Jan Mikolášek

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jan Mikolášek
Narození 7. dubna 1889
Rokycany
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 29. prosince 1973 (ve věku 84 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbení Olšanské hřbitovy
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Jan Mikolášek (7. dubna 1889, Rokycany[1]29. prosince 1973, Praha) byl český léčitel a znalec bylin.

Život[editovat | editovat zdroj]

Pocházel ze zahradnické rodiny. Později se odborně vzdělával v oboru, např. od kořenářky Josefy Mühlbacherové, mj. obdivoval vídeňského profesora Valentina Zeileise z Gallspachu. Studoval Mattioliho herbář[2] a složil profesní zkoušku „úřední znalec bylin“. Svou schopnost léčit vnímal jako „dar od Boha“. Davy lidí trpělivě čekávaly na vyšetření před jeho domem[zdroj?] v Třebechovicích pod Orebem, v Hradečně u Kladna a Jenštejně u Prahy. Z jeho vily, kde Mikolášek 12 let léčil, je v současné době po dvou velkých přestavbách Domov seniorů Jenštejn[3]. Zde také zakoupil v roce 1949 zelený vůz HUDSON COMMODORE SIX[4] od tenisty Jaroslav Drobného před jeho emigrací. S tímto vozem a šoférem objížděl pacienty. Mezi jeho klientelu patřili například továrnická rodina Ringhofferů, Olga Scheinpflugová, Max Švabinský, Saša Rašilov a mnoho dalších „celebrit“ kulturního českého života, ale také mocní lidé jako tajemník Adolfa Hitlera Martin Bormann nebo prezident Antonín Zápotocký.[5] Právě Antonín Zápotocký, který byl vězněn v německém koncentračním táboře Sachsenhausen a v noze měl sněť, přičítal Mikoláškovi záchranu končetiny před amputací v roce 1946, a ten se tak stal jeho chráněncem až do Zápotockého smrti na podzim roku 1957.[6] Nový prezident Antonín Novotný v něm viděl jen šarlatána, který na lidech vydělává peníze, a Jan Mikolášek byl obžalován z krácení daní, korupce a z předražování balíčků s bylinkami a odsouzen k odnětí majetku a ke ztrátě občanských práv a svobod.[7] Po odvolání mu tříletý trest zvýšili na pět let. Spolu s ním byl odsouzen i jeho asistent a příbuzný Antonín Buchnar. Po návratu z vězení v roce 1963 se již léčitelství nevěnoval a svůj život dožil v chudobě u primáře doc. Karla Urbánka, v jehož rodinné hrobce na Olšanském hřbitově je i pochován.[8]

Odraz v literatuře[editovat | editovat zdroj]

Jeho činnost inspirovala sociologa Čeňka Adamce k sepsání eseje Mistr Severin po 600 letech ironizující jeho činnost. Protože byla esej sepsána a publikována v době, kdy byl ještě Mikolášek protežován vedoucími osobnostmi komunistického Československa, použil v ní smyšlené jméno Jaroslav Cyrílek.[9] Oběti jeho působení a „kult osobnosti“, který si aktivně budoval, zmiňuje ještě v 80. letech 20. století Petr Kettner v knize věnované vývoji medicíny.[10]

Životopisná kniha[editovat | editovat zdroj]

V srpnu 2020 vyšla v nakladatelství Mladá fronta kniha pod názvem „Životní příběh Jana Mikoláška – pravda o slavném českém léčiteli.“ Kniha obsahuje mnoho dosud nezveřejněných fotografií. Sepsal ji Martin Šulc, autor námětu filmu Šarlatán a zároveň bylinářův příbuzný, společně se svou manželkou Ivanou.

Film Šarlatán[editovat | editovat zdroj]

20. srpna 2020 byl do kin uveden film Šarlatán polské režisérky Agnieszky Holland podle scénáře Marka Epsteina, který je inspirován příběhem léčitele Jana Mikoláška.[11]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození a křtu farnost Rokycany
  2. MATTIOLI, Pietro Andrea. Herbář, aneb, Bylinář doktora Petra Ondřege Mathiola. Praha: [s.n.], 1924. 476 s. 
  3. Domov seniorů Jenštejn
  4. HUDSON COMMODORE SIX 1947 212CUI 3,5L
  5. Trpký osud slavného českého léčitele. Novinky.cz [online]. 14. srpna 2019. Dostupné online. 
  6. KLÍMA, Josef. Šarlatán. 1.. vyd. Praha: Kalibr, 2020. 224 s. ISBN 978-80-242-6530-8. 
  7. MIKOLÁŠEK Jan – známý bylinář
  8. Olšanské hřbitovy, VI,16, 13a
  9. Adamec, Čeněk. Šarlatáni včera a dnes. 1. vydání, Praha: Státní zdravotnické nakladatelství (SZdN), 1956. 80, [2] s.
  10. Kettner, Petr. Léky, léčitelství a šarlatáni. 1. vydání Praha: Horizont, 1988. 203 stran, Otazník.
  11. Hollandová obrací pozornost k Česku. S Trojanem natočí film o léčiteli Mikoláškovi. Aktuálně.cz [online]. 2019-02-18 [cit. 2019-04-04]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Mikolášek, Jan a Lány, Jeronym, ed. Vzpomínky přírodního léčitele. 1. vydání. V Hradci Králové: Kruh, 1991. 157 stran, [8] stran obrazových příloh. (Poznámka: doslov, poznámky, životopisná data Jana Mikoláška, výběr dokumentárních fotografií a texty k nim Jeronym Lány). Okamžiky. ISBN 80-7031-540-7.
  • Šulc, Martin a Šulcová, Ivana: Životní příběh Jana Mikoláška, 1. vydání. V Praze: Mladá fronta, 2020. 368 stran, ISBN 978-80-204-5539-0.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]