Neustadt an der Waldnaab

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Neustadt an der Waldnaab
náměstí
náměstí
Neustadt an der Waldnaab – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška 419 m n. m.
Stát NěmeckoNěmecko Německo
spolková země Bavorsko
vládní obvod Horní Falc
zemský okres Neustadt an der Waldnaab
Neustadt an der Waldnaab
Neustadt an der Waldnaab
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 9,94 km²
Počet obyvatel 5 862 (2010)
Hustota zalidnění 589,7 obyv./km²
Správa
Starosta Helmut Hey
Oficiální web www.neustadt-waldnaab.de
PSČ 92660
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Neustadt an der Waldnaab (česky Nové Město nad Nábou)[zdroj?] je německé město, sídlo zemského okresu Neustadt an der Waldnaab ve vládním obvodu Horní Falc spolkové země Bavorsko. V roce 2018 zde žilo 5727 obyvatel[1].

Je členem sdružení měst a obcí Nová Města Evropy (Neustadt in Europa).

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Poloha[editovat | editovat zdroj]

Město Neustadt an der Waldnaab leží v Hornofalckém lese v srdci přírodního parku Nördlicher Oberpfälzer Wald u ústí řeky Floss do Waldnaab.

Místní části[editovat | editovat zdroj]

Neustadt an der Waldnaab má čtyři místní části:

  • Bergmühle
  • Mühlberg
  • Neustadt an der Waldnaab
  • Radschinmühle

Sousední obce[editovat | editovat zdroj]

Neustadt an der Waldnaab sousedí s následujícími obcemi od západu: Altenstadt an der Waldnaab, Kirchendemenreuth, Störnstein, Theisseil a svobodné okresní město Weiden in der Oberpfalz.

Růžice kompasu Kirchendemenreuth Kirchendemenreuth Störnstein Růžice kompasu
Altenstadt an der Waldnaab Sever Störnstein
Západ   Neustadt an der Waldnaab   Východ
Jih
Weiden in der Oberpfalz Weiden in der Oberpfalz Theisseil

Historie[editovat | editovat zdroj]

Prehistorické osídlení[editovat | editovat zdroj]

Nálezy z jara 2012 (lyditové jádrové kameny a pazourkové artefaky) dokazují přítomnost lidí v jihozápadní oblasti města na konci starší doby kamenné (12 000–10 000 př.n.l.) a ve střední době kamenné (10 000–5 000 př.n.l.).

Od první zmínky přes pozdní středověk do novověku[editovat | editovat zdroj]

Neustadt byl poprvé zmíněn v roce 1218, kdy byl jako Nova civitas přislíben Jindřichovi z Ortenburgu. V roce 1329 přešlo město do majetku Wittelsbašských rýnských falckrabat, kteří jej v roce 1353 prodali českému králi a římskému císaři Karlu IV. (a stal se tak součástí budovaného celku tzv. Nových Čech). Město propůjčovali v léno čeští králové. Roku 1575 byl Neustadt prodán Lobkovicům. Exkláva mimo své pozemky v Českém království poskytla českému rodu přímé napojení na dění v Římskoněmecké říši. Formálně bylo území podřízeno České koruně, ale reálně fungoval Neustadt jako součást sítě německých měst.

V roce 1641 utvořily Neustadt a Störnstein nezcizitelné říšské kondominium Störnstein s hlasovácím právem v Řezenském Říšském sněmu. Rýnský spolek v roce 1806 zapříčinil brzký rozpad menších území v Německu, a tedy i ke konci knížectví Störnstein-Neustadt. V roce 1807 zbývající části území prodali Lobkovicové Bavorskému království.

V roce 1891 se první sklárnou v Neustadtu stala zrcadlová sklárna potomků sklářského mistra Franze Schrenka - pokračovala v tradici šumavské sklářské hutě Osserhütte, která byla v roce 1890 uzavřena. Podnikatel a tajný obchodní rada Zachariáš Frank přesunul část své sklárny z Bavorského lesa do Neustadtu v roce 1898 kvůli lepšímu železničnímu spojení. Tak přibyla v Neustadtu druhá sklárna. Třetí huť následovala roku 1905, kdy se z Bavorského lesa přesídlila společnost Tritschler, Winterhalder & Co.

V letech 1945 a 1946 došlo k významnému přílivu vysídlených osob ze sousedních Sudet a ze Slezska. Hospodářská situace celého okresu Neustadt an der Waldnaab se ve srovnání s celým západním Německem v důsledku blízkosti hranice s komunistickým Československem na východě a americkou vojenskou výcvikovou oblastí na západě se bez možnosti rozvoje cestovního ruchu celkově negativně vyvíjela až do konce 80. let.

Od odstranění „železné opony“ po roce 1989 a zejména po rozšíření EU směrem na východ v roce 2004 došlo k výraznému hospodářskému vzestupu.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Nový zámek Lobkoviců v Neustadt an der Waldnaab

Stavební památky a pomníky[editovat | editovat zdroj]

  • Starý zámek Heideckerů (postavený mezi léty 1532 - 1620)
  • Nový zámek Lobkoviců (postavený mezi léty 1698 - 1720)
  • Barokní zahrady
  • Katolický farní kostel sv. Jiří (postavený kolem roku 1689)
  • Katolický poutní kostel sv. Felixe (1735–1746) s klášterem františkánů minoritů (1925)
  • Katolický kostel sv. Anny (Mutter-Anna-Kirche) v Mühlbergu
  • Katolický hřbitovní kostel Nejsvětější Trojice (1662)
  • Protestantský kostel Martina Luthera (1975)
  • Památkově jsou chráněny budovy na náměstí Stadtplatz ze 17. století. Úzké strany domů s vysokými štíty směřují do ulice.
  • V parku na jihu města u řeky Waldnaab jsou dva velké pamětní kameny věnované „Obětem světových válek 1914-1918 a 1939-1945“ a „Mrtvým doma“ (vysídlencům ze Sudet).

Muzea[editovat | editovat zdroj]

Neustadské městské muzeum je rozděleno do čtyř sekcí: věnující se sklu, řemeslům ve městě, pokladům z měšťanských domů, kostelů a kláštera a historii města. Expozice doplňuje dobová udírna, vánoční betlém a nástěnné vitríny s nejrůznějšími exponáty. Hned vedle vchodu mohou návštěvníci muzea obdivovat, proč se město Neustadt an der Waldnaab nazývá také městem olovnatého křišťálu. Umělecká díla ze skla dokazují dovednosti sklářů a brusičů skla v Neustadtu. Vrcholem sbírky je cca 1 metr velká váza se zlatým rubínem. Vzor mísy, která na celém světě existuje pouze třikrát (majiteli jsou dědicové Franze Josefa Strauße, jordánský král Husajn a rodiny Frankových), svědčí o mistrovském umění. Kromě stálé expozice se pravidelně konají mimořádné výstavy na témata týkající se místní historie.

Volnočasové aktivity[editovat | editovat zdroj]

  • Krytý bazén
  • Rekreační zařízení s brouzdalištěm pro děti a grilem
  • Cyklistika na cyklostezce podél řeky Waldnaab, která vede z Bärnau do Regensburgu, nebo po bývalé železniční trase: Cyklotrasa Bockl začíná v Neustadtu a je s délkou 52 km nejdelší železniční cyklotrasou v Bavorsku. Zároveň je součástí panevropské cyklostezky Praha - Paříž.
Městské panorama Neustadt an der Waldnaab

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. © BAYERISCHES LANDESAMT FÜR STATISTIK, Fürth. Bayerisches Landesamt für Statistik - GENESIS-Online Bayern. www.statistikdaten.bayern.de [online]. 2020-05-05 [cit. 2020-05-05]. Dostupné online. (německy) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]