Suchá nad Parnou
| Suchá nad Parnou | |
 Kostel sv. Martina |
|
| Poloha | |
|---|---|
| Souřadnice | 48°24′35″ s. š., 17°29′23″ v. d. |
| Nadmořská výška | 176 m n. m. |
| Stát |  Slovensko |
| kraj | Trnavský |
| okres | Trnava |
| tradiční region | Dolní Pováží |
 Suchá nad Parnou
|
|
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 14,38[1] km² |
| Počet obyvatel | 1 996 (31.12.2013[2]) |
| Hustota zalidnění | 138,8 obyv./km² |
| Správa | |
| Status | obec |
| Starosta | Daniela Balážová[3] |
| Vznik | 1296 (první písemná zmínka) |
| Oficiální web | www |
| Adresa obecního úřadu | Ocú Suchá nad Parnou Suchá nad Parnou 68 919 01 |
| PSČ | 919 01 |
| Označení vozidel | TT |
| NUTS | 507571 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Suchá nad Parnou je obec na Slovensku v okrese Trnava. Nachází se v Trnavské pahorkatině 7 km severozápadně od Trnavy, zčásti v údolí potoků Podháj a Parná. Katastr obce se rozkládá v nadmořské výšce 161–231 m. Ve vsi se narodil slovenský básník, prozaik a publicista František Hečko a misionář, salesián Ján Ježovít.
Do 50. let 20. století byl centrem obce zdejší zámek, jenž byl dědičným sídlem rodu Pálffyů z Erdődu.[4]
Historie[editovat | editovat zdroj]
První písemná zmínka o obci pochází z listiny o prodeji pozemků v Suché z roku 1251. Nicméně podle některých archeologických nálezů byla zdejší oblast osídlena již v neolitu.[4]
Od 13. století patřila vesnice společně s řadou dalších do majetku pánů na Červeném Kameni. V tomto století byl zřejmě postaven i původní zdejší kostel.[4]
Již ve 14. století už vlastnili vinice v katastru obce i měšťané z nedaleké Trnavy. Zachovala se listina, v níž uherský panovník Ludvík I. přikázal roku 1365 panstvu z Červeného Kamene, Svätého Jura a Modry, aby měšťanům nekladli překážky při obdělávání vinic.[4]
Porážka uherských vojsk v bitvě u Moháče v roce 1526 a následné spory o uherskou korunu vedly k dlouhotrvajícím bojům o moc provázeným pustošením a loupeživými nájezdy osmanských Turků, kteří se roku 1575 zmocnili hradu Červený Kameň a loupili vraždili v jeho okolí. Tomuto řádění se nevyhnula ani Suchá nad Parnou.
V roce 1536 byla obec povýšena na městečko.[5] V 16. století se zde usadili chorvatští osadníci.
V roce 1639 a opět pak 1809 získala Suchá nad Parnou jarmareční právo. Roku 1663 ji opět vyplenili Turci a počátkem 18. století povstalecké vojsko Františka II. Rákócziho.[5]
Koncem 2. světové války byl poškozen Pálffyovský zámek, načež v roce 1952 došlo k jeho zbourání.[5]
Památky[editovat | editovat zdroj]
- V obci je Římskokatolický kostel sv. Martina z Tours z roku 1708, který stojí na místě původního gotického svatostánku postaveného zřejmě již v 13. století. Stavba svatyně pochází z let 1699–1700, barokní kostelní loď byla dokončena roku 1708. Z bývalého kostela zůstala masivní věž čtvercového půdorysu, jež obdržela v roce 1735 osmibokou přístavbu a poté byla barokně zastřešena. Hlavní oltář je barokní, z 18. století. K cenným památkám patří bohatě zdobená klasicistická kazatelna a barokní oltář sv. Jana Nepomuckého.[4] Farskou budovu nechal v letech 1871–1872 postavit hrabě Ján Pálffy.[6] Do zdejší farnosti patří i obce Košolná a Zvončín.
- Zámek, původně renesanční (připomíná se rok 1551),[4] poškozený koncem 2. světové války. Jeho zbourání v roce 1952 přežila pouze zadní hospodářská část s portálem z 18. století.
- Památník padlým z 1. světové války postavený roku 1928.
Významné osobnosti[editovat | editovat zdroj]
- František Hečko - prozaik, básnik, redaktor a publicista
- Ján Ježovít - salesián, misionář, tiskář
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Suchá nad Parnou na slovenské Wikipedii.
- ↑ Registre obnovenej evidencie pozemkov [PDF 835 kB]. Bratislava: Úrad geodézie, kartografie a katastra Slovenskej republiky, 2014-07-22, [cit. 2014-08-27]. S. 3. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ Počet obyvateľov SR k 31. 12. 2013 [ZIP 187 kB]. Bratislava: Štatistický úrad Slovenskej republiky, 2014-03-05, [cit. 2014-08-27]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ Seznam zvolených starostů obcí, městských částí a primátorů měst ve volbách do orgánů samosprávy obcí [online]. Bratislava: Štatistický úrad Slovenskej republiky, rev. 2010–11–28. Daniela Balážová je v seznamu. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f Historie obce na www.suchanadparnou.sk (slovensky)
- ↑ a b c www.e-obce.sk
- ↑ www.kosolna.eu.sk
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Suchá nad Parnou ve Wikimedia Commons- Oficiální stránky obce
- O Jánovi Ježovítovi pozri - KUBANOVIČ, Zlatko: Salezián, ktorý prežil japonský koncentrák. In: Don Bosco dnes, 47 (2016), č. 5, s. 24 – 25.[1]
