Říšský prelát

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Philipp Joachim von Prassberg.jpg
Philipp Joachim von Prassberg, velkopřevor Maltézských rytířů, kníže a říšský prelát

Říšští preláti (německy Reichsprälaten, latinsky Prelates imperii) byli představitelé takových řádových či výjimečně diecézních církevních institucí, jako jsou kláštery, koleje, kapituly či komendy, kteří ve světských záležitostech podléhali pouze římsko-německým panovníkům, nikomu dalšímu. Byli to vládci malých, někdy trpasličích, do určité míry svrchovaných státečků. Jejich povinnosti i práva v mimocírkevní oblasti byly pevně zakotveny v platných zákonech Svaté říše římské. Někteří z těchto prelátů byli říšskými knížaty a někteří byli dokonce rovni knížatům-biskupům. Knížata-biskupové ovšem mezi říšské preláty nepatřili a preláti tak tvořili v rámci říšských stavů a říšských suverénů zvláštní stav. Od doby reformace se mezi říšskými preláty objevovali také evangeličtí duchovní hodnostáři.

Poslední benediktinská abatyše říšského kláštera Rottenmünster, Maria Juliana Mayer

Charakteristika[editovat | editovat zdroj]

Říšské benediktinské opatství Ottobeuren v Bavorsku

Existuje několik definic říšského preláta podle šíře pohledu. V nejužším smyslu jsou říšskými preláty jen ti duchovní představení, jejichž kláštery či obdobné instituce byly zastoupeny na říšském sněmu mezi říšskými stavy a tedy platily říšskou daň, stanovenou říšskou matrikou a při sněmovních volbách jim náležel virilní knížecí nebo kuriátní prelátský hlas. V širším smyslu patří k říšským prelátům také ti bezprostřední preláti, kteří nebyli stavy v rámci celé říše, ale jen v rámci některého z říšských krajů, kde měli hlasovací právo. I tito stavové platili říšskou daň stanovenou říšskou matrikou a příslušnou matrikou krajskou. Ještě liberálnější pohled řadí mezi říšské preláty jakékoli preláty a duchovní instituce, požívajících říšskou bezprostřednost, tedy podléhajících jen císaři. Takovéto duchovní ústavy, nejčastěji ženské kláštery, náležely občas k říšskému rytířstvu nebo nebyly v rámci Svaté říše římské nijak organizovány. Tyto kláštery či obdobné řádové instituty nebyly povinny platit říšskou daň a nepatřily k říšským ani krajským stavům. Čtvrtý a nejširší pohled řadí k říšským prelátům i představitele těch klášterů, kanonií apod., kteří sami sice nebyli immediátními preláty a jejich řádové budovy s panstvími podléhaly některému suverénovi (tito preláti obvykle také patřili k zemským stavům příslušného říšského státu nebo státečku, především ale vždy odváděly daně svému zeměpánovy, jako vévodovi či hraběti, který pak zase měl vůči klášteru povinnost ochrany). Nezbytnou podmínkou pro zařazení těchto zemských prelátů mezi preláty říšské však bylo vlastnictví nějakého bezprostředního území v říši, ať už rytířského, krajského, stavovského či jiného. Tím se lišili od ostatních zemských prelátů, například od opatů či převorů všech klášterů českých. Následující seznam eviduje říšské preláty podle poslední, nejširší definice s tabulkovými daty, které je blíže charakterizují.

Pohled na klášter St. Blasien kolem r. 1562. V levém horním rohu erby klášterních šlechtických manů a ministeriálů

Všichni říšští preláti a jim podřízené instituce bez rozdílu definice však přímo či skrze některé držené feudální panství podléhali bezprostředně římsko-německým panovníkům (i když částí držby nebo samotným klášterem mohli mít více zeměpánů). Z říšské bezprostřednosti jim plynuly povinnosti služby říšskému panovníkovi (latinsky servicium regis), především závazek panovníka hostit, jak dokládají i císařská apartmá nejbohatších říšských opatství, zejména těch v katolickém Švábsku. Stavovští preláti a preláti sdružení v říšských krajích museli navíc platit říšskou daň a stavět vojáky do říšské armády podle znění říšské či krajské matriky. Na druhou stranu opati, abatyše probošti, velmistři a další říšští preláti získávali z rukou císařů a papežů tzv. imunitu (latinsky Imunitas). Císařská imunita byla jen jiným výrazem pro říšskou bezprostřednost, která se týká přímo říšských prelátů (nikoli však těch, jejichž klášter apod. nebyl sám bezprostřední a bezprostřednost se vztahovala na prelátem držené feudální panství s jiným (např. rytířským) statusem. Výhodou bezprostřednosti (imunity) bylo právo obracet se v soudních a politických záležitostech přímo na císaře nebo ústřední říšské orgány (říšský sněm, říšský komorní soud apod.), osvobození od jiných než říšských daní, osobní ochrana prelátovy duchovní instituce císařem a právo výkonu nižší, obvykle však vyšší soudní pravomoci nad poddanými, často včetně hrdelního práva. Vedle císařské imunity existovala také imunita papežská, která znamenala osvobození kláštera od desátků a soudní pravomoci diecézního biskupa i arcibiskupa. Papežská imunita bývala udílena většině klášterů v celé Evropě, ne jenom říšským prelátům a vždy se vztahovala jen na budovy kláštera a jeho nejbližší okolí (často malá část města) a služebnictvo (německy tzv. Immunitätsbezirk). Na rozdíl od práva územního opatství se papežské imunitní právo nevztahovalo na širší okolí a klášterní vsi a už vůbec ne na farnosti na klášterních pozemcích, ale jen na kláštery samotné a bezprostřední příslušenství s poddanými, kteří mnohdy klášterní kostel využívali jako svůj farní. Papežové však imunitní právo říšských opatů mnohdy obohacovali o právo jisté nezávislosti klášterů a kanonií vůči představeným jejich řádu, například vůči generálním opatům. Tím se papežská imunita daná říšským prelátům obvykle lišila od imunity, kterou Svatý stolec udílel klášterům závislým ve světských záležitostech přímo na některém panovníkovi. Práva říšských prelátů se v zásadě rovnala právům ostatních říšských suverénů, jen několik málo prelátů (opat ze Sankt Gallen, německý komtur v Mainau a opat ze Saint-Claude ve Franche-Comté) smělo dokonce povyšovat do šlechtického stavu a udílet erbovní znaky.[1]

Vznik a dějiny[editovat | editovat zdroj]

Mapa prelátských státečků ve Švábsku (zobrazeny fialově)
Prelátské státečky ve Švýcarsku roku 1536, včetně v té době již zaniklých (Sankt Gallen, Engelberg, Einsiedeln, Pfäfers, Schänis)
Střední Evropa za vlády Štaufů, biskupské a prelátské státečky fialově

Již první kláštery zakládané v dnešním francouzsko-německém prostoru v dobách Franské říše Merovejců a prvních Karlovců bývaly založeny z vůle krále či císaře, který se postaral o jejich zaopatření a také fungoval jako nejvyšší soudce ve sporech kláštera s jinou vrchností a jako nejvyšší světský ochránce řeholníků či řeholnic. Všechny kláštery podřízené přímo panovníkovi tedy fakticky bylo možné označit za říšská opatství. Protože však jak Franská říše, tak Svatá říše římská ve svých prvních staletích byly do značné míry centralizované (v rámci primitivních poměrů raného středověku), nebyla říšská bezprostřednost ničím zvláštním a nelišila se nijak od postavení klášterů, kanonií apod. jinde v Evropě, např. v Českých zemích. Výrazné změny přinesl teprve proces teritorializace Svaté říše římské, dovršený po pádu Štaufské dynastie v druhé polovině 13. století. Již v 10. století při vzniku kmenových vévodství podléhaly mnohé kláštery spíše vévodům než králi. Postupem času se z moci kmenových vévodů vymaňovali různí feudálové, až se nakonec poslední kmenová vévodství: Saské a Bavorské, rozpadla po klatbě uvalené na Jindřicha Lva v roce 1180. S rozpadem velkých feudálních celků a rozpadem tradičních lenních vazeb docházelo k osamostatnění mnohých klášterů a jejich představených – říšských prelátů. Paralelně s tímto procesem však postupovaly tendence zcela protichůdné: římský panovník totiž světskou ochranu klášterů často svěřoval jmenovanému fojtovi, obvykle z řad říšských hrabat či jiných říšských vládců. Navíc mnozí z říšských knížat, hrabat i pánů se sami rozhodli zakládat kláštery na svých doménách, které jim pak nezřídka sloužily za rodové hrobky a za místo, kam odcházeli neženatí a neprovdaní členové jejich rodů, aby takto našli zaopatření, často i ve funkci opata nebo abatyše. Takto se nejpozději ve 13. století vytvořila hranice mezi říšskými (bezprostředními) a ostatními preláty. Mezi říšskými opatstvími převládaly v drtivé většině kláštery benediktinů, jako kláštery nejstarší západní mnišské řehole, větší množství říšských duchovních institucí patřilo také ke světským kanoniím a konventům, dále ke kanoniím augustiniánů a premonstrátů a ke klášterům cisterciáků. Ve 13. století přibyly také dva rytířské řády: Johanité a Němečtí rytíři, kdy oba tyto řády vlastnily na území říše desítky komend, z nichž některé byly bezprostřední a ve výjimečných případech dokonce získaly důstojenství a práva říšských stavů. Nejbohatší kláštery s největšími pozemky ležely většinou v oblasti dnešního Švýcarska a také Švábska, zejména při březích Bodamského jezera. V době reformace byly mnohé říšské kláštery, konventy či kanonie zrušeny, jiné pouze ztratily své bezprostřední postavení a říšské stavovství a další se změnily na evangelické konventy (většinou ženské), které si udržely své dosavadní postavení a staly se říšskými evangelickými duchovními preláty (např. abatyše z Quedlinburgu, Gandersheimu nebo Gernrode). Některé konventy a kanonie se přidaly k říšskému rytířstvu a v jednom případě k zemskému rytířstvu starohesenskému (Kaufungen).

Koncem 15. a v průběhu 16. století se zformovalo pevně postavení všech říšských stavů, preláty nevyjímaje. Stavovství bylo, až na výjimky, vázané na říšskou bezprostřednost a platbu říšské berně (Reichssteuer) stanovené říšskou matrikou (Reichsmatrikel). Pevně byly stanoveny otázky hlasování na říšském sněmu s hlasem buď virilním (Virilstimme) nebo podílem na hlase kuriátním (Kuriatstimme). V roce 1495 se ve Švábsku sdružily mnohé mužské i ženské kláštery do kolegia prelátů s jediným hromadným (kuriátním) hlasem v lavici říšských duchovních knížat. Počátkem 17. století přibylo ještě tzv. Kolegium prelátů porýnských se svým vlastním kuriátním hlasem. Během 16. století získalo postupně několik nejvýznamnějších prelátů (velkopřevor maltézských rytířů, opat z Ellwangenu, opat z Corvey, opat z Fuldy, opat z Kemptenu a další) virilní hlas v kurii říšských duchovních knížat, který původně přináležel jen knížatům-biskupům. Od vzniku říšských krajů v roce 1500 získali mnozí preláti hlas na některém z krajských sněmů, především pak na sněmu Švábského kraje, kde bylo klášterů a dalších řádových domů nejvíce. Zatímco během 16. století se řada říšských klášterů (Disentis, Saint Maurice, Sankt Gallen, Muri, Pfäffers aj.) dostala pod svrchovanost Švýcarského spříseženství a roku 1648 oficiálně vyloučena z říše, v následujícím století se zase někteří opati stali poddanými francouzského krále (kláštery Lure, Andlau, Murbach, Marmoutier atd.). Konfesijní příslušnost říšských teritorií, tedy i klášterních statků, byla od reformace určována pomocí „normálových roků“ (Normaljahr), ke kterým se vracely všechny velké říšské mírové dohody (např. Augsburský mír, Restituční edikt, Pražský mír nebo Vestfálský mír). Za normálový rok byly postupně prohlášeny roky 1552, 1582, 1624, 1648 a 1803. Později stanovené normálové roky obvykle znamenaly císařem daný dodatečný souhlas s postupem jedné z obou evangelických konfesí na úkor katolíků a také souhlas s předchozími nezákonnými sekularizacemi, a tedy faktickým rozkrádáním řádového majetku ze strany říšských knížat, do kterého se zapojovala i knížata katolického vyznání. Finální usnesení mimořádné říšské deputace v únoru roku 1803 znamenalo sekularizaci prakticky všech bezprostředních i mnohých dalších řádových domů v celém Německu a úplný zánik říšských prelátů jako politického stavu na sněmu Svaté říše římské. Ve zcela výjimečných případech přežily některé nestavovské kláštery a rytířské komendy až do zániku říše 6. srpna 1806.

Říšská bezprostřednost a stavovství[editovat | editovat zdroj]

Jednotlivé řádové domy či kolegiátní kapituly mohly požívat „více druhů říšské bezprostřednosti“. Nejžádanější bylo, když sídlo říšského preláta a jeho instituce ležely uprostřed feudálního panství, které prelátovy přímo podléhalo. Pokud ovšem příslušná instituce, například klášter, stála uprostřed většího města, bývalo běžné, že se její bezprostřednost vztahovala jen na vlastní budovy, hospodářské zázemí a zahrady. Lépe majetkově zajištěné městské kláštery disponovali pochopitelně ještě (bezprostředním) panstvím někde ve vzdálenějším okolí, často i desítky kilometrů za hradbami mateřského města. Příkladem mezi stavovskými říšskými preláty může být klášter Petershausen ve městě Kostnici s rozsáhlejším majetkem na poloostrově Bodanrück v Bodamském jezeře či klášter Svatý Ulrich a Afra v Augšpurku, vlastnící ves Haunstetten za městem (dnes součást Augšpurku). V obou uvedených příkladech bylo oddělené území rovněž plnoprávným říšským (případně i krajským) stavovským územím. Jiné stavovské kláštery, např. švýcarské Muri, od 16. století se spornou bezprostředností, vlastnily nestavovská oddělená území v říši, která nebyla jinak než majetkovou vazbou svázána se svou duchovní vrchností (v případě Muri jeho državy v rámci říšského rytířstva či panství Dettensee). I nestavovské kláštery bývaly vlastníky oddělených bezprostředních držav a často ani sami nemusely být bezprostřední, pokud šlo o klášterní budovy. Pokud jde o říšské stavovství, bývali na říšských dvorských sněmech původně zastoupeni téměř všichni bezprostřední říšští preláti. S koncem středověku a říšskou reformou roku 1495 se situace začala měnit.

Granátník vojska státečku kláštera Sankt Gallen (se státní vlajkou v ruce) v l. 1780 až 1790. Akvarel D. W. Hartmanna

Říšské stavovství a tedy účast na říšských sněmech začaly být pevně vázány na platbu říšské daně, evidované od r. 1521 v říšské matrice a určené především k vydržování říšského vojska. Navíc od roku 1495 začal být virilní hlas, tedy právo účastníků hlasovat jedním hlasem sám za sebe, omezováno pouze na říšská knížata. Během 16. století byli někteří z knížecích prelátů (ne však všichni) znovu výslovně přijati mezi říšská duchovní knížata s právem hlasovat na sněmu. Těm, kteří neměli knížecí titul či jej měli, avšak nebyli přijati na uzavírající se sněm začal být, podobně jako říšským hrabatům a pánům, vyhrazen jen hlas kuriátní, tedy takový, kdy se celá kurie či kolegium dělilo o jediný hlas. Prvním prelátským kolegiem bylo kolegium bohatých prelátů ve Švábsku, vzniklé již na začátku reforem roku 1495. Druhé z kolegií, kolegium prelátů porýnských (ač ve skutečnosti zahrnovalo preláty nejen na Rýně, ale všude v říši mimo Švábsko), se zformovalo teprve kolem roku 1640 a až roku 1653 mu byl přiznán vlastní kuriátní hlas. Přijetí kolegia na sněm se uskutečnilo z důvodu vyrovnání konfesí při hlasování. Ze čtyř kolegií říšských hrabat na sněmu bylo pouze jediné – švábské – většinově katolické, zvýšení počtu prelátských kolegií na dvě tak dávalo spolu s hraběcím švábským kolegiem tři kuriátní hlasy pro katolíky odpovídající třem protestantským hlasům tří zbývajících kolegií říšských hrabat. V následujících desetiletích ovšem získali v kolegiu franckých hrabat katolíci většinu a kolegium dolnorýnsko-vestfálských hrabat se konfesijně vyrovnalo a nadále přijímalo nové členy výlučně paritně, takže poměr se změnil na 4:1 pro katolíky s jedním kolegiem neutralizovaným. Kolegium porýnských prelátů ovšem již zůstalo, nová prelátská ani hraběcí kolegia již nevznikla a na hlasovacím systému nebylo až do roku 1803 nic měněno. Předsednictví mezi preláty ve švábském kolegiu náleželo trvale opatovi z Kaisheimu, v kolegiu porýnském byl předsedou kníže-opat z Werdenu. Čtyři kláštery (Svatý Ulrich a Afra v Augšpurku, Kaisheim, Buchau a Isny) byli, alespoň po jistou dobu, členy obou kolegií zároveň. Mimo knížecí radu a obě prelátská kolegia byli preláti zcela výjimečně také členy Kolegia švábských hrabat. Do tohoto kolegia byla přijata kněžna-abatyše z dámského konventu Buchau a od roku 1613 patřil k jeho členům také opat ze Sankt Blasien v Breisgavsku, který sám sice ztratil stavovství i bezprostřednost, ale roku 1609 si zakoupil stavovské hrabství Bonndorf, za které zasedal v kolegiu jako bezprostřední hrabě. V roce 1803 po sekularizaci kláštera získal toto hrabství ještě kníže-velkopřevor maltézských rytířů z Heitersheimu, který v kolegiu švábských hrabat zasedal v letech 1803–1806, i když šlo o zasedání čistě formální, protože sněm se v závěrečných letech existence říše již nesešel.

Související informace naleznete také ve článku Seznam států na říšském sněmu v roce 1792#Kolegia říšských prelátů.

Seznam říšských prelátů[editovat | editovat zdroj]

  • * hvězdičkou v kolonce "říšská bezprostřednost" jsou označeny ty řádové a diecézní domy, jejichž bezprostřednost s, přinejmenším v posledních letech své existence, omezovala jen na instituci samu a budovy řádového nebo diecézního domu (zvláštní vedlejší panství nebo držba statků říšského rytířstva nejsou zahrnuty a jsou případně uvedeny v posledním sloupci).
  • Ex. Jako Ex., tedy exemptní, jsou označena ta opatství, která v duchovních záležitostech podléhala přímo papeži (měla tedy papežskou exempci) a tvořila tzv. územní opatství. V praxi tedy nejen klášter sám, ale i jeho pozemky, obvykle v hranicích jeho bezprostředního státečku/knížectví, podléhaly jen papežské církevní jurisdikci a byly vyňaty z pravomoci biskupů i arcibiskupů.

Barevně jsou označeni ti preláti a ty řádové domy, které si v rámci říšského stavovství podržely zastoupení na říšském sněmu přinejmenším do sklonku 18. století. Kláštery povýšené na biskupství a sekularizované nejsou do barevného odlišení pojaty. Přehled barev:

  • Fialově: Knížecí rada s virilním hlasem
  • Zeleně: Kolegium švábských prelátů
  • Hnědě: Kolegium rýnských prelátů
  • Žlutě: Kolegium švábských hrabat
Znak Název Existence Říšská bezprostřednost (v závorce země jíž území připadlo po zániku duchovního státečku či stát nástupnický) Knížecí titul Říšské stavovství Krajské stavovství Říšské rytířstvo Další říšská bezprostřední území
Allerheiligen 1680.jpg Premonstrátská kanonie Allerheiligen (Všech Svatých) ve Schwarzwaldu 1196–1802 ne říšští preláti Švábský kraj (1500–1545) ne
  • Panství Siggen (1094-13. století)[3]
Alpirsbach (Kloster) Wappenschild farbig.png Benediktinský klášter Alpirsbach 1095–1535[2] ne, viz dále ne ne ne ne
  • Panství Loßburg (1501-?)[4]
Wappen Altenberg kl.svg Konvent premonstrátek Altenberg ve Wetterau 1167–1802
  • 1192–1802 – trvale zpochybňována
  • (Solms-Braunfels.PNG Knížectví Solms-Braunfels)
ne ne ne ne ne
Benediktinský klášter Notre Dame v Ambronay 797–1791 ne ne ne ne ne
Amorbach, Abteikirche-006.jpg Benediktinský klášter Amorbach 734–1803 ne ne ne ne
Blason Andlau 67.svg Klášter benediktinek Andlau kol. 880–1792
  • Ex.[5] mezi 1178 1220–1680/85
  • (Royal Standard of the King of France.svg Francouzské království)
2. pol. 14. stol.-1792 říšští preláti (1288-15. stol.) ne ne
Kloster Arnsburg Pfortenbau 05.JPG Cisterciácký klášter Arnsburg 1174–1803
  • 1715–1803
  • (Wappen Solms.svg Hrabství Solms-Laubach)
ne ne ne ne ne
Premonstrátská kanonie Arnstein 2. pol. 11. stol.-1803 ne ne ne Skrz statky Seelbach, Winden a Weinöhr, vlastněných od roku 1170 v Kantonu Střední Rýn[6] ne
Wappen Baindt Abtei.jpg Klášter cisterciaček Baindt 1240–1802[7]
  • 1376–1802*
  • (Blason Walsee.svg Hrabství Baindt hraběte Aspremont-Lynden)
ne Kolegium švábských prelátů Švábský kraj (1500–1802) ne ne
Wolleber Chorographia Mh6-1 0061 Wappen.jpg Benediktinský klášter (do r. 1190 premonstrátská kanonie) Bebenhausen asi 1183–1534; v l. 1534–1807 evangelická klášterní škola[8]
  • 1361–1498
  • (Armoiries duché de Wurtemberg 1733.svg Württemberské vévodství)
ne říšští preláti[8] ne ne
Wening benediktbeuern.jpg Benediktinský klášter Benediktbeuern 725 až 728–1803; 1930–současnost (obnoveno jako klášter Salesiánů)
  • 817–1052
  • (Bavaria Arms.svg Bavorské vévodství)
  • 1078–1116
  • (Wappen Bistum Augsburg.png Augšpurské knížecí biskupství)
  • 1275–1422
  • (Bavaria Arms.svg Bavorsko-mnichovské vévodství)
1275–1422 (podle jiných zdrojů jen do vlády Ludvíka Bavora)[9] ne ne ne
Wappen Fürstpropstei Berchtesgaden.svg Augustiniánské proboštství Berchtesgaden 1102–1803
  • Ex.[10] 1156/1194 (potvrzena 1290)–1803
  • (Kursalzburg.png Salcburské kurfiřtství)[11]
1380–1803[11] Rada říšských knížat (1559–1803)[11] Bavorský kraj (1500–1803) ne
Wappen Erzabt Theodor von Beuron.JPG Benediktinský klášter Beuron cca 1185–1803; 1863–současnost ne ne ne ne panství Randegg v kantonu Heggau-Ällgau-Bodensee (1737–1803)
  • Ves Bärenthal se zámkem Ensisheim (1751–1803)
Cisterciácký klášter Bildhausen 1156–1803 ne, viz dále Skrz panství Unsleben a Poppenhamer v kantonu Rhön-Wera
Wolleber Chorographia Mh6-1 0073 Wappen.jpg Benediktinský klášter Blaubeuren cca 1085–1536
Benediktinský klášter (od r. 1495 rytířská duchovní akademie) Bleidenstadt 812–1495/1802 ne ne ne Kanton Střední Rýn ne
CASSIWAP.jpg Kolegiátní kapitula (Münster) u sv. Cassia a sv. Florentia v Bonnu 6. či 7. století-1802 ne, viz dále ne ne ne ne
  • Panství Altenkirchen (1131 – pol. 12. století)
  • Panství Drachenfels (před 1149 – kol. 1350)
Kloster Bronnbach Caspar Merian.jpg Cisterciácký klášter (od r. 1931 kapucínský) Bronnbach 1151–1802; 1921–1958 ne ne ne ne ne
CoA Buchau Abbey, BW.svg Konvent světských katolických kanovnic Buchau cca 700–1802
  • 1347–1802, Větší panství získáno r. 1625 po odumření klášterního lenního panství Straßberg[13]
  • (Knížectví Buchau knížete Thurn-Taxise)
1347–1802 Kolegium švábských hrabat Švábský kraj
  • Panství Saulgau (819–1299)[14]
  • Panství Straßberg (13. století-1802, do roku 1625 udíleno v léno drobným leníkum)[15]
Wappen, alt, Abtei Burtscheid.jpg Wappen Abtei Burtscheid.svg[16] Klášter benediktinek Burtscheid 997–1802
  • 1138[17]/1220–1795/1802
  • (Flag of France.svg Francouzská republika)
ne Kolegium rýnských prelátů ne ne
  • Podíl na říšské doméně Boppard (10.–12. století)
Reichskartause Buxheim coat of arms.svg Kartouza Buxheim cca 1100–1803
  • 1548–1803
  • (Panství Buxheim hraběte Osteina)
ne Kolegium švábských prelátů ne ne ne
SiegelmitTypar.jpg Kolegiátní kapitula při dómu Panny Marie v Cáchách konec 8. stol.-1794
  • 966–1794*
  • (Flag of France.svg Francouzská republika)
ne ne ne
Comburg Wappen.jpg[19] Benediktinský klášter Comburg 70. léta 10. stol.-1587
  • 14. stol.-1587[20]
  • (Armoiries duché de Wurtemberg 1733.svg Württemberské vévodství)
ne Roku 1521 zmíněn v říšské matrice[21] Francký kraj (1500–1587) Skrz podíl na rytířském zboží Künzelsau (konkrétně ves Stetten) v Kantonu Odenwald (1707–1802)[22]
  • Panství Weikersheim (12. století-1244)[23]
Corvey-abt.PNG Benediktinský klášter Corvey 822–1784
  • Ex.[24] 1220–1784/1803
  • (Wappen Bistum Corvey.png roku 1784 povýšen na biskupství s císařským potvrzením roku 1793)
1220–1792/1803 říšští preláti (1220-nejpozději 1582);

Rada říšských knížat (nejpozději 1582–1784/1803)

Dolnorýnsko-vestfálský kraj (1500–1784/1803) ne
  • Emžská župa (Emslandgau) (9.–10. století)
  • Město a panství Volkmarsen (před 1155-1507, od r. 1304 drželo opatství již jen polovinu města)
Disentis Muster wappen.svg Benediktinský klášter Disentis cca 720–1798 1048–1798 Švábský kraj (1500–1545) ne
  • Panství Jörgenberg, prodané roku 1472 hrabatům z Hohenzollernu
Augustiniánská kanonie (od r. 1013 benediktinský klášter) Ebersburg 934–1300
  • cca 1040–1300
  • Bavaria Arms.svg Bavorské vévodství
ne ne ne
Detail, Wappen Leonard Rosen.JPG Cisterciácký klášter Ebrach 1127–1803
  • 1127?-1803[12]
  • (Flag of the Electorate of Bavaria.svg Bavorské kurfiřtství)[25]
ne 1421 uveden v říšské matrice[12] ne ne ne
Grafschaft Schwabegg coat of arms.png Augustiniánská kanonie Edelstetten 1126–1803
  • 1783–1803
  • (Grafschaft Schwabegg coat of arms.png Hrabství Edelstetten knížete de Ligne)
ne ne ne Kanton Dunaj ne
Coat of arms echternach luxbrg.png Benediktinský klášter Echternach 700–1794 ne Dolnorýnsko-vestfálský kraj ne
  • DEU Dreis COA.svg Vesnice Dreis (1148–1794)
Konvent augustiniánek v Eibingenu 1148-1802; 1935-současnost ne, viz dále ne ne ne Skrz statek Bermersheim v Kantonu Horní Rýn (?-1795)[26]
Einsiedeln-Abbey-coat of arms.svg Benediktinský klášter Einsiedeln 934–1798 1274–1798 říšští preláti (do 16. století?) Švábský kraj (1500–1545) ne
Wappenbuch Circulus Suevicus 17.jpg Benediktinský klášter Elchingen 1128–1802 ne Kolegium švábských prelátů (1495–1802) Švábský kraj (1500–1802) Statek Unterwaldstetten v Kantonu Kocher
Ellwangen-Probst.PNG Benediktinský klášter Ellwangen (od roku 1460 kolegiátní kapitula s proboštem v čele) 764–1802
  • Ex.[30] 1011–1802
  • (Württemberg-1786.PNG Württemberské kurfiřtství)
1213–1802[31] Rada říšských knížat (1521–1802) Švábský kraj (1500–1802) Skrz panství Schwenningen a Unterwaldstetten v kantonu Kocher[32]
DEU Elten COA.svg Klášter benediktinek Elten 967–1802
  • 973–1802
  • (Flag of the Kingdom of Prussia (1701-1750).svg Pruské království)[34]
1390 (první zmínka) – 1802 ne ne ne ne
Abtswappen Abt Christian Meyer.jpg Benediktinský klášter Engelberg 1120–současnost ne Švábský kraj (1500–1545) ne
Konvent světských kanovnic Eschwege 997–1527 ne ne ne
Wappen Stift Essen.svg Konvent světských katolických kanovnic Essen cca 845–1803
  • mezi 874 a 947–1803
  • (Flag of the Kingdom of Prussia (1701-1750).svg Pruské království)[36]
1228–1803 Kolegium rýnských prelátů Dolnorýnsko-vestfálský kraj (1500–1803) ne
Wappen Ettenheimmuenster.png Benediktinský klášter Ettenheimmünster 7. stol./poč. 12. stol.-1802 12.–16. stol. spory o bezprostřednost s fojty, od 1634 definitivně podřízen štrasburským knížatům-biskupům ne ne ne ne ne
CHE Köniz COA.svg Benediktinský klášter Fulda 744–1752
  • Ex.[37] 765–1752/1802
  • (Wappen Bistum Fulda.png roku 1752 povýšen na biskupství)
1170–1752/1802 (1220 pozemky kláštera povýšeny na knížectví) Rada říšských knížat (16. stol.-1752/1803) Hornorýnský kraj (1500–1802) ne
  • Panství Barchfeld (1350-?)[38]
  • Podíl na nedílovém panství (Ganerbeschaft) Bergheinfeld[39]
  • Panství Weikersheim (9.–12. století)[23]
  • Farnost Ramholz (?-1020)[41]
  • Panství Staden (1156–1404)[43]
Fraulauterner Wappen.jpg Konvent augustiniánek Fraulautern v Saarlouis 1120–1791 ne?, viz dále ne ne ne ne
  • Panství Schwarzenholz (1235, resp. 1664[44]-1791, resp. 1794)
Klášter benediktinek Fraumünster v Curychu 853–1524[45] 1234–1524 ne ne ne
Wening fuerstenfeld.png Cisterciácký klášter Fürstenfeld ve Fürstenfeldbrucku 1258–1853
  •  ?
  • (Bavaria Arms.svg Bavorské vévodství)
ne ne ne ne ne
Party per pale sable and or.svg Klášter benediktinek (od r. 1568 konvent světských evangelických kanovnic)[47] Gandersheim 852–1810 1417–1802[48] Kolegium rýnských prelátů Saský, resp. Dolnosaský kraj (1500, resp- 1512–1802) ne
  • Klášterní panství Eschwege (1039–1213)
Klášter cisterciaček Gemünden 10. stol. – 1568 10. stol. – 1336[49] ne ne ne
Blason-abbaye-gengenbach.svg Benediktinský klášter Gengenbach mezi 727 a 735–1807
  • 9. století-1803
  • (Flagge Großherzogtum Baden (1891–1918).svg Bádenské kurfiřtství)
ne Kolegium švábských prelátů Švábský kraj (1500–1803)
Wappen Gernrode.svg Klášter benediktinek (od r. 1525 konvent luterských světských kanovnic)[50] Gernrode 959–1614
  • Ex.[51] 961–1614
  • (Wappen Deutsches Reich - Herzogtum Anhalt (Großes).png Anhaltské knížectví (vytvořeny tzv. seniorátní okrsky - Senioratsämter - Gernrode a Großalsleben ve správě vždy nejstaršího z panujících knížat, ale k užitku celému rodu)[52][53]
1417-1728[54] (v l. 1614-1728 užíval každý z panujících anhaltských knížat i titulu "kníže z Gernrode") Kolegium rýnských prelátů (1653-1803), hlas již po faktickém zániku kláštera držela anhaltská knížata společně[55] Saský, resp. Hornosaský kraj (1500, resp. 1512–1728/1803), hlas po zániku kláštera dále držela společně anhaltská knížata[55] ne
  • Panství Großalsleben (961-1614)
  • Lenní hrabství Plötzkau v Anhaltsku, udílené různým ministeriálským rodům (12. století-1436)
Kanonie benediktinských kanovníků v Goslaru (nepřesně zvaná kolegiátní kapitulou Domstift), od reformace evangelická[56] mezi 1040 a 1050-16. století, resp. 1803[56]
  • cca 1050–1803*[56]
  • (Flag of the Kingdom of Prussia (1701-1750).svg Pruské království)
ne ne ne ne
  • Panství Vallendar (1052-13. století)[57]
Klášter benediktinek Göss v Leobenu 1004–1783 (Budovy kláštery osídlilo po jeho zániku nově vzniklé biskupství) ne ne ne ne ne
Benediktinský klášter Gröningen 936–1550 ne ? ne ne ne
Augustiniánská kanonie Großmūnster v Curychu cca 800–1832
  • cca 800 – konec 13. století[45]
  • Zurich-coat of arms.svg Svobodné říšské město Curych
ne ne
Kartouza Grünau po 1328–1803 ne ne ne Švábský kraj (1500-1803), vedena jako nestavovský člen (Nichtkreisständischer Mitglied) bez práva hlasu na krajském sněmu, platila fixní poplatek dle matriky Kanton Odenwald (personalista) ne
Wappen Kloster Gutenzell.svg Klášter cisterciaček Gutenzell 1237–1803 ne Kolegium švábských prelátů Švábský kraj (1500–1803)
  • Třetina panství Achstetten (od r. 1447)[59]
Wennedach Kirche Wappen.jpg Cisterciácký klášter Heggbach 1231–1803
  • 1429–1803
  • (Hrabství Heggbach hraběte Waldbott-Bassenheim)
ne Kolegium švábských prelátů Švábský kraj (1500–1803)
Heiligkreuztal Nonnenempore Wappen Zisterzienserorden.jpg Klášter cisterciaček Heiligkreuztal 1227–1803 ne ne ne
Klášter Heilig Kreuz v Donauwörthu kol. 1040–1803 ne, viz dále ne ne ne, viz dále ne
  • Ves Münster poplatná do Švábského kraje, ale bez krajského stavovství[62]
Benediktinský klášter Helmarshausen 944–1538[63]
  • 997–1538[63]
  • (Coat of arms of Hesse.svg Hesenské lankrabství)
ne ne ne
Wolleber Chorographia Mh6-1 0080 Wappen.jpg Benediktinský klášter Herbrechtingen (od roku 1536 evangelický konvent)[64] po 774–1648 ne
Hirsau Wappenrelief.jpg Benediktinský klášter Hirsau kol. 765–1536; 1630–1651 (1536–1630 evangelická klášterní škola)
  •  ?-15. století (nominálně do roku 1534)[65]
  • (Armoiries duché de Wurtemberg 1733.svg Württemberské vévodství)
ne ? ne ne ?
Herford-Stift.PNG Kanonie katolických (od r. 1533 luterských kanovnic)[66] Herford 832–1802
  • Ex.[67] 1147–1802*
  • (Flag of the Kingdom of Prussia (1701-1750).svg Pruské království)
1523–1802 Kolegium rýnských prelátů (1653–1802) Dolnorýnsko-vestfálský kraj (1500-1802) ne
  • Statky Möhlenbach, Arenberg a Immendorf u Koblence (868-?)[68]
Wolleber Chorographia Mh6-1 0072 Wappen.jpg Cisterciácký klášter Herrenalb 1147–1497 ne ne ne
Reichsabtei Hersfeld.svg Benediktinský klášter Hersfeld 736–1606, formálně 1648 nejpozději od 14. století-1606, resp. 1866 (jako Hersfeldské knížectví v rámci Hesenska) říšští preláti (středověk), rada říšských knížat (16. století-1606) Hornorýnský kraj (1500–1606) ne
  • Panství Hungen (782 – 14. století)[70]
  • Panství Laubach (konec 8. století – 14. století) (obojí v Hesensku)[70]
  • Hradské léno Wildungen (9.–12. století)[71]
Benediktinský klášter Hirzenach (od r. 1296 proboštství siegburského kláštera Michaelsberg) poč. 12. stol.-1802 ne, viz dále ne ne ne ne
  • Podíl na říšské doméně Boppard (12. století)
Benediktinský klášter Honnecourt u Cambrai 691–1338 ne 1521 zmíněn v říšské matrice a ještě r. 1755 uváděn v oficiálních soupisech říšského majetku.[72] ne
Wappen Hördt.svg Augustiniánská kanonie Hördt 1103–1637 ne, viz dále ne ne ne ne
  • Svobodná říšská ves Bellheim (1303-před 1363)[9]
Premonstrátská kanonie Ilfeld v Harzu 1189–1546 ne, ale oficiálně zvána říšským opatstvím ne ne ne ne ne
Reichsabtei Irsee coat of arms.svg Benediktinský klášter Irsee 1186–1802
  • 1695–1802
  • (Flag of the Electorate of Bavaria.svg Bavorské kurfiřtství)
ne Kolegium švábských prelátů (1695–1802) Švábský kraj
Wappen Markt Kaisheim.png Cisterciácký klášter Kaisheim (Kaisersheim) 1135–1802
  • 1346/1370-? spory o bezprostřednost, neprosazeno;
  • 1757–1802[73]
  • (Flag of the Electorate of Bavaria.svg Bavorské kurfiřtství)
ne Kolegium švábských prelátů; Kolegium rýnských prelátů (obojí 1756–1802) Bavorský kraj (?-1757), Švábský kraj (1757-1803)[74] ne
Stiftskirche Kaufungen Chorgewölbe 03.JPG[75] Klášter benediktinek (od r. 1523 konvent světských evangelických kanovnic v rámci Starohesenského rytířstva) Kaufungen 1017–současnost ne Hornorýnský kraj (1500–1527) Ještě roku 1776 zmíněn v krajské matrice[76] ne ne
Fuerststift Kempten coat of arms.png Benediktinský klášter Kempten 752–1802
  • 1062/1289[77]–1802
  • (Flag of the Electorate of Bavaria.svg Bavorské kurfiřtství)
1220/1360[78]–1802 (r. 1524 klášterní statky povýšen na knížectví) Rada říšských knížat (1548–1803) Švábský kraj (1500–1802) ne
  • Panství Hohentann (1502–1802)[79]
  • Panství Rothenstein (1692–1802)[80]
  • Panství Teisselberg[81]
Klášter klarisek (Svaté Kláry) v Bamberku 1341–1803
  • 1341–1802*
  • (Flag of the Electorate of Bavaria.svg Bavorské kurfiřtství)
ne ne ne ne ne
Benediktinský klášter Klingenmünster (od r. 1490 rytířská akademie) 626–1567
  • zmíněna 817
  • Wappen Erzbistum Mainz.png Mohučské arcibiskupství
ne říšští preláti (?-1490) ne Kanton Střední Rýn 1490–1567 ne
Köln Altstadt-Nord Kunibertskloster 12 Torbogenreliefs.jpg Kolegiátní kapitula u Svatého Kuniberta v Kolíně raný středověk-1802 ne, viz dále ne ne ne
  • Panství Osterspei (10. století)[83]
Klášter voršilek v Kolíně (v l. 866-cca 900 kolegiátní kapitula) 866–1803 ne, viz dále ne ne ne ne
  • Panství Guntersblum (mezi 922 a 927–1215)
Wolleber Chorographia Mh6-1 0075 Wappen.jpg Cisterciácký klášter Königsbronn (od r. 1635 klášter evangelických cisterciáků) 1303-1556; 1630-1632; 1635-1648[84]
  • Ex.[85][86] ?-1553
  • Armoiries duché de Wurtemberg 1733.svg Württemberské vévodství
ne ne Švábský kraj (1500-1553)[87]
Koenigsfelden1669.jpg Klášter klarisek v Königsfeldenu 1312-1528
  • 1312-1528[54]
  • (Berne Imperial City Coat of Arms, 1620.jpg Svobodné říšské město Bern/Coat of arms of Switzerland.svg Švýcarské spříseženství)
ne
  • Statky v Alsasku (-1528)
  • Statky ve Švábsku (-1528)
Wappen Reichsabtei Kornelimünster.svg Benediktinský klášter Kornelimünster 614–1802
  • 10. či poč. 11. stol.-1794/97/1801
  • (Flag of France.svg Francouzská republika)
10. či poč. 11. stol.-1802 Kolegium rýnských prelátů (1653–1802) Dolnorýnsko-vestfálský kraj ne
Císařský rytířský katolický ústav šlechtičen Kraichgau se sídlem v Pforzheimu, od r. 1852 v Karlsruhe 1718/21-současnost
  • 1718–1806
  • (Wappen Deutsches Reich - Grossherzogtum Baden.png Bádenské velkovévodství)
ne ne ne Kanton Kreichgau[88]
Kreuzlin.GIF Augustiniánská kanonie Kreuzlingen cca 1125–1848 ne Kolegium švábských prelátů (1495–1542), až do r. 1803 se opaté titulovali jako říšští preláti[90] Švábský kraj (1500–1545)
  • Panství Hirschlatt u Buchhornu (1503/1749-1803, formálně jako rakouské léno)[90]
Lichtenfels, Klosterlangheim, Kapelle-002.jpg Cisterciácký klášter Langheim 1132–1803
  •  ?-1803
  • (Flag of the Electorate of Bavaria.svg Bavorské kurfiřtství)
ne ne ne Kanton Baunach
Augustiniánská kanonie Lautenbach 8. století-1790
  •  ?-1680
  • (Royal Standard of the King of France.svg Francouzské království)
ne ne
Blason fr Abbaye de Lérins (Alpes-Maritimes) 02.svg Benediktinský klášter Lerino (Lérins-Seborga) 954–1729 1079–1729 ne ne ne ne
Klášter terciářek v Lindau (od r. 1528 konvent světských evangelických kanovnic) před 1238–1528
  •  ?-po 1528
  • (Wappen Lindau (Bodensee).png Říšské město Lindau)
ne Kolegium švábských prelátů 1495-? Švábský kraj (1500-?)
Konvent světských katolických kanovnic Lindau cca 822–1802
  • 1466–1802*
  • (Knížectví Lindau knížete Bretzenheima)
1466–1802[91] Kolegium švábských prelátů 1495-1730 ne ne
Cisterciácký klášter Loccum (od r. 1585 klášter evangelických cisterciáků) 1163–současnost
  • 1163–1585?
  • (Brunswick-Lüneburg Arms.svg Brunšvicko-callenberské knížectví)
ne ne ne ne ne
Coat of Arms of the Bishopric of Konstanz.svg Benediktinský klášter (od r. 1248 premonstrátská kanonie) Lorsch 764–1555[92]
  • 772[92]/852–1232
  • (Wappen Erzbistum Mainz.png Mohučské kurfiřtství)
ano ne ne
  • Panství Schweigern[93]
Benediktinský klášter (od 1245 klášter benediktinek, od 1524 konvent světských evangelických kanovnic) Svatého Jana Evangelisty v Lübecku 1177-1803 Ex.[94] V letech mužského kláštera (cca 1200-1245) nepříliš úspěšně nárokována,[95] po 1400 abatyší v podstatě prosazena, po reformaci uznána i městem Lübeckem a r. 1532 ztvrzena císařským privilegiem. Uznávána až do r. 1803. ne Sporné říšské stavovství a členství v Kolegiu rýnských prelátů, nikdy nepřiděleno řádné členské číslo (1653-1803) ne ne ne
Helmstedt Hauptgebaeude St Ludgeri.JPG Benediktinský klášter (werdenská pobočná prelatura) Svatého Ludgera v Helmstedtu cca 800–1802 (Stejný opat s klášterem ve Werdenu)
  •  ?-1802* (roku 1490 ztracena bezprostřednost nad statky a vláda nad městem)[96]
  • (Wolfenbüttel - Landeswappen über Schlossportal.jpg Brunšvicko-wolfenbüttelské knížectví)
ne ne ne? ne ne
Blason ville fr Lure (Haute-Saône).svg Benediktinský klášter Lure (Lüders) (od r. 1556 spojeno s klášterem Murbach) 817–1790 1218–1790 Rada říšských knížat (1556-1759, zastoupena Murbachem) Hornorýnský kraj (viz Murbach) ne, resp. viz Murbach
Konvent světských katolických kanovnic Luxeuil 585 až 590–1790 ne říšští preláti ? ne
Benediktinský klášter Malmédy 645–1794
  •  ?-1794
  • (Flag of France.svg Francouzská republika)
1576–1794/1797 (spojeno s opatstvím ve Stavelotu) Kolegium rýnských prelátů (?-1576);

Rada říšských knížat (1576–1794/1797)

Dolnorýnsko-vestfálský kraj ne
Wappen Kloster Marchtal.svg Premonstrátská kanonie Marchtal 1171–1803
  • cca 1500–1803
  • (Knížectví Buchau knížete Thurn-Taxise)[99]
ne Kolegium švábských prelátů (cca 1500–1803)[99] Švábský kraj ne
Klášter cisterciaček Marienborn 1250–1559
  •  ?-1559
  • (Isenburg.PNG Isenbursko-büdingenské hrabství)[100]
ne ne ne
Benediktinský klášter Maria Laach 1093–současnost ne, viz dále ne ne ne ne Nedlové panství Grenzau (?-1213)[101]
Klášter benediktinek Mariaberg konec 13. stol.-1802
  • konec 13. stol.-1802
  • (Armoiries duché de Wurtemberg 1733.svg Württemberské vévodství)
ne ne ne ne
  • Fojtská práva nad vsí Bronnen[99]
Klášter cisterciaček Kreuztal Mariaburghausen 1237-1978 ano ne ne ne Kanton Baunach, dále skrz část statku Volkershausen v Kantonu Rhön-Wera ne
Ústav šlechtičen Marienberg (u Boppardu) (v l. 1918–1940 a 1946–1981 voršilkami provozovaná internátní škola) 1140–1802 ne, viz dále ne ne ne Skrz statky Ehr a Mernich a část statku Siebenborn v Kantonu Dolní Rýn[99]
Benediktinský klášter Marmoutier (Marmünster) 659–1789
  • 659–1648
  • (Royal Standard of the King of France.svg Francouzské království)
ne ne
Wolleber Chorographia Mh6-1 0062 Wappen.jpg Cisterciácký klášter Maulbronn 1106–1534; 1648–1806
  • Ex.[102]1147/1156–1506
  • (Armoiries duché de Wurtemberg 1733.svg Württemberské vévodství)
ne říšští preláti Švábský kraj[103] Skrz čtvrtinu rytířského panství Enzberg Kanton Hegau-Bodensee (1544–1685)[104]
  • Tři čtvrtiny panství Niefern[105]
  • Říšská ves (zřejmě?) Mühlhausen (1233–1508)[68]
Benediktinský klášter Memleben 975–1548 ne ne ne
Proboštství katedrální kapituly v Mohuči 4. stol.-1803 ? ne ne ne Skrz panství Heddernheim v Kantonu Střední Rýn (personalista)[106] ne
Benediktinský klášter Moutier-Grandval (od roku 1079 augustiniánská kanonie, kapitula a probošt-správce v l. 1533-1534 se sídlem v Solothurnu, v l. 1534-1793 se sídlem v Delémontu) kol. 640-1797
  • Ex.[107] 817 (první zmínka-999/1040[95]/1210
  • (Basilejské knížecí biskupství)
ne Říšští preláti (817-1210?) ne ne ne
Siegburg Abtei Wappen1.JPG Benediktinský klášter Michaelsberg v Siegburgu 1064–1803 ne Kolegium rýnských prelátů Dolnorýnsko-vestfálský kraj ne
  • Nedílové panství Grenzau (?-1213)[101]
  • Panství Adendorf (1453–1510)[108]
  • Polovina vsi Gymnich jako léno Kolínského arcibiskupství[109]
Jahrbuch MZK Band 03 - mittelalterliche Siegel Fig 17 Benediktinerstift Mondsee.jpg Benediktinský klášter Mondsee 748–1791 ne ne
Benediktinský klášter Mönchroden 1149-1531 ne ne? Bavorský kraj 1500-1538?[112] (ještě r. 1532 v říšské matrice jako již sekularizovaný klášter)[87] ne ne
Bird's-eye view of the Abbaye de Montmajour with a key to id Wellcome V0012151.jpg Benediktinský klášter Montmajour 948–1786 ne ne ne ne ne
Klášter benediktinek (od 12. stol. konvent světských kanovnic) Munsterbilzen poč. 8. stol.-1794 1610-1794 ne ne
Benediktinský klášter Münster im Gregoriental 660–1789 ne Hornorýnský kraj
Blason Murbach.svg Benediktinský klášter Murbach (roku 1764 sekularizován v katolickou rytířskou akademii, probošt si podržel knížecí hodnost) 727–1789 1228–1789 Rada říšských knížat 1548–1759) Hornorýnský kraj 1500–1680 Kanton Breisgau-Hochschwarzwald (personalista, 1764–1789) ne
Muri-district-blason.png Benediktinský klášter Muri 1027–1841; 1845–současnost (obnoven jako klášter Muri-Gries) 1701–1798 v 16. stol. přizván do Kolegia švábských prelátů, od r. 1701 dokonce do knížecí rady, ani jednoho se nikdy nezúčastnil ne, viz dále od r. 1706 skrz statky Dürenmettstetten, Glatt, Dettlingen a Dettingen člen kantonu Neckar-Schwarzwald-Ortenau
  • Neuneck (Adelsgeschlecht) Wappenschild.png Ves Dettensee poplatná do Švábského kraje, ale bez krajského stavovství (od r. 1715)
Neresheim Wappen2.JPG Benediktinský klášter Neresheim 1095–1803 ne Kolegium švábských prelátů (1763 či 1766–1803)[115] Švábský kraj
Benediktinský klášter Neuenheerse 868–1810
  • 871–1429
  • (Brunswick-Lüneburg Arms.svg Brunšvicko-göttingenské knížectví)[116]
ne ne
Klášter benediktinek Nivelles 640–1795 abatyše roku 1143 označena za říšskou kněžnu ? ne ne
Konvent světských kanovnic Nordhausen kol. 950–1802 ne ne ne ne
Benediktinský klášter Novalesa (v l. 1646–1796 cisterciácký klášter) 726–1796 (r. 1973–současnost obnoveno jako benediktinský klášter)
  • 817 – poč. 13. století
  • Coat of arms of the House of Savoy (early).svg Savojské hrabství
ne ne ne ne ne
DEU Stift Niedermuenster COA.svg Konvent augustiniánek Niedermünster v Řezně před r. 700–1802
  • Ex.[119] 1002–1803*
  • (Wappen Bistum Regensburg.png Řezenské knížecí arcibiskupství)
1494[54]-1803[120] Kolegium rýnských prelátů (1654–1803)[120] Bavorský kraj (1654–1803)[120] ne
Reichsstift Obermuenster coat of arms.svg Konvent augustiniánek Obermünster v Řezně poč. 9. stol.-1810
  • Ex.[119] 1002–1803*
  • (Wappen Bistum Regensburg.png Řezenské knížecí arcibiskupství)[120]
1315–1803[48] Kolegium rýnských prelátů (1654–1803)[120] Bavorský kraj (1654–1803)[120] ne
Wappen Gessertshausen.png Klášter cisterciaček Oberschönenfeld cca 1211–1803
  • asi 1248-?
  • (Flag of the Electorate of Bavaria.svg Bavorské kurfiřtství)
ne ne ne
Konvent světských kanovnic Oberstenfeld (od r. 1535 konvent evangelických kanovnic)[121] asi 1016–1803
  • ano
  • (Armoiries duché de Wurtemberg 1733.svg Württemberské vévodství)
ne ne ne Kanton Kocher
Odenheim-Priorat.PNG Klášter benediktinek Odenheim (od r. 1496 rytířská akademie) 1108–1496/1803
  • 1161–1802
  • (Coat of arms of Baden.svg Bádenské markrabství)
ne Kolegium rýnských prelátů Hornorýnský kraj ne, ačkoli sloužila potřebám rytířstva
  • Panství Schweigern[93]
Wappen Ochsenhausen.svg Benediktinský klášter Ochsenhausen 1093–1803 1495?-1803 Kolegium švábských prelátů Švábský kraj ne
  • Svobodné panství Tannheim (1351–1803)[123]
Ottobeuren.png Benediktinský klášter Ottobeuren 764–1803
  • 1299–1356
  • (Bavaria Arms.svg Hornobavorské vévodství);
  • 1710–1803
  • (Flag of the Electorate of Bavaria.svg Bavorské kurfiřtství)[124]
1299-15. století Platil poplatky v Kolegiu švábských prelátů a jednal v něm, ale nemohl hlasovat poplatný do Švábského kraje, ale bez krajského stavovství ne
Benediktinský klášter Panny Marie před hradbami Trevíru ne? ne ne ne ne
  • Panství Butzweiler (1030–1794)
Konvent augustiniánek Pedernach 1157–1552 ne, viz dále ne ne ne ne
Benediktinský klášter Pegau 1091-1539 ne ne ne ne
Konvent světských kanovnic Petersberg v Goslaru 1045–1500 ne ne ne ne
Wappen Kloster Petershausen.svg Benediktinský klášter Petershausen v Kostnici 983–1802 ne Kolegium švábských prelátů Švábský kraj ne
  • Panství Hartshausen (990–1471)[126]
Wappen Pfaefers.png Benediktinský klášter Pfäfers 731–1801; 1803–současnost
  • 8. století-905
  • (Arms of Swabia.svg Švábské vévodství)
  • 1408–1483
  • (Wappen Grafschaft Sargans.svg Hrabství Sargans/Coat of arms of Switzerland.svg Švýcarské spříseženství)
  • 1738-1798 (spíše jen autonomie)
  • (Flag of the Helvetic Republic (French).svg Helvétská republika)[127]
ano[128] 1521 uveden v říšské matrice[127] Švábský kraj (1500–1545)
Benediktinský klášter Prüfening v Řezně 1109–1803
  •  ?-1803
  • (Wappen Bistum Regensburg.png Řezenské knížecí arcibiskupství)
ne ne ne ne ne
Wappen Prüm.svg Benediktinský klášter Prüm (od roku 1576 spojen s arcibiskupstvím v Trevíru) 720–1794
  • 1222–1794 (formálně do r. 1797/1801)
  • (Flag of France.svg Francouzská republika)
1576–1797/1801 Rada říšských knížat (1576–1797) Dolnorýnsko-vestfálský kraj ne
  • Panství Adendorf (893-12. století)[108]
Wappen Landkreis Quedlinburg 1939.svg Konvent světských evangelických kanovnic Quedlinburg 936–1803
  • 936–1803
  • (Flag of the Kingdom of Prussia (1701-1750).svg Pruské království)
966-1803[54] Kolegium rýnských prelátů Saský, resp. Hornosaský kraj ne
  • Barby.png Lenní říšské panství Barby u Magdeburku udílené různým vládcům (974–1423)
  • Duderstadtská marka (974-1237)
  • Ves Breitenberg (zbytek Duderstadtské marky) (1237-1368)
  • práva ve Fojtlandu (?-po 1180)
DEU Reichenau COA.svg Benediktinský klášter Reichenau 724–1548 ?-1548 Kolegium švábských prelátů Švábský kraj ne
  • Panství Grüningen (973-12. století);[132]
  • Panství Mägdeberg (cca 920–1358, od r. pronajímáno ministeriálskému rodu von Dettingen)[133]
  • Panství Möhringen (10. století-1520)[134]
Benediktinský klášter Saint Rémi v Remeši 7. století-1792 ne (na území Francouzského království mimo říši) ne ne ne ne
Blason Remiremont.png Klášter benediktinek Remiremont cca 620–1790 1347–1790 ne ne
Benediktinský klášter Reinhausen (od r. 1542 luterský konvent) 1079–1574 ne ne ne ne
  • Panství Neuengleichen (12. století)[136]
Wappenterracotta Abt Bonaventura von Lacher.jpg[137] Benediktinský klášter Rheinau 844 (první zmínka)-1529; 1532-1798; 1803-1862[138] 1240 a 1241 opat uveden jako kníže[95] říšští preláti (již v prvních matrikách z l. 1422 a 1431 klášter neuveden)[95] ne ne
Benediktinský klášter Rheinmünster ve Schwarzachu 826 (první zmínka)-1803
  •  ?-1032
  • (Wappen Bistum Speyer.png Špýrské biskupství);
  • konec 11. stol.-13. století/definitivně bezprostřední 1405,[95] po r.1721, fakticky do roku 1803 neukončené soudní spory o bezprostřednost s Bádenským markrabstvím
  • (Coat of arms of Baden.svg Bádenské markrabství)[139]
ne ne ne
Cisterciácký klášter Riddagshausen v Brunšviku 1145–1569
  • krátce po 1145–1569
  • (Wolfenbüttel - Landeswappen über Schlossportal.jpg Brunšvicko-wolfenbüttelské knížectví)
ne ne Saský, resp. Dolnosaský kraj (1500, resp. 1512-po 1776)[140] ne
Reichsabtei Roggenburg coat of arms.png Premonstrátská kanonie Roggenburg 1126–1803
  • mezi 1482 a 1485–1803
  • (Flag of the Electorate of Bavaria.svg Bavorské kurfiřtství)
ne Kolegium švábských prelátů Švábský kraj ne
Wappenbuch Circulus Suevicus 20.jpg Premonstrátská kanonie Mönchroth v Rot an der Rot 1126–1803 ne Kolegium švábských prelátů Švábský kraj ne
Benediktinský klášter Rott na Innu konec 11. stol.-1803 ne ? Bavorský kraj (1500-kol. 1520) ne
Williburg Frey Portrait Detail Wappen.jpg Klášter cisterciaček Rottenmünster 1224–1803
  • Ex.[143] 1237–1803[144]
  • (Württemberg-1786.PNG Württemberské kurfiřtství)
ne Kolegium švábských prelátů Švábský kraj (1500–1803) ne
  • Panství Rothenstein (1786–1803)[80]
Benediktinský klášter Saalfeld 1071–1526
  •  ?-1526
  • (Blason Jean-Georges IV de Saxe.svg Saské kurfiřtství)
ne Saský, resp. Hornosaský kraj (1500, resp. 1512-po 1532)
  • Panství Oppurg (1074-?)[145]
Kanonie světských katolických kanovnic Säckingen 6. století-1806
  • 10. století-1388 (od r. 1173 sporná)[146]
  • (habsburské Coat of arms of the archduchy of Austria.svg Lankrabství Breisgau)
1307–1806[146] ne ne ne
Wappen St Maurice.svg Benediktinský klášter Saint Maurice 5. století-současnost ne ne ne ne
Benediktinský klášter Sankt Aegidii (svatého Jiljí) v Norimberku cca 1140–1525 ne ne ne ne ne
Benediktinský klášter Sankt Alban v Mohuči (od r. 1419 kolegiátní rytířský konvent) 805–1795 ne ne ne ne Kanton Střední Rýn (personalista)
  • Panství Nackenheim (1615–1795)
Benediktinský klášter Sant´ Ambrogio (svatý Ambrož) v Miláně po 313–současnost ne? ne ne ne ne
  • Říšská hrabství Limonta, Civenna a Campione
Armoiries de l'abbaye de Saint-Claude - 1701.png Benediktinský klášter Saint-Claude (původně zván keltsky Condat nebo po sv. Eugendovi Saint-Oyend) cca 420-1742 ne ne ne ne ne
Wappen St Blasien.svg Benediktinský klášter Sankt Blasien (Svatého Blažeje) před pol. 11. stol.-1806
  • 1212/1215-1250
  • (Coat of arms of the archduchy of Austria.svg habsburské lankrabství Breisgau)
1746–1806 říšští preláti (1212/1215-1250) ne ne
  • Panství Bonndorf (od r. 1699 hrabství)[150] v Kolegiu švábských hrabat (od r. 1613) a Švábském kraji (1609–1803)
  • Panství Krenkingen (1275–1803, r. 1609 sloučeno s Bonndorfem)[151]
DEU Reichsabtei Sankt Emmeram COA.svg Benediktinský klášter Sankt Emmeram (svatý Jimram) v Řezně cca 739–1803
  • 972[120]/1295–1803*
  • (Wappen Bistum Regensburg.png Řezenské knížecí arcibiskupství)
1731–1803 Kolegium rýnských prelátů (1295–1802) Bavorský kraj (1500–1803) ne ne
Benediktinský klášter Saint Foy v Conques 8. století-1424 ne, mimo říši, součást Francie ne ne
Benediktinský klášter Sankt Florian v Koblenci ne ne ne ne
  • Panství Osterspei (10. století)[83]
Coa Abbey Saint Gall.svg Benediktinský klášter Sankt Gallen 613–1805
  • 1207–1648/1798 (od r. 1648 kondominátní vláda opata a Švýcarského spříseženství)
  • (Coat of arms of Switzerland.svg Švýcarské spříseženství/Flag of the Helvetic Republic (French).svg Helvétská republika)
1207 (první zmínka)-1798 Švábský kraj ne
  • Panství Neu Ravensburg poplatné do Švábského kraje, avšak bez krajského stavovství (1270–1451, znovu od r. 1608);[153]
  • Panství Grüningen (805–973);[132]
  • Panství Mägdeberg (8. století – cca 920);[133]
  • Klášter s panstvím Pfäfers (909–920)[127]
  • Panství Nagold (786–1007);[154]
  • Statek Rißtissen (838-?)[155]
Benediktinský klášter Sankt Georgen im Schwarzwald 1083–1806 (po reformaci přesunut do předorakouského Villingenu, ke s přerušeními od roku 1538 fungoval dále) ne ? ?
Isny 1737 img07.jpg Benediktinský klášter Sankt Georg v Isny 1096–1803
  • 1781–1803*
  • (Wappen Isny.svg Hrabství Isny hraběte Quadt-Wykrath)
ne Kolegium švábských prelátů (1781–1803);

Kolegium rýnských prelátů (1781–1803)

Švábský kraj
Konvent augustiniánek (od r. 1495 klášter benediktinek) u Svaté Irminy (též Oeren) v Trevíru 1148–1805 ne, viz dále ne ne ne ne
  • Ves Aach
  • Panství Osterspei (10. století)[83]
Katedrální kapitula v Trevíru poč- 4. stol.-současnost ? ne ne ne
  • Panství Schillingen se vsí Waldweiler a polovinou vsi Heddert
Benediktinský klášter Sankt Jakobsberg u Mohuče 1050–1791 ne, viz dále ne ne ne Skrz panství Planing člen Kantonu Horní Rýn[157]
Benediktinský klášter Sankt Johann v Turitalu 1152–1626 ne ne Švábský kraj (1500-1552) ne
Benediktinský klášter Sankt Pantaleon v Kolíně 955–1794 ne ? Podíl na říšské doméně

Boppard (10.–12. století)

DEU St. Peter COA.svg Benediktinský klášter Sankt Peter ve Schwarzwaldu před 1073 (na dnešním místě od r. 1093)–1803[148] 1521 uveden v říšské matrice[148] ne ne ne
Benediktinský klášter St. Matthias v Trevíru 5. stol.-1783/1802; 1922–současnost ne?, viz dále ne ne? ne ne
  • Panství Krettnal-Niedermenig;
  • Panství Pellingen
Wappen Reichsabtei Sankt Maximin.svg Benediktinský klášter Sankt Maximin v Trevíru 4. stol.-1669
  • kol. r. 1100–1139 (až do r. 1802 vedli opati spory o bezprostřednost)[148]
  • (Wappen Erzbistum Trier.png Trevírské kurfiřtství)
ne ? Kraj porýnských kurfiřtství (1512–1669) ne
  • Hradské léno Freudenburg (1589–1794)
  • Trhová ves Perl
Benediktinský klášter Saint Oyen 639–1742 ne ne ne ne ne
Farnost při kostele Svatého Pavla v Trevíru 4. století-současnost ne, viz dále ne ne ne ne
  • Polovina vsi Heddert
Kolegiátní kapitula Svatého Quirina v Neuss asi 850–1797 ne, viz dále ne ne ne ne
Boudevilliers-coat of arms.svg Benediktinský klášter Svatý Ulrich a Afra v Augsburgu 10. stol.-1802
  • Ex.[158] 1577/1643-1802
  • (Wappen Augsburg 1811.svg Svobodné město Augsburg)
ne Kolegium rýnských prelátů poplatný do Švábského kraje, ale bez krajského stavovství ne
Kolegiátní kapitula Svatého Vojtěcha v Cáchách před 1005–1802
  • před 1005–1794/1802
  • (Flag of France.svg Francouzská republika)
ne ne ne ne
Wappen 1594 BSB cod icon 326 065 crop.jpg Cisterciácký klášter Salem (Salmansweiler) 1136–1803
  • mezi 1138 a 1152–1803
  • (část Flagge Großherzogtum Baden (1891–1918).svg Bádenské kurfiřtství, část Knížectví Buchau knížete Thurn-Taxise)
ne Říšští preláti (1354–1495);[146] Kolegium švábských prelátů (1495–1802) Švábský kraj ne
Klášter Sankt Simeon v Trevíru 1035–1804 ne ne ne
  • Panství Nalbach (1048–1784)[154]
Benediktinský klášter Saská Kamenice 1136–1546 ano[159] ne ne
  • Vsi v pozdějším obvodu města Chemnitz: Klaffenbach, Adorf, Neukirchen, Gablenz aj. (1200-1538)
  • Další vsi v pozdějším obvodu města Chemnitz: Furth, Borna, Heinersdorf aj. (1338-1538)
  • Panství Rabenstein (1375-1538)
Klášter benediktinek Selz 991–1801 ne Kraj porýnských kurfiřtství (personalista) ne ne
Benediktinský klášter Allerheiligen (Všech Svatých) v Schaffhausenu 1049–1529
  • 1190–1529
  • (Wappen Schaffhausen matt.svg Kanton Schaffhausen/Coat of arms of Switzerland.svg Švýcarské spříseženství)
ne Švábský kraj (1500–1545) ne
Schaenis-blazono.png Konvent světských katolických (od r. 1529 evangelických) kanovnic Schänis 9. stol.-1803
  • 1045–1438
  • (Coat of arms of Switzerland.svg Švýcarské spříseženství)
ano[160] Švábský kraj (16. stol.) ne ne
Benediktinský klášter Schlüchtern 8. století-1609 ne, viz dále ne
  • Farnost Ramholz (1020-pozdní 13. století)[41]
Wappen Kloster Schöntal.svg Cisterciácký klášter Schöntal 1153–1802
  • 1418–1802 (od r. 1495 bezprostřednost zpochybňována Mohučským kurfiřtstvím)[12]
  • (Württemberg-1786.PNG Württemberské kurfiřtství)[161]
ne ne ne Skrz rytířské panství Aschhausen v Kantonu Odenwald (1671–1802)[162] ne
Premonstrátská kanonie Steingaden 1147–1803
  • 1147–1425
  • (Bavaria Arms.svg Bavorsko-mnichovské vévodství)[163]
ne ne ne ne ne
Wappen Bad Schussenried.svg Premonstrátská kanonie Schussenried 1183–1803
  • Ex.[164] 1440–1803
  • (Hrabství Schussenried hraběte Šternberk-Manderscheida)
ne Kolegium švábských prelátů Švábský kraj (1500–1803) ne
Freiburg Haus zum Landeck Wappen.jpg[165] Benediktinský klášter Schuttern 603–1801
  • 975–1507
  • (habsburské lankrabství Breisgau)
ne Kolegium švábských prelátů, roku 1521 zmíněn v říšské matrice[166] Švábský kraj (1500–1507)
Wapen Kapittel v St Servaas, 18e e.jpg Kolegiátní kapitula Sint Servaas (Svatého Serváce) v Maastrichtu před 774–1797
  • 9. století-1204;
  • 1632–1794/97*
    • (Flag of France.svg Francouzská republika)
ne ne ne ne
  • Panství Vaesrade
Klášter klarisek Söflingen 1258–1803
  • 1773–1803
  • (Flag of the Electorate of Bavaria.svg Bavorské kurfiřtství)[167]
ne Kolegium švábských prelátů (1775–1797)
Stavelot coat of arms drawing.jpg Benediktinský klášter Stavelot (Stablo) 651–1794
  • 1576–1794
  • (Flag of France.svg Francouzská republika)
1576–1794 (spojeno s opatstvím v Malmédách) Rada říšských knížat (1576–1794/1801) Dolnorýnsko-vestfálský kraj (1500-1794) ne
Offizielles Wappen von Stein am Rhein.png Benediktinský klášter Svatého Jiří Stein am Rhein 1007–1572 Švábský kraj (1500–1545)[168] ne
Cisterciácký klášter Sturzelbronn v Lotrinsku 1135–1790 ?
Ex-libris Tegernsee 05.jpg Benediktinský klášter Tegernsee kol. 765–1803 978-? 1230–1348 opat občas římskými panovníky označen za knížete Švábský kraj (1500–1545) ne ne
Stemma di Pietro Vittorelli.svg Tak zvaná Terra Sancti Benedicti v držbě benediktinského kláštera Monte Cassino (v l. 1321–1367 krátce povýšeno na biskupství) cca 529–současnost ne, ale od r. 1057 měl opat přednost před všemi ostatními opaty, od r. 1504 rovnocenný s generálními opaty a představenými řádů a arciopat Cassinské kongregace ne ne ne
Benediktinský klášter Sv. Mořice v Tholey 634-1806 ne, viz dále ne ne ne ne
  • Podíl na říšské vsi Michelbach pod svrchovaností vévody lotrinského, od r. 1778 kurfiřta trevírského
Thorn wapen.png Konvent světských katolických kanovnic Thorn cca 975–1795
  • 1292–1794/1801
  • (Flag of France.svg Francouzská republika)
1310-1795[54] Kolegium rýnských prelátů Dolnorýnsko-vestfálský kraj ne
Ex-libris Ursberg.jpg Premonstrátská kanonie Ursberg mezi 1126 a 1128–1803 1143–1803 ne Kolegium švábských prelátů Švábský kraj; Bavorský kraj ne
Premonstrátská kanonie Urspring (převorství kanonie Sankt Georgen ve Schwarzwaldu) po 1127–1806 ne ne ne ne
Mariakapittel.JPG Kolegiátní kapitula Panny Marie v Utrechtu cca 1150–1811 ne, viz dále ne ne ne ne Nedílové panství Grenzau (?-1213)[101]
Benediktinský klášter San Michele ve Veroně 772-13. století kol. 1220-zánik ne ne ne ne ne
Konvent světských kanovnic Vreden konec 8. stol.-1810
  • 1055;
  • (Wappen Erzbistum Bremen.png Brémské biskupství)
  •  ?-1085
  • (Wappen Erzbistum Köln.png Kolínské arcibiskupství);
  •  ?-1261
  • (Wappen Bistum Münster.png Münsterské biskupství)
ne ne ne ne ne
Klášter benediktinek (od roku 1431 konvent šlechtických augustiniánek) St. Margarethen ve Waldkirchu mezi 918 a 926–1431/1802 994-?[95] ? ne ne
DEU Waldsassen COA.svg Cisterciácký klášter Valdsasy (od 1925 klášter cisterciaček) mezi 1128 a 1132–1556/60; 1661–1803; 1925–současnost[171] 1147–1537; 1661–1803[171] říšští preláti Bavorský kraj (1500–1543) ne ne
Braunschweig Lüneburg (Merian) 323.jpg Cisterciácký klášter Walkenried 1127–1648 ne ne Hornosaský kraj (1500-1648) ne ne
Wappen Weingarten.svg Benediktinský klášter Weingarten 1056–1803 ne Kolegium švábských prelátů (1495–1803) Švábský kraj (1500–1803) ne
  • Panství Sankt Gerold (1648–1803)[157]
Benediktinský klášter Weltenburg 617-1803; 1842-současnost ne V 15. a 16. století veden v říšských matrikách[95] ? ne ne
Weißenau Requisitenhalle Heimatfest Wappen Kloster.jpg Premonstrátská kanonie Weissenau 1145–1802
  • 1164–1802
  • (Hrabství Schussenried hraběte Šternberk-Manderscheida)[175]
ne Kolegium švábských prelátů Švábský kraj ne
Blason Wissembourg 67.svg Benediktinský klášter (od r. 1524 kolegiátní kapitula) Weissenburg/Wissembourg 7. stol.-1524/1789 1546–1797 Rada říšských knížat – personalista (1546–1797/1801) Hornorýnský kraj (1500–1797/1801) ne ne
Evangelický rytířský ústav šlechtičen Weizenbach 1734–současnost ano ne ne ne Kanton Rhön-Wera[176]
Reichsabtei Werden-Helmstedt.svg Benediktinský klášter Werden 799–1803
  • 877–1803
  • (Flag of the Kingdom of Prussia (1701-1750).svg Pruské království)
?-1803 Kolegium rýnských prelátů Dolnorýnsko-vestfálský kraj ne
Reichsstift Wettenhausen coat of arms.png Augustiniánská kanonie Wettenhausen 1130–1803
  • 1566–1803
  • (Flag of the Electorate of Bavaria.svg Bavorské kurfiřtství)[177]
ne Kolegium švábských prelátů Švábský kraj ne
Rytířská duchovní akademie Wimpfen 9. či 10. století-1802
  •  ?-1802
  • (Leiningen-1803.PNG Knížectví Leiningen)
ne ne ne Kanton Kreichgau
  • Panství Schweigern[93]
Benediktinský klášter Wiblingen u Ulmu 1037–1806 ne ne ne ne ne
Benediktinský klášter Wülzburg 11. stol.-poč. 16. stol.
Augustiniánská kanonie v Xantenu 752 (první zmínka – 1802 ne, viz dále ne ne ne ne
  • Panství Guntersblum (1215–1237)[179]
Klášter benediktinek Zella cca 1100-1525; 1588-1810 ne, viz dále ne ne ne ne
  • Říšská ves Strut (1273-1525)
Wappen Grafen von Achalm.svg Benediktinský klášter Zwiefalten 1089–1802
  • 1749–1802
  • (Württemberg-1786.PNG Württemberské kurfiřtství)
ne Kolegium švábských prelátů (1750–1802) Švábský kraj
Znak Název Existence Říšská bezprostřednost Knížecí titul Říšské stavovství Krajské stavovství Říšské rytířstvo Další říšská bezprostřední území

Říšská opatství, jejichž bezprostřednost zanikla do roku 1200[editovat | editovat zdroj]

Některá opatství přišla o svou bezprostřednost záhy, ještě před procesem rozštěpení (teritorializace) Svaté říše římské na konci štaufské epochy. Tehdejší přímo podřízení panovníkovi neznamenalo zdaleka takovou míru svrchovanosti a nezávislosti jako v pozdějších staletích. Z tohoto důvodu jsou tato opatství apod. vypsána odděleně.

Znak Název Existence Říšská bezprostřednost Země, jíž území připadlo po zániku duchovního státečku Knížecí titul
Klášter benediktinek Altmünster v Mohuči 734-1781 817-krátce po 817 Wappen Erzbistum Mainz.png Mohučské arcibiskupství
Benediktinský klášter Anhausen u Bolheimu 768 (první zmínka) – krátce po 912; obnoven v l. 1115–1536 768–895 Wappen Bistum Eichstätt.png Eichstättské biskupství ne
Blason Baume-les-messieurs.svg Benediktinský klášter Baume 903–1759 1157–1177 Blason Bourgogne-comté ancien(aigle).svg Svobodné burgundské hrabství ne
Klášter benediktinek Bergen u Neuburgu an der Donau 976–1542 976–1007 Wappen Bistum Bamberg.png Bamberské biskupství ne
Benediktinský klášter Bobbio před 628–1133; 1161 resp. 1199–1802 Ex.[181] 628–1133 Změněno na biskupství Bobbio v arcibiskupství Janov, na nátlak papeže opatství obnoveno, ale již bez říšské bezprostřednosti při zachování biskupství a biskupského hrabství Bobbio ne
Konvent augustiniánek Sv. Salvátora a Sv. Julie v Brescii 733–1798 733–838 Biskupské hrabství Brescia ne
Benediktinský klášter Cruas cca 750-poč. 17. století 817-9. století Blason département fr Ardèche.svg Hrabství Viviers ne
Blason ville fr Ebersmuenster (Bas-Rhin).svg Benediktinský klášter Ebersmunster 667–1791 ?-889 Blason région fr Alsace (ancien).svg Alsaské vévodství ne
Kolegiátní kapitula Enger 947–1810 947–968 Wappen Erzbistum Magdeburg.png Magdeburské arcibiskupství ne
Klášter benediktinek Erstein 849–1422 849–1191 Wappen Bistum Straßburg.png Štrasburské biskupství ne
Benediktinský klášter Étival (v l. 880–1147 konvent světských kanovnic, v l. 1147–1789 premonstrátská kanonie) cca 650–1789 ?-1180 Blason Andlau 67.svg Klášter Andlau ne
Benediktinský klášter Farfa ve Faře asi pol. 4. stol.-současnost Ex.[182] 967 - cca 1180 Vexillum Sanctae Romanae Ecclesiae.svg Papežský stát ne
Klášter benediktinek (od r. 1137 benediktinský (mužský) klášter Favernay 747–1789 817 a 870 označen za říšské opatství Burgundské království
Benediktinský klášter Faurndau 875-? 875–895 Župa Bertoldsbaar v Alamanii ne
Benediktinský klášter St. Salvátor ve Feuchtwangenu (od r. 1197 augustiniánská kanonie, 1540 evangelický konvent) 817 (1. zmínka) – 1563 (v l. před 768 – před 817 pod jménem Sankt Martin) 817 – mezi po 817 a 10. stoletím (nedostatek pramenných zmínek) Wappen Bistum Augsburg.png Augšpurské biskupství ne
Konvent světských kanovnic Fischbeck (od r. 1559 luterský) 955 (první zmínka)-1559; 1559–současnost ?-955; kol. r. 1025–1147 Corvey-abt.PNG Corveyské opatství ne
Kolegiátní kapitula Fosses 650–1794 650-před r. 908 Wappen Bistum Lüttich.png Lutyšské biskupství ne
Benediktinský klášter Gunzenhausen existoval kol. r. 823 ?-823 Ellwangen-Probst.PNG Benediktinský klášter Ellwangen
Kloster Frauenchiemsee.jpg Klášter benediktinek Frauenchiemsee 782–1803 788-po 955 Wappen Erzbistum Salzburg.png Salcburské arcibiskupství ne
Benediktinský klášter Herrieden 797–888 (v l. 888–1806 kolegiátní kapitula) 797–888 Wappen Bistum Eichstätt.png Eichstättské biskupství ne
Konvent augustiniánek (od roku 1585 konvent světských luterských kanovnic) Hilwartshausen 960-současnost 960-cca 1000; 1007-po 1156[95] Wappen Bistum Hildesheim.png Hildesheimské biskupství (poprvé); Coat of arms of Lower Saxony.svg Saské vévodství (podruhé)
Konvent světských kanovnic Hohenbourg (též Mont Sainte-Odille) 680–1546 (1683–1791 obnoveno jako premonstrátská kanonie, znovu obnoveno r. 1892–současnost jako klášter františkánek) 817 – krátce po 817 Blason région fr Alsace (ancien).svg Alsaské vévodství Abatyše po celý středověk často v listinách titulována jako kněžna
Benediktinský klášter Holzkirchen Před 775–1552 ?-775 CHE Köniz COA.svg Fuldské opatství ne
Benediktinský klášter Hornbach cca 741–1557 cca 850–1087[183] Wappen Bistum Speyer.png Špýrské biskupství[183] ne
Benediktinský klášter Kemnade u Bodenwerderu cca 960–1542 1004–1147 Corvey-abt.PNG Corveyské opatství (již od roku 1144 pod fojtskou správou hrabat z Winzenburgu) ne
Konvent augustiniánek Kitzingen 745–1525 745-11. století (ještě r. 1521 však v říšské matrice)[184] Wappen Hohenlohe (Adelsgeschlecht).svg Panství Hohenlohe ne
Topographia Austriacarum (Merian) 163.jpg Benediktinský klášter Kremsmünster 777–současnost 777 – před 976 Wappen Bistum Passau.png Pasovské biskupství ne
Konvent světských kanovnic Liesborn (od r. 1131 benediktinský klášter) 815–1803 815–1019 Arnsberg-Wappen.png Hrabství Werl-Arnsberg ne
Augustinánská kanonie Limburg an der Lahn 910–1802 910–1065 (podle jiných zdrojů až r. 1232)[185] Wappen Bistum Speyer.png Špýrské biskupství (podle jiných zdrojů Wappen Erzbistum Trier.png Trevírské arcibiskupství)[185] ne
Benediktinský klášter Lobbes cca 660–1794 ?-881, resp. 889 Wappen Bistum Lüttich.png Lutyšské biskupství ne
Benediktinský klášter Lucedio ?-901 (v l. 1124–1784 obnoveno jako cisterciácký klášter) ?-901 Biskupství Como di Vercelli ne
Benediktinský klášter Mattsee 765–1045 (od r. 1045 po současnost kolegiátní kapitula) 817–907 Wappen Erzbistum Salzburg.png Salcburské arcibiskupství ne
Klášter benediktinek Masevaux cca 720/730-1704 817-9. či 10. století Blason région fr Alsace (ancien).svg Alsaské vévodství ne
Konvent světských kanovnic Meschede (od 1310 augustiniánská kanonie) 9. stol. (první bezpečná zmínka roku 910) – 1805 9. stol. – 1042 Wappen Erzbistum Köln.png Kolínské arcibiskupství ne
Benediktinský klášter Metten 766–1803; 1840–současnost 817 – po 1051 Bavaria Arms.svg Bavorské vévodství ne
Benediktinský klášter Mosbach 825 (první zmínka) – mezi 1000 a 1025 (dále až do r. 1564 kolegiátní kapitula, roku 1556 přijato luterství, roku 1559 kalvinismus) 825 (první zmínka) – 979 Wappen Bistum Worms.png Wormské biskupství ne
Blason Moyenmoutier.svg Benediktinský klášter Moyenmoutier 671–915; 960–1790 817-9. století Blason Vicherey 88.svg Toulské biskupství ne
Augustiniánská kanonie Münchsmünster (od r. 1131 benediktinský klášter) 925–1556 925–1133 Wappen Bistum Bamberg.png Bamberské knížecí biskupství ne
Benediktinský klášter Nantua 671–1100 817–862 Coat of Arms of archdiocese of Lyon.png Lyonské biskupství ne
Benediktinský klášter Niederalteich (v l. 950–990 kolegiátní kapitula) 741–1803 857–1153 Také v majetku panství Spitz (830-?)[186] Bavaria Arms.svg Bavorské vévodství ne
Klášter benediktinek Niedernburg (roku 1826 obnoven jako konvent anglických panen) 739–1806 739–976; 1010–1161 Wappen Bistum Passau.png Pasovské biskupství (poprvé i podruhé) ne
Benediktinský klášter Nienburg nad Sálou 975–1563 Konec 10. století-1166 Wappen Erzbistum Magdeburg.png Magdeburské knížecí arcibiskupství
Benediktinský klášter Nonantola 752–současnost 780–1188 Coat of arms of the House of Savoy (early).svg Savojské hrabství ne
Benediktinský klášter Pöhlde 952 (1. zmínka) – 1525 952 (1. zmínka) – 981 Wappen Erzbistum Magdeburg.png Magdeburské arcibiskupství ne
Wening Polling.jpg Benediktinský klášter Polling (od roku 1010 augustiniánská kanonie) kol. 750-1803 ?-1065[95] Wappen Bistum Brixen.png Brixenské biskupství
Romainmotier-Envy-coat of arms.svg Benediktinský klášter Romainmôtier 7. století–současnost Ex.[187] ?-888 Burgundské království ne
Benediktinský klášter v Saint Dié (od r. 996 augustiniánská kanonie) 870–současnost 870 – konec 9. století Blason région fr Alsace (ancien).svg Alsaské vévodství
Benediktinský klášter v Saint Martin 361–současnost 817 a 870 zmíněn jako říšské opatství
Benediktinský klášter Seligenstadt 815-1803 817-1002 Wappen Bistum Würzburg.png Würzburské biskupství
Benediktinský klášter Susteren 714–1795 714–891 Wappen Prüm.svg Prümské opatství ne
Klášter benediktinek u Svatého Štěpána ve Štrasburku 774-1534 817-1003 Wappen Bistum Straßburg.png Štrasburské biskupství ne
Benediktinský klášter Thiel 640–1795 ?–950 Wappen Bistum Utrecht.png Utrechtské biskupství ne
Konvent augustiniánek (od r. 996 klášter benediktinek) Vilich 942-16. století 987–1182 Wappen Erzbistum Köln.png Kolínské arcibiskupství ne
Augustiniánská kanonie Weilburg 912–1555 912–993 Wappen Bistum Worms.png Wormské biskupství ne
Benediktinský klášter Wessobrunn (v l. 955–1064 kolegiátní kapitula) 817 (1. zmínka) -1803 817–1155 Wappen Bistum Augsburg.png Augšpurské biskupství ne
Znak Název Existence Říšská bezprostřednost Země, jíž území připadlo po zániku duchovního státečku Knížecí titul

Bezprostřední domény Řádu německých rytířů[editovat | editovat zdroj]

Název Existence Říšská bezprostřednost případně po r. 1806 suverenita (v závorce země jíž území připadlo po zániku duchovního státečku či stát nástupnický) Knížecí titul Říšské stavovství Krajské stavovství
Template - Grand Master of the Teutonic Order.svg Mistrovský úděl Německých rytířů v Mergentheimu (Deutschmeistertum Mergentheim) 1219–1809 viz knížectví Mergentheim a komenda Virnsberg 1494–1918 (viz dále) viz dále bezprostřední subjekty viz dále
Vysoký a německý mistr a knížectví Mergentheim 1525–1809 1219–1809 (v l. 1219–1525 sídlo Německého mistra, od 1525/27 sídlo též Vysokého mistra) 1494 (pro německého mistra)-1918 (v r. 1527 sloučení funkce Vysokého a Německého mistra) Rada říšských knížat (1529–1806) Francký kraj (1500–1806)
Komenda Virnsberg 1294–1806 ne ne Francký kraj (zastoupeno Mergentheimským knížectvím)
Insignia Germany Order Teutonic.svg Bailiva Franky (Ballei Franken) 1216–1806 viz zemské komturství a jednotlivé komendy ne ne Francký kraj (1500–1806)
Bailiva Franky – zemské komturství v Ellingenu (v l. 1788–1796 sídlo Vysokého a německého mistra) 1216–1786 (poté jen řádové pozemky či sídlo velmistra, viz výše)
  • 1216–1806
  • (Wappen Deutsches Reich - Königreich Bayern (Grosses).jpg Bavorské království)
ne ne Francký kraj (zastoupeno celou bailivou Franky)
Komenda Horneck kolem 1371–1805 kolem 1371–1805 (Coat of Arms of the Kingdom of Württemberg 1817-1921.svg Württemberské království) ne ne Francký kraj (zastoupeno Bailivou Franky)
Komenda Eschenbach 1236 – mezi 1306 a 1315 (majetek komendy předán norimberské komendě) 1236–1809 (od cca 1315 jako část řezenské komendy) (Wappen Deutsches Reich - Königreich Bayern (Grosses).jpg Bavorské království) ne ne Francký kraj (zastoupeno bailivou Franky)
Komenda Sankt Ägid (Svatého Jiljí) v Řezně 1210–1809
  • 1210–1806
  • (Wappen Bistum Regensburg.png Řezenské knížecí arcibiskupství)
ne ne Francký kraj (zastoupeno bailivou Franky)
Komenda Gangkofen 1279–1806
  • 1279–1805*
  • (Wappen Deutsches Reich - Königreich Bayern (Grosses).jpg Bavorské království)
ne ne Francký kraj (zastoupeno bailivou Franky)
Komenda Heilbronn po roce 1220–1805
  • po roce 1220–1805
  • (Coat of Arms of the Kingdom of Württemberg 1817-1921.svg Württemberské království)
ne ne Francký kraj (zastoupeno bailivou Franky)
Komenda Kloppenheim 1269–1809
  • 1719–1809 (před r. 1719 komenda součástí "Svobodného soudu" (Freigericht) Kaichen, korporaci sdružených různých stavovských subjektů (klášterů, vesnic, rytířů), ve volném lenním závazku k Purkrabství Friedberg)
  • (Wappen Deutsches Reich - Grossherzogtum Hessen.png Hesensko-darmstadstké velkovévodství)
ne ne Francký kraj (zastoupeno bailivou Franky, příslušnost od r. 1719)
Komenda Norimberk 1230–1809
  • 1230–1333
    • (Wappen Burggrafen von Nürnberg (Haus Raas).svg Purkrabství Norimberk);
  • 1648–1806*
    • (Wappen Deutsches Reich - Königreich Bayern (Grosses).jpg Bavorské království)
ne ne Z hlediska bezprostřednosti žádný, od r. 1500 Francký
Komenda Rothenburg ob der Tauber 1237–1672 ne ne Francký kraj (zastoupeno bailivou Franky)
Komenda Aichach (roku 1396 přemístěna do Blumenthalu) 1250–1805
  • 1250–1805
  • (Flag of the Electorate of Bavaria.svg Bavorské kurfiřtství)
ne ne Francký kraj (zastoupeno bailivou Franky)
Komenda Donauwörth-Lauterbach 1214–1805 ne ne Francký kraj (zastoupeno bailivou Franky)
Komenda Münnerstadt (Bailiva Franky) 1336–1809 ne ne Francký kraj (zastoupeno bailivou Franky)
Insignia Germany Order Teutonic.svg Bailiva Švábsko-Alsasko-Burgundsko 1220–1806 (od r. 1440 sídlil zemský komtur v Altshausenu) viz jednotlivé komendy ne Kolegium rýnských prelátů (hlas z tradičních důvodů v podobě: Bailiva Alsasko a Burgundsko) Švábská část stavovství ve Švábském kraji (mimo Altshausen), komendy ve Francii a Švýcarsku bez krajské příslušnosti
Komenda a zemské komturství (od r. 1440) Altshausen (sídlo Švábsko-alsasko-burgundské bailivy) s panstvími Ellhofen a Fessenheim 1264–1806[2]
  • 1264–1806
  • (Coat of Arms of the Kingdom of Württemberg 1817-1921.svg Württemberské království)
ne Kolegium švábských hrabat, zároveň formálně podíl na hlasu Alsasko-burgundské bailivy ne
Panství Achberg (spravováno přímo komendou Altshausen) 1691-1805
  • 1691-1805
  • Flag of Hohenzollern-Hechingen and Sigmaringen.png Hohenzollernsko-sigmaringenské knížectví
ne zastoupeno komendou Altshausen ne
Panství Hohenfels (spravováno přímo komendou Altshausen) 1506-1805
  • 1506-1805
  • Flag of Hohenzollern-Hechingen and Sigmaringen.png Hohenzollernsko-sigmaringenské knížectví
ne zastoupeno komendou Altshausen ne
Komenda Beuggen 1246–1806 (do r. 1440 sídlo zemského komtura)
  • 1246–1806
  • (Wappen Deutsches Reich - Grossherzogtum Baden.png Bádenské velkovévodství)
ne zastoupeno Alsasko-burgundskou bailivou Švábský kraj
Komenda Mainau s panstvím Blumenfeld 1272–1805
  • 1730–1805
  • (Flagge Großherzogtum Baden (1891–1918).svg Bádenské kurfiřtství)
ne zastoupeno Alsasko-burgundskou bailivou
Komendy Rohr a Waldstetten 1673–1806
  • 1673–1806
  • (Wappen Deutsches Reich - Königreich Bayern (Grosses).jpg Bavorské království)
ne zastoupeno Alsasko-burgundskou bailivou
Komenda Andlau 1258–1801
  • 1258–1680*
  • (Royal Standard of the King of France.svg Francouzské království)
ne zastoupeno Alsasko-burgundskou bailivou ne
Komenda Mylhúzy 1232–1680
  • 1232–1801*
  • (Flag of France.svg Francouzská republika)
ne zastoupeno Alsasko-burgundskou bailivou ne
Komenda Basilej 1258–1801 ne zastoupeno Alsasko-burgundskou bailivou ne
Komenda Kaysersberg cca 1295–1801
  • cca 1295–1680*
  • (Royal Standard of the King of France.svg Francouzské království)
ne zastoupeno Alsasko-burgundskou bailivou ne
Komenda Rouffach cca 1230–1789
  • cca 1230–1680*
  • (Royal Standard of the King of France.svg Francouzské království)
ne zastoupeno Alsasko-burgundskou bailivou ne
Insignia Germany Order Teutonic.svg Bailiva Hesensko (Ballei Hessen) 1333-1809 viz jednotlivé komendy ne ne ne
Komenda Ober-Flörsheim 1237–1801 ne ne ne
Komenda Schiffenberg 1333-1809 ne ne ne
Komenda Wetzlar 1285-1809 ne ne ne
Insignia Germany Order Teutonic.svg Bailiva Biesen (Ballei Biesen) 1228/1270-1809 viz jednotlivé komendy ne ne ne
Komenda Gemert před 1249–1797 ne ne ne
Komenda Sint Pieters-Voeren 1242–1798
  • 1242–1794
  • (Flag of France.svg Francouzská republika)
ne ne ne
Insignia Germany Order Teutonic.svg Bailiva Koblenc 1216–1810 skrz komendu Elsen ne Kolegium rýnských prelátů[188] Kraj porýnských kurfiřtství[188]
Komenda Elsen 1263–1795
  • 1263–1795
  • (Flag of France.svg Francouzská republika)
ne Zastoupena bailivou Koblenc Zastoupena bailivou Koblenc
Insignia Germany Order Teutonic.svg Bailiva "na Adiži a v horách" (Ballei An der Etsch und im Gebirge) 1269–1811; 1819–1929 ne ne ne Rakouský kraj (personalista)
Insignia Germany Order Teutonic.svg Bailiva Rakousko (Ballei Österreich) 1280–současnost (od roku 1809 sídlo velmistra s centrem ve Vídni) ne ne ne Rakouský kraj (personalista)
Název Existence Říšská bezprostřednost případně po r. 1806 suverenita (v závorce země jíž území připadlo po zániku duchovního státečku či stát nástupnický) Knížecí titul Říšské stavovství Krajské stavovství

Bezprostřední domény Johanitů, resp. Maltézských rytířů[editovat | editovat zdroj]

Název Existence Říšská bezprostřednost případně po r. 1806 suverenita (v závorce země jíž území připadlo po zániku duchovního státečku či stát nástupnický) Knížecí titul Říšské stavovství Krajské stavovství
Coat of arms of the Sovereign Military Order of Malta.svg Německé velkopřevorství a panství/knížectví Heitersheim (administrativně součást Hornoněmecké bailivy) (Großpriorat Fürstentum Heitersheim) 1428–1806 1548–1807 Rada říšských knížat (1548–1806) Švábský kraj (1548–1806)
Wappen St Blasien.svg Velkopřevorské hrabství Bonndorf
  • 1803–1806 (v době držby Johanity)
  • (Wappen Deutsches Reich - Grossherzogtum Baden.png Bádenské velkovévodství)
viz velkopřevorství 1803–1806 (předtím viz klášter St. Blasien) 1803–1806 (předtím viz klášter St. Blasien)
Wappen Heitersheim.svg Bailiva Horní Německo (Ballei Oberdeutschland)
Komenda Rexingen cca 1275–1806 ne ne ne
Komenda Rohrdorf 1309–1806
  • 1309–1806
  • (Coat of Arms of the Kingdom of Württemberg 1817-1921.svg Württemberské království)
ne ne ne
Komenda Dätzingen 1263–1806
  • 1263–1806
  • (Coat of Arms of the Kingdom of Württemberg 1817-1921.svg Württemberské království)
ne ne ne
Komenda Villingen 1253–1806
  • ne, pouze skrze svá bezprostřední panství Neuhausen (1329–1805), Dürheim (cca 1300–1805) a Weigheim (1317–1805)
  • (Coat of Arms of the Kingdom of Württemberg 1817-1921.svg Württemberské království)
ne ne ne
DEU St. Peter COA.svg Klášter St. Peter ve Schwarzwaldu 1803–1806
  • 1803–1806 (předtím viz výše)
  • (Wappen Deutsches Reich - Grossherzogtum Baden.png Bádenské velkovévodství)
ne ne ne
Wappen Heitersheim.svg Bailiva Franky (Ballei Franken)
Komturství Würzburg ne ne ne
Komenda Biebelried 1275–1806 ne ne ne
Wappen Heitersheim.svg Bailiva Braniborsko (Ballei Brandeburg)
Komenda Mirow mezi 1226 a 1242–1541/1648 ne ne ne
Komenda Gartow 1360–1483 ne ne ne
Wappen Heitersheim.svg Autonomní komturství Heimbach (Komturai Heimbach) 1185–1795
  • 1185–1795
  • (Flag of France.svg Francouzská republika)
ne ne ne
Název Existence Říšská bezprostřednost případně po r. 1806 suverenita (v závorce země jíž území připadlo po zániku duchovního státečku či stát nástupnický) Knížecí titul Říšské stavovství Krajské stavovství

Mylně uváděné říšské kláštery[editovat | editovat zdroj]

Několik klášterů ve Svaté říši římské z různých důvodů chybně označováno za říšská opatství. Na prvním místě to bylo proboštství ve vestfálském Cappenbergu, ležícím na území biskupského knížectví Münster. Proboštství sice bylo součástí biskupských domén, na rozdíl od zbytku knížectví však nespadalo pod žádný z říšských krajů.[189] Snad tahle politicko-geografická zvláštnost vedla k tomu, že v textech mírové smlouvy z Lunéville, kde se hovoří o náhradách pro vládce z levého břehu Rýna, je Cappenberg uveden jako bezprostřední proboštství, kterým nikdy nebyl. Omyl, od té doby tradovaný v četné odborné literatuře byl ještě posílen tím, že bývalé konventní statky se v roce 1826 staly pruským stavovským panstvím Cappenberg-Scheda, zřízeným pro pruského ministra Fridricha von Stein. Za říšská bezprostřední opatství jsou též někdy označována opatství sdružená spolu s dalšími subjekty (rytíři, svobodnými vesnicemi apod.) ve Stavovské republice Kaichen (oficiálně „Svobodný soud“, něm. Freigericht) v Hesensku. Ze tří klášterů: Naumburg, Ilbenstadt a Engelthal, však jen první dva zasedaly mezi zemskými stavy „republiky“ a navíc Kaichen byl sám volným lénem Friedberského purkrabství.[190] Ilbenstadt se roku 1657 marně pokusil o získání bezprostřednosti[191] a roku 1803 se Ilbenstadt a Engelthal staly po zániku Kaichenu a své sekularizaci staly sídelními zámky a panstvími vedlejších větví rodu Solmsů. Říšskými opatstvími ovšem nikdy nebyly. Za říšsky bezprostřední byla někdy chybně také augustiniánská kanoie Wengen u Ulmu, i když jí nebyla.[192]

Některé kláštery se neúspěšně pokusily získat říšskou bezprostřednost soudní cestou, což vedlo v literatuře rovněž k omylům. V 17. století se pokoušel o vymanění se ze závislosti na essenských abatyších ženský klášter v Rellinghausenu, o totéž se po celý vrcholný středověk pokoušel braniborský klášter Zinna a po celé říši je známo ještě více podobných případů, vedoucím k omylům. Uvedené případy nebyly říšskými preláty ani v nejširším smyslu tohoto pojmu.

"Neříšští" preláti jako říšská knížata[editovat | editovat zdroj]

Ve Svaté říši římské existovalo také několik církevních institucí, většinou soustředěných v Rakouských a Českých zemích, jejichž představitelé nebyli říšskými preláty v žádném smyslu, ačkoli pocházeli ze Svaté říše, kde ležela i jejich instituce (klášter, kapitula a podobně), chyběla jim ale bezprostřednost i říšské stavovství. Přesto ovšem získali tito duchovní hodnostáři titul říšských knížat. Jejich knížecí titul byl obdobou těch titulů světských knížat, jejichž říšský titul byl pouhým vyznamenáním s platností v celé říši (v Čechách např. Kinští či Clary-Aldringenové). Šlo o následující případy knížecích prelátů:

Suverénní preláti mimo Svatou říši římskou[editovat | editovat zdroj]

Svatá říše římská byla množstvím duchovních státečků a velikostí podílu biskupů a prelátů na světské moci v evropských dějinách unikátním fenoménem. Nebyla ale jedinou evropskou, kde se podařilo hodnostářům církve, nikoli nezbytně katolické, dosáhnout autonomie či dokonce nezávislosti a vladařského postavení. V západní Evropě existovalo několik klášterů silně podporovaných místními králi, jejichž představitelé se těšili statusu suveréna. Ve španělském kraji Burgos byl takovýmto „královským“ klášterem Santa Maria la Real de las Huelgas. Cisterciácká abatyše tohoto kláštera, založeného králem Alfonsem VIII., se mohla těšit z privilegia, podle něhož klášter sloužil mj. jako jedna z královských rezidencí (domicil). Ve Francii se až do francouzské revoluce těšil zvláštním privilegiím klášter Faremoutiers, založený již kolem roku 620 jako dvojklášter pro mužskou i ženskou řeholi benediktinů. Stejně jako ve španělském Huelgasu, byl pak ve Francii přiznám jednomu z klášterů titul „královský“. šlo o klášter benediktinek Fontevrault a jeho abatyše s titulem „velkoabatyše“ tradičně pocházela buď z královské rodiny nebo z řad nejvyšší francouzské šlechty.[54]

Ve východním Středomoří a východní Evropě byli suverénními preláty představitelé křižáckých duchovních řádů: Johanité a jejich státy na Kypru, Rhodu a Maltě, kterým vládl vždy velmistr řádu a Němečtí rytíři se svým řádovým státem v Pobaltí, rovněž po světské, více nežli po duchovní stránce řízeného voleným velmistrem. V pravoslavném prostředí jsou dobře známé mnišská republika Meteora a ještě v současnosti fungující republika Athos s řadou atributů skutečného státního celku. Tyto „státy“ ovšem byly nebo jsou řízené spíše komunitně, demokraticko-oligarchicky a neměly nikdy představitele panovnického střihu.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků List of imperial abbeys na anglické Wikipedii a rijksabdij na nizozemské Wikipedii.

  1. FRÖLICHSTHAL, Georg, Freiherr von. Nobilitierungen im Heiligen Römischen Reich. Ein Überblick, in: Sigismund Freiherr von Elverfeldt-Ulm (Hg.): Adelsrecht,. 1. vyd. Limburg an der Lahn: [s.n.], 2001. 53 (67-119) s. Dostupné online bez stránkování. S. 76, 98. (německy) 
  2. a b c KÖBLER..., s. 6
  3. a b KÖBLER..., s. 520
  4. KÖBLER..., s. 310
  5. Klášter byl územním opatstvím snad? již od svého založení až do svého zániku.
  6. KÖBLER..., s. 19
  7. KÖBLER..., s. 29
  8. a b KÖBLER..., s. 41
  9. a b KÖBLER..., s. 43
  10. Papežské privilegium územního proboštství a exempce se vztahovalo na roky 1142-? (KÖBLER.., s. 45); 1455–1803 a zaniklo spolu se sekularizací. Roku 1817 bylo území podřízeno biskupství Mnichov-Freising.
  11. a b c KÖBLER..., s. 45
  12. a b c d Článek o říšských opatstvích ve Frankách [online]. [cit. 2016-05-02]. Dostupné online. (německy) 
  13. KÖBLER..., s. 80
  14. KÖBLER..., s. 480
  15. KÖBLER..., s. 542
  16. Starší podoba znaku se nachází nahoře, novější dole.
  17. Fojtská práva přešla na abatyši až v roce 1649, KÖBLER..., s. 85
  18. KÖBLER.., s. 521
  19. Znak kláštera opticky vlevo.
  20. Formálně drželo částečnou svrchovanost od r. 1541 Würzburské knížecí biskupství, KÖBLER..., s. 97
  21. KÖBLER..., s. 97
  22. KÖBLER..., s. 281
  23. a b KÖBLER..., s. 233–34
  24. Klášter byl územním opatstvím v letech 1779–1792, poté byl povýšen na biskupství.
  25. Bezprostřednost de facto znemožněna würzburskými knížecími biskupy, přesto byl klášter při sekularizaci 1802/03 uveden jako bezprostřední. KÖBLER..., s. 123
  26. BRAASCH, Urschula. Geschichtlicher Atlas von Hessen [online]. Marburg an der Lahn: Landesamt für geschichtliche Landeskunde, 1984 [cit. 2017-01-03]. Karta s mapovými vysvětlivkami Die Organisation der Reichsritterschaft am Ende des Alten Reiches, s. 136. Autorka příslušné kapitoly. Dostupné online. (německy) 
  27. Klášter je územním opatstvím od svého vzniku do současnosti (2016).
  28. KÖBLER..., s. 128
  29. KÖBLER..., s. 129
  30. Ellwangenský klášter podléhal v duchovních záležitostech od roku 1194 jen papeži. Toto privilegium zdědila i pozdější kapitula.
  31. KÖBLER..., s. 130
  32. KÖBLER..., s. 514, 571
  33. KÖBLER..., s. 225
  34. KÖBLER..., s. 133
  35. KÖBLER..., s. 134
  36. KÖBLER..., s. 140
  37. Fulda byla tisíc let (751–1752) územním opatstvím. Privilegium zaniklo povýšením kláštera na biskupství. KÖBLER..., s. 160–61
  38. KÖBLER..., s. 31–32
  39. KÖBLER..., s. 47
  40. KÖBLER..., s. 261
  41. a b KÖBLER..., s. 431
  42. KÖBLER..., s. 498
  43. KÖBLER..., s. 531
  44. KÖBLER..., s. 511
  45. a b c KÖBLER..., s. 638
  46. KÖBLER..., s. 572
  47. a b c KÖBLER..., s. 166
  48. a b Stránky o ženách v pozici vladařek [online]. [cit. 2016-02-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  49. KÖBLER.., s. 169
  50. KÖBLER..., s. 172
  51. Gernrode disponovalo v letech 961–1381 papežskou exempcí.
  52. Web o dějinách, teritoriálním a správním vývoji Anhaltska [online]. [cit. 2017-08-11]. Dostupné online. (německy) 
  53. Roku 1669 byly všechny anhaltské seniorátní okrsky zrušeny - klášter s městečkem Gernrode a okolím připadl knížectví Anhalt-Bernburg-Harzgerode a se zánikem tohoto knížectví (1709) pak knížectví Anhalt-Bernburg. Druhý seniorátní okrsek Großalsleben byl již r. 1666 prodán knížectví Anhalt-Zerbst. Viz: http://www.val-anhalt.de/anhalt-seiten/terri_entw_1611-1793.html
  54. a b c d e f g Seznam vládnoucích abatyší na womenleaders.com [online]. [cit. 2016-10-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  55. a b Web o historii, správním a teritoriálním vývoji Anhaltska [online]. [cit. 2017-08-11]. Dostupné online. (německy) 
  56. a b c KÖBLER..., s. 181
  57. KÖBLER..., s. 575
  58. Klášter od roku 1238 pod papežskou exempcí. KÖBLER..., s. 191
  59. KÖBLER..., s. 3
  60. Klášter měl od r. 1231 papežskou exempci. KÖBLER..., s. 210
  61. KÖBLER..., s. 210
  62. KÖBLER..., s. 349
  63. a b KÖBLER.., s. 212
  64. a b KÖBLER..., s. 215
  65. KÖBLER..., s. 226
  66. a b KÖBLER..., s. 216
  67. Od roku 1155 byl konvent exemptní. Nedržel ovšem žádné bezprostřední domény a tak mu papež neudělil privilegium územního opatství.
  68. a b KÖBLER..., s. 346
  69. KÖBLER..., s. 217
  70. a b KÖBLER.., s. 525
  71. KÖBLER..., s. 618
  72. KÖBLER..., s. 240
  73. KÖBLER..., s. 259–60
  74. Handbuch der neuesten Genealogie..., s. 35
  75. Znak Kaufungenu je na svorníku v závěru kněžiště. Opticky znak nejvíce vpravo.
  76. KÖBLER..., s. 263
  77. KÖBLER..., s. 265
  78. KÖBLER..., s. 264
  79. KÖBLER.., s. 234
  80. a b KÖBLER..., s. 458
  81. KÖBLER.., s. 551
  82. Opatství bylo v letech 1223–1490 pod přímou papežskou ochranou (exempcí).
  83. a b c KÖBLER..., s. 399
  84. Web o klášterech Bádenska-Württemberska [online]. [cit. 2017-01-26]. Dostupné online. (německy) 
  85. Klášter získal r. 1513 papežskou exempci z rukou Lva X., který propůjčil opatovi pontifikálie.
  86. Dějiny kláštera na webu o klášterech Bádenska-Württemberska [online]. [cit. 2017-01-26]. Dostupné online. (německy) 
  87. a b Říšská matrika r. 1532 na WikiSource [online]. [cit. 2017-01-26]. Dostupné online. (německy) 
  88. a b KÖBLER..., s. 414
  89. Kreuzlingen byl od r. 1144 podřízen přímo papeži.
  90. a b c Dějiny kláštera Kreuzlingen na Historisches Lexikon der Schweiz [online]. [cit. 2016-12-22]. Dostupné online. (německy) 
  91. KÖBLER..., s. 303
  92. a b KÖBLER.., s. 309
  93. a b c KÖBLER..., s. 507
  94. Papežská exempce udělena r. 1191 Celestinem III. a potvrzena 1198 Inocencem III.
  95. a b c d e f g h i j FICKER, Julius. Vom Reichsfürstenstande [online]. Innsbruck: Druck der Wagner'schen Buchdruckerei, 1861 [cit. 2016-12-22]. Kapitola Einzelne geistliche Fürsten u. Prälaten. Online na wikisource. Dostupné online. (německy) 
  96. KÖBLER..., s. 213
  97. KÖBLER..., s. 318
  98. KÖBLER..., s. 308
  99. a b c d KÖBLER..., s. 327
  100. KÖBLER..., s. 252
  101. a b c KÖBLER..., s. 185
  102. Klášter byl od roku 1148 exemptní. KÖBLER..., s. 330
  103. KÖBLER..., s. 330
  104. KÖBLER..., s. 135
  105. KÖBLER..., s. 372
  106. KÖBLER..., s. 324
  107. Kanonie měla v letech 1179-1210 krátce papežskou exempci, kterou ukončilo převzetí světských i duchovních práv ze strany basilejských biskupů.
  108. a b KÖBLER..., s. 4
  109. KÖBLER..., s. 192
  110. Klášter Mondsee získal roku 1389 papežskou exempci i práva územního opatství. Biskupská jurisdikce opatů (územní opatství) vydržela do mediatizace a částečné konfiskace statků v roce 1505, exempce pro samotný klášter ovšem trvala až do jeho sekularizace.
  111. KÖBLER..., s. 344
  112. Teprve roku 1538 přeměněno klášterní panství na "knížecí klášterní obvod".
  113. Podle jiných zdrojů ztracena bezprostřednost a stavovství již roku 1536 připojením k habsburskémuLankrabství Sundgau. KÖBLER..., s. 351
  114. Klášter Muri podléhal od roku 1622/49 papežské exempci. KÖBLER..., s. 351
  115. a b KÖBLER..., s. 362
  116. KÖBLER..., s. 365
  117. Ve svém druhém období bezprostřednost stále zpochybňována Brabantskem, nakonec úspěšně.
  118. KÖBLER..., s. 374
  119. a b Od roku 1229 mělo opatství papežskou exempci. KÖBLER..., s. 438
  120. a b c d e f g KÖBLER..., s. 438
  121. KÖBLER..., s. 383
  122. KÖBLER..., s. 383–84
  123. KÖBLER..., s. 549
  124. KÖBLER..., s. 401–02
  125. KÖBLER..., s. 407
  126. KÖBLER..., s. 205
  127. a b c KÖBLER..., s. 408
  128. Handbuch der neuesten Genealogie: welches aller jetzigen europäischen Potentaten und der geistlichen und weltlichen Fürsten Stammtafeln, sowohl als der regierenden Grafen des Heiligen Römischen Reichs nebst einem Vereichnisse des Cardinals-Colegii enthalten. 1. vyd. Nürmberg: Gabriel Nikolaus Raspe, 1771. 264 s. Dostupné online. Kapitola Stammtafel einiger Erbischöffe, Bischöffe und Aebte, welche die Reichsfürstliche Würde, obgleich nicht Sitz und Stimme haben.. (německy) Psáno švabachem. 
  129. Klášter od středověku požíval práva papežské exempce. Viz http://www.kloester-bw.de/klostertexte.php?kreis=&bistum=&alle=&ungeteilt=&art=&orden=&orte=&buchstabe=&nr=478&thema=Geschichte
  130. Dějiny kláštera na stránkách Bádensko-wurttemberského zemského archivu. [online]. [cit. 2016-07-31]. Dostupné online. (německy) 
  131. KÖBLER..., s. 439–40
  132. a b KÖBLER..., s. 188–89
  133. a b KÖBLER..., s. 319
  134. KÖBLER..., s. 343
  135. KÖBLER..., s. 442
  136. KÖBLER..., s. 364–65
  137. Znak kláštera (ryba) leží opticky vlevo.
  138. Klášter Rheinau na Historisches Lexikon der Schweiz [online]. [cit. 2017-01-03]. Dostupné online. (německy) 
  139. KÖBLER..., s. 507–08
  140. Ještě roku 1776 klášter uveden v říšské matrice mezi krajskými stavy. KÖBLER..., s. 449
  141. Rot již od svého založení požíval privilegia papežské exempce.
  142. KÖBLER..., s. 456
  143. Papežská exempce a územní opatství od r. 1234. KÖBLER..., s. 458
  144. V letech 1237–1619 kanonie podléhala ochraně říšského města Rottweil. KÖBLER..., s. 458
  145. KÖBLER..., s. 391
  146. a b c KÖBLER..., s. 473
  147. Klášter je exemptním územním opatstvím od svého vzniku do současnosti (2016).
  148. a b c d e KÖBLER..., s. 479
  149. V letech 1455-1742 požíval klášter papežské exempce.
  150. KÖBLER... s. 61
  151. KÖBLER..., s. 278
  152. KÖBLER..., s. 496
  153. KÖBLER..., s. 366
  154. a b KÖBLER..., s. 353
  155. KÖBLER..., s. 451
  156. Klášter získal díky privilegiím z let 1095 a 1105 papežskou exempci, tzv. libertas Romana.
  157. a b KÖBLER..., s. 478
  158. Klášter podléhal exemptně přímo papeži od roku 1156. KÖBLER..., s. 23
  159. Opat byl jediným knížetem mezi opaty na území dnešního Saska. KÖBLER..., s. 92
  160. Handbuch der neuesten Genealogie..., s. 43
  161. KÖBLER..., s. 501
  162. KÖBLER..., s. 20, 501
  163. KÖBLER..., s. 537
  164. Od roku 1215 měl Schussenried papežskou exempci. KÖBLER.., s. 503
  165. Znak kláštera je opticky vlevo
  166. KÖBLER.., s. 503
  167. KÖBLER..., s. 523
  168. V roce 1521 uveden i říšské matrice. KÖBLER..., s. 536
  169. Klášter byl územním opatstvím (patrně) již od svého založení až do roku 2014.
  170. KÖBLER.., s. 591
  171. a b c Dějiny opatství Waldsassen [online]. [cit. 2016-03-22]. Dostupné online. (německy) 
  172. a b KÖBLER..., s. 600
  173. KÖBLER.., s. 56
  174. KÖBLER..., s. 243
  175. KÖBLER..., s. 601
  176. KÖBLER..., s. 587
  177. KÖBLER.., s. 611
  178. KÖBLER..., s. 613
  179. KÖBLER..., s. 190
  180. FISCHER, Albert. Abriss der Geschichte des Bistums Chur von den Anfängen bis heute [online]. [cit. 2017-01-03]. Kapitola 4. Teil Die Zeit zwischen innerkirchlicher Stabilisierung, aufgeklärtem Staatskirchentum und Ende der Reichskirche (1660–1800), s. 2, 11. Dostupné online. (německy) 
  181. Klášter byl jako první klášter křesťanského Západu pod papežskou exempcí již od roku 628.
  182. Farfa měla od r. 775 papežskou exempci.
  183. a b KÖBLER..., s. 242
  184. KÖBLER..., s. 268
  185. a b KÖBLER..., s. 301
  186. KÖBLER..., s. 529–30
  187. Klášter požíval v letech 753–929 papežskou exempci s prestižním titulem "Monasterium Romanum". Poté byl předán pod jurisdikci opatství v Cluny.
  188. a b KÖBLER..., s. 273–74
  189. KÖBLER..., s. 90
  190. KÖBLER..., s. 259
  191. KÖBLER..., s. 247
  192. Augustiner-Chorherrenstift St. Michael zu den Wengen Ulm - Geschichte [online]. [cit. 2019-03-30]. Dostupné online. (německy) 
  193. BLAŽKOVÁ, Gabriela et al. Příběh pražského hradu. 1. vyd. Praha: Správa pražského hradu, 2003. 493 s. ISBN 80-86161-72-2. S. 397. 
  194. Seznam říšských abatyší po roce 1600 na womenleaders.com [online]. [cit. 2016-10-26]. Dostupné online. 
  195. ŽUPANIČ, Jan. Nová šlechta Rakouského císařství. 1. vyd. Praha: Agentura Pankrác, 2006. 456 s. ISBN 80-86781-08-9. S. 233. 
  196. BUBEN..., s. 318
  197. BUBEN..., s. 375–376
  198. ZDICHYNEC, Jan. Lesk královského majestátu ve středověku: pocta prof. PhDr. Františku Kavkovi, CSc. k nedožitým 85. narozeninám. Příprava vydání Lenka Bobková, Mlada Holá. 1. vyd. Praha: Paseka, 2005. 378 s. ISBN 80-7185-773-4. Článek "Ex fastigio dignitatis assumpte et regie nostre maiestatis" Panovnická moc a cisterciácké kláštery v Horní a Dolní Lužici ve 13.-15. století, s. 205-218, zde s. 208. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • KÖBLER, Gerhard, Historisches Lexikon der deutschen Länder, C. H. Beck, München, 1989, 2. Auflage, ISBN 3-406-33290-0

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]