Antonín Slavíček

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o malíři. O monsignorovi zemřelém roku 1893 pojednává článek Antonín Slavíček (kněz).
Antonín Slavíček
Antonín Slavíček v roce 1898
Antonín Slavíček v roce 1898
Narození 16. května 1870
Vlajka Rakouska-Uherska Praha, Rakousko-Uhersko
Úmrtí 1. února 1910 (ve věku 39 let)
Vlajka Rakouska-Uherska Praha, Rakousko-Uhersko
Povolání malíř
Děti Jan Slavíček a Jiří Slavíček
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Antonín Slavíček (16. května 1870, Praha1. února 1910, Praha-Holešovice) byl český malíř. Jedná se o vrcholného představitele českého umění kolem roku 1900, který vyšel z odkazu náladového realismu, ale již roku 1898 začal tvořit obrazy barevnou skvrnou, chvatnou i rozechvělou, která vyvolává dojem pohybu a víření. Byl mistrem v zachycení světla a stínu. V pozdějších letech se setkal s francouzským impresionismem, ten jej však neovlivnil. V pozdějších pracích je patrné uvolňování stylu.

Často pobýval v Kameničkách na Vysočině. Snažil se o zachycení rázu a proměn tamní krajiny. Vzhledem k tomu, že jeho žena Bohumila vyrostla ve středočeském Štolmíři, vznikly některé jeho obrazy také zde. Jde např. o obraz Kostel ve Štolmíři, který zachycuje místní monumentální barokní kostel sv. Havla. Dnes je obraz uložen v Galerii moderního umění v Roudnici n. L.

Život[editovat | editovat zdroj]

Hrob na Olšanských hřbitovech

Roku 1887 byl zapsán na AVU v Praze do krajinářské speciálky u profesora Julia Mařáka (18321899). Studium několikrát přerušil, patrně pro neshodu s Mařákem.

Dne 8. října 1899 zemřel profesor Julius Mařák a on byl dočasně pověřen vedením školy, ucházel se o profesuru, ale nebyl přijat. Krajinářská speciálka na pražské Akademii byla zrušena.

Významným přítelem Antonína Slavíčka byl mecenáš a sběratel umění August Švagrovský, rodák z Roudnice nad Labem. Podstatnou část své sbírky včetně řady Slavíčkových obrazů věnoval Švagrovský rodnému městu a dnes jsou v majetku roudnické galerie.

Dne 10. srpna 1909 byl při koupání v řece Zdobnici zasažen mrtvicí. Následovala dlouhá doba léčení. Snažil se malovat levou rukou, poté se pokoušel o malá zátiší. Výsledky byl zklamán, proto 1. února 1910 zvolil dobrovolnou smrt střelnou zbraní, dle úmrtní matriky "ve stavu nepříčetnosti".


Příbuzenstvo
syn Jan Slavíček
syn Jiří Slavíček
zeť Rudolf Medek
vnuk Mikuláš Medek
vnuk Ivan Medek

Příbuzenské svazky[editovat | editovat zdroj]

Byl ženat s Bohumilou Brynychovou, která je častou stafáží nejen na jeho obrazech. Měli spolu tři děti – Evu (18951953), Jiřího Slavíčka (1901–1957), filmového střihače a režiséra, Jana Slavíčka (19001970), známého českého malíře. Jeho zetěm byl legionářský básník Rudolf Medek, známí jsou i vnukové malíř Mikuláš Medek (19261974) a politik Ivan Medek.

Vdova po Antonínu Slavíčkovi, paní Míla, která byla nucena sama se postarat o tři malé děti, se v srpnu 1910 provdala za Herberta Masaryka († 1915), který byl rovněž malířem a Slavíčkovým přítelem.[1] Z tohoto svazku se narodily další čtyři děti: dvojčata Herbert a Anna, Tomáš a Herberta. Oba chlapci však zemřeli v útlém dětském věku.

Ukázky prací[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : II. díl : K-P. Praha ; Litomyšl : Paseka ; Petr Meissner, 1999. 649 s. ISBN 80-7185-246-5. S. 345.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]