Bombové útoky v Dublinu a Monaghanu 1974

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Bombové útoky v Dublinu a Monaghanu
Památník obětem útoku
Mrtví lidé 34 (27 v Dublinu a 7 v Monaghanu)
Zranění lidé kolem 300
Datum 17. květen 1974
Místo Dublin a Monaghan, Irsko
Pachatelé Sbor ulsterských dobrovolníků
Použité zbraně 4 bomby v automobilech

Bombové útoky v Dublinu a Monaghanu 17. května 1974 byly sérii k koordinovaných bombových útoků v Dublinu a Monaghan v Irské republice. Tři bomby explodovaly v Dublinu během dopravní špičky a čtvrtá explodovala v Monaghanu o devadesát minut později. Zabili 33 civilistu, jedno nenarozené dítě a zranili kolem 300 lidí. Bombový útok byl nejsmrtonosnějším v celém konfliktu v Severním Irsku a nejsmrtonosnější v historii Irské republiky. Většinu obětí tvořily mladé ženy ačkoliv se věk obětí lišil od pěti měsíců do 80 let.

Sbor ulsterských dobrovolníků (UVF), severoirská loajalistická polovojenská skupina, se v roce 1993 přihlásila k odpovědnosti za útok. Tato skupina vedla teroristickou kampaň proti Irské republice od roku 1969. Existují ověřená obvinění, že elementy britských bezpečnostních složek pomohli UVF zorganizovat tento útok. Některá z těchto obvinění pochází od bývalých členů bezpečnostních složek. Vyšetřovací komise irského parlamentu nazvala útoky aktem mezinárodního terorismu s účastí britských státních složek. Měsíc před útokem britská vláda zrušila zařazení UVF mezi zakázané organizace.

Bombové útoky se odehrály během Stávky Ulsterského dělnického výboru. Tato generální stávka byla svolána radikálními loajalisty a unionisty v Severním Irsku, kteří odmítaly dohodu ze Sunningdale. Zejména odporovali myšlence sdílení politické síly s irskými nacionalisty, a navrhovanou rolí Irské republiky ve správě Severního Irska. Irská vláda pomohla vytvoření této dohody. Útok způsobil zhroucení Dohody ze Sunningdale a rozpuštění Severoirkého shromáždění 28. května.

Za útok nebyl nikdo nikdy stíhán. Kampaň vedená rodinami obětí vedla irskou vládu ke zřízení vyšetřovací komise. Její zpráva z roku 2003 kritizovala Gardu Síochána za předčasné uzavření jejího vyšetřování. Také kritizovala tehdejší vládu Fine Gael a Labouristické strany kvůli nedostatku aktivity a zájmu ohledně útoků. Zpráva dále tvrdila, že je pravděpodobné, že britské ozbrojené složky byli do konfliktu zapojeny avšak nenašel dostatečné důkazy o tom, že by o přípravě věděli lidé vyšší úrovni veleni. Vyšetřovatelé také poznamenávají nedostatečnou spolupráci ze strany britské vlády, která odmítla vydat požadované dokumenty. Rodiny obětí a další aktivisté požadují po britské vládě vydání příslušných dokumentů.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Dublin and Monaghan bombings na anglické Wikipedii.