Tvorba peněz

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Trh peněz, kde vertikála M/P udává nabídku peněz s peněžní zásobou M1 a křivka L poptávku po penězích v závislosti na úrokové sazbě.

Tvorba peněz nebo vydávání peněz je proces, kterým se zvyšuje nabídka peněz v zemi nebo v ekonomické nebo peněžní oblasti Ve většině moderních ekonomik je většina peněžní zásoby ve formě bankovních vkladů.

Centrální banky sledují množství peněz v ekonomice měřením tzv. peněžních agregátů.

Peněžní zásoba[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Peněžní zásoba.

Pojem „peněžní zásoba“ běžně označuje celková, bezpečná finanční aktiva, která mohou domácnosti a podniky použít k provádění plateb nebo k držení jako krátkodobé investice. Peněžní zásoba se měří pomocí takzvaných „peněžních agregátů“ definovaných podle jejich příslušné úrovně likvidity. Ve Spojených státech (v ČR podobné), například:

  • M0: součet všech fyzických měn včetně ražení mincí.
  • M0: federální rezervní bankovky + americké bankovky + mince. Není důležité, zda je měna držena uvnitř nebo vně systému privátního bankovnictví jako rezervy.
  • M1: celková částka M0 (hotovost / mince) mimo systém privátního bankovnictví plus částka vkladů na požádání, cestovních šeků a dalších ověřitelných vkladů
  • M2: M1 + většina spořicích účtů, účty peněžního trhu, retailové peněžní podílové fondy a termínované vklady s malou nominální hodnotou (vkladové certifikáty pod 100 000 USD).

Rozumí se, že peněžní zásoba roste prostřednictvím aktivit vládních úřadů centrální bankou národa a obchodními bankami.

Tvorba peněz centrální bankou[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Centrální banka.

Orgánem, jehož prostřednictvím je měnová politika prováděna, je centrální banka národa. Mandát centrální banky obvykle zahrnuje buď jeden ze tří následujících cílů, nebo jejich kombinaci, v různém pořadí preferencí, podle země nebo regionu:

  • cenová stabilita, tj. inflační cílení;
  • usnadnění maximální zaměstnanosti v ekonomice;
  • zajištění střednědobých a dlouhodobých úrokových sazeb.

Měnová politika[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Měnová politika.

Měnová politika je proces, kterým měnová autorita země, obvykle centrální banka (nebo měnová rada), řídí úroveň krátkodobých úrokových sazeb a ovlivňuje dostupnost a cenu úvěru v ekonomice i v celkové ekonomické aktivitě. Centrální banky provádějí měnovou politiku obvykle prostřednictvím operací na volném trhu. Nákup dluhu a výsledné zvýšení bankovních rezerv se nazývá „peněžní uvolňování“. Mimořádný proces uvolňování měny se označuje jako „kvantitativní uvolňování“, jehož záměrem je stimulovat ekonomiku zvyšováním likvidity a podporou bankovních půjček.

Proces tvorby peněz komerčními bankami[editovat | editovat zdroj]

Jedná se o reakci bankovního sektoru na prodeje cenných papírů mezi komerčními bankami a centrální bankou.[1]

Jednoduchý depozitní multiplikátor (ηD)[editovat | editovat zdroj]

Udává, kolikrát bude celková změna deposit vyšší, než původní změna povinných rezerv neboli hodnota prodaných cenných papírů centrální bance.

PMR = Povinné minimální rezervy

PV = původní vklad

Nabídka peněz[editovat | editovat zdroj]

Neboli také peněžní zásoba. Je vyjádřeny pomocí měnového argegátu M1 a jednoduchého depozitního multiplikátoru.

MB = Měnová báze

Multiplikace depozit[editovat | editovat zdroj]

Uložení 100 jednotek měny do komerční banky. Banka odvádí PMR a zbývá jí 98 jednotek měny na půjčení. V modelu s jednou komerční bankou se půjčka připisuje zpět na účet a banka z těchto 98 jednotek měny znovu odvádí PMR. Proces se nadále opakuje a celková změna depozit je udávána právě jednoduchým depozitním multiplikátorem.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Money creation na anglické Wikipedii.

  1. SOUKUP, Jindřich. Makroekonomie. 3. aktualizované a doplněné vydání. vyd. Praha: [s.n.] 535 s. ISBN 978-80-7261-537-7, ISBN 80-7261-537-8. OCLC 1031055234 

Související články[editovat | editovat zdroj]