Uranový důl

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Uranové doly jsou doly určené pro těžbu uranové rudy. První byly otevřeny už v průběhu 19. století (některé uranové rudy se používaly k probarvování skla), ovšem houfně otevírány začaly být až po druhé světové válce (v důsledku potřeby v souvislosti s vynálezem atomové bomby).

Typ těžby[editovat | editovat zdroj]

uranový důl Rössing v Namibii

Technicky je možné rozlišit několik typů dolů - povrchový lom (např. důl Rössing v Namibii), hlubinných důl (např. důl Rožná) nebo těžbu chemickým loužením (Stráž pod Ralskem).

Těžba ve světě[editovat | editovat zdroj]

V roce 2012 činila celosvětová těžba uranu asi 58 394 tun za rok, přičemž největší podíl těžby vykazovaly 3 země - Kazachstán, Kanada a Austrálie - dohromady asi 64% celosvětové produkce. V několika dalších zemích těžba přesáhla tisíc tun za rok - Niger, Namibie, Rusko, Uzbekistán, USA, Čína a Malawi.[1]

Uranové doly v Československu[editovat | editovat zdroj]

Československé uranové doly otevřené v této době odesílaly většinu své produkce do Sovětského svazu (bez patřičné protihodnoty). Zejména v 50. letech v nich byli nuceni bez ochranných prostředků pracovat političtí vězni. Jednalo se zejména o těžební oblasti Jáchymov a Příbram. Souběžně probíhal intenzívní průzkum a vyhledávání nových ložisek uranu a v průběhu několika let se prokázalo, že Československo se řadí v zásobách uranové rudy mezi světovou velmoc. Mimo lokality Jáchymov a Příbram byla nalezena a otevřena další hlubinná ložiska menšího či většího významu Vítkov a Dyleň v západních Čechách, Okrouhlá Radouň (jižní Čechy), Hamr na Jezeře a Křižany (Liberecko), Javorník-Zálesí, Licoměřice-Březinka, Chotěboř, Rožná-Olší, Slavkovice-Petrovice (Žďár nad Sázavou), Trutnovsko, Brzkov-Polná, Jasenice-Pucov (Náměšť nad Oslavou) . V době největšího rozvoje v 70. letech 20. století zaměstnával československý uranový průmysl kolem 60 000 pracovníků, koncem 80. let došlo k útlumu v důsledku částečného vytěžení zásob, ekonomické nerentabilnosti při těžbě z velkých hloubek i ekologické zátěži na krajinu v okolí exploatace. Počátkem 90. let došlo zejména v rudném hornictví k rušení dotační politiky státu a z tohoto důvodu byly téměř všechny doly uzavřeny.

Dolní Rožínka[editovat | editovat zdroj]

Důl Rožná I

Nyní (2015) probíhá v Česku hlubinná těžba pouze v Dolní Rožínce (okres Žďár nad Sázavou) a to na dole Rožná. Důl byl otevřen v roce 1957, postupně byl prohlubován až na úroveň -1200 m a v současné době těží z hloubky 1000-1100 metrů jako jediný uranový důl v Evropě. Ztrátová těžba zde původně měla skončit v roce 2006 (dle usnesení vlády č. 689 z června 2002), protože však světové ceny uranu mezitím vzrostly a těžba se tak stala ziskovou, rozhodla vláda usnesením č. 1316[2] 12. října 2005 těžbu prodloužit až do konce roku 2008 (s možností dalšího prodloužení)[3]. V květnu 2007 vláda rozhodla o nelimitovaném pokračování těžby a to po dobu ekonomické výnosnosti, takže v dole probíhá těžba bez potřeby státní dotace. Exploatace uranového ložiska Rožná již trvá déle než 55 let a ložisko se tak stává nejdéle těženým uranovým ložiskem jak v ČR tak i patrně na celém světě. V současné době (2015) již dochází k dotěžování zásob a důl bude během cca 2 let uzavřen.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. World Uranium Mining Production World Nuclear Association
  2. http://kormoran.vlada.cz/usneseni/usneseni_webtest.nsf/0/5EFD8097A16A265EC12571B6006D9817/$FILE/uv051012.1316.doc
  3. http://www.mpo.cz/zprava8092.html