Zeleneč (okres Trnava)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tento článek pojednává o obci na Slovensku. Možná hledáte: českou obec Zeleneč.
Zeleneč
Dálniční odpočívadlo Zeleneč
Dálniční odpočívadlo Zeleneč
Zeleneč – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška 146 m n. m.
Stát Slovensko Slovensko
Kraj Trnavský
Okres Trnava
Tradiční region Dolní Pováží
Zeleneč
Zeleneč
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 11,8 km²
Počet obyvatel 2 572 (2017)[1]
Hustota zalidnění 218,9 obyv./km²
Správa
Status obec
Starosta Ľubomír Jedlička
Vznik 1243 (první písemná zmínka)
Oficiální web www.zelenec.sk
Telefonní předvolba 033
PSČ 919 21
Označení vozidel TT
NUTS 507776
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zeleneč (maďarsky Szelincs) je obec na Slovensku v okrese Trnava.

Poloha[editovat | editovat zdroj]

Obec se rozprostírá se svými 2 375 obyvateli na jih od okresního města Trnavy, na rovinaté Trnavské sprašové tabuli s nadmořskou výškou 146–149 m n. m. Tento okres spadá pod Středoslovenský kraj. Katastrální území obce patří do teplé a suché oblasti s atmosférickými srážkami 550–600 mm a s průměrnou roční teplotou 16,4 °C.

Půdy v katastru jsou většinou původu diluviálního (starší naplaveniny). Největší plochu zabírá orná půda, nejmenší však stromová zeleň – lesní, uliční – rozptýlená.

Lesní zeleň se skládá z 10,4 ha souvislé plochy na Starém Lince a 6,4 ha v katastrálním území Hrnčiaroviec nad Parnou, avšak v těsném dotyku Zelenče. Uliční zeleň tvoří zejména ovocné dřeviny. Do účelové zeleně patří zeleň hřbitova a areál školy. Rozptýlené zeleně je málo. Nachází se kolem potoka Parni, ve výběhu a v areálu zemědělského družstva. Přírodu dokresluje bohatá květena a pestrý bylinný kryt.

Jsou zastoupeny nižší druhy živočišstva, motýli, běžné středoevropské ptactvo. Vodní plochy sestávají z potoka Parni. Katastrální území je rozděleno na několik částí: Pažiť, Tehelňa, Háje, Starý Linč – Zeleneč, Záhrady, Kapustnica, Záhajské diely, Lúčky, Lose a lúky, Prítok, Vinohrady, Pasienky, Predné pole, Pri kríži, Diele, Zadné pole, Horné pole, Doliny, Za výhon, Druhá, Tretia cesta.

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

K archeologickým nálezům patří: neolitické sídliště s kulturou volutovou, želiezovskou, lengyelovskou, hroby středodunajské mohylové kultury ze střední doby bronzové, sídliště pozdně, římsko-barbarské a raně středověké osídlení. Nálezy nasvědčují, že katastr byl obydlen v dávné minulosti.

První písemná zpráva o existenci obce pod názvem „Terra Scelench“ je v listině datované 13. května 1243, kdy ji Béla IV. daruje bratislavskému měšťanovi Woche. Později se obec dostává do vlastnictví bratislavské kapituly.

Obec často měnila názvy. Setkáváme se s dalším názvem Zelench, Szilincs, Lincz, Linz, Sylinč, Szilincs, Linci a od roku 1927 Zeleneč.

V listině z roku 1283 je v blízkosti Zelenče zmiňovaná pevnůstka. První archivní záznam o počtu obyvatel a domů je z roku 1634, kdy obec měla 200 obyvatel a 40 domů. V roce 1713 bylo 207 obyvatel. V r. 1782 bylo již 620 obyvatel. První úřední sčítání obyvatelstva bylo v roce 1865, kdy se počet obyvatel zvýšil na 765. V roce 1900 na 1265. Obec zabrala svatojurská a pezinská hrabata. Bratislavská kapitula, která byla jako druhým majitelem obce, opět získala obec za vlády císaře Rudolfa. Roku 1649 daroval Ferdinand III. obci právo mýtného. Obec několikrát vyhořela. V období feudalismu míval Zeleneč časté spory s obcí Opoj. První a druhá světová válka velmi citelně postihla i Zeleneč. Obětí I. světové války se stalo 41 mužů a II. svět. války 10 občanů. Obec patřila do Bratislavské župy a do okresu Trnava. Od r. 1950 byl v obci MNV a od roku 1990 OÚ.

Sport[editovat | editovat zdroj]

Fotbal[editovat | editovat zdroj]

Tělovýchovná jednota Sokol Zeleneč byla založena v roce 1923.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Do dějin zelenečského sportu se v r. 1923 jako zakladatel fotbalového oddílu a v r. 1938 jako zakladatel Dělnické tělocvičné jednoty v Zelenči zapsal Jan Jedlička.

V roce 1940 se rozšířila základna na dvě fotbalová mužstva. Do války nesl fotbalový klub jméno Slávia Zeleneč.

Klub změnil jméno na Sokol. Příznivce fotbalu v r.1978/1979 potěšil postup A-mužstva do I. A třídy, ze které však v r. 1980 vypadlo. Po krátké době v r. 1981/82 zazářilo návratem do I.A třídy z níž po roce opět vypadlo do I. B třídy a v roce 1988 kleslo do okresního přeboru.

Po úspěších a neúspěších a fotbalové reorganizaci v jarní části roce 2001 byly do soutěže přihlášeny tři mužstva a to: A-mužstvo, dorost a žáci. A-mužstvo hrálo 5. ligu, ze které vypadlo. Dorost hrál IV. ligu a postoupil do III. ligy. Družstvo žáků hrálo v okresní soutěži. V aktuální sezoně 2004/2005 A-mužstvo hrálo 5. ligu, ze které vypadlo, dorost hrál 5. ligu, ze které vypadl a žáci, který hráli okresní přebor.

Aktuální ročník[editovat | editovat zdroj]

  • Muži – 7. liga OS A »7. místo
  • Dorost – 6. liga OM »- 7. místo
  • Žáci – krajská soutěž – 7. místo

Cyklistika[editovat | editovat zdroj]

V roce 1955 zasáhly do bojů v krajském kole i cyklisté, kde Dominik Orešanský obsadil v soutěži juniorů první místo. Cyklistika začala stagnovat. Teprve před několika lety byl založen CK BMX Zeleneč, který se pravidelně účastní a sám organizuje cyklokrosové závody o Slovenský pohár a Mistrovství Slovenska v cyklokrosu.

Stolní tenis[editovat | editovat zdroj]

Stolní tenis se v obci začal organizovat v r. 1935 a až v r. 1950 založili stolnětenisový oddíl. V roce 1952 se probojovali do krajské soutěže. Pozdější zanikl. Několikrát proběhlo oživení, naposledy v roce 2003. Momentálně má tři družstva mužů v MO Trnavského kraje – v 6. lize (A-družstvo), v 7. lize (B -družstvo) a v 8. lize (C-družstvo).

Památky[editovat | editovat zdroj]

V obci je římskokatolický kostel Narození Panny Marie postavený v letech 19691973 a kaple Sedmibolestné Panny Marie z 18. století.

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Ján Klempa Jacovský, spisovatel
  • Michal Drobný, neurolog
  • Cyril Dudáš, teolog
  • Jozef Marko, generál
  • Pavol Blažek (* 1958), zelenečský rodák, reprezentant Slovenska ve sportovní chůzi, účastník čtyř OH, mistr Evropy, několikanásobný světový rekordman, člen olympijského výboru.
  • Tibor Mikuš, poslanec Národní rady, bývalý ředitel Slovenských elektráren, mistr karate.
  • Marcel Benkovský (* 1972), reprezentant Slovenska ve střelbě na asfaltové terče, účastník MS, ME a závodů o Světový pohár, vítěz EP.
  • Jozef Bednárik, herec a režisér
  • Marek Ujlaky (* 1974), hráč I. fotbalové ligy a reprezentant Slovenska.
  • Štefan Slezák (19372003), bývalý hráč I. fotbalové ligy.
  • Stanislav Hutár (* 1952), reprezentant Slovenska v kulovém trojboji soudní policie, odměněn titulem mistr střelectví.
  • Cyril Kutálek, zelenečský rodák, zakladatel požárního sboru v r. 1924.
  • Ján Jedlička, zelenečský rodák, zakladatel fotbalového klubu v r. 1923 a zakladatel tělovýchovné jednoty v r.1938.
  • Vít Bednárik (* 1917), učitel, má spolu s Josefem Ujlakym zásluhu na opětovném obnovení dechové hudby v r.1959 a dlouhodobý vedoucí pěveckého a folklorního souboru v Zelenči, šiřitel osvěty a dirigent dechové hudby.
  • Vít Brestovanský (* 1941), hráč I. dorostenecké ligy ve fotbale a výběru Slovenska.
  • Jozef Feger, zelenečský kněz, autor několika prací, zejména teologických.
  • Imrich Klas, zelenečský kněz, podporovatel družstevnictví, spoluzakladatel potravního družstva a dopisovatel do kalendářů.
  • Jozef Adamčík, učitel a správce školy, šiřitel osvěty, zakladatel školního juniorského ČSČK v roce 1929 a organizační pracovník ve společenských organizacích.
  • Štefan Novák, zelenečský učitel, zakladatel místní skupiny ČSČK v roce 1941, organizační pracovník ve společenských organizacích.
  • Ján Venger, zelenečský kněz, iniciátor výstavby v té době moderního sakrálního architektonického skvostu.
  • Ing. Jozef Hrašna, projektant zelenečského kostela, projektant starého pomníku padlých a rekonstrukce kulturního domu.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Zeleneč na slovenské Wikipedii.

  1. Počet obyvateľov SR k 31. 12. 2017. Bratislava. 27. března 2018. Dostupné online.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]