Přeskočit na obsah

Jiří Tichota

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
PhDr. Jiří Tichota
Jiří Tichota během koncertu v Písku (2010)
Jiří Tichota během koncertu v Písku (2010)
Základní informace
Narození18. dubna 1937 (89 let)
Točná
Žánryspirituál, folk,
Povolánímuzikolog, loutnista, zpěvák, textař, muzikant
Nástrojeloutna, kytara
Členem skupinFarní sbor Českobratrské církve evangelické v Praze 1 - Staré Město
Spirituál kvintet
Příbuzná témataSpirituál kvintet, Zdenka Tichotová
OceněníČeská hudební rada: Čestné ocenění za erudovanou tvůrčí práci v oblasti folku, (cca 1995)

Nadace Život umělce a Intergram: Senior Prix 2011 za dlouholetou uměleckou činnost, 2011 Stříbrná medaile Filosofické fakulty University Karlov za mimořádný lidský i odborný přínos k české hudební kultuře, 2017 Cena Ministerstva kultury za přínos v oblasti hudby, 2020 Stříbrná medaile předsedy Senátu Parlamentu České republiky za zásluhy v oblasti hudby a celoživotní mimořádnou podporu svobody a umění, 2020 Spol. pro hudeb. výchovu: Cena J. Herdera za dlouhodobý přínos v oblasti hud. vých. a udržování zpěvnosti a kulturnosti českého národa, 2023 Čes. biskup. konference: Děkovné uznání za mimořádné působení v oblasti kultury, Velehrad 2024

Medaile Za zásluhy 2025
Manžel/kaZdenka Tichotová (od 1976)
PříbuzníAntonín Liehmann (prapraděd)
SídlaLahovice (1940–1945)
Pařížská 17 (od 1945)
Točná
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jiří Tichota (* 18. dubna 1937 Točná u Prahy) je český muzikolog, loutnista, zpěvák, textař a muzikant, zakladatel a umělecký vedoucí skupiny Spirituál kvintet.

Životopis

[editovat | editovat zdroj]

Pochází z muzikantské rodiny, jeho prapradědeček Antonín Liehmann byl prvním učitelem hudby Antonína Dvořáka. Protože jeho otec byl postižen procesy, nemohl v 50. letech studovat, pracoval jako dělník v chemičce. Později se mu přece jen podařilo složit maturitu na jedenáctiletce a začal studovat chemii na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze. Nicméně hrál vážnou hudbu především na kytaru. Teprve až po vojenské prezenční službě začal studovat hudební vědu systematicky. Studium na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy ukončil v roce 1965 a v roce 1968 získal tamtéž doktorát (PhDr).[1] obhájil rigorózní prací Intabulace písní a vokálních skladeb v pražských loutnových tabulaturách 17. století. Na muzikologické katedře tamtéž pak působil od roku 1963 až do roku 1986.[2] Od té doby se věnoval především své profesionální činnosti ve Spirituál kvintetu. Ve volném čase se zabývá fotografováním motýlů, jeho fotografie přebírají i odborné publikace.[2] Je manželem zpěvačky Zdenky Tichotové, mají syna Tomáše a dceru Lenku.

Na konci října roku 2025 mu prezident Petr Pavel udělil medaili Za zásluhy o stát v oblasti kultury a umění.[3]

Muzikologická činnost

[editovat | editovat zdroj]
  • kompletní soupis české loutnistické literatury (některé rukopisy byly souborně popsány vůbec poprvé)
  • zpracování nápěvů dochovaných světských a dochovaných písní pro loutnu
  • vypracoval metodu rekonstrukce loutnových intabulací
  • zpracoval a popsal dochované památky francouzských loutnových tabulatur
  • publikoval soubornou vědeckou práci o české loutnové literatuře z doby renesance
  • přehodnotil výklad naší nejstarší dochované instrumentální skladby – zlomek varhanní tabulatury z Českých Budějovic
  • připravil a realizoval faksimile pražské loutnové tabulatury od Mikuláše Šmala z Lebensdorfu
  • své dvacetileté úsilí při výzkumu loutnových tabulatur shrnul v kritické edici Kodex Jacobides – tato publikace byla vydána v červnu roku 2020 ve spolupráci s muzikologem a loutnistou Janem Čižmářem[4]

Muzikologické publikace

[editovat | editovat zdroj]
  • Tabulatury pro loutnu a příbuzné nástroje na území ČSSR (AUC, Phil.et historica 2, 1965)
  • Deutsche Lieder in prager Lautentabulaturen des beginneneden 17. Jahrhunderts (Miscellanea musicologica 20, 1967)
  • Bohemica a český repertoár v tabulaturách pro renesanční loutnu (Miscellanea musicologica 31, 1984)
  • Die Aria tempore adventus producenta un einige Zusammenhenge (Miscellanea musicologica 21–23, 1970)
  • Česká kytarová literatura (Hudební rozhledy, 1971)
  • Intabulation und tschechisher Gemeinschaftsgesang an der Wende des 16. Jahrhunderts (sborník Colloquium Musica Bohemica et Europea, 1972)
  • Divertimenta pro kytaru a smyčcové trio z rodinného archivu Haugwitzů (Hudební věta 10, 1973)
  • Francouzská loutnová hudba v Čechách (Miscellanea musicologica 25–26, 1967)
  • Českobudějovický zlomek varhaní tabulatury (Acta musei Nationalis Pragae 20, 1975)
  • Problémes d´édition des tablatures de redaction défectueuse (Le Luth et sa musique II. Paris, 1984)

Ediční činnost

[editovat | editovat zdroj]
  • Hudba českých loutnových tabulatur (Praha, Supraphon 1968)
  • Clavis musicae ad fides compositaer manu Nicolai Smal de Lebendorf scriptae (Editio Cimeli Bohemica, Vol. VIII, Praha 1969)

Loutnová interpretace

[editovat | editovat zdroj]

Loutnové interpretaci se věnoval systematičtěji než kytarové, pravidelněji spolupracoval se souborem Pražští madrigalisté.

  • Hudba na pražském dvoře Rudolfa II.
  • Anglická vokální hudba 11. až 16. století
  • Musica antiqua Slovaca
  • Čtveročasí básnictví českého
  • Hudba na zámku v Jaroměřicích
  • Claudio Monteverdi : Madrigaly válečné a milostné
  • G.Carissimi : Jeta
  • Petr Eben : Suita d-moll pro barokní loutnu (náklad zničen roku 1970 – šlo o nahrávku k uctění památky Jana Palacha)

Kytarová interpretace

[editovat | editovat zdroj]

Hraje pouze příležitostně, neboť se v tomto oboru považuje za autodidakta

  • Petr Eben: Písně k loutně, Elce Pelce
  • Oldřich Korte: Trobadorské zpěvy

Organizační a jiná umělecká činnost

[editovat | editovat zdroj]
  • umělecký vedoucí folkového souboru Spirituál Kvintet od jeho založení až dodnes, speaker kapely, píše sám doprovodné texty na obaly LP a CD desek skupiny
  • 11 let členem Vysokoškolského uměleckého souboru
  • na vojně vedl hudební skupinu, která zvítězila v celostátní respektive celoarmádní umělecké soutěži
  • přispívá do různých hudebních periodik, jedná se zejména o kritiky, recenze, polemiky a glosy
  • člen porot různých country a folkových uměleckých soutěží, zejména pak festivalu Porta
  • přispěl několika hesly i do Encyklopedie jazzu a moderní populární hudby

Diskografie Spirituál kvintetu

[editovat | editovat zdroj]
  • Písničky z roku raz dva, Supraphon 1973, reedice 2003
  • Spirituály a balady, Supraphon 1978, reedice 1995
  • Saužení lásky, Supraphon 1981, reedice 1996
  • 20 let, Supraphon 1984, reedice 1993
  • Šlapej dál, Panton 1985, reedice 1994
  • Every Time I Feel The Spirit, Panton 1986
  • Šibeničky, Panton 1988, reedice 2003
  • Za svou pravdou stát, Panton 1990
  • Hallelu, Panton 1991
  • Rajská zahrada, Panton 1992, reedice 2001
  • Antologie 1960–1995, Sony/Bonton 1994, reedice 2003
  • Hanba nám!, Monitor 1994
  • Na káře, Pupava 1997
  • Vánoční koncert, Monitor-EMI 1998
  • Křídla holubic, Pupava 2002
  • Karel Zich a Spirituál kvintet, Sony Music 2004
  • Křížem krážem, Sony BMG 2005
  • 45 let archiv, Sony BMG 2006
  • Spiritual quintet Prague
  • EP Spirituál kvartet, Supraphon 1963
  • EP Spirituál kvintet, Traditional jazz studio, Supraphon 1967
  • EP Spirituál kvintet, Supraphon 1971
  • EP Čtwero pjsnj, Panton 1986

Účast na deskách

[editovat | editovat zdroj]
  • Dostavník
  • Písně amerického západu, 1969
  • 20 let Porty
  • Porta 1
  • Porta 2
  • Country fontána 97
  • Folkové balady
  • F & C Hity
  • 20 folkových písní 1
  • 20 folkových písní 2

Sólová alba

[editovat | editovat zdroj]
  • 2003 Svítá a hvězdy blednou – CD, album je součástí knihy Na Točné

Vyznamenání

[editovat | editovat zdroj]
  • Senior Prix 2011 za dlouholetou uměleckou činnost,
  • Stříbrná medaile Filozofické fakulty University Karlovy za mimořádný lidský i odborný přínos k české hudební kultuře (2017)
  • Cena Ministerstva kultury za přínos v oblasti hudby (2020)
  • Stříbrná medaile předsedy Senátu Parlamentu České republiky za zásluhy v oblasti hudby a celoživotní mimořádnou podporu svobody a umění (2020)
  • Cena J. Herdera za dlouhodobý přínos v oblasti hudební výchovy a udržování zpěvnosti a kulturnosti českého národa (2023)
  • Děkovné uznání za mimořádné působení v oblasti kultury (2024)
  1. KDO BYL KDO v našich dějinách do roku 1918. www.libri.cz [online]. [cit. 2021-09-10]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2008-12-04.
  2. 1 2 VÍCHOVÁ, Lucie. Jiří Tichota: Mainstream umlkne za pár sezon, ryzí písničky se budou zpívat i za 50 let. iHNed.cz [online]. 2017-06-09 [cit. 2017-06-10]. Dostupné online.
  3. DVOŘÁČEK, Vojtěch. Státní vyznamenání: Ocenění od prezidenta převzali Svěrák, Řehka, Pojar i Geislerová [online]. Praha: Český rozhlas, 2025-10-28 [cit. 2025-10-29]. Kapitola Jiří Tichota. Dostupné online.
  4. A.S, SUPRAPHON. Codex Jacobides / Praga circa 1600 – Jan Čižmář. supraphon.com [online]. [cit. 2021-05-17]. Dostupné online. (anglicky)

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]