Ludwig von Bertalanffy

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Ludwig von Bertalanffy
Narození 19. září 1901
Atzgersdorf
Úmrtí 12. června 1972 (ve věku 70 let)
Buffalo
Alma mater Vídeňská univerzita
Zaměstnavatelé Albertská univerzita
Vídeňská univerzita
Université de Montréal
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Karl Ludwig von Bertalanffy (19. září 1901 Vídeň12. června 1972 Buffalo, stát New York) byl rakouský biolog a filosof, jeden za zakladatelů Obecné teorie systémů.

Život[editovat | editovat zdroj]

Bertalanffy studoval biologii a filosofii ve Vídni, roku 1926 obhájil práci o lékaři a filosofovi G. T. Fechnerovi. V letech 1934-1948 byl profesorem ve Vídni, 1948-49 v Londýně, v Montrealu a 1950-1954 v Ottawě. Potom přednášel na University of Southern California (1955–58), na University of Alberta (1961–68) a na State University of New York (SUNY) v Buffalu (1969-72), kde také zemřel. Zabýval se fyziologií, výzkumem rakoviny a zejména obecnými vlastnostmi živých organismů a systémů vůbec.

Model individuálního růstu[editovat | editovat zdroj]

Roku 1934 uveřejnil Bertanlanffy jednoduchý model růstu, který se v různých obměnách stále užívá. V jednoduché podobě je to diferenciální rovnice, vyjadřující závislost růstu tělesné délky (L) na čase (t):

(kde je Bertalanffyho koeficient růstu a je cílová délka jedince při dostatku potravy).[1]

Obecná teorie systémů (General System Theory, GST)[editovat | editovat zdroj]

Bertalanffyho teorie systémů vychází z předpokladu, že živé organismy jsou otevřené systémy, jež si se svým okolím vyměňují látky a energii a nedají se tedy popsat běžnými fyzikálními modely pro systémy uzavřené. Jeho teorie zdůrazňuje holismus oproti redukcionismu a organismus staví proti mechanismu.

Otevřené systémy[editovat | editovat zdroj]

Tradiční modely uzavřených systémů, založené na klasické fyzice a Druhé větě termodynamické, se pro popis živých systémů nehodí. Bertalanffy říká, že “běžné fyzikální formulace nelze z principu použít pro živé systémy jakožto otevřené systémy v ustáleném stavu, a můžeme se dohadovat, že řada rysů živých systémů, jež se podle fyzikálních zákonů zdají paradoxní, je důsledkem této skutečnosti.” [2]

Obecná teorie systémů tedy hledá společné zákonitosti živých i společenských systémů a nachází například tyto:

  • komplexnost
  • dynamickou rovnováhu,
  • zpětné vazby a
  • samoorganizaci.

Bertalanffy také definuje několik druhů rovnováhy systémů:

  1. Pravá rovnováha uzavřených systémů, což je stav maximální entropie, v němž se makroskopické stavové veličiny nemění, i když mikroskopické děje dále probíhají.
  2. Dynamická rovnováha otevřených systémů, to jest:
    1. Průtoková rovnováha nastává v otevřených systémech, když se charakteristická veličina udržuje na stálé hodnotě dík primární regulaci.
    2. Homeostatická rovnováha, jež se udržuje sekundární regulací (zpětnou vazbou) díky zvláštnímu informačnímu systému.

Tyto principy a na nich založené teorie lze podle Bertalanffyho snadno zobecnit a aplikovat i v kybernetice a jiných oblastech věd, včetně společenských.

Systémy ve společenských vědách[editovat | editovat zdroj]

Bertalanffy uvádí jako příklad nové koncepty, zaváděné v sociologii, například “koncept obecného systému, zpětné vazby, informace a komunikace.” [3] Přitom kritizuje klasické “atomistické” pojetí společenských systémů („metodický individualismus“) a “představy jako ‘fyzika společnosti’ jak je občas prosazují redukcionisté.” [4] Naopak otevřené systémy se jistě prosadí nejen v sociologii, ale mimo jiné i v antropologii, ekonomii, politologii a psychologii. Bertalanffyho teorie systémů tak i dnes slouží jako můstek, spojující bádání v různých disciplínách.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

  • 1928, Kritische Theorie der Formbildung, Borntraeger. Anglicky: Modern Theories of Development: An Introduction to Theoretical Biology, Oxford University Press, New York: Harper, 1933
  • 1930, Lebenswissenschaft und Bildung, Stenger, Erfurt 1930
  • 1937, Das Gefüge des Lebens, Leipzig: Teubner.
  • 1940, Vom Molekül zur Organismenwelt, Potsdam: Akademische Verlagsgesellschaft Athenaion.
  • 1949, Das biologische Weltbild, Bern: Europäische Rundschau. Anglicky: Problems of Life: An Evaluation of Modern Biological and Scientific Thought, New York: Harper, 1952.
  • 1953, Biophysik des Fliessgleichgewichts, Braunschweig: Vieweg. 2. vyd. Berlin: Akademischer Verlag, 1977
  • 1953, "Die Evolution der Organismen", in Schöpfungsglaube und Evolutionstheorie, Stuttgart: Alfred Kröner Verlag, pp 53-66
  • 1955, "An Essay on the Relativity of Categories." Philosophy of Science, Vol. 22, No. 4, pp. 243–263.
  • 1959, Stammesgeschichte, Umwelt und Menschenbild, Schriften zur wissenschaftlichen Weltorientierung Vol 5. Berlin: Lüttke
  • 1962, Modern Theories of Development, New York: Harper
  • 1967, Robots, Men and Minds: Psychology in the Modern World, New York: George Braziller, 1969 hardcover: ISBN 0-8076-0428-3, paperback: ISBN 0-8076-0530-1
  • 1968, General System theory: Foundations, Development, Applications, New York: George Braziller, revised edition 1976: ISBN 0-8076-0453-4
  • 1968, The Organismic Psychology and Systems Theory, Heinz Werner lectures, Worcester: Clark University Press.
  • 1975, Perspectives on General Systems Theory. Scientific-Philosophical Studies, E. Taschdjian (eds.), New York: George Braziller, ISBN 0-8076-0797-5
  • 1981, A Systems View of Man: Collected Essays, editor Paul A. LaViolette, Boulder: Westview Press, ISBN 0-86531-094-7

První Bertalanffyho články o Obecné teorii systémů:

  • 1945, Zu einer allgemeinen Systemlehre, Blätter für deutsche Philosophie, 3/4. (Extract in: Biologia Generalis, 19 (1949), 139-164.
  • 1950, An Outline of General System Theory, British Journal for the Philosophy of Science 1, p.139-164
  • 1951, General system theory - A new approach to unity of science (Symposium), Human Biology, Dec 1951, Vol. 23, p. 303-361.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ludwig von Bertalanffy na anglické Wikipedii.

  1. Bertalanffy, L. von, (1934). Untersuchungen über die Gesetzlichkeit des Wachstums. I. Allgemeine Grundlagen der Theorie; mathematische und physiologische Gesetzlichkeiten des Wachstums bei Wassertieren. Arch. Entwicklungsmech., 131:613-652.
  2. Bertalanffy, L. von, (1969). General System Theory. New York: George Braziller, pp. 39-40
  3. Bertalanffy, L. von, (1969). General System Theory. New York: George Braziller, pp. 196
  4. Bertalanffy, L. von, (1969). General System Theory. New York: George Braziller, pp. 194-197

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Ludwig von Bertalanffy, Člověk-robot a myšlení: psychologie v moderním světě. Praha: Svoboda, 1972

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]