Těžba v Česku
Těžba v Česku má dlouhou a významnou historii, která zásadně ovlivnila hospodářský, politický i kulturní vývoj země.
V minulosti patřily české země k evropským lídrům v produkci stříbra. Příkladem je zejména Kutná Hora, která ve 14. století tvořila až třetinu evropské produkce stříbra, což přispívalo k ekonomické a politické síle českého státu. Největší rozmach hornictví nastal v období průmyslové revoluce, kdy se těžba uhlí stala klíčovým faktorem rychlé industrializace a vzniku silného hutního a strojírenského průmyslu. České země se tak staly hlavním průmyslovým jádrem Rakouska-Uherska.[1] Uhlí formovalo charakter a růst především Ostravska, Podkrušnohoří, Plzeňska i Brna. Těžba ovlivnila krajinu, sídelní systém a sociální strukturu, ale přinesla i ekologické a ekonomické problémy, které přetrvávají dodnes.
V současnosti Česko disponuje zásobami některých nerudních surovin a fosilních paliv.[2] Těžba má však již víceméně zanedbatelný význam – zaměstnává méně než 20 000 lidí a podílí se na tvorbě HDP méně než 1 %. Od roku 2026 probíhá už jen povrchová těžba hnědého uhlí v Podkrušnohoří (poslední hlubinný černouhelný důl na Karvinsku byl témže roce uzavřen), těžba kaolínu, stavebních surovin a malého množství ropy a plynu. Budoucnost těžby je spojena pouze s potenciálním využitím ložisek lithia u Cínovce a zlata pod Kašperskými Horami, jejichž otevření zatím brzdí ekologické obavy.[1]

Nerostné suroviny
[editovat | editovat zdroj]Rudní suroviny
[editovat | editovat zdroj]V ČR se nacházejí převážně jen nebilanční ložiska – netěží se.
Lithium
[editovat | editovat zdroj]Dle průzkumů z konce roku 2016 byla objevena velká ložiska lithia v Krušných horách v okolí Cínovce. Odhady činí 1,2 až 1,4 milionu tun této vzácné rudy a řadí tak Česko k zemím s největší zásobou lithia na světě, která představuje 6% dosud známých světových zásob.[3] V současné době (2017) se o těžbě jedná a připravuje se prvotní fáze povrchové těžby. Další možná naleziště se zkoumají na Sokolovsku.[4][5]
Nerudní suroviny
[editovat | editovat zdroj]Kaolin
[editovat | editovat zdroj]V Česku se velmi kvalitní kaolin nachází a těží v okolí Kadaně a Podbořan, Karlových Varů, Plzně, Znojma (Únanov).[6]
- Karlovarský kaolin určuje mezinárodní normu pro kvalitu této horniny v průmyslovém využití (výroba porcelánu).
Jíl
[editovat | editovat zdroj]Výskyt jílu je vázán na sedimentární horniny, v Česku se těží jako doprovodná surovina při povrchovém dolování uhlí nebo kaolinu.
Energetické suroviny
[editovat | editovat zdroj]Uran
[editovat | editovat zdroj]
V Česku se dosud uranová ruda těžila poblíž Dolní Rožínky u Žďáru nad Sázavou, jde o jedinou probíhající těžbu v Evropské unii. Na konci roku 2017 se těžba ukončila z důvodu nerentability.[7][8][9][10]
Fosilní paliva
[editovat | editovat zdroj]Hnědé uhlí
[editovat | editovat zdroj]V Česku je stále velmi rozšířená povrchová těžba hnědého uhlí a to především v sokolovské a mostecké pánvi. Uhlí vytěžené v těchto lomech zásobuje uhelné elektrárny, které jsou zdrojem přibližně 33 % elektrické energie vyrobené v Česku v roce 2015.
Společnosti těžící v těchto oblastech:
- Sokolovská uhelná, právní nástupce a.s.
- Severní energetická a.s.
- Vršanská uhelná a.s.
- Severočeské doly a.s.
Černé uhlí
[editovat | editovat zdroj]Černé uhlí se dobývalo pouze dolováním z hlubin. Jeho těžba zaznamenala v souvislosti se změnou struktury českého hospodářství a energetiky po roce 1990 útlum. Definitivně byla ukončena v roce 2026. Dříve probíhala v Rosicko-Oslavanském revíru (ukončeno v roce 1992),[11] Trutnovsku (ukončeno v roce 1992),[12] na Plzeňsku (ukončeno v roce 1995),[13] Kladensku (ukončeno v roce 2002)[14] a na Ostravsko-Karvinsku, kde skončila právě v roce 2026 jako poslední.[15]
Ropa
[editovat | editovat zdroj]Ropa se v Česku vyskytuje spíš okrajově.[16] Výskyt poblíž Hodonína v Jihomoravském kraji.
Rašelina
[editovat | editovat zdroj]V historii probíhala v horských oblastech těžba rašeliny. Současně se těží především Čechách – v Abertamech v okrese Karlovy Vary, na území obce Lenora u Soumarského mostu a dále v přírodní rezervaci Borkovická blata u Borkovic. Nicméně nepokrývá zdejší poptávku, takže se i přesto do země dováží.[17]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- 1 2 NOVÁČEK, Aleš; PRENER, Jan. Vliv nerostného bohatství na rozvoj Česka. S. 4–7. Geografické rozhledy [online]. 2024 [cit. 2026-01-07]. Roč. 33, čís. 3, s. 4–7. Dostupné online.
- ↑ Ložiska ČR
- ↑ Lithium mě moc nezajímá, investuji spíš do nápravy společnosti, tvrdí miliardář Janeček - Seznam Zprávy. www.seznam.cz [online]. [cit. 2017-07-25]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-07-24.
- ↑ Česko má šest procent světových zásob lithia. Je to šance pro továrny na baterie. Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2017-04-11]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-03-20.
- ↑ Tady jsou největší naleziště lithia v Evropě. Pohled na Cínovec z podzemí i z dronu. Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2017-04-11]. Dostupné online.
- ↑ Kaolin - ČGS. www.geofond.cz [online]. [cit. 2010-11-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-03-14.
- ↑ http://www.mpo.cz/dokument36127.html
- ↑ http://www.mpo.cz/dokument8092.html
- ↑ Archivovaná kopie. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2010-11-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-14.
- ↑ Archivovaná kopie. www.ekolist.cz [online]. [cit. 2010-11-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-02-24.
- ↑ Stručná historie těžby černého uhlí v rosicko-oslavanském uhelném revíru [online]. Zbarbuh.cz [cit. 2026-02-03]. Dostupné online.
- ↑ WALLTER, Matouš. Konec těžby černého uhlí v Česku. Jeho cesta od prvního výkopu po poslední vozík [online]. Idnes.cz [cit. 2026-02-03]. Dostupné online.
- ↑ HERNANDEZOVÁ, Hernandezová. Plzeňsko skrývá miliony tun uhlí [online]. Plzeňský deník [cit. 2026-02-03]. Dostupné online.
- ↑ Před dvaceti lety skončila staletá historie těžby kladenského uhlí [online]. ČTK [cit. 2026-02-03]. Dostupné online.
- ↑ V Česku končí těžba černého uhlí [online]. ČT24 [cit. 2026-02-03]. Dostupné online.
- ↑ Oil and Oil Products 2016. Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky [online]. [cit. 2026-02-09]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Těžba rašeliny v Česku. krasec.cz [online]. [cit. 2017-11-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-11-07.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Těžba v Česku na Wikimedia Commons - Vliv nerostného bohatství na rozvoj Česka. Geografické rozhledy. 2024, roč. 33, č. 3, s. 4-7.
