Jan Mikolášek

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jan Mikolášek
Narození 7. dubna 1889
Rokycany
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 29. prosince 1973 (ve věku 84 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbení Olšanské hřbitovy
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Jan Mikolášek (7. dubna 1889, Rokycany[1]29. prosince 1973, Praha) byl český léčitel a znalec bylin.

Život[editovat | editovat zdroj]

Pocházel ze zahradnické rodiny. Později se odborně vzdělával v oboru, např. od kořenářky Josefy Mühlbacherové, mj. obdivoval vídeňského profesora Valentina Zeileise z Gallspachu. avšak svou schopnost léčit vnímal jako „dar od Boha“. Davy lidí trpělivě čekávaly na vyšetření před jeho domem[zdroj?] v Třebechovicích pod Orebem, Jenštejně u Prahy a v Hradečně u Kladna, kde všude působil. Mezi jeho klientelu patřili například továrnická rodina Ringhofferů, Olga Scheinpflugová, Max Švabinský nebo prezident Antonín Zápotocký a mnoho „celebrit“ kulturního českého života.[zdroj?] Vzorek své moči mu poslal i anglický král Jiří VI.[zdroj?] Právě Antonína Zápotockého, který byl vězněn v koncentračním táboře a v noze měl sněť, zachránil před amputací končetiny a stal se jeho chráněncem.[zdroj?] Po prezidentově smrti na podzim roku 1957 byl však Jan Mikolášek odsouzen ve vykonstruovaném procesu k odnětí majetku a ke ztrátě občanských práv a svobod.[zdroj?]

Odraz v literatuře[editovat | editovat zdroj]

Jeho činnost inspirovala sociologa Čeňka Adamce k sepsání eseje Mistr Severin po 600 letech ironizující jeho činnost. Protože byla esej sepsána a publikována v době, kdy byl ještě Mikolášek protežován vedoucími osobnostmi komunistického Československa, použil v ní smyšlené jméno Jaroslav Cyrílek.[2] Oběti jeho působení a „kult osobnosti“, který si aktivně budoval, zmiňuje ještě v 80. letech 20. století Petr Kettner v knize věnované vývoji medicíny.[3]

Životopisná kniha[editovat | editovat zdroj]

V srpnu 2020 vyšla v nakladatelství Mladá fronta kniha pod názvem „Životní příběh Jana Mikoláška – pravda o slavném českém léčiteli.“ Kniha obsahuje mnoho dosud nezveřejněných fotografií. Sepsal ji Martin Šulc, autor námětu filmu Šarlatán a zároveň bylinářův příbuzný, společně se svou manželkou Ivanou.

Film Šarlatán[editovat | editovat zdroj]

V roce 2019 začala polská režisérka Agnieszka Holland natáčet film podle scénáře Marka Epsteina Šarlatán, který je inspirován příběhem léčitele Jana Mikoláška.[4] Filmu byl vytýkán poměrně zásadní odklon od reálií života skutečného Jana Mikoláška.[5] V kinech měl premiéru 20. srpna 2020.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození a křtu farnost Rokycany
  2. Adamec, Čeněk. Šarlatáni včera a dnes. 1. vydání, Praha: Státní zdravotnické nakladatelství (SZdN), 1956. 80, [2] s.
  3. Kettner, Petr. Léky, léčitelství a šarlatáni. 1. vydání Praha: Horizont, 1988. 203 stran, Otazník.
  4. Hollandová obrací pozornost k Česku. S Trojanem natočí film o léčiteli Mikoláškovi. Aktuálně.cz [online]. 2019-02-18 [cit. 2019-04-04]. Dostupné online. 
  5. KÁRÁSZ, Martin. Filmové šarlatánství Agnieszky Hollandové. Konzervativní noviny [online]. 2020-09-13 [cit. 2020-09-14]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Mikolášek, Jan a Lány, Jeronym, ed. Vzpomínky přírodního léčitele. 1. vydání. V Hradci Králové: Kruh, 1991. 157 stran, [8] stran obrazových příloh. (Poznámka: doslov, poznámky, životopisná data Jana Mikoláška, výběr dokumentárních fotografií a texty k nim Jeronym Lány). Okamžiky. ISBN 80-7031-540-7.
  • Šulc, Martin a Šulcová, Ivana: Životní příběh Jana Mikoláška, 1. vydání. V Praze: Mladá fronta, 2020. 368 stran, ISBN 978-80-204-5539-0.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]