Přeskočit na obsah

3. lékařská fakulta Univerzity Karlovy

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
3. lékařská fakulta
Univerzita Karlova
Facultas Medica Tertia
Third Faculty of Medicine
Budova 3. LF UK v Praze
Budova 3. LF UK v Praze
Vedení fakulty
Děkan (seznam)prof. MUDr. Jan Trnka, Ph.D.
Proděkandoc. MUDr. Pavel Dlouhý, Ph.D.
Proděkanprof. MUDr. Valér Džupa, CSc.
Proděkanprof. MUDr. Jan Gojda, Ph.D.
Proděkandoc. MUDr. Martin Chovanec, Ph.D.
Proděkankadoc. MUDr. Monika Klírová, Ph.D.
ProděkanMUDr. David Marx, Ph.D.
ProděkankaMgr. Barbora Řebíková, Ph.D.
ProděkankaPhDr. Hana Svobodová, Ph.D.
Proděkanprof. MUDr. Petr Widimský, DrSc.
Předsedkyně ASRNDr. Jana Fauknerová Matějčková, Ph.D.
TajemniceJUDr. Zdeňka Mužíková
Statistické údaje k 31. 12. 2024[1]
Zaměstnanci1 035 (72 prof., 76 doc.)
Studenti2 224
Studijní program
Bakalářský431 (125 absolventů, 2024)
Magisterský1 793 (249 absolventů 2024)
Doktorský306 (171 prezenčně, 2024)
 (135 kombinovaně, 2024)
Základní informace
Původní názevLékařská fakulta hygienická
Datum založení1953[2]
Statusveřejná
Kontaktní údaje
AdresaUK 3. LF
Ruská 2411/87
Praha 10, Vinohrady
100 00 Praha 10
Telefon+ 420 267 102 111 (ústředna)
DIČCZ00216208
E-mailsekretariat@lf3.cuni.cz
Souřadnice50°4′27,38″ s. š., 14°28′26,13″ v. d.
Oficiální web
www.lf3.cuni.cz

3. lékařská fakulta Univerzity Karlovy (UK 3. LF) je jednou z pěti lékařských fakult, z celkového počtu sedmnácti fakult Karlovy univerzity. Byla založená v roce 1953. Její původní název zněl Lékařská fakulta hygienická Univerzity Karlovy (LFH UK). Ke změně na 3. lékařskou fakultu UK a transformaci jejího charakteru došlo po sametové revoluci od roku 1990.

Historie

[editovat | editovat zdroj]

3. lékařská fakulta navazuje na kořeny Univerzity Karlovy založené ve 14. století, kdy jednou ze čtyř zakládajících byla i lékařská fakulta. V roce 1953 z rozhodnutí tehdejšího Ministerstva vysokých škol ČSR došlo k rozdělení pražské lékařské fakulty na tři samostatně vystupující fakulty:[3]

Budova děkanátu s třemi velkými posluchárnami a částí ústavů

LFH byla od svého vzniku zaměřená na specializaci v oborech hygieny a preventivního lékařství. Za sídlo nové LFH byla vybrána nemocnice na Královských Vinohradech, kde působilo mnoho odborníků. S fakultou je úzce spjatý Státní zdravotní ústav (SZÚ), který byl založen v sousedství vinohradské nemocnice roku 1925. Jeho zákonnou úlohou byla, vyjma výroby očkovacích látek a sér či kontroly léčiv, také podpora preventivní medicíny. Zřízen v něm byl ústav sociální hygieny pokrývající tento segment lékařství. Po druhé světové válce se ze SZÚ oddělily samostatné ústavy ministerstva zdravotnictví, které se staly výukovou základnou fakulty.

K redukci výuky došlo v základních lékařských profilacích, což způsobilo problémy s uplatněním absolventů v klasických oborech medicíny. Změny učebního plánu byly dokončeny až v akademickém roce 1970/1971. Do tohoto roku byla část výuky situována na půdu Fakulty všeobecného lékařství. Charakter školy byl poplatný vládnoucímu komunistickému režimu.[4]

Změna nastala až s příchodem sametové revoluce v roce 1989. V následujícím roce 1990 byla provedena změna názvu fakulty na 3. lékařskou fakultu UK. Změny se dotkly i studijního plánu, který má již charakter zaměřený primárně na všeobecné lékařství. Přesto byl ponechán důraz na preventivní lékařství, jakožto komparativní výhoda vůči ostatním lékařským fakultám v republice. Studijní magisterský program nesl název: Všeobecné lékařství s preventivním zaměřením. Prvním svobodně zvoleným děkanem se stal prof. MUDr. Cyril Höschl, DrSc., FRCPsych. Byla vypsána výběrová řízení na vedoucí pozice klinik a ústavů, stejně tak na místa akademických pracovníků. Došlo k navázání spolupráce s mnoha pracovišti, jež v průběhu let výrazně zesílila.

V roce 1992 byla otevřena moderní budova děkanátu v Ruské ulici, kde získaly působnost také některé teoretické, preventivní a hygienické ústavy. Vedle toho zde bylo zřízeno i Středisko vědeckých informací včetně knihovny.

V roce 2000 následovala přístavba nového 6. patra budovy, kam se přestěhovala část ústavů. V roce 2006 proběhla rekonstrukce budovy děkanátu a části vedlejší Střední zdravotnické školy, do které byl přemístěn Ústav pro lékařskou etiku a ošetřovatelství a Ústav cizích jazyků.

Studium a spolky

[editovat | editovat zdroj]

Zahraniční výměna studentů započala v akademickém roce 1991–1992. Samotná výuka cizinců je uskutečňována v angličtině. Bakalářský studijní program Specializace ve zdravotnictví byl otevřen v akademickém roce 1994–1995, od akad. roku 2002–2003 zde existuje kvalifikační bakalářský program Ošetřovatelství.

K zásadní změně celého obsahu výuky všeobecného lékařství došlo v akad. roce 1996–1997. Od akad. roku 1993–1994 probíhá na fakultě celoživotní vzdělávání, výuka některých oborů určená seniorům v rámci tzv. „Univerzity 3. věku“.

Na fakultě vycházejí čtvrtletník Vita Nostra Revue a týdenní zpravodaj Vita Nostra Servis. V roce 1997 vznikl spolek studentů 3. LF UK nazvaný TRIMED.

Bakalářské studium

[editovat | editovat zdroj]
Atrium budovy děkanátu s plastikou Evy a hada od Olbrama Zoubka, zpřístupněnou 24. února 1998
Posluchárna
Budova děkanátu
Chemická laboratoř
Studijní programstudijní oborformadélkazdroj
Specializace ve zdravotnictví
Fyzioterapieprezenční3 roky[1]
Veřejné zdravotnictvíprezenční3 roky
kombinovaná
Dentální hygienistkaprezenční3 roky
Ošetřovatelství
Všeobecná sestraprezenční3 roky
kombinovaná
Nutriční terapie—prezenční3 roky
Všeobecné ošetřovatelství—prezenční3 roky
Fyzioterapie—prezenční3 roky
Dentální hygiena—prezenční3 roky

Magisterské studium

[editovat | editovat zdroj]
Studijní programformadélkazdroj
Všeobecné lékařstvíprezenční6 roků[1]
Intenzivní péčeprezenční2 roky

Doktorské studium

[editovat | editovat zdroj]
Doktorský studijní programformazdroj
Anatomie, histologie a embryologieprezenční
kombinovaná		[1]
Biochemie a patobiochemie
Biologie patobiologie buňky
Experimentální chirurgie
Farmakologie a toxikologie
Fyziologie a patofyziologie člověka
Imunologie
Kardiovaskulární vědy
Lékařská biofyzika
Molekulární biologie, genetika a virologie
Neurovědy
Preventivní medicína a epidemiologie
Vývojová a buněčná biologie

Osobnosti fakulty

[editovat | editovat zdroj]
Sir Karl Popper (vlevo) s Cyrilem Höschlem při převzetí čestného doktorátu Univerzity Karlovy na návrh Vědecké rady 3. LF UK (květen 1994)

Z osobností fakulty přispěli k rozvoji československého lékařství profesoři František Burian (zakladatel plastické chirurgie), Jiří Syllaba (zakladatel diabetologie), Vratislav Jonáš (kardiolog), Jan Šebek (neurolog), Emerich Polák (chirurg), Edvard Knobloch (soudní lékař) a Josef Janků (oftalmolog). Tři velké posluchárny v budově děkanátu byly pojmenovány po třech osobnostech: Burianova, Jonášova a Syllabova.

Na fakultě podstoupila habilitační řízení či řízení ke jmenování profesorem řada osobností. Mezi jinými profesor Zdeněk Neubauer v oboru biologie, nebo docent Ivan M. Havel v oblasti umělé inteligence. Na návrh vědecké rady 3. LF UK převzal 25. května 1994 v aule Karolina čestnou vědeckou hodnost doktora honoris causa lékařských věd Univerzity Karlovy filosof, epistemolog sir Karl Popper.

Na Klinice popálenin pracovala až do roku 1990 také překladatelka a pozdější česká diplomatka a politička docentka Jaroslava Moserová. Přednostkou Neurologické kliniky byla v letech 1973–1990 prof. Valja Stýblová, lékařka a česká spisovatelka. Hlavní Národní cenu nejvyššího českého vědeckého ocenění Česká hlava získali profesoři Kardiologické kliniky Petr Widimský (2011) a Zuzana Moťovská (2023).[5][6]

Výběr osobností po roce 1990

[editovat | editovat zdroj]

Vedení fakulty

[editovat | editovat zdroj]

Kolegium děkana je poradním orgánem děkana fakulty. Složení kolegia pro funkční období 2026–2030:[7]

  • prof. MUDr. Jan Trnka, Ph.D. – děkan
    • doc. MUDr. Pavel Dlouhý, Ph.D. – proděkan pro specializační vzdělávání
    • prof. MUDr Valér Džupa, CSc. – proděkan pro akademické postupy
    • prof. MUDr. Jan Gojda, Ph.D. – proděkan pro vědu
    • doc. MUDr. Martin Chovanec, Ph.D. – proděkan pro internacionalizaci a fundraising
    • doc. MUDr. Monika Klírová, Ph.D. – proděkanka pro doktorské studium
    • MUDr. David Marx, Ph.D. – proděkan pro studium
    • Mgr. Barbora Řebíková, Ph.D. – proděkanka pro rovné příležitosti a udržitelný rozvoj
    • PhDr. Hana Svobodová, Ph.D. – proděkanka pro curriculum, nelékařské obory a akreditace
    • prof. MUDr. Petr Widimský, DrSc. – proděkan pro spolupráci se zdravotnickými zařízeními
      • JUDr. Zdeňka Mužíková – tajemnice fakulty
      • RNDr. Jana Fauknerová Matějčková, Ph.D. – předsedkyně Akademického senátu 3. LF, Interní klinika 3. LF UK
      • Jonáš Vala – místopředseda studentské komory Akademického senátu 3. LF

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. 1 2 3 4 Výroční zpráva o činnosti 3. LF UK za rok 2024 [PDF]. Univerzita Karlova, 3. lékařská fakulta, 2025-10-01 [cit. 2026-02-16]. S. 148. Dostupné online.
  2. ↑ Historie 3. lékařské fakulty [online]. 3. lékařská fakulta UK [cit. 2023-04-03]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-07-05.
  3. ↑ § 8 odst. 1 vládního nařízení č. 98/1953 Sb., o změnách v organisaci vysokých škol. Dostupné online.
  4. ↑ Seznam přednášek, 3. lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Praze, 1994/1995.
  5. ↑ Prof. Petr Widimský získal Národní cenu vlády Česká hlava. vltava.rozhlas.cz [online]. ČRo Vltava, 2011-11-22 [cit. 2023-11-29]. Dostupné online.
  6. ↑ Ocenění Česká hlava získala kardioložka Moťovská. Je první ženou, která cenu dostala. ČT24 [online]. Česká televize, 2023-11-24 [cit. 2023-11-29]. Dostupné online.
  7. ↑ Kolegium děkana [online]. 3. LF UK, 2026 [cit. 2026-02-16]. Dostupné online.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=3._lékařská_fakulta_Univerzity_Karlovy&oldid=25682416“