Smolenice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Smolenice
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška 224 m n. m.
Stát Slovensko Slovensko
kraj Trnavský
okres Trnava
Smolenice
Smolenice
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 28,97[1] km²
Počet obyvatel 3 392 (31.12.2013[2])
Hustota zalidnění 117,09 obyv./km²
Správa
Status obec
Starosta Pavlína Hornáčková[3]
Oficiální web www.smolenice.com
Adresa obecního úřadu Ocú Smolenice
SNP 52
919 04 Smolenice
Telefonní předvolba 033
PSČ 919 04
Označení vozidel TT
NUTS 507555
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Smolenice jsou obec na úpatí Malých Karpat v okrese Trnava. Nacházejí se asi 60 km severovýchodně od Bratislavy a 25 km severozápadně od Trnavy na státní silnici č. 502 z Bratislavy do Trstína. Stejnojmenná železniční stanice ležící na trati č. 116 Trnava – Kúty je vzdálená asi 4 km od centra obce.

Obec tvoří dvě části: Smolenice a Smolenická Nová Ves (původní název obce je Neštich). Hlavní ulici tvoří státní silnice č. 502, jež se ve Smolenicích nazývá SNP a v Neštichu Obránců míru. Smolenice jsou známé především díky Smolenickému zámku, jenž slouží od roku 1953 jako reprezentační a kongresové centrum Slovenské akademie věd.[4]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Pohled na Smolenický zámek z parku

Díky přístupné poloze na okraji Trnavské kotliny a úrodné půdě bylo zdejší území osídleno již v době kamenné. Z té doby se však nedochovalo mnoho archeologických nálezů. Významnější jsou známy až z doby halštatské, kdy na vrchu Molpír nad obcí existovalo velké keltské oppidum. A později i velkomoravské hradiště.

Nejstarší písemná zmínka o Smolenicích je na listině datované 11. května 1240.[5]
Smolenická fara je uvedena v seznamu far z roku 1390 pod německým názvem Lenstorf a na seznamu z roku 1397 už pod maďarským Szomolány.[5]
Ve 14. století byl nad obcí postaven hrad jako poslední z řady pevností, jež chránily malokarpatské průsmyky. Na hradě, jenž byl původně královským majetkem, se vystřídala řada majitelů.
Roku 1388 připadly Smolenice na základě darovací listiny císaře Zikmunda vévodovi Ctiborovi ze Ctibořic a Beckova.
Od poloviny 15. století vlastnili hrad i obec hrabata z Pezinku a Svätého Jura.
V 16. století přešel majetek na rod Orzságů a posléze Erdödyů.
Roku 1777 přebírá smolenické panství hrabě Ján Pálffy.
Zdejší zámek, který byl už delší dobu neobývaný a upadal, protože nebyly peníze na údržbu, v období napoleonských válek počátkem 19. století nakonec vyhořel a z původního gotického hradu zůstala jen část vnějšího opevnění. Proto začaly v roce 1853 první práce na opravě bašt.
V roce 1855 založil hrabě Moric Pálffy pod hradem hřebčín pro chov hospodářských koní. Koncem 19. století se zde již chovali i koně kočároví a jezdečtí. S rozpadem rakousko-uherské monarchie však hřebčín zanikl.
Hrabě Jozef Pálffy postavil v letech 18801883 poblíž Horných Orešan chemický závod na zpracování dřeva. Pro jeho rychlejší dopravu vybudoval lesní koňskou železnici. V roce 1898 byla vybudována železniční trať z Trnavy do Smolenic.
V roce 1911 začali Pálffyové obnovovat zdejší zámek jako rodinné sídlo. Jeho obnova byla zcela dokončena až po 2. světové válce.
Od roku 1953 slouží zámek jako reprezentační a kongresové centrum Slovenské akademie věd.

Památky[editovat | editovat zdroj]

  • Smolenický zámek s přilehlým parkem se vzácnými dřevinami
  • Pozdně renesanční kostel Narození Panny Marie z let 16421644 s cenným renesančním zařízením. Kostel, který nechal postavit hrabě Gabriel Erdödy s manželkou Márií Pállfyovou, je vybudován na základech starší gotické stavby, čemuž nasvědčuje presbytář s opěrnými pilíři, zbytky gotických oken ve zdivu a goticky zkosený oblouk. Před kostelem stojí víc než 350letá chráněná lípa, kterou vysadili současně s výstavbou kostela.
  • kaple sv. Vendelína s rodinnou hrobkou Pállfyů z roku 1895
  • Kaplička sv. Rocha z roku 1715
  • Kaplička Nanebevstoupení Páně z roku 1702
  • barokní pranýř (sloup hanby) z 18. století
  • Pieta z 18. století
  • Hrob vynálezce padáku Štefana Baniče a pamětní deska na jeho rodném domě
  • Pozůstatky keltského oppida na vrchu Molpír s naučnou stezkou
  • Muzeum Molpír v budově staré fary s exponáty ze stejnojmenného halštatského hradiště. Jedna místnost v muzeu je věnována vynálezci padáku Štefanu Baničovi.

Technická zajímavost[editovat | editovat zdroj]

Koněspřežná železnice vybudovaná koncem 19. století hrabětem Jozefem Pállfym v okolí Smolenic pro rychlejší dopravu dřeva měla všechny dopravní trasy navržené tak, aby se mírně svažovaly směrem k závodu v Horných Orešanech, což umožnilo samočinnou dopravu nákladu. Před likvidací této železniční sítě v roce 1960 měla celá síť (včetně přípojky vedoucí od železniční trati Trnava – Smolenice do závodu) dohromady 70 km.

Přírodní zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Vodopád v Hlbočianské dolině na jaře

Od roku 1976 jsou Malé Karpaty chráněnou krajinnou oblastí. Smolenice se nacházejí právě v oblasti, kde celé pohoří dosahuje vrcholy Veterlín (724 m), Havranica (737 m) a Záruby (768 m) nejvyšších výšek.

Nad Smolenicemi se nachází přírodní rezervace Hlbočianská dolina – kaňonovité údolí s obnaženými skalnatými útvary, krasovými jevy a vzácnou květenou i zvířenou. V její horní části je 9 m vysoký vodopád, jediný v Malých Karpatech, z něhož však padá voda jen občas, většinou na jaře.

Zajímavostí Smolenického krasu je jeskyně Driny, jež vznikla korozí atmosférických vod v rohovcových vápencích z období spodní křídy. V roce 1929 ji objevili smoleničtí rodáci Imrich Vajsábel a Ján Banič. Jeskyně s bohatou sintrovou výzdobou je 680 m dlouhá a je jedinou zpřístupněnou jeskyní na západním Slovensku.

Turistické zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

V Malých Karpatech v okolí Smolenic se nachází vícero zřícenin hradů, například Ostrý Kameň, Korlátka nebo Plavecký hrad.

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Štefan Banič – vynálezce padáku rodem ze Smolenické Nové Vsi (18701941)
  • Alexander Kotlán – přední světový parazitolog, (18871967)
  • Štefan Jastrabík – Smolenický učitel a regionální historik (1917 – 1981)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Smolenice na slovenské Wikipedii.

  1. Registre obnovenej evidencie pozemkov [PDF 835 kB]. Bratislava: Úrad geodézie, kartografie a katastra Slovenskej republiky, 2014-07-22, [cit. 2014-08-27]. S. 3. Dostupné online. (slovensky) 
  2. Počet obyvateľov SR k 31. 12. 2013 [ZIP 187 kB]. Bratislava: Štatistický úrad Slovenskej republiky, 2014-03-05, [cit. 2014-08-27]. Dostupné online. (slovensky) 
  3. Seznam zvolených starostů obcí, městských částí a primátorů měst ve volbách do orgánů samosprávy obcí [online]. Bratislava: Štatistický úrad Slovenskej republiky, rev. 2010–11–28. Pavlína Hornáčková je v seznamu. Dostupné online.  
  4. www.kcsmolenice.sav.sk
  5. a b www.fara.sk/smolenice

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]