3. lékařská fakulta Univerzity Karlovy

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
3. lékařská fakulta
Univerzita Karlova
Facultas Medica Tertia

Budova 3. LF UK v Praze
Vedení fakulty
Děkan (seznam) prof. MUDr. Michal Anděl, CSc.
Proděkanka prof. MUDr. Lucie Bankovská Motlová, Ph.D.
Proděkan doc. MUDr. Martin Alexander Čelko, CSc.
Proděkan doc. MUDr. Pavel Dlouhý, Ph.D.
Proděkan prof. MUDr. Tomáš Kozák, Ph.D.
Proděkan MUDr. David Marx, Ph.D.
Proděkanka prof. MUDr. Romana Šlamberová, Ph.D.
Proděkan prof. MUDr. Petr Widimský, DrSc.
Předseda AS Mgr. et Mgr. Marek Vácha, Ph.D.
Tajemnice Ing. Jana Mužíková, CSc.
Statistické údaje k 31. 12. 2015[1]
Zaměstnanci 731
Studenti 1833
Studijní program
Bakalářský 489
Magisterský 1344
Základní informace
Původní název Lékařská fakulta hygienická
Datum založení 1953
Status veřejná
Kontaktní údaje
Adresa UK 3. LF
Ruská 2411/87
Praha 10, Vinohrady
100 00 Praha 10
Telefon + 420 267 102 111 (ústředna)
DIČ CZ00216208
E-mail sekretariat@lf3.cuni.cz
Souřadnice
www.lf3.cuni.cz
Atrium budovy děkanátu

3. lékařská fakulta Univerzity Karlovy (UK 3. LF) je jednou z pěti lékařských fakult, z celkového počtu sedmnácti fakult Karlovy univerzity. Byla založená v roce 1953. Její původní název zněl Lékařská fakulta hygienická Univerzity Karlovy (LFH UK). Ke změně na 3. lékařskou fakultu UK a transformaci jejího charakteru došlo po sametové revoluci od roku 1990.

Historie[editovat | editovat zdroj]

3. lékařská fakulta navazuje na kořeny Univerzity Karlovy založené ve 14. století, kdy jednou ze čtyř zakládajících byla i lékařská fakulta. V roce 1953 z rozhodnutí tehdejšího Ministerstva vysokých škol ČSR došlo k rozdělení pražské lékařské fakulty na tři samostatně vystupující fakulty:[2]

LFH byla od svého vzniku zaměřená na specializaci v oborech hygieny a preventivního lékařství. Za sídlo nové LFH byla vybrána nemocnice na Královských Vinohradech, kde působilo mnoho odborníků. K redukci výuky došlo v základních lékařských profilacích, což způsobilo problémy s uplatněním absolventů v klasických oborech medicíny. Změny učebního plánu byly dokončeny až v akademickém roce 1970/1971. Do tohoto roku byla část výuky situována na půdu Fakulty všeobecného lékařství. Charakter školy byl poplatný vládnoucímu komunistickému režimu.[3]

Změna nastala až s příchodem sametové revoluce v roce 1989. V následujícím roce 1990 byla provedena změna názvu fakulty na 3. lékařskou fakultu UK. Změny se dotkly i studijního plánu, který má již charakter zaměřený primárně na všeobecné lékařství. Přesto byl ponechán důraz na preventivní lékařství, jakožto komparativní výhoda vůči ostatním lékařským fakultám v republice. Studijní magisterský program nesl název: Všeobecné lékařství s preventivním zaměřením. Prvním svobodně zvoleným děkanem se stal prof. MUDr. Cyril Höschl, DrSc., FRCPsych. Byla vypsána výběrová řízení na vedoucí pozice klinik a ústavů, stejně tak na místa akademických pracovníků. Došlo k navázání spolupráce s mnoha pracovišti, jež v průběhu let výrazně zesílila.

V roce 1992 byla otevřena moderní budova děkanátu v Ruské ulici, kde získaly působnost také některé teoretické, preventivní a hygienické ústavy. Vedle toho zde bylo zřízeno i Středisko vědeckých informací včetně knihovny.

V roce 2000 následovala přístavba nového 6. patra budovy, kam se přestěhovala část ústavů. V roce 2006 proběhla rekonstrukce budovy děkanátu a části vedlejší Střední zdravotnické školy, do které byl přemístěn Ústav pro lékařskou etiku a ošetřovatelství a Ústav cizích jazyků.

Studium a spolky[editovat | editovat zdroj]

Zahraniční výměna studentů započala v akademickém roce 1991–1992. Samotná výuka cizinců je uskutečňována v angličtině. Bakalářský studijní program Specializace ve zdravotnictví byl otevřen v akademickém roce 1994–1995, od akad. roku 2002–2003 zde existuje kvalifikační bakalářský program Ošetřovatelství.

K zásadní změně celého obsahu výuky všeobecného lékařství došlo v akad. roce 1996–1997. Od akad. roku 1993–1994 probíhá na fakultě celoživotní vzdělávání, výuka některých oborů určená seniorům v rámci tzv. „Univerzity 3. věku“.

Na fakultě vycházejí čtvrtletník Vita Nostra Revue a týdenní zpravodaj Vita Nostra Servis. V roce 1997 vznikl spolek studentů 3. LF UK nazvaný TRIMED.

Studijní programy[editovat | editovat zdroj]

Dle Výroční zprávy o činnosti 3. LF UK za rok 2013.[4]

Syllabova posluchárna.
A. Bakalářské
  • Studijní program – Specializace ve zdravotnictví
    • obor – Fyzioterapie (prezenční forma)[4]
    • obor – Veřejné zdravotnictví (prezenční či kombinovaná forma)[4]
    • obor – Dentální hygienistka (prezenční forma)[4]
  • Studijní program – Ošetřovatelství
    • obor – Všeobecná sestra (prezenční či kombinovaná forma)[4]
    • obor Zdravotní vědy (pouze na dostudování)[4]
B. Magisterské
  • Studijní program – Všeobecné lékařství (prezenční forma)
    • obor – Všeobecné lékařství[4]
C. Doktorské
  • Studijní program – Biomedicína[4]
D. Celoživotní vzdělávání
  • Univerzita 3. věku
    • Filosofické základy lékařské etiky (jednoleté)[4]
    • Zdravý životní styl člověka (tříleté[4]

Osobnosti fakulty[editovat | editovat zdroj]

Sir Karl Popper (vlevo) s Cyrilem Höschlem při převzetí čestného doktorátu Univerzity Karlovy na návrh Vědecké rady 3. LF UK, květen 1994

Od roku 1953 zde působila řada významných odborníků a vědců.

V minulosti se z osobností fakulty nejvýrazněji zapsali do československého lékařství prof. F. Burian (zakladatel plastické chirurgie), prof. J. Syllaba (zakladatel diabetologie), prof. V. Jonáš (kardiolog), prof. J. Šebek (neurolog), prof. E. Polák (chirurg), prof. E. Knobloch (soudní lékař) a prof. J. Janků (oftalmolog). Tři velké posluchárny v budově děkanátu nesou jména: Burianova, Jonášova a Syllabova.

Na Klinice popálenin pracovala až do roku 1990 také překladatelka a pozdější česká diplomatka a politička docentka Jaroslava Moserová. Přednostkou Neurologické kliniky byla v letech 1973–1990 prof. Valja Stýblová, lékařka a česká spisovatelka. Přednosta III. interní-kardiologické kliniky profesor Petr Widimský obdržel v roce 2011 Národní cenu, hlavní ocenění projektu Česká hlava za intervenční léčbu akutního infarktu myokardu.

Na fakultě podstoupila habilitační řízení či řízení ke jmenování profesorem řada významných osobností. Mezi jinými prof. Zdeněk Neubauer v oboru biologie, nebo doc. Ivan M. Havel v oblasti umělé inteligence. Na návrh vědecké rady 3. LF UK 25. května 1994 na převzal v aule Karolina čestnou vědeckou hodnost doktora honoris causa lékařských věd Univerzity Karlovy světově uznávaný filosof, epistemolog sir Karl Popper.

K roku 2013 měla fakulta 668 zaměstnanců, z toho 42 profesorů, 81 docentů a 290 odborných asistentů.

Výběr osobností po roce 1990[editovat | editovat zdroj]

Vedení fakulty[editovat | editovat zdroj]

Kolegium děkana je poradním orgánem děkana fakulty[1][4]:

  • profesor Michal Anděl, děkan
    • profesorka Lucie Bankovská Motlová, proděkanka pro vnější vztahy, sociální otázky a rozvoj akademické obce
    • docent Alexander Čelko, proděkan pro zahraniční vztahy a mezinárodní mobilitu
    • docent Pavel Dlouhý, proděkan pro specializační vzdělávání a rozvoj
    • docent Tomáš Kozák, statutární zástupce děkana a proděkan pro podporu výzkumu
    • MUDr. David Marx, proděkan pro výuku a studium
    • profesorka Romana Šlamberová, proděkanka pro postgraduální doktorská studia a pro studentskou vědeckou činnost
    • profesor Petr Widimský, proděkan pro vědu a akademické postupy
    • Ing. Jana Mužíková, tajemnice fakulty
    • Ing. Marek Vácha, Ph.D., předseda akademického senátu fakulty

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Výroční zpráva za rok 2015
  2. § 8 odst. 1 vládního nařízení č. 98/1953 Sb., o změnách v organisaci vysokých škol. Dostupné online.
  3. Seznam přednášek, 3. lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Praze, 1994/1995.
  4. a b c d e f g h i j k Univerzita Karlova v Praze, 3. lékařská fakulta Univerzity Karlovy, Výroční zpráva o činnosti za rok 2013 [online]. 3. LF UK, 2014, [cit. 2014-08-20]. S. 142. Dostupné online.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]