Velekrál

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Velekrál (též nejvyšší král) je titul krále, který má senioritu či suverenitu nad skupinou dalších králů bez toho, aniž by měl titul císaře. Někdy může být označován jako král králů. Rozdíl oproti císařům byl zejména v tom, že velekrálové obvykle vládli zemím kulturně a národnostně homogenním, zatímco císaři vládli říším složeným z více národů. Na rozdíl od běžných králů však jejich podřízení měli větší pravomoce než běžní šlechtici. Velekrálem se stal král buď volbou ostatních králů, nebo silovou převahou oproti ostatním králům. V některých případech byla role velekrále oproti ostatním králům spíše ceremoniální a tradiční, přičemž celá skupina králů požívala stejného stupně suverenity.

Historičtí velekrálové[editovat | editovat zdroj]

V historii byli za velekrále označováni:

V některých zemích se užíval spíše titul král králů, kupříkladu nəgusä nägäst v Etiopii, titul šáhanšáh pro vládce Persie, anebo kagan kupříkladu u Hunů, Avarů, Chazarů, kyjevských knížat až do poloviny 11. století nebo v Mongolské říši – ten vycházel z výrazu „chán chánů“.

Fiktivní velekrálové[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku High king na anglické Wikipedii.

  1. Dawson, Doyne. The First Armies. London: Cassell & Co. 2001. S. 80.