Index ekonomické svobody

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Index ekonomické svobody (anglicky Index of Economic Freedom) je roční index vytvořený 1995 konzervativní institucí The Heritage Foundation a publikovaný v The Wall Street Journal, který měří míru ekonomické volnosti v zemích světa. Tvůrci indexu tvrdí, že zvolili přístup inspirovaný Adamem Smithem v jeho knize Bohatství národů, že „základní instituce, které chrání svobodu jednotlivců při prosazování svých vlastních ekonomických zájmů, vedou k větší prosperitě pro širší společnost“.

2022 mapa indexu ekonomické svobody

Index obsahuje čtyři hlavní kategorie zkoumaných faktorů. Každý faktor měří na stobodové stupnici.

  • vláda práva
  • velikost vlády
  • regulatorní efektivita
  • otevřené trhy

Tyto kategorie se dále dělí na dvanáct subkategorií, metodologie je podrobně vysvětlena v příloze indexu. V posledním vydání z roku 2023 je zkoumáno 184 zemí světa.

Economic Freedom of the World[editovat | editovat zdroj]

Jiný žebříček, avšak založený na podobném principu, je žebříček Economic Freedom of the World publikovaný každoročně kanadským Fraser Institutem a spolupublikovaný think-tanky zapojenými do Economic Freedom of the World Network, v Česku žebříček publikuje Liberální institut.

První vydání z roku 1996 měřilo ekonomickou svobodu v letech 1975, 1980, 1985, 1990 a 1993–1995. Předmluvu k němu napsal Milton Friedman, jenž se na vývoji tohoto žebříčku významně podílel.

Fraser Institute společně s dalšími think-tanky nyní publikuje žebříček každoročně. Pro vyšší spolehlivost zobrazuje data s dvouletým zpožděním, takže žebříček vydaný v roce 2023 zobrazuje pro všechny země data z roku 2021. Žebříček prochází vývojem (přidávání nebo odebírání sledovaných dat) a prochází zpětnými revizemi, aby bylo možné konstruovat časové řady a pozorovat posun zemí k vyšší nebo nižší ekonomické svobodě.

Žebříček zkoumá pět hlavních kategorií:

  • velikost vlády
  • právní systém a vlastnická práva
  • zdravé peníze
  • svoboda mezinárodního obchodu
  • regulace

Tyto kategorie se dále dělí na 25 subkategorií (a ty se dále dělí na 45 konkrétních sledovaných dat), metodologie je podrobně vysvětlena v příloze indexu. V posledním vydání z roku 2023 je zkoumáno 165 zemí světa. Institut veřejně deklaroval, že nadále hodlá separátně hodnotit Hongkong – jenž byl do roku 2022 vždy na prvním místě – a „měřit propad Hongkongu do tyranie a absolutismu“.[1]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Pro dobro svobody, hodnoťte Hongkong! [online]. 2021-04-12 [cit. 2023-09-15]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]