Jaroslav Pavlíček

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jaroslav Pavlíček
Narození19. srpna 1943 (78 let)
Povoláníspisovatel a polárník
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Jaroslav Pavlíček (* 19. srpna 1943 Mladá Boleslav) je český polárník, cestovatel a spisovatel. Zaměřuje se na praktické aspekty přežití člověka v divočině a harmonické soužití člověka s přírodou.

Život[editovat | editovat zdroj]

V 60. letech dvacátého století, během oteplení pražského jara, studoval na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze obor koreanistika. Po invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa v srpnu 1968 z fakulty odešel do Vysokých Tater, kde pracoval dalších deset let jako nosič na Téryho chatě s nákladem 65 kilogramů na zádech při každém výstupu. Tady získal fyzickou zdatnost pro své další záměry.

V roce 1980 byl členem polské expedice na Mount Everest, která dosáhla vrcholu jako vůbec první výprava v zimě. Následně se svým kolegou dvakrát přešel Aljašku, pokaždé za 20 dnů. Posléze přešel s polárníky Vladimírem Weignerem a Miroslavem Jakešem Grónsko. Cesta trvala 41 dní neočekávaně těžkého pochodu a další dva dny plavby na moři. Pavlíček má zásadu používat osvědčenou výbavu, která by neměla být příliš sofistikovaná. Jednoduché je podle něj spolehlivější než moderní a složité. Na svých výpravách s sebou nenosí žádnou navigaci GPS či spojení s civilizovaným světem pomocí vysílačky. Vždy je odkázán jen sám na sebe a na své spolucestovatele s heslem: „Kdo chce jít, jde!“[1] Pavlíčkovy čtyřdenní kurzy přežití moře–řeka–ledovec zahrnovaly cestu na ledovec Dachstein, poté k moři do Terstu (později na jezero Lipno) a sjíždění a brodění divokou horskou řekou.[2][3]

Základna Eco-Nelson na ostrově Nelson Island v Antarktidě[editovat | editovat zdroj]

Pomníček na památku Kamila Suchánka, který zahynul během svého pobytu na základně Eco-Nelson.
Podrobnější informace naleznete v článku Eco-Nelson.

V roce 1987 se poprvé vydal do Antarktidy hledat místo pro českou základnu na polské školní lodi Antoni Garnuszewski společně s Janem Pávkem. Zajímalo ho pásmo kolem polárního kruhu a po složitém čtyřměsíčním hledání zvolil za místo pro stanici odledněnou oázu na Nelsonově ostrově v souostroví Jižní Shetlandy. Nalézá se v subantarktickém pásmu, lokalita je chráněná před mořem i větrem, dobře přístupná, vzdálená tři sta metrů od oblázkové pláže pokojné zátoky Frantz Bay.

Jaroslav Pavlíček se bránil označit tuto základnu za pouze českou, hovořil často o stanici mezinárodní či nadnárodní, nicméně smluvní strany Antarktické smlouvy ji vždy považovaly za českou. Název Eco-Nelson korespondoval s prosazovaným přírodě neškodícím životním stylem (zakladatel uvažoval i o jiných jménech např. o pojmenování po Karlu Krylovi. Na stanici byl uskutečňován „program zelené domácnosti“, impaktní program zahrnující sběr naplavenin z moře v rámci globálního výzkumu a program přežití.

Zvykové právo užívání, jakož i všechen hmotný majetek tvořící podstatu stanice, Jaroslav Pavlíček v roce 2017 věnoval Českému antarktickému nadačnímu fondu, který základnu od roku 2018 na 99 let pronajal Masarykově univerzitě (resp. na ní sídlícímu Českému antarktickému vědeckému programu), která začala zabezpečovat provoz a vědeckou náplň.

Antarktická smlouva[editovat | editovat zdroj]

Antarktická smlouva byla podepsána v roce 1959, Československo k ní přistoupilo roku 1960. V prosinci roku 1990 se Jaroslav Pavlíček zúčastnil schůzky signatářů Antarktické smlouvy v chilském Viña del Mar.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Brabec, Lubomír - Šmíd, Zdeněk: S kytarou v Antarktidě, nakl. Knihcentrum, 1998, s. 18
  2. Alžběta Havlová. Reportáž z kurzu přežití s polárníkem Pavlíčkem [online]. 2021-02-07. vyd. Proglas [cit. 2021-02-07]. Dostupné online. 
  3. Reportáž z kurzu přežití s polárníkem Pavlíčkem

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Brabec, Lubomír - Šmíd, Zdeněk: S kytarou v Antarktidě, nakl. Knihcentrum 1998.
  • Forman, Radek: Antarktický deník, Radek Forman 1998.
  • Pavlíček, Jaroslav: Člověk v drsné přírodě, Práh, Praha 2002.
  • Pavlíček, Jaroslav: ECO-Nelson. Antarktis.
  • Vácha, Marek Orko: Poslední země: Antarktida, nakl. Cesta 2007

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]