Ekonomická rovnováha

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
V místě, kde se protíná křivka poptávky (červená) a nabídky (modrá) se nachází rovnovážný bod

Ekonomická rovnováha (ekvilibrium) znamená stav, ve kterém jsou ekonomické síly vyrovnané a bez vnějších vlivů se základní ekonomické proměnné (nabídka a poptávka) nezmění. Je to bod, ve kterém jsou si rovny množství nabízeného a poptávaného zboží/služby.

Používá se ještě pojem tržní rovnováha, popisující tentýž stav z hlediska trhů. Ceně, za kterou jsou tyto zboží nebo služby poskytovány, se pak říká rovnovážná cena (v angličtině též market clearingvyčištění trhu). Jako rovnovážný bod se také označuje rovnováha spotřebitele z hlediska jeho příjmů, nákladů a užitku. Je to bod, kdy se rozpočtová křivka spotřebitele dotýká jako tečna indiferenční křivky. V tomto bodě má spotřebitel největší možný užitek ze svých možných zdrojů.[zdroj?]

Ekonomická rovnováha může být obecná a částečná (parciální) nebo statická a dynamická. K dynamické rovnováze dochází ve více konkurenčním prostředí, ve kterém se dynamicky mění ceny (včetně případů konkurenčního boje).

Vlastnosti[editovat | editovat zdroj]

  • pro zákazníky:
    • vždy se na ně dostane zboží/služba, kterou chtějí,
    • za cenu, kterou jsou ochotni zaplatit
  • pro prodejce:
    • nedochází k převisu nabídky zboží, takže se jim nevytvářejí přebytky, na jejichž skladování by musely vynaložit dodatečné náklady (popř. nevznikají ztráty z prošlého zboží podléhajícímu zkáze)
    • to samé u přebytku nabídky u služeb (u kterých by jinak museli sanovat nevyužité fixní náklady)
    • nedochází k převisu poptávky, takže nesetkají s nepříjemným stavem, kdy by museli zákazníky, na které se nedostalo, poslat pryč (potenciálně ke konkurenci)
  • pro rovnovážnou cenu:
    • zvýšení skutečné ceny oproti rovnovážné ceně (při stejném množství zboží/služeb) vyústí v převis nabídky
    • snížení skutečné ceny pod cenu rovnovážnou vyústí v převis poptávky
    • Rovnovážná cena bude mít tendenci se dlouhodobě nezměnit, dokud i nabídka a poptávka po tomto zboží/službě zůstane neměnná.
    • Při změně nabídky či poptávky budou mít výrobci snahu dosáhnout u poskytovaných zboží a služeb jejich equilibrium (kvůli výhodám z toho plynoucích a pro maximalizaci zisku).

S (empiricky zjištěnou) tendenci dosáhnutí rovnovážného bodu existují jevy, které její základní ekonomické veličiny zpětně ovlivňují – mohou být přirozené (např. vyčerpání stávajících nebo objev nových zdrojů pro výrobu zboží/poskytnutí služby, saturace trhu, zastarání, přechod na novou generaci), zásahy schopné přímo ovlivnit nabídku a poptávku (clo, embargo, dotování (v rámci společnosti, kartelu, státu, obchodního paktu), různé celoplošné pobídky spojené s využíváním konkrétního druhu zboží/služby, změna legality cílového zboží/služby nebo trestu za jejich využívání, …) a další faktory (uměle vyvolaný nedostatek, limitované série, konkurenční cenová válka, souboj státního/státem dotovaného a komerčního subjektu, atd). Tyto zásahy jsou pak zdrojem neustálé změny výchozích podmínek a neustálé hledání rovnovážného bodu.

Názory na equilibrium[editovat | editovat zdroj]

  • Adam Smith zastával názor, že volný trh bude směřovat k ekonomickému equilibriu skrze cenové mechanismy – přebytek nabídky povede obchodníka ke snížení ceny; naopak, poptávka převyšující nabídku bude zdrojem zvýšení ceny požadovaného zboží/služby. (Svým způsobem tak jde o zápornou zpětnou vazbu.)
  • Rakouská škola se kloní k názoru, že krátkodobého equilibria nebude nikdy dosaženo vzhledem k dynamičnosti celého systému a snahy konkurence vytěžit ze nejpřesnějšího stanovení ceny.
  • Moderní mainstreamová ekonomika uvádí případy, kdy po dosažení equilibria nedojde k rozprodání všech produktů/služeb (např. banky, držící úrokové sazby nízké, aby vytvořily nadbytek poptávky po úvěrech, z něhož by si mohly vybrat nejlukrativnější klienty). Podle ní existuje silnější mechanismus ovlivňující základní ekonomické veličiny, a tím je maximalizace cílových kritérií pro jednotlivé strany trhu (maximalizace zisku pro obchodníky, maximalizace užitku pro spotřebitele). Keynesiánská makroekonomika zase ukazuje fenomén „podzaměstnanosti“, při kterém spolu existují nadbytek práce a malá poptávka po ní.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Economic equilibrium na anglické Wikipedii.

Související články[editovat | editovat zdroj]