Postkeynesiánství

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Postkeynesiánství je politicko-ekonomická škola vycházející z myšlenek Johna Maynarda Keynese, Michała Kaleckiho, Joan Robinsonové, Pierro Sraffy, Nicholase Kaldora, Paula Davidsona, Hymana Minskeho a mnoha dalších.[1] Postkeynesiánství patří k hlavním tradicím v rámci heterodoxní (politické) ekonomie společně se „starým“ institucionalismem (Thorsten Veblen, John Kenneth Galbraith, Kenneth Boulding, Geoffrey Hodgson) a netotalitním marxismem (Baran, Sweezy, apod).[2] Podle lorda Roberta Skidelskiho, biografa J. M. Keynese, patří v současné ekonomické teorii postkeynesovci ke skutečným a nejvíce autentickým následovníkům Keynese (na rozdíl od „pseudokeynesovců“, jako jsou Paul Samuelson anebo Gregory Mankiw).[3][4] Podle Sheily Dowové je pro každou ekonomickou doktrínu vždy typická specifická metodologie a filosofie vědy (ontologické, epistemologické a normativní předpoklady s politickými následky na rozdělení moci ve společnosti).[5] Pro postkeynesiánství je typický důraz na realistické pozorování a odpor k matematickému formalismu a pozitivismu tržních fundamentalistů.

Charakteristika postkeynesiánství

Vyjdeme li ze závěrů Anthonyho Thirwalla, můžeme PKM charakterizovat těmito body:[6]

  • Za prvé, zaměstnanost a nezaměstnanost jsou určovány na trhu produktů, nikoli na trhu práce.
  • Za druhé, nedobrovolná nezaměstnanost existuje a je způsobena nedostatečnou efektivní poptávkou.
    • Není to důsledek nedokonalostí trhu práce.
    • Odstranění „nedokonalostí“ nepovede k vyšší zaměstnanosti.
  • Za třetí, vztah mezi agregovanými investicemi a agregovanými úsporami je zásadní pro makroekonomickou teorii a kauzalita vede od investic k úsporám, a ne naopak.
  • Za čtvrté, peněžní ekonomika je zcela odlišná od barterové (mainstreamové, tržně fundamentalistické) ekonomiky.
    • Peníze nejsou neutrální i v dlouhodobém hledisku, realita je ne-ergodická (transmutabilní) a nepredikovatelná, protože není a priori určená a důchodový efekt je důležitější než substituční efekt.
    • Finance jsou důležité.
    • Na dluhu záleží, protože proto peníze vůbec vznikly.
  • Za páté, kvantitativní teorie peněz je vážně zavádějící, a to ze tří důvodů.
    • Peníze jsou endogenní.
    • Příčinná rovnice směny (M * V = P * T) probíhá zprava doleva.
    • Změny v preferenci likvidity znamenají, že V není konstantní.
      • Nákladové síly často vytvářejí inflaci dlouho předtím, než je dosaženo plné zaměstnanosti.
  • Za šesté, kapitalistické ekonomiky jsou poháněny „animal spirits“ investorů, které určují investice.

Reference

  1. DEQUECH, David. Post Keynesianism, Heterodoxy and Mainstream Economics. Review of Political Economy. 2012-04, roč. 24, čís. 2, s. 353–368. Dostupné online [cit. 2019-07-28]. ISSN 0953-8259. DOI 10.1080/09538259.2012.664364. 
  2. LAVOIE, Marc. Post-Keynesian Heterodoxy. London: Palgrave Macmillan UK Dostupné online. ISBN 9781349283378, ISBN 9780230626300. S. 1–24. 
  3. DAVIDSON, Paul. Post Keynesian Macroeconomic Theory. [s.l.]: [s.n.], 1994. Dostupné online. 
  4. SKIDELSKY, ROBERT. Keynes : the return of the master. London: Allen Lane, 2009. xviii, 213 pages s. Dostupné online. ISBN 9781846142581, ISBN 184614258X. OCLC 373483182 S. 42. 
  5. DOW, SHEILA C. Macroeconomic thought : a methodological approach. [s.l.]: Basil Blackwell ISBN 0631153861, ISBN 9780631153863. OCLC 927597549 
  6. KING, John E. Some elements of a Post Keynesian labour economics. Post Keynesian Econometrics, Microeconomics and the Theory of the Firm. Dostupné online [cit. 2019-07-28]. DOI 10.4337/9781781950050.00012. 

Externí odkazy