Týřov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek je o hradu. O chráněném území pojednává článek Týřov (národní přírodní rezervace).
Týřov

Donjon
Základní informace
Sloh gotický
Výstavba před rokem 1249
Přestavba počátek 16. století
Zánik 2. polovina 16. století
Stavitel Václav I.
Další majitel Přemyslovci, Lucemburkové, Zajícové z Valdeka, Pluhové z Rabštejna, Wittelsbachové, Šternberkové, páni z Kunštátu, Týřovští z Ensidle, Lobkovicové, Habsburkové
Současný majitel Česká republika
Poloha
Adresa NPR Týřov, Karlova Ves, Česká republikaČeská republika Česká republika
Souřadnice
Týřov
Red pog.svg
Týřov
Týřov, Česko
Další informace
Kód památky 24615/2-2640 (PkMnMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Týřov (německy Angerbach) je zřícenina významného hradu Českého království. Nachází se v CHKO Křivoklátsko v katastru obce Karlova Ves na ostrožně nad soutokem Úpořského potoka a řeky Berounky v nadmořské výšce okolo 310 m n. m. Okolí hradu je chráněno jako národní přírodní rezervace Týřov. Od roku 1958 je chráněn jako kulturní památka ČR.[1]

Týřov je hrad kastelového typu postavený ve 13. století podle importovaného francouzského vzoru. Hrady kastelového typu mají pravidelný půdorys a hradby jsou osazeny větším počtem věží. V době postavení byl tento typ hradu ve střední Evropě ojedinělý a výjimečný a notně předběhl dobu. V západní Evropě se stavěly běžně, protože hrady byly často obléhány a dobývány, ale u nás neměly obdoby; podobná hradní architektura se začala uplatňovat až v 15. století. Ve vrcholném středověku spočívala obrana hradu v pasivním kladení překážek nepříteli. Hrady kastelového typu jsou naproti tomu schopny aktivní obrany.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Hrad založil na počátku své vlády král Václav I. První zmínka o Týřově pochází ze září 1249 (Thyrow, snad již roku 1245 Yeteri, srovnej Týr), kdy zde král zajal vzbouřeného syna Přemysla (budoucího krále Přemysla Otakara II.) a jeho stoupence. Hrad stál nad brodem důležité zemské stezky na pravém břehu řeky Berounky. Od počátku měl hrad dvě jména, jedno české a druhé německé Angerbach.

Šíjový příkop
Příkop na jižní straně
Jižní strana dolního hradu s flankovacími věžemi
Bergfrit a prostor příhrádku

Král Jan Lucemburský hrad zastavil Vilému Zajíci z Valdeka, který na králův pokyn ve zdejší věži věznil od října 1315 do dubna 1316 Jindřicha z Lipé. Týřov byl jedním z prvních hradů, které Karel IV. po svém návratu do Čech vykoupil v roce 1333 zpět ze zástavy ke koruně a ve svém zákoníku Majestas Carolina jej zařadil mezi statky podmínečně zcizitelné.

Týřov se těšil velkému zájmu českých králů pro své mimořádné vojenské kvality. Za husitských válek byl hrad v zástavním držení Aleše Holického ze Šternberka, předního přívržence císaře Zikmunda, ale vzhledem k jeho výjimečnému obrannému systému se Týřova bouřlivé události této doby, jako jediného hradu v širokém okolí, nedotkly.[2]

Za Jiřího z Poděbrad získal Týřov do zástavního držení jeho sekretář Jošt z Ensidle. Joštův vnuk Jiří byl zajat v Bitvě u Moháče, a aby jeho otec Henrich zaplatit výkupné, musel hrad v roce 1528 zastavit Jáchymu z Malcaunu. O dva roky později získal Lorenc Šlik povolení k vyplacení hradu, kterému Henrich zabránil jen díky prodeji velkého množství vsí z hospodářského zázemí hradu, a ten přestal být udržován. Postupně zchátral a roku 1575 se již uvádí jako pustý, ale přesto za něj Jan starší z Lobkovic zaplatil v roce 1578 12 500 kop. Hrad však neobnovil a panství bylo brzy připojeno ke Křivoklátu.[3]

Stavební podoba[editovat | editovat zdroj]

Dispozice hradu je dvojdílná. Východní stranu chránil šíjový příkop protažený i podél jižní strany, kde před ním byl ještě mohutný val. Přístupová cesta přicházela od východu a do hradu vstupovala kulisovou branou, kterou chránil padací most. Hned za první branou se nacházel úzký příkop, za kterým stála dovnitř hradu zatažená věžová brána se stěžejkovým padacím mostem. Dolní hrad má obdélný půdorys a jeho obrana spočívala na šesti flankovacích věžích, které stály ve středech jižní a severní strany a v nárožích s výjimkou severozápadního, kde byla věž s ohledem na blízkost bergfritu posunuta na východ. V severovýchodní věži zesílené mohutným dvojbřitem se nacházela studna. Zástavbu dolního nádvoří tvořily dvě budovy přistavěné k hradbám. U jižní hradby stála kamenná budova s roubenou horní částí a kamenná budova podél severní hradby vznikla teprve ve 14. století. V severozápadním nároží se pod bergfritem nacházel velký příhrádek.[4]

Dolní hrad byl s horním hradem propojen malým palácem, jeho přízemím vedl pouze průjezd brány, před kterým stál châtelet (předbraní s nárožími zpevněnými věžicemi). Týřov je jediným českým hradem, na kterém byl tento typ předbraní použit. Palác měl dvě patra a obě nároží zpevněná věžicemi. Část místností v horních patrech byla klenutá. Severně od paláce stojí mohutná bergfrit a naproti němu byl v polovině 13. století přistavěn podsklepený donjon o rozměrech 12 × 12 m, který tvoří současnou dominantu hradu. Jeho sklep, přízemí a první patro byly opatřeny vlastními vstupy. V rohu nádvoří pod bergfritem stála zemnice s kuchyní vybavenou chlebovou pecí.[3] Na zemnici navazovaly provozní objekty lehčí konstrukce a v západní části nádvoří se nacházela cisterna. Ve 14. století byla na jejich místě postavena rozměrná roubená budova.[4]

S rozvojem dělostřelby v 15. století byl hrad upravován. Návrší severně od hradu zajistila předsunutá bašta. Hradby byly vybaveny roubenými nebo hrázděnými ochozy se střeleckými chodbami a flankovací věže byly upraveny pro použití děl a zvýšení jejich počtu umožnil nově postavený parkán na jižní a východní straně, kvůli kterému musel být zasypán druhý příkop.[4]

Přístup[editovat | editovat zdroj]

Zřícenina je pěšky dobře přístupná ze Skryjí, odkud na hrad vede podél řeky asi 2 km dlouhá, úzká a žlutě značená turistická trasa. Za nízkého stavu vody lze přebrodit Berounku přímo pod hradem, ale pohyb v chráněném území je možný jen po vyznačené trase. Dne 18.7.2015 se po dešti se sesunula část zdi donjonu. V současné době[kdy?] probíhá konzervace zříceniny a vstup do hradu a jeho bezprostředního okolí je zakázán. Hrad je uzavřen.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav, [cit. 2015-04-18]. Katalogové číslo 135687 : Hrad Týřov, zřícenina. Památkový katalog. MonumNet: [1]. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ: [2].  
  2. DURDÍK, Tomáš; SUŠICKÝ, Viktor. Zříceniny hradů, tvrzí a zámků: Střední Čechy. Praha : Agentura Pankrác, 2000. 207 s. ISBN 80-902873-0-1. Kapitola Týřov, s. 134–137.  
  3. a b DURDÍK, Tomáš; ŠTĚPÁNEK, Petr. Hrad Týřov. Praha : Společnost přátel starožitností, 2001. 72 s. (Vlastivědná knihovnička Společnosti přátel starožitností; sv. 4). ISBN 80-86204-08-1.  
  4. a b c DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha : Libri, 2002. 736 s. ISBN 80-7277-003-9. Heslo Týřov, s. 569–571.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • ANDĚL, Rudolf, a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku: Severní Čechy. Svazek III. Praha : Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Týřov – hrad, s. 482–484.  
  • DURDÍK, Tomáš. Hrady kastelového typu 13. století ve střední Evropě. Praha : Academia, 1998. 310 s. ISBN ISBN 80-200-0624-9.  
  • SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého: Slánsko a Rakovnicko. Svazek VIII. Praha : Jiří Čížek – ViGo agency, 2000. 445 s. Kapitola Týřov hrad, s. 60–70.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]