Římský klub

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Římský klub
Logo Římského klubu
Vznik 1968
Sídlo Winterthur
Členové 100
Lídr Ernst Ulrich von Weizsäcker a Anders Wijkman
Oficiální web www.clubofrome.org
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Římský klub je globální think tank, který byl založen v dubnu 1968 a celosvětovou pozornost získal v roce 1972 svou první zprávou Meze růstu (Limits to Growth). Římský klub o sobě uvádí, že je "organizací jednotlivců, kteří sdílejí společný zájem o budoucnost lidstva a usilují o změnu. Naším posláním je podporovat porozumění globálním výzvám, kterým čelí lidstvo a navrhovat řešení prostřednictvím vědecké analýzy, komunikace a jejich prosazování."[1] Členy jsou známé a respektované osobnosti v disciplínách, které jsou pro poslání klubu relevantní, jako je sociální rozvoj, ekonomika a životní prostředí. Mezi členy jsou významní vědci, špičkoví podnikatelé, bývalí politici a bývalé hlavy států, jejichž společným zájmem je budoucnost lidstva a diskutují o hlavních globálních problémech a výzvách. Přibližně jednou ročně si nechávají zpracovat tzv. "Zprávu Římskému klubu" na určité téma, které pak obšírně diskutují.[2][3] Od 1. července 2008 má klub sídlo ve Winterthuru ve Švýcarsku.

Založení[editovat | editovat zdroj]

Za jeho zakladatele jsou považováni italský průmyslník Aurelio Peccei a skotský vědec Alexander King.

Členové[editovat | editovat zdroj]

Na začátku roku 2018 měl Římský klub 101 plných členů, 21 asociovaných členů a byl řízen dvanáctičlenným řídícím výborem.[4] Dále na svých stránkách uvádí 43 čestných členů, mezi které patří Al Gore, Michail Gorbačov, španělský král Juan Carlos I, princ Filip z Belgie, královna Beatrix z Nizozemska, Romano Prodi a Jacques Delors.[5] Jediným českým členem samotného Římského klubu byl v minulosti Václav Havel.[2][3]

Významní současní a bývalí členové[editovat | editovat zdroj]

Cíle[editovat | editovat zdroj]

Cílem Římského klubu je identifikovat nejdůležitější budoucí problémy lidstva a planety prostřednictvím holistického, interdisciplinárního a dlouhodobého výzkumu; vyhodnotit alternativní budoucí scénáře a analýzy rizik; vyvíjet a navrhovat praktické postupy; sdělovat nové poznatky a trendy významným činitelům a veřejnosti a iniciovat společenské debaty s cílem zlepšit budoucnost.[7] Současný pracovní program římského klubu se zaměřuje na témata

  • reformulování cílů a změna fungování našich ekonomických systémů;
  • oddělení růstu prosperity a spotřeby zdrojů;
  • zajištění obživy, pracovních míst a příjmů.[7]

K dosažení svých cílů se Římský klub spoléhá také na vzdělávání mladší generace. Například v Německu proto byla v roce 2004 založena celá síť středních škol v rámci německé asociace Římského klubu, mezi jejichž hlavní programové cíle patří naplňování Cílů udržitelného rozvoje OSN.[8][9]

Národní asociace[editovat | editovat zdroj]

Římský klub má národní asociace ve 35 zemích.[10] Posláním národních sdružení je rozšiřovat myšlenky a vize Římského klubu ve svých zemích, nabízet řešení a prosazovat udržitelnější a spravedlivější ekonomiku ve svých zemích a podporovat mezinárodní sekretariát Římského klubu s pořádáním akcí, jako je výroční valná hromada.[11]

Zprávy Římského klubu[editovat | editovat zdroj]

Zprávy Římskému klubu považuje toto sdružení za nejdůležitější dokumenty, které vydává. Jedná se o recenzované studie zadané výkonným výborem nebo navrhované členem nebo skupinou členů nebo jednotlivcem nebo institucí mimo klub. Podle členů klubu pomáhají rozhodujícím osobám a veřejnosti lépe pochopit hlavní globální problémy. Často obsahují konkrétní politické návrhy a usilují o posílení většího smyslu pro občanskou odpovědnost. Jsou určeny k zahájení diskuse mezi podnikateli, politiky, šéfy mezinárodních agentur, akademiky, pedagogy a médii.[12]

Vybrané zprávy Římského klubu:

  • 1972 - Meze růstu - The Limits to growth; a report for the Club of Rome's project on the predicament of mankind. New York,: Universe Books 205 pages s. Dostupné online. ISBN 0876631650. 
  • 1975 - Lidstvo v bodu zvratu - MESAROVIĆ, Mihajlo. Mankind at the turning point : the second report to the Club of Rome. London: Hutchinson & Co xiii, 210 pages s. Dostupné online. ISBN 0091234719. 
  • 1978 - Po době odpadové - GABOR, Dennis. Beyond the age of waste : a report to the Club of Rome. Oxford [England]: Pergamon Press xviii, 237 pages s. Dostupné online. ISBN 0080218342. 
  • 1989 - Překročení mezí - PESTEL, Eduard. Beyond the Limits to growth : a report to the Club of Rome. New York: Universe Books 191 pages s. Dostupné online. ISBN 0876636989. 
  • 1991 - První globální revoluce - KING, Alexander. The first global revolution : a report. 1st ed. vyd. New York: Pantheon Books xxvii, 259 pages s. Dostupné online. ISBN 0679738258. 
  • 1998 - Faktor čtyři - WEIZSÄCKER, Ernst U. von (Ernst Ulrich),. Factor four : doubling wealth, halving resource use : the new report to the Club of Rome. London: Earthscan xxix, 322 pages s. Dostupné online. ISBN 9781853834066. 
  • 2010 - Faktor pět - Factor five : transforming the global economy through 80% improvements in resource productivity : a report to the Club of Rome. London: Earthscan/The Natural Edge Project xix, 400 pages s. Dostupné online. ISBN 9781844075911. 
  • 2015 - Na hraně - CLAUDE, Martin. On the edge : the state and fate of the world's tropical rainforests : a report to the Club of Rome. Vancouver: [s.n.] 1 online resource s. Dostupné online. ISBN 9781771641401. 

Kritici[editovat | editovat zdroj]

Nositel Nobelovy ceny, ekonom Robert Solow kritizoval publikaci Meze růstu pro "zjednodušující" scénáře. Byl také hlasitým kritikem Římského klubu, pro amatérské metody. Řekl: "Jediná věc, která mě opravdu zneklidňuje, jsou amatéři, kteří dělají absurdní výroky o ekonomice, a myslím si, že Římský klub je nesmysl. Ne proto, že by přírodní zdroje nebo ekologické potřeby nebyly v čase omezené, ale omezení nesouvisí s růstem, ale s úrovní hospodářské činnosti. Nemyslím si, že Římský klub je nesmyslný nápad – ale tak, jak dělají amatérskou dynamiku bez licence, bez řádné kvalifikace je špatně".[13]

Česká (československá) asociace Římského klubu[editovat | editovat zdroj]

Vznik československé pobočky Římského klubu prosazoval již v roce 1990 Miloš Zeman,[14] oficiálně pobočka – Československá asociace Římského klubu – vznikla 22. února 1991. Sdružovala v době svého vzniku tři desítky osobností vědy, kultury a veřejného života z Československa. Čestným předsedou byl zvolen Václav Havel, předsedou byl prof. Valtr Komárek, vědeckým sekretářem Ing. J. Nekola, místopředsedy byli zvoleni rektor Univerzity Karlovy prof. Radim Palouš, děkan matematicko–fyzikální fakulty University Komenského prof. B. Riečan a Miloš Zeman.[15] Po smrti Václava Havla uveřejnil Římský klub nekrolog.[16]

4. března 2008 byl zvolen předsedou České asociace Římského klubu docent Pavel Nováček,[17] dalšími členy výboru byli zvoleni prof. Jarmila Doubravová, prof. Jiří Drahoš, doc. Jaroslav Kalous a Ivan Klíma, sekretářem pak Michal Paulus.[18] Po svém zvolení do čela Akademie věd se Jiří Drahoš práce České asociace Římského klubu nezúčastňoval.[3]

Od roku 2018 je předsedou České asociace Římského klubu doc. RNDr. Bohumír Štědroň, CSc. z Univerzity Karlovy.

Spojení Římského klubu se zednáři[editovat | editovat zdroj]

K různým zprávám o tom, že Římský klub je součástí zednářského hnutí prohlásil doc. Nováček: "Jako předseda české asociace prohlašuji, že Římský klub nespřádá konspirační plány a nechce se nějakými záludnými metodami podílet na moci ve státě či ve světě." [3]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Club of Rome na anglické Wikipedii a Club of Rome na německé Wikipedii.

  1. Club of Rome. www.clubofrome.org [online]. [cit. 2018-01-14]. Dostupné online. 
  2. a b NOVÁČEK, Pavel. Okopávání kotníků. stuz.cz [online]. [cit. 2018-01-25]. Dostupné online. (česky) 
  3. a b c d NOVÁČEK, Pavel. Přátelé Miloše Zemana sejí pomluvy a zášť. Lidové noviny. 2018-01-25, s. 11. 
  4. Membership • Club of Rome. www.clubofrome.org [online]. [cit. 2018-01-16]. Dostupné online. 
  5. honorary members • Members • Club of Rome. www.clubofrome.org [online]. [cit. 2018-01-16]. Dostupné online. 
  6. a b The story of the Club of Rome [online]. Club of Rome [cit. 2013-05-27]. Dostupné v archivu. (anglicky) 
  7. a b Club of Rome. Club of Rome [online]. [cit. 2018-01-16]. Dostupné online. 
  8. Club of Rome Schulen. Club of Rome Schulen [online]. [cit. 2018-01-16]. Dostupné online. (německy) 
  9. Cíle udržitelného rozvoje OSN [online]. Enviwiki.cz [cit. 2018-01-16]. Dostupné online. 
  10. National associations • Club of Rome. www.clubofrome.org [online]. [cit. 2018-01-16]. Dostupné online. 
  11. Annual Conference 2016 • Club of Rome. www.clubofrome.org [online]. [cit. 2018-01-16]. Dostupné online. 
  12. Reports • Club of Rome. www.clubofrome.org [online]. [cit. 2018-01-27]. Dostupné online. 
  13. CLEMENT, Douglas. Interview with Robert Solow | Federal Reserve Bank of Minneapolis. www.minneapolisfed.org [online]. [cit. 2018-01-16]. Dostupné online. 
  14. Martin Weiss, Respekt 19. 12. 1990
  15. Lidová demokracie, Brno, 23.2.1991
  16. https://web.archive.org/web/20160314050322/https://www.clubofrome.org/?p=3351
  17. O mně. www.pavelnovacek.eu [online]. [cit. 2018-01-16]. Dostupné online. 
  18. News 2007 - The Club of Rome - Europe. web.archive.org [online]. 2008-03-14 [cit. 2018-01-16]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]