Karel Pech

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Karel Pech
Narození 18. května 1917
Praha
Úmrtí 14. února 2006 (ve věku 88 let)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Karel Pech, vlastním jménem Antonín Pech, (18. května 1917, Praha – 14. února 2006) byl český herec, režisér, televizní scenárista, jazykový poradce a pedagog, televizní i rozhlasový moderátor, spisovatel, autor řady osobitých publicistických televizních pořadů, které i sám uváděl. Byl ženatý, jeho žena se jmenovala Marie (rozená Vlčková).

Život[editovat | editovat zdroj]

V roce 1936 maturoval v Praze na reálném gymnáziu. V letech 1936/1937 studoval v Anglickém ústavu v Praze (The English Institute). Od roku 1937 působil nejdříve v Okružním divadle, pak v Pražském dětském divadle paní Lidy Mellanové (19371940) a na Kladně (1940/1941). V letech 19411943 pracoval v Československém rozhlase a současně hostoval v divadle Uranii, v Nezávislém divadle a v Divadle na Vinohradech. V sezóně 1943/1944 působil v Beskydském divadle, v sezóně 1945/1946 byl členem Studia Jindřicha Honzla, v letech 19461948 členem Studia ND. Od roku 1948 hostoval v pražském Národním divadle, kam byl v roce 1949 angažován a působil zde pak 20 let jako herec a příležitostně i režisér [1] .

V roce 1953 byl mezi pěti zakládajícími členy Československé televize (spolu s J. Werichem, J. Trnkou, O. Lipským a E. Klosem). Již od počátku existence Československé televize s ní aktivně spolupracoval, v roce 1969 na vlastní žádost přešel z ND do televize a od roku 1979 byl v důchodu. Kromě roku v Kramářově mládeži (1936) byl politicky neorganizován.

Od roku 1946 režisér-autor prvního rozhlasového seriálu Nedělní beseda rozhlasových novin, který byl po únoru v roce 1948 zastaven dosazením komisaře. Dělal spoustu vzdělávacích rozhlasových seriálů a pásem. Byl, například režisérem cestopisných reportáží z cest Jiřího Hanzelky a Miroslava Zikmunda. Byl to muž velmi kultivovaného a neobyčejně noblesního vystupování a chování. V šedesátých letech jevil přirozený zájem o obrodný demokratizační proces a v tomto duchu natáčel i pořady pro Československou televizi. Pan Karel Pech znal tři světové jazyky. Uměl velmi dobře německy, anglicky a francouzsky, a proto mohl i za doby komunismu vycestovat do ciziny, protože se v cizině dobře domluvil. Jak při cestě do Japonska (1970), ze které pan vznikl pořad Tajemství země Nippon, tak při cestě za krajany do Ameriky (1975), kdy projel několik amerických států ho na těchto cestách hlídal příslušník tajné bezpečnosti.

Pořad o cestě za krajany do Ameriky byl převážně zcenzsurován, taktéž většina z 250 dvouminutových hraných scének. V důchodu psal fejetony pro časopis Ahoj a pro Český rozhlas. Pro ČRo Brno natočil seriál Tajemství slovenštiny. V roce 1990 zveřejnil 40 roků psanou samizdatovou sbírku Verše Karla ze Zásuvky.

Dvacet roků přednášel na Universitě Karlově rozhlasové a televizní řemeslo. Od roku 1968 byl členem Československé společnosti pro lidská práva. V roce 1994 založil hnutí Rozhlas není tisk.

V roce 1995 natočil autorskou hru dokumentů Konec udavače (ČRo Praha). Od roku 1995 učil veřejný projev ve své soukromé škole Démoshenes. V roce 1995 vydal esej Adresuj! aneb Jak se chovat před kamerou a mikrofonem. Dne 21.8.1996 založil Společnost přátel koldokola světa (The Friends Around the World Company) s programem o pouhých devíti slovy: Vzájemná podpora psané i mluvené češtiny; propagace české kultury. Pro členy FAW psal Dopis (tzv. Zvukový Dopis). V roce 1997 natočil autorský monotrialog Čekající (ČRo Plzeň, hra o mučiteli padesátých let), tamtéž natočil i experimentální hru beze slov Sniper (Odstřelovač). V roce 1997 rež. upravil Goethova Fausta jako komorní tragédii, která může být hrána sedmi herci.

V roce 1964 se stal zasloužilým členem ND a v roce 1998 byl v pořadu TýTý uveden do pomyslné dvorany české televizní slávy.

Dne 18.května 2017 (v den narození Karla Pecha) u příležitosti 100. výročí jeho narození byla odhalena v Praze - Točné  naproti domku, kde bydlel se svou manželkou Marií Pechovou, pamětní deska u lípy, kterou Karel Pech sám zasadil v rámci televizního pořadu Sázíme stromy na jaře roku 1975.

Televizní seriály[editovat | editovat zdroj]

  • Tajemství země Nippon (osmnáctidílný seriál o Japonsku)
  • Tajemství řeči (seriál o češtině, psaném i mluveném slovu a slušném chování) s Jiřím Belčevem (říjen 1962, +12.5.1998), který zahynul při nehodě na motocyklu.
  • Kufřík (sedmidílný seriál)
  • Tajemství nezvířat (seriál o nesocialistickém chování)
  • Tajemství výchovy
  • film o Hugo Haasovi (1963)
  • Co Karel Čapek fotografoval (pro ČT Ostrava)
  • Aby tělo nebolelo (pro ČT Ostrava)
  • Komorní kabarek Karla Pecha (ČT Praha)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 359

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]