Šelpice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Šelpice
Kostel Krista Krále
Kostel Krista Krále
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška 164 m n. m.
Stát SlovenskoSlovensko Slovensko
Kraj Trnavský
Okres Trnava
Tradiční region Dolní Pováží
Šelpice
Šelpice
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 10,2 km²
Počet obyvatel 899 (2017)[1]
Hustota zalidnění 88,4 obyv./km²
Správa
Status obec
Starosta Ružena Opálková
Vznik 1283 (první písemná zmínka)
Oficiální web www.selpice.eu
Telefonní předvolba 033
PSČ 919 09 (pošta Bohdanovce nad Trnavou)
Označení vozidel TT
NUTS 556670
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Šelpice jsou obec na Slovensku v okrese Trnava, leží 6 km severozápadně od krajského města Trnavy. Obcí protéká řeka Trnávka a prochází železniční trať Trnava - Kúty (stanice Šelpice). V obci je římskokatolický kostel Krista Krále z roku 1946.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Její katastrální území bylo intenzivně osídleno již na sklonku starší doby kamenné. I artefakty z neolitu a následných kultur ji řadí mezi významnou archeologickou lokalitu. První dochovanou písemnou zmínku o existenci nacházíme v listině českého krále Václava z roku 1249, kterou daruje obec cisterciáckému klášteru v Tišnově. Dějiny Šelpice jsou neodmyslitelně spojeny s dějinami hradu Červený Kameň, který dala postavit kolem v roce 1230 královna Konstancie, manželka Přemysla Otakara I. V Michalském týdnu 1530 obec napadli Turci. Nic tak nedokumentuje tragiku události jako skutečnost, že zůstala pouze vylidněná spáleniště. Znovu ji osídlili až v květnu 1539 noví majitelé Červenokamenského panství – Fuggerové a to většinou kolonisty chorvatského původu, kteří opouštěli Balkán před tureckou expanzí. V roce 1777 měly Šelpice 356 obyvatel. Epidemie cholery si zde v roce 1831 vyžádala 34 obětí na lidských životech.

Církevně patřily a patří Šelpice do starobylé farnosti Bohdanovce nad Trnavou, kde je známé jméno kněze již v roce 1332. V katastrálním území leží majer Nemečanka. Jde o bývalou obec založenou Němci, kteří zde našli své domovy po tatarském vpádu. Již v roce 1393 byla vylidněná. V roce 1540 tam správce panství Červený Kameň usídlil 5 chorvatských rodin. Místo bylo brzy opuštěno a listina z roku 1618 o něm hovoří jako o pustině. Středem Šelpice vedla v minulosti významná evropská tepna - Česká cesta, která je totožná s dnešní hlavní ulicí.

Rodáci[editovat | editovat zdroj]

Rodákem obce je Jozef M. Heriban, misionář, literát a pedagog. Narodil se zde i Augustín Nádaský, pedagog a badatel v oblasti dějin literatury a literární vědy. V roce 1994 u příležitosti 745. výročí první písemné zmínky vydal Obecní úřad monografii, jejímž autorem je Marián Babirát.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Šelpice na slovenské Wikipedii.

  1. Počet obyvateľov SR k 31. 12. 2017. Bratislava. 27. března 2018. Dostupné online.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]