Přeskočit na obsah

Suchá nad Parnou

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Suchá nad Parnou
Kostel svatého Martina
Kostel svatého Martina
Suchá nad Parnou – znak
znak
Suchá nad Parnou – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška176 m n. m.
StátSlovenskoSlovensko Slovensko
KrajTrnavský
OkresTrnava
Tradiční regionDolní Pováží
Suchá nad Parnou
Suchá nad Parnou
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha14,38 km²[1]
Počet obyvatel2 328 (2024)[2]
Hustota zalidnění161,8 obyv./km²
Správa
Statusobec
StarostaMartin Glončák
Vznik1296 (první písemná zmínka)
Oficiální webwww.suchanadparnou.sk
Telefonní předvolba033
PSČ919 01
Označení vozidel (do r. 2022)TT
NUTS507571
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Suchá nad Parnou je obec na Slovensku v okrese Trnava. Nachází se v Trnavské pahorkatině, sedm kilometrů severozápadně od Trnavy, zčásti v údolí potoků Podháj a Parná. Katastrální území obce se rozkládá v nadmořské výšce 161–231 m. Ve vsi se narodil básník, prozaik a publicista František Hečko a misionář, salesián Ján Ježovít.

Do padesátých let 20. století byl centrem vsi zámek, jenž byl dědičným sídlem rodu Pálffyů z Erdődu.[3]

První písemná zmínka o vesnici pochází z listiny o prodeji pozemků v Suché z roku 1251. Nicméně podle některých archeologických nálezů byla zdejší oblast osídlena již v neolitu.[3]

Od 13. století patřila vesnice společně s řadou dalších do majetku pánů na Červeném Kameni. V tomto století byl zřejmě postaven i původní zdejší kostel. Ve 14. století už vlastnili vinice v katastru obce i měšťané z nedaleké Trnavy. Zachovala se listina, v níž uherský panovník Ludvík I. přikázal roku 1365 vrchnosti z Červeného Kamene, Svätého Jura a Modry, aby měšťanům nekladli překážky při obdělávání vinic.[3]

Porážka uherských vojsk v bitvě u Moháče v roce 1526 a následné spory o uherskou korunu vedly k dlouhotrvajícím bojům o moc provázeným pustošením a loupeživými nájezdy osmanských Turků, kteří se roku 1575 zmocnili Červeného Kamene a loupili v jeho okolí. Tomuto řádění se nevyhnula ani Suchá nad Parnou.

V roce 1536 byla obec povýšena na městečko.[4] V 16. století se zde usadili chorvatští osadníci.

V roce 1639 a opět pak 1809 získala Suchá nad Parnou jarmareční právo. Roku 1663 ji opět vyplenili Turci a počátkem 18. století povstalecké vojsko Františka Rákócziho. Koncem druhé světové války byl poškozen a následně zbourán Pálffyovský zámek.[4]

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
  • V obci je Římskokatolický kostel svatého Martina z Tours z roku 1708, který stojí na místě původního gotického svatostánku postaveného zřejmě již v 13. století. Stavba svatyně pochází z let 1699–1700, barokní kostelní loď byla dokončena roku 1708. Z bývalého kostela zůstala masivní věž čtvercového půdorysu, jež obdržela v roce 1735 osmibokou přístavbu a poté byla barokně zastřešena. Hlavní oltář je barokní, z 18. století. K cenným památkám patří bohatě zdobená klasicistická kazatelna a barokní oltář sv. Jana Nepomuckého.[3] Farskou budovu nechal v letech 1871–1872 postavit hrabě Ján Pálffy.[5] Do zdejší farnosti patří i obce Košolná a Zvončín.
  • Zámek, původně renesanční (připomíná se rok 1551),[3] poškozený koncem druhé světové války. Jeho zbourání v roce 1952 přežila pouze zadní hospodářská část s portálem z 18. století.
  • Památník padlým z první světové války postavený roku 1928

Významné osobnosti

[editovat | editovat zdroj]
  • František Hečko (1905–1960), prozaik, básník, redaktor a publicista
  • Viliam Turčány, básník, překladatel a literární vědec
  • Silvester Taliga, salesián, knihovědec, pedagog[6]
  • Ján Ježovít, salesián, misionář, tiskař[7]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Suchá nad Parnou na slovenské Wikipedii.

  1. Hustota obyvateľstva - obce [om7014rr] : Rozloha (Štvorcový meter). Bratislava: Statistický úřad Slovenské republiky. 31. března 2025. Dostupné online. [cit. 2025-04-24].
  2. Počet obyvateľov podľa pohlavia - obce (ročne) [om7101rr]. Bratislava: Statistický úřad Slovenské republiky. 31. března 2025. Dostupné online. [cit. 2025-04-24].
  3. a b c d e Historie obce na www.suchanadparnou.sk Archivováno 25. 11. 2010 na Wayback Machine. (slovensky)
  4. a b www.e-obce.sk. www.e-obce.sk [online]. [cit. 2010-12-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-06-07. 
  5. www.kosolna.eu.sk. www.kosolna.eu.sk [online]. [cit. 2010-12-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-12-01. 
  6. O Silvestrovi Taligovi pozri: KUBANOVIČ, Zlatko: Priekopník knihovedy – don Silvester Taliga. In: Don Bosco dnes, 45 (2014), č. 4, s. 26–27.[1]
  7. O Jánovi Ježovítovi pozri: KUBANOVIČ, Zlatko: Salezián, ktorý prežil japonský koncentrák. In: Don Bosco dnes, 47 (2016), č. 5, s. 24–25. [2]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]