Ekonomická rovnováha

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
V místě, kde se protíná křivka poptávky (červená) a nabídky (modrá) se nachází rovnovážný bod

Důležité je hned na úvod říci, že pojem Ekonomická rovnováha je velmi širokým a obsáhlým pojmem, který lze popisovat z mnoha hledisek. Obecnou definicí lze ekonomickou rovnováhu popsat jako :

Ekonomická rovnováha (ekvilibrium) znamená stav, ve kterém jsou ekonomické síly vyrovnané a bez vnějších vlivů se základní ekonomické proměnné (nabídka a poptávka) nezmění. Je to bod, ve kterém jsou si rovny množství nabízeného a poptávaného zboží/služby.

Ekonomickou rovnováhu lze rozdělit na Makroekonomickou a Mikroekonomickou rovnováhu.

Mikroekonomická rovnováha[editovat | editovat zdroj]

U Mikroekonomické rovnováhy se používá pojem tržní rovnováha, popisující tentýž stav z hlediska trhů. Ceně, za kterou jsou tyto zboží nebo služby poskytovány, se pak říká rovnovážná cena (v angličtině též market clearingvyčištění trhu). ↵Jako rovnovážný bod se také označuje rovnováha spotřebitele z hlediska jeho příjmů, nákladů a užitku. Je to bod, kdy se rozpočtová křivka spotřebitele dotýká jako tečna indiferenční křivky. V tomto bodě má spotřebitel největší možný užitek ze svých možných zdrojů.[1]

Rovnovážná cena

Cena, při které se poptávané množství zboží v daném časovém období rovná nabízenému množství zboží.

Toto však neznamená, že každý subjekt v ekonomice je za tohoto stavu plně uspokojen. Tento jediný výsledek je však efektivní. Rovnovážná cena množství odrážejí kompromis mezi kupujícími a prodávajícími. Žádný jiný kompromis nemá za výsledek rovnost mezi nabízeným a poptávaným množstvím.

Tržní přebytek

Množství, o které při dané ceně nabízené množství přesahuje poptávané množství – převis nabídky.

Tuto situaci si můžeme představit jako stav, kdy je zboží nabízené za vyšší cenu, než je právě rovnovážná cena. Vznikl by tedy tržní přebytek v tom smyslu, že by bylo nabízeno více zboží, než by byli za danou cenu spotřebitelé koupit.

Tržní nedostatek

Množství, o které poptávané množství přesahuje nabízené množství při dané ceně – převis poptávky.

Tedy opačná situace než v předchozím případě, tedy nemohou být uspokojeny všechny poptávky spotřebitelů.

Neviditelná ruka trhu

Neviditelná ruka trhu znamená, že rovnovážnou cenu neurčuje konkrétní osoba či instituce, nýbrž je určena kolektivním chováním kupujících a prodávajících, z nichž každý sobecky sleduje své vlastní potřeby. Toto je způsob neosobní určení ceny, který Adam Smith určil jako vlastnost tržního mechanizmu – jako „Neviditelnou ruku“. O žádnou neviditelnou sílu se v praxi samozřejmě nejedná, je to jednoduchý proces pokusu a omylu.[2]

Makroekonomická rovnováha[editovat | editovat zdroj]

Pokud se na rovnováhu budeme dívat z makroekonomického hlediska, tedy z pohledy agregátní nabídky a agregátní poptávky, bod rovnováhy vznikne v bodě, kde se velikost nabízeného agregátního výstupu rovná velikosti poptávaného agregátního výstupu.

Vzhledem k dvojí formě agregátní nabídky vzniknou dva rovnovážné body – v krátkém a v dlouhém období.

Krátké období

Graf makroekonomické rovnováhy v krátkém období ukazuje rovnovážnou velikost agregátního výstupu Y a rovnovážnou cenovou hladinu P. Ačkoliv agregátní veličiny podléhají jiným vlivům než prostá tržní nabídka a poptávka, přesto zde platí tržní zákony, které způsobují tendenci k rovnováze. 

Dlouhé období

Jinak je tomu u rovnováhy v dlouhém období. Tam se vertikální nabídková křivka ASd rovná potenciálnímu produktu a slouží jen k určení situace, kdy produkce využívá stoprocentně všech zdrojů. Skutečné množství agregátního výstupu osciluje podle makroekonomické situace buď vlevo od Yn (ekonomika nevyužívá zdroje) nebo vpravo od Yn (nadměrná zátež ekonomických zdrojů, tzn. „přehřátí ekonomiky“ nebo vysoká inflace). O tom, jakými vlivy se může bod rovnováhy přibližovat k potencionálnímu produktu, bude hovořit kapitola o hospodářské politice státu.[3]

Vlastnosti[editovat | editovat zdroj]

  • pro zákazníky:
    • vždy se na ně dostane zboží/služba, kterou chtějí,
    • za cenu, kterou jsou ochotni zaplatit
  • pro prodejce:
    • nedochází k převisu nabídky zboží, takže se jim nevytvářejí přebytky, na jejichž skladování by musely vynaložit dodatečné náklady (popř. nevznikají ztráty z prošlého zboží podléhajícímu zkáze)
    • to samé u přebytku nabídky u služeb (u kterých by jinak museli sanovat nevyužité fixní náklady)
    • nedochází k převisu poptávky, takže nesetkají s nepříjemným stavem, kdy by museli zákazníky, na které se nedostalo, poslat pryč (potenciálně ke konkurenci)
  • pro rovnovážnou cenu:
    • zvýšení skutečné ceny oproti rovnovážné ceně (při stejném množství zboží/služeb) vyústí v převis nabídky
    • snížení skutečné ceny pod cenu rovnovážnou vyústí v převis poptávky
    • Rovnovážná cena bude mít tendenci se dlouhodobě nezměnit, dokud i nabídka a poptávka po tomto zboží/službě zůstane neměnná.
    • Při změně nabídky či poptávky budou mít výrobci snahu dosáhnout u poskytovaných zboží a služeb jejich equilibrium (kvůli výhodám z toho plynoucích a pro maximalizaci zisku).

S (empiricky zjištěnou) tendenci dosáhnutí rovnovážného bodu existují jevy, které její základní ekonomické veličiny zpětně ovlivňují – mohou být přirozené (např. vyčerpání stávajících nebo objev nových zdrojů pro výrobu zboží/poskytnutí služby, saturace trhu, zastarání, přechod na novou generaci), zásahy schopné přímo ovlivnit nabídku a poptávku (clo, embargo, dotování (v rámci společnosti, kartelu, státu, obchodního paktu), různé celoplošné pobídky spojené s využíváním konkrétního druhu zboží/služby, změna legality cílového zboží/služby nebo trestu za jejich využívání, …) a další faktory (uměle vyvolaný nedostatek, limitované série, konkurenční cenová válka, souboj státního/státem dotovaného a komerčního subjektu, atd). Tyto zásahy jsou pak zdrojem neustálé změny výchozích podmínek a neustálé hledání rovnovážného bodu.

Názory na equilibrium[editovat | editovat zdroj]

  • Adam Smith zastával názor, že volný trh bude směřovat k ekonomickému equilibriu skrze cenové mechanismy – přebytek nabídky povede obchodníka ke snížení ceny; naopak, poptávka převyšující nabídku bude zdrojem zvýšení ceny požadovaného zboží/služby. (Svým způsobem tak jde o zápornou zpětnou vazbu.)
  • Rakouská škola se kloní k názoru, že krátkodobého equilibria nebude nikdy dosaženo vzhledem k dynamičnosti celého systému a snahy konkurence vytěžit ze nejpřesnějšího stanovení ceny.
  • Moderní mainstreamová ekonomika uvádí případy, kdy po dosažení equilibria nedojde k rozprodání všech produktů/služeb (např. banky, držící úrokové sazby nízké, aby vytvořily nadbytek poptávky po úvěrech, z něhož by si mohly vybrat nejlukrativnější klienty). Podle ní existuje silnější mechanismus ovlivňující základní ekonomické veličiny, a tím je maximalizace cílových kritérií pro jednotlivé strany trhu (maximalizace zisku pro obchodníky, maximalizace užitku pro spotřebitele). Keynesiánská makroekonomika zase ukazuje fenomén „podzaměstnanosti“, při kterém spolu existují nadbytek práce a malá poptávka po ní.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Economic equilibrium na anglické Wikipedii.

  1. ŠKAPA, Stanislav. Mikroekonomie I.. 3.. vyd. Brno: Akademické nakladatelství CERM : Business books (Computer Press), 2016. ISBN 978-80-214-5391-3.  
  2. SCHILLER, Bradley R.. Makroekonomie dnes. 2004. vyd. Brno: Computer Press : Business books (Computer Press). ISBN 80-251-0169-X.  
  3. JUREČKA, Václav. Makroekonomie. Praha : Expert (Grada), 2010. ISBN 978-80-247-3258-9.  

Související články[editovat | editovat zdroj]