Palatin

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Další významy jsou uvedeny na stránce Palatin (rozcestník).

Palatin, někdy také paladin (z lat. comes palatinus, comes palatii) byl původně představený panovnického paláce (majordomus, hofmistr), který měl na starosti provoz dvora a panovníka někdy zastupoval jako soudce a pod. Později vysoký šlechtický nebo církevní titul.

Starověký původ[editovat | editovat zdroj]

Název je odvozen od pahorku Palatinu, na němž byl podle pověsti založen starověký Řím a kde si císař Augustus dal postavit honosný dům, který se nazýval Palatium (odtud se odvozuje název palác). Císařská osobní garda sídlila v kasárnách, které se nazývaly Schola Palatina. Jako palatinus se označoval také císařův nejvyšší komorník a titul se užíval i v Byzanci.

Středověk[editovat | editovat zdroj]

Od raného středověku, v 5. až 9. století se představený královského či císařského dvora nazýval comes palatinus nebo jen palatinus a palatin. Jemu byl podřízen celý dvorský aparát, staral se o praktický provoz panovníkovy domácnosti i dvorské kanceláře a postupem času panovníka také zastupoval, zejména na soudech. Ve středověkých pověstech o dvoře Karla Velikého se členové jeho nejbližší rytířské družiny nazývali také palatini (paladini).

Poněkud jinou funkci měli palatini za německých císařů v 10. až 13. století, kdy působili jako panovníkovi náměstci a jeho jménem spravovali určité provincie. Protože slovo palatium převzala stará němčina jako Pfalz, nazývali se také falckrabě a jejich provincie (palatinát) se označovala Pfalz či falc. Titul palatina obnovil Karel IV., ale jen s omezenými pravomocemi.

V katolické církvi se jako judices palatini označovali nejvyšší hodnostáři papežského dvora, kteří měli na starosti určité oblasti činnosti a tedy podobnou funkci jako současní ministři.

Novověk[editovat | editovat zdroj]

Palatináty jako provincie, spravované šlechtici s královskou pravomocí, existovaly v novověku ve Velké Británii a některých jejích koloniích, v Polsku, kde se tak překládal titul vévody (wojwoda) a v dalších zejména východoevropských zemích. Zvláštní význam měl palatin v Uhrách, kde byl původně také představeným královského dvora, nejvyšším soudcem a předsedou sněmu, který ho od 14. století také volil. Později rakouští císařové často dosazovali do funkce palatina své příbuzné arcivévody. V Německu v 19. století byl Paladin titul vysokého šlechtického hodnostáře v císařských službách.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]