Konflikt v Severním Irsku

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Konflikt v Severním Irsku
Konflikt:
Politická mapa Irska
Politická mapa Irska
Trvání: 1968 - 1996
Naplánováno: {{{plánováno}}}
Cíl: {{{cíl}}}
Místo: Severní Irsko, násilné akce ve Velké Británii, Irské republice a Evropě
Casus belli: {{{příčina}}}
Výsledek: příměří mezi paramilitantními skupinami.
Belfastská dohoda
Změny území: {{{území}}}
Strany
Irsko Irští republikáni:
Prozatímní IRA (1969–2005),
Oficiální IRA (1969–1972),
Pokračující IRA (1994–),
Pravá IRA (1997–)
Spojené královstvíSpojené království Spojené království

IrskoIrsko Irsko

Spojené království Ulsterští loyalisté:
Ulsterské obranné sdružení,
Sbor ulsterských dobrovolníků,
Obránci rudé ruky,
Loajalistický dobrovolnický sbor (1996–98)
Velitelé
Síla
Ztráty
{{{poznámky}}}

Konflikt v Severním Irsku (anglicky The Troubles) dominoval severoirské politice v letech 19681998. Šlo o etnicko-politický konflikt v Severním Irsku, který se rozšiřoval do ostatních částí Spojeného království, Irska a kontinentální Evropy. Konflikt ukončila Velkopáteční dohoda podepsaná 10. dubna 1998 v Belfastu. Přesto však dochází ke sporadickým násilnostem.

Hlavní příčinou konfliktu byla snaha irských nacionalistů a republikánů (většinou katolíků) připojit britské Severní Irsko k Irské republice, proti této snaze se postavili protestanští probritští unionisté. V konfliktu se angažovaly politické i paramilitantní organizace republikánů a unionistů a bezpečnostní síly Spojeného království a Irska.

Během tří desetiletí konfliktu zemřelo 1854 civilistů, 1123 britských vojáku a policistů, 394 irských republikánů a 151 unionistů.

Termín použil rovněž spisovatel James Gordon Farrell pro svůj román o prvním z těchto období (česky vyšel pod názvem Nepokoje).

Úvod[editovat | editovat zdroj]

Většinu obyvatel v Severním Irsku tvoří Angličané a Skotové, kteří se sem přistěhovali z Británie z velké části v 16. století. Druhá skupina- minorita, jsou Irové, kteří jsou původním obyvatelstvem. Zatímco Irská republika získala nezávislost, severní část Irska zůstala i nadále součástí Spojeného království. Angličané pak začali původní irské obyvatelstvo utlačovat. Irové neměli možnost zastoupení v parlamentu, nesměli chodit do škol určených Angličanům, nedosáhli tak potřebného vzdělání a tudíž nárok na lepší zaměstnání.

Na území Severního Irska začíná působit IRA hájící zájmy Irů, jejíž hlavním požadavkem je připojení Severního Irska k Irské republice.

Do sporu pak vstupuje Velká Británie a výsledkem dlouhého vyjednávání se stává Belfastská dohoda schválená 22. května 1998, která má síly v Irsku vyrovnat. Severoirský konflikt mezi britskými protestanty, kteří jsou spokojeni s aktuálním uspořádáním a nadvládou Velké Británie a irskými katolíky volajícími po připojení k Irské republice si v letech 1966 až 1998, kdy obě strany podepsaly mírovou dohodu, vyžádal na 3600 životů.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Konflikt w Irlandii Północnej na polské Wikipedii.

Související články[editovat | editovat zdroj]