brno: Cesta, 2004. ISBN 80-7295-061-4. S. obal. 
  5. Biskupské gymnázium Brno, (navštíveno 8. 9. 2011)
  6. Akademický senát 3.LF
  7. Dobré ráno s Jedničkou: Marek Vácha [online]. Česká televize, 2011-9-22. Dostupné online. 
  8. VÁCHA, Marek. Neumělcům života. Brno: Cesta, 2014. ISBN 978-80-7295-177-2. 
  9. VÁCHA, Marek. Modlitba argentinských nocí. Brno: Cesta, 2011. ISBN 978-80-7295-129-1. 
  10. Nakladatelství Cesta, (navštíveno 23. 3. 2017)
  11. Tančící skály, Česká televize, 5. 9. - 21. 12. 2010 (navštíveno 23. 3. 2017)
  12. Náš dům v kosmu, TV Noe, od 4. 9. 2011 (navštíveno 23. 3. 2017)
  13. Jde o život, TV Noe, od 7. 10. 2013 (navštíveno 23. 3. 2017)
  14. Na jedné lodi, TV Noe, od 6. 10. 2014 (navštíveno 23. 3. 2017)
  15. Na druhý pohled, TV Noe, od 12. 10. 2015 (navštíveno 23. 3. 2017)

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Biskupství brněnské. Katalog brněnské diecéze: neproměnná část. Příprava vydání Gerbrich, Josef; Doffek, Jiří; Saňová, Jana. Brno: Biskupství brněnské, 2007. 350 s. ISBN 978-80-254-0298-6. S. 340. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]