Říšský kníže

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Titul kníže Svaté římské říše (též říšský kníže, německy Reichsfürst) mohl mít dva významy, jeden politický, spojený s ústavou Svaté říše římské, a druhý spíše heraldický, jako specifický šlechtický titul.

Původní význam, vzniklý ve středověku, byl čistě politický. Byli to všichni z těch „knížat“, kteří byli svobodnými pány bezprostředně při císařském majestátu (reichsunmittelbar) a byli říšskými stavy. Jednalo se o podobný výraz jako „královští baroni“ užívaný v monarchiích západního typu, především normanských. V Německu, na rozdíl od zbytku Evropy, se někteří svobodní páni stali panovníky, a jako takoví byli uznáváni i ve Vestfálském míru, jakož i v panovnické organizaci, kterou byla Svatá říše římská. V tomto významu byli „knížaty“ také bezprostřední svobodní páni s nejvyššími šlechtickými tituly, od nejvyššího z nich, krále českého, přes vévody, markrabata, lankrabata, až po některá hrabata (někdy zvaná „říšská hrabata“). Až do 17. století neexistoval v Německu šlechtický titul „kníže“.

„Říšská knížata“ (Fürsten) v tomto politicko-konstitučním významu tvořila nejprve dva sbory Říšského sněmu (německy Reichstag): „Kolegium Kurfiřtů“ (knížat volících císaře) a „Kolegium knížat“. Druhý sbor byl někdy rozdělen na dvě „lavice“, a to knížata církevní a světská. Světská (laická) knížata byla sdružena v lavici sekulární (Weltliche Bank), církevní knížata v lavici církevní (Kirchliche Bank). Počet světských knížat se měnil v průběhu času, přičemž bylo několik šlechtických rodů na základě změny říšské ústavy povýšeno v polovině 17. století (a také později) na tzv. „Nová říšská knížata“.

Knížecí panovnické rody ve Svaté říši římské[editovat | editovat zdroj]

Hraběcí knížata[editovat | editovat zdroj]

Seznam německých knížat, kteří zůstali panovníky i po napoleonské invazi[editovat | editovat zdroj]

  • Hohenzollern-Hechingen, do roku 1849
  • Hohenzollern-Sigmaringen, do roku 1849
  • Liechtensteinové
  • Lippe, do roku 1918
  • Reuss-Greiz, do roku 1908
  • Reuss-Lobenstein-Ebersdorf, do roku 1853
  • Reuss-Schleiz-Gera, do roku 1918
  • Schaumburg-Lippe, do roku 1918
  • Schwarzburg-Rudolstadt, do roku 1918
  • Schwarzburg-Sondershausen, do roku 1909
  • Waldeck-Pyrmont, do roku 1918

Knížata-probošti v pořadí důležitosti[editovat | editovat zdroj]

Rýnští preláti[editovat | editovat zdroj]

Preláti Švábska[editovat | editovat zdroj]

Ostatní bez volebního práva[editovat | editovat zdroj]