Herberta Masaryková

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Herberta Masaryková
Narození 6. července 1915
Praha Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 30. září 1996 (ve věku 81 let)
Praha ČeskoČesko Česko
Místo pohřbení Olšanské hřbitovy
Vzdělání Pražská konzervatoř
Manžel(ka)
Děti
Rodiče
Příbuzní
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.
Hrob rodiny na Olšanském hřbitově

Herberta Masaryková (6. července 1915 Praha30. září 1996 Praha) byla druhorozená dcera malíře Herberta Masaryka a vnučka prezidenta Tomáše Garrigue Masaryka.

Práce v nakladatelstvích[editovat | editovat zdroj]

Na Pražské konzervatoři vystudovala dějiny hudby, studovala klavírní hru u Ilony Štěpánové-Kurzové. Po studiích pracovala v nakladatelství Orbis, později v nakladatelství Krásné literatury a umění a v hudebním vydavatelství Supraphon.

Koncem února 1948 dodatečně připojila svůj podpis pod provolání Kupředu, zpátky ni krok, v němž komunističtí kulturní pracovníci vyjadřovali podporu nové, komunisty sestavené vládě.[2]

Rodina[editovat | editovat zdroj]

Herberta byla čtvrtým dítětem svých rodičů. Svého otce malíře Herberta Masaryka však nikdy nepoznala, neboť zemřel na tyfus na jaře 1915 (15. března)[3], tedy několik měsíců před jejím narozením. Její matkou byla vdova po malíři Antonínu Slavíčkovi Bohumila (paní MMS-Míla Masaryková Slavíčková), která již měla tři děti z prvního manželství.

Její starší sestrou byla historička umění Anna Masaryková (1911–1996). Ta se narodila 3. dubna 1911 jako jedno z dvojčat; druhé z nich, chlapec jménem Herbert, však zemřel jako roční dítě. V lednu 1914 se páru narodil ještě syn Tomáš, který se nedožil ani tří měsíců.

Potomci[editovat | editovat zdroj]

Herberta byla v letech 1939-1943 první manželkou kunsthistorika, doktora Emanuela Pocheho, s nímž měla dceru Charlottu. Podruhé se provdala za literárního historika a levicového politika Jaromíra Langa.

Charlotta vystudovala v Praze historii umění a pracovala zde v památkové péči, než se po roce 1969 provdala za hudebníka Petra Kotíka, s nímž odešla do USA, kde působila v Brooklynském muzeu moderního umění v New Yorku. Je členkou správní rady Společnosti Jindřicha Chalupeckého. S Petrem Kotíkem měla Charlotta dva syny, oba výtvarníky, Tomáše Kotíka (* 1969) a Jana Jakuba Kotíka (19722007), který předčasně zemřel, zanechav po sobě syny Tabera Herberta a Jana Armanda.

Veřejná vystoupení[editovat | editovat zdroj]

Po roce 1989 měly obě vnučky Masarykovy (Herberta i Anna) řadu veřejných vystoupení a vzpomínání na svého dědečka T.G. Masaryka i otce Herberta a strýce Jana. Uveďme jejich pořad před zcela zaplněnou velkou posluchárnou 256 strojní fakulty ČVUT v Praze 6 (Technická 4) dne 11. ledna 1990 a zahájení výstavy "Herbert Masaryk" spolu s prezidentem Václavem Havlem, kterou pořádalo od října 1993 Masarykovo demokratické hnutí.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Archivovaná kopie. www.revolverrevue.cz [online]. [cit. 2013-06-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-09-25. 
  2. ČERNÝ, Václav. Paměti 1945-1972. 2., rozš. vyd. Brno: Atlantis, 1992. 671 s. ISBN 80-7108-036-5. S. 162–163. 
  3. PRECLÍK, Vratislav. Masaryk a legie, váz. kniha, 219 str., vydalo nakladatelství Paris Karviná, Žižkova 2379 (734 01 Karviná) ve spolupráci s Masarykovým demokratickým hnutím, 2019, ISBN 978-80-87173-47-3 , str. 23 - 24

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]