Jaroslava Moserová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
doc. MUDr. Jaroslava Moserová, DrSc.

Místopředsedkyně
Senátu Parlamentu České republiky
Ve funkci:
19. prosince 1996 – 16. prosince 1998

3. předsedkyně
Senátorského klubu Unie svobodyODA
1. předsedkyně
Klubu otevřené demokracie
Ve funkci:
8. března 2002 – 26. listopadu 2002
Předchůdce Daniel Kroupa
Nástupce Edvard Outrata

1. senátorka za obvod č. 43 - Pardubice
Ve funkci:
23. listopadu 1996 – 21. listopadu 2004
Předchůdce Senát PČR vznikl
Nástupce Jiří Stříteský

Poslankyně České národní rady
Ve funkci:
6. února 1990 – 5. června 1990
Ve funkci:
7. června 1990 – 1991

Velvyslankyně ČSFR v Austrálii
Ve funkci:
1991 – 31. prosince 1992

1. velvyslankyně ČR v Austrálii
Ve funkci:
1. ledna 1993 – 1993
Nástupce Jaroslav Suchánek

Stranická příslušnost
Členství ODA (1993–?)

Narození 17. ledna 1930
Praha
Československo Československo
Úmrtí 24. března 2006 (76 let)
Praha
Československo Česká republika
Podpis Jaroslava Moserová,, podpis
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Jaroslava Moserová (17. ledna 1930 Praha24. března 2006 Praha) byla česká lékařka, spisovatelka, překladatelka, diplomatka a politička.

Osobní život[editovat | editovat zdroj]

Byla dvakrát vdaná. První manželství bylo rozvedeno rok po svatbě, která byla dle jejích vlastních slov unáhleným rozhodnutím. Svého druhého muže poznala díky své sestře, také lékařce, Boženě Moserové. Manželstvím s Milanem Davidem získala nevlastního syna Tomaše Davida. Jejím tchánem byl Josef David.

Během studií na gymnáziu byla vybrána v rámci amerického stipendijního programu American Field Service (AFS), aby mohla studovat ve Spojených státech amerických (19471949). Tedy spolu s dalšími 3 studenty odcestovala do Severní Karolíny. Roční studijní pobyt byl prodloužen na dva roky a právě druhý rok strávila v New Yorku na Art Students League a jako zpáteční cestu do své vlasti si zvolila cestu kolem světa, na kterou vydělala sama během studií v USA. Byla zde instruktorkou lyžování, také pracovala v obchodě s lyžařskými potřebami a byla dětskou pečovatelkou v jedné americké rodině.

Ve svém původním povolání lékařky se specializovala na popáleniny a do roku 1990 pracovala na klinice popálenin Lékařské fakulty hygienické Univerzity Karlovy. V lednu 1969 tam byla ošetřující lékařkou Jana Palacha. Nejprve se chtěla stát plastickým chirurgem, o což se po studiích velice snažila. Na radu svého profesora se po státnicích nechala umístit v nemocnici v Duchcově, kde bylo dobré chirurgické oddělení a právě zde chtěla získat dobrou průpravu pro své zamýšlené budoucí zaměstnání. Po 5 letech se vrátila do Prahy, jelikož se jí na popud její maminky podařilo získat místo na oddělení plastické chirurgie. Tomu ale předcházela povinná praxe na výše uvedené klinice popálenin. A právě zde zakotvila, jelikož jí tato práce přirostla k srdci.

Byla i vědeckou pracovnicí. K vědě se dostala právě v USA, kdy byla vybrána na odbornou stáž (postgraduální stipendium), kde měla působit na světově uznávané klinice popálenin v Texasu (v této době už byla podruhé vdaná). S tímto úmyslem také do USA odjížděla, ale osud tomu chtěl jinak a na této klinice byla právě umístěna do vědeckého týmu. Nejprve měla obavy, jak tuto práci bez jakýchkoliv předešlých zkušeností zvládne, ale díky své pracovitosti, odhodlání a inteligenci obstála. Poté se vrátila zpět do Československa, kde ve vědecké práci úspěšně pokračovala. Z jejich českých spolupracovníků je možno zmínit i prof. Ottu Wichterleho, který byl i se svou ženou dobrými přáteli paní Moserové-Davidové a jejího muže Milana Davida. Mezi její další důvěrné přátele patřila i Jana Brejchová spolu se svým prvním mužem Milošem Formanem a také i druhým Vlastimilem Brodským spolu s jejich dcerou Terezou Brodskou. Jejím další přítelem byl i Jiří Šlitr a mnoho dalších.

Po sametové revoluci se v roce 1990 stala v rámci procesu kooptací poslankyní České národní rady.[1] V letech 19911993 zastávala funkci velvyslankyněAustrálii a na Novém Zélandu. V devadesátých letech předsedala generálnímu shromáždění UNESCO.[2] V letech 19961998 byla místopředsedkyní Senátu Parlamentu ČR. Roku 2003 neúspěšně kandidovala při druhé volbě na úřad prezidenta ČR. V roce 2005 byla zvolena místopředsedkyní Masarykova demokratického hnutí.

Napsala řadu povídek, filmových scénářů (Vlastně se nic nestalo, režie Evald Schorm; námět a spoluautorka scénáře filmu Dvojrole, režie Jaromil Jireš) a divadelních her (Takový milý chlapec, Dopis do Wollongongu). Do češtiny překládala díla Dicka Francise.

Byla výtvarně nadaná. Ilustrovala Atlas plastické chirurgie prof. Františka Buriana, ilustrace přebalu vlastní knihy Historek - na koho se nezapomíná. Ilustrovala také své překlady převážně knih Dicka Francise a dětských knih.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, [cit. 2012-10-08]. Dostupné online. (česky) 
  2. Zemřela bývalá senátorka Jaroslava Moserová – zpráva Radia Praha

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]