Selhání trhu

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Selhání trhu je souhrnný název pro situaci, kdy dochází ke snižování tržní alokace statků. Lze rozeznat několik typů tržního selhání, podle různých příčin:

  1. nedokonalá konkurence, například při monopolu,
  2. externality, zejména zásahy státu formou jeho regulací,
  3. veřejné statky,
  4. asymetrický přístup k informacím.

Nedokonalá konkurence[editovat | editovat zdroj]

Abychom správně došli k pojmu nedokonalá konkurence, je potřeba si nejdříve rozdělit konkurenci na dokonalou a nedokonalou. V případě dokonalé konkurence dochází na trhu k symetrickým informacím všech účastníků trhu tj. spotřebitelů a firem, k efektivní alokaci zdrojů neboli maximálnímu uspokojení mezi prodávaným/nakupovaným množstvím a cenou. Nedokonalá konkurence popírá předešlé informace. Dochází k určité nerovnováze na trhu, kdy se křivka individuální poptávky nebo nabídky vychýlí od svého rovnovážného bodu a dochází k neefektivní alokaci zdrojů. Typickým příkladem je ovlivnění ceny, kdy jeden z typů NK může svým přičiněním nebo samotnou změnou trhu prostřednictvím vlády ovlivnit cenu.

Hlavní příčiny vzniku nedokonalé konkurence:

  • Nákladové podmínky tzv. úspory z rozsahu výroby (průměrné náklady s růstem výroby klesají)
  • Bariéry konkurence tzv. právní restrikce, které představují ochranné známky, patenty, copyright apod, diferenciace produktu, kdy se výrobce snaží co nejvíce odlišit od své konkurence

Monopolní síla[editovat | editovat zdroj]

Nejvýstižnějším opakem právě dokonalé konkurence je monopol. Jedná se zpravidla o jediného výrobce, který určuje cenu produkce. Neexistence substitutů a silných bariér znamenají výluční postavení na trhu. Čím větší je monopolní síla, tím menší je cenová elasticita neboli čím větší má monopol moc, tím je obtížnější srazit cenu níž a spotřebitel se musí smířit s tím, co nabízí trh, i když jsou ceny předražené. Monopol musí znát i potřeby svých spotřebitelů a jejich ochotu zaplatit za výrobky.

Externality[editovat | editovat zdroj]

Výstižná a přesná definice je vystihuje ve smyslu, když výroba nebo spotřeba jednoho subjektu způsobuje nezamýšlené náklady nebo přínosy jiným subjektům, aniž by za ně platily. Externality mohou existovat jak ve výrobě, tak ve spotřebě, vždy jde o vztah, který není postižen systémem cen.

Kladné externality[editovat | editovat zdroj]

Činnost jednoho subjektu zlepší situaci druhému subjektu, který nevynaložil snahu získat nějaký prospěch a nemusel prospěch prvnímu subjektu hradit. Př. včelař a sadař (k sadaři se přistěhuje včelař, jeho včely opylují květy stromů sadaře a tím mu zvýší úrodu), vilová čtvrť a hlídací pes (majitel se pořídí psa, aby ho ochránil před zloději a současně tím ochraňuje i ostatní majitele vilové čtvrti), kamerový systém - majitel domu si pořídí kamerový systém na ochranu svého majetku (kamera hlídá i majetek souseda)

Záporné externality[editovat | editovat zdroj]

Přesným opakem kladných externalit, kdy místo prospěchu vznikají druhému subjektu náklady, které mu nikdo neuhradí. Př. chemička a chovatel ryb (chemička vypouští do rybníka toxické látky, které způsobí, že část ryb uhyne), Továrna na výrobu poplašných zařízení a dům důchodce ( továrna znepříjemňuje život důchodce, ten se rozhodne dům prodat, ale z důvodu výskytu extrémně vysokého hluku klesá tržní hodnota domu)

Coaseho teorém přinesl nový pohled na externality neboli lidově řečeno, že by se oba subjekty mohly mezi sebou rozumně domluvit, aniž by zasáhl stát. Tento teorém platí za předpokladu, že transakční náklady jsou nulové a vlastnická práva volně převoditelná.

Veřejné statky[editovat | editovat zdroj]

Statky nebo služby, pro něž jsou typické dvě vlastnosti:

  • nezmenšitelnost tzv. nerivalitní spotřeba, kdy spotřeba jedním nebo miliony subjekty neovlivní spotřebované množství.
  • nevylučitelnost, kdy ze spotřeby není možné či extrémně nákladné vyloučit spotřebitele, který za daný statek neplatí tzv. černý pasažér, který se vyhne placení za druhy statků a přiživuje se na těch, kteří za tyto statky poctivě platí, např. národní obrana, policie apod.

Asymetrická informace[editovat | editovat zdroj]

Jedna strana trhu ví více než druhá, kupující nebo prodávající je lépe informován a těží z toho co ví, tj. z toho vyplývá, že druhá strana je znevýhodněna.

Vzniká ze dvou důvodů:

  • utajená činnost – nepozorovatelnost nákladů ostatních subjektů
  • utajená informace – jedna strana trhu má více odborných znalostí než druhá

Morální hazard[editovat | editovat zdroj]

Informovaný subjekt při maximalizaci svého užitku snižuje užitek neinformovaných subjektů. Typickým příkladem je vztah nájemce-zmocněnec (principal-agent), kdy zmocněnec jedná pouze ve vlastním prospěchu. Snahou nájemce je prostřednictvím zmocněnce maximalizovat užitek, ale právě z důvodu utajené činnosti či informace má zmocněnec někdy ve svém postavení výhodu a využívá toho ve svůj prospěch.

Nepříznivý výběr[editovat | editovat zdroj]

Méně žádoucí subjekty se zúčastní směny spíše než žádoucí subjekty trhu. Subjekty s méně kvalitním zboží vytěsňují subjekty s kvalitním zbožím.

Z pohledu dokonalé konkurence by to fungovalo takto: lidé, kteří by byli ochotni se spokojit s méně kvalitním zbožím nebo spotřebitelé, kteří by byli ochotni zaplatit větší obnos peněz za kvalitní či zboží špičkové kvality.

V současném světě tj. především na trhu nedokonalé konkurence nezbývá spotřebiteli nic jiného, než si zboží koupit a vyzkoušet si ho a posoudit, jestli se jedná o kvalitní výrobek a dojde k opakované koupi.

Související informace naleznete také v článku Já, tužka.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • MACÁKOVÁ, Libuše, et al. Mikroekonomie : základní kurz. Vyd. 10. Praha : Melandrium, 2007. 275 s. ISBN 978-80-86175-56-0
  • SOUKUPOVÁ, Jana, et al. Mikroekonomie. 3. doplněné vydání. Praha : Management Press, 2002. 548 s. ISBN 80-7261-061-9.
  • MUSIL, Petr. Mikroekonomie : středně pokročilý kurz. Plzeň : Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk,s.r.o., 2009. 301 s. ISBN 978-80-7380-207-3.
  • VOIGT, Stefan. Institucionální ekonomie. Vyd. 1. Praha : Alfa Nakladatelství, 2008. 236 s. ISBN 978-80-87197-13-4.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]