Suchá nad Parnou
| Suchá nad Parnou | |
|---|---|
 Kostel svatého Martina | |
 znak  vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 48°24′35″ s. š., 17°29′23″ v. d. |
| Nadmořská výška | 176 m n. m. |
| Stát |  Slovensko |
| Kraj | Trnavský |
| Okres | Trnava |
| Tradiční region | Dolní Pováží |
  Suchá nad Parnou | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 14,38 km²[1] |
| Počet obyvatel | 2 328 (2024)[2] |
| Hustota zalidnění | 161,8 obyv./km² |
| Správa | |
| Status | obec |
| Starosta | Martin Glončák |
| Vznik | 1296 (první písemná zmínka) |
| Oficiální web | www |
| Telefonní předvolba | 033 |
| PSČ | 919 01 |
| Označení vozidel (do r. 2022) | TT |
| NUTS | 507571 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Suchá nad Parnou je obec na Slovensku v okrese Trnava. Nachází se v Trnavské pahorkatině, sedm kilometrů severozápadně od Trnavy, zčásti v údolí potoků Podháj a Parná. Katastrální území obce se rozkládá v nadmořské výšce 161–231 m. Ve vsi se narodil básník, prozaik a publicista František Hečko a misionář, salesián Ján Ježovít.
Do padesátých let 20. století byl centrem vsi zámek, jenž byl dědičným sídlem rodu Pálffyů z Erdődu.[3]
Historie
[editovat | editovat zdroj]První písemná zmínka o vesnici pochází z listiny o prodeji pozemků v Suché z roku 1251. Nicméně podle některých archeologických nálezů byla zdejší oblast osídlena již v neolitu.[3]
Od 13. století patřila vesnice společně s řadou dalších do majetku pánů na Červeném Kameni. V tomto století byl zřejmě postaven i původní zdejší kostel. Ve 14. století už vlastnili vinice v katastru obce i měšťané z nedaleké Trnavy. Zachovala se listina, v níž uherský panovník Ludvík I. přikázal roku 1365 vrchnosti z Červeného Kamene, Svätého Jura a Modry, aby měšťanům nekladli překážky při obdělávání vinic.[3]
Porážka uherských vojsk v bitvě u Moháče v roce 1526 a následné spory o uherskou korunu vedly k dlouhotrvajícím bojům o moc provázeným pustošením a loupeživými nájezdy osmanských Turků, kteří se roku 1575 zmocnili Červeného Kamene a loupili v jeho okolí. Tomuto řádění se nevyhnula ani Suchá nad Parnou.
V roce 1536 byla obec povýšena na městečko.[4] V 16. století se zde usadili chorvatští osadníci.
V roce 1639 a opět pak 1809 získala Suchá nad Parnou jarmareční právo. Roku 1663 ji opět vyplenili Turci a počátkem 18. století povstalecké vojsko Františka Rákócziho. Koncem druhé světové války byl poškozen a následně zbourán Pálffyovský zámek.[4]
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]- V obci je Římskokatolický kostel svatého Martina z Tours z roku 1708, který stojí na místě původního gotického svatostánku postaveného zřejmě již v 13. století. Stavba svatyně pochází z let 1699–1700, barokní kostelní loď byla dokončena roku 1708. Z bývalého kostela zůstala masivní věž čtvercového půdorysu, jež obdržela v roce 1735 osmibokou přístavbu a poté byla barokně zastřešena. Hlavní oltář je barokní, z 18. století. K cenným památkám patří bohatě zdobená klasicistická kazatelna a barokní oltář sv. Jana Nepomuckého.[3] Farskou budovu nechal v letech 1871–1872 postavit hrabě Ján Pálffy.[5] Do zdejší farnosti patří i obce Košolná a Zvončín.
- Zámek, původně renesanční (připomíná se rok 1551),[3] poškozený koncem druhé světové války. Jeho zbourání v roce 1952 přežila pouze zadní hospodářská část s portálem z 18. století.
- Památník padlým z první světové války postavený roku 1928
Významné osobnosti
[editovat | editovat zdroj]- František Hečko (1905–1960), prozaik, básník, redaktor a publicista
- Viliam Turčány, básník, překladatel a literární vědec
- Silvester Taliga, salesián, knihovědec, pedagog[6]
- Ján Ježovít, salesián, misionář, tiskař[7]
Galerie
[editovat | editovat zdroj]- Suchá nad Parnou
-
Vinohrad -
Památník SNP -
Hlavní silnice -
Kaplička -
Kaplička č.2
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Suchá nad Parnou na slovenské Wikipedii.
- ↑ Hustota obyvateľstva - obce [om7014rr] : Rozloha (Štvorcový meter). Bratislava: Statistický úřad Slovenské republiky. 31. března 2025. Dostupné online. [cit. 2025-04-24].
- ↑ Počet obyvateľov podľa pohlavia - obce (ročne) [om7101rr]. Bratislava: Statistický úřad Slovenské republiky. 31. března 2025. Dostupné online. [cit. 2025-04-24].
- ↑ a b c d e Historie obce na www.suchanadparnou.sk Archivováno 25. 11. 2010 na Wayback Machine. (slovensky)
- ↑ a b www.e-obce.sk. www.e-obce.sk [online]. [cit. 2010-12-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-06-07.
- ↑ www.kosolna.eu.sk. www.kosolna.eu.sk [online]. [cit. 2010-12-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-12-01.
- ↑ O Silvestrovi Taligovi pozri: KUBANOVIČ, Zlatko: Priekopník knihovedy – don Silvester Taliga. In: Don Bosco dnes, 45 (2014), č. 4, s. 26–27.[1]
- ↑ O Jánovi Ježovítovi pozri: KUBANOVIČ, Zlatko: Salezián, ktorý prežil japonský koncentrák. In: Don Bosco dnes, 47 (2016), č. 5, s. 24–25. [2]
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Suchá nad Parnou na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
