Dobřenští z Dobřenic

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Dobřenští z Dobřenic
Erb Dobřenských
Erb Dobřenských
země České královstvíČeské království České království
mateřská dynastie Dobřenští
tituly Vladykové, hrabata
zakladatel Jan z Dobřenic
rok založení 14. století

Dobřenští z Dobřenic (též Dobržensky z Dobrženitz) jsou starý český vladycký rod pocházející z Dobřenic jihozápadně od Hradce Králové.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První zmínky o členech rodu pocházejí ze 14. století a objevuje se v nich Jan, vlastník Dobřenic a Kratonoh vešel ve známost jako dobrý hospodář a chovatel koní. V 15. století se rozčlenili na čtyři linie, které se v průběhu let buď dále dělily nebo zanikly. Většina příslušníků rodu si vybrala vojenskou kariéru, například Antonín se stal podmaršálkem a roku 1869, několik dalších Dobřenských působilo jako krajští hejtmané. Kromě rodinných statků drželi i Potštejn, Chotěboř i několik panství mimo východní Čechy. Jan Oldřich i jeho syn Bohuslav Bedřich pracovali v braniborských službách, Bohuslav Bedřich velel vojsku táhnoucímu na pomoc obležené Vídni roku 1683, právě on byl povýšen do panského stavu, avšak po jeho smrti, když nezanechal potomků, jeho větev vymřela.

17. století povýšili do panského stavu, roku 1906 dokonce do hraběcího. Ve 20. století se vdala Alžběta Dobřenská za Petra, prince orléanského z Braganzy.

V roce 1781 pořádal hradecký hejtman Václav Petr v Dobřenicích oslavu tisícileté historie svého rodu. Dopustil se tak omylu, když čerpal z Hájkovy Kroniky české z roku 1541, ve které kronikář tvrdil, že rod pochází z roku 781.

26. února 1912 jako jedni ze 64 hraběcích rodů získali Dobřenští dědičné místo v Panské sněmovně, horní komoře Říšské radě Rakouského císařství.

Panství[editovat | editovat zdroj]

Dobřenští drželi panství Chotěboř, PlandryPotštejn. Před první světovou válkou sloužil jejich zámek v Potštejně jako kulturní centrum, které navštívili mj. např. Rainer Maria Rilke nebo Karl Kraus.

Po druhé světové válce, roku 1948[1] byla rodina vyvlastněna. Po pádu komunismu roku 1993[1] získala rodina zpět v restitucích pozemky a zámek Chotěboř. Někteří členové rodu se sem přestěhovali zpět.

Někteří členové rodu[editovat | editovat zdroj]

Hraběnka Alžběta Dobřenská z Dobřenic (1875–1951)

Erb[editovat | editovat zdroj]

V původním znaku se nacházel čáp, údajně podle pověsti, ve které předek rodu byl v tureckém zajetí a čáp, jenž v létě létal do jeho domova, mu pomohl k návratu zpět. Po povýšení do panského stavu přidali čápa v modrém poli.

Příbuzenstvo[editovat | editovat zdroj]

Sňatky se spojili s Haugvici, Dohalskými, Chamaré, Pachty z Rájova, pány z Bubna a Litic.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Zámek Dobřenice | O zámku [online]. [cit. 2017-03-26]. Dostupné online. (česky) 
  2. http://www.oesta.gv.at/DocView.axd?CobId=23130
  3. Elisabeth Dobrzensky Von Dobrzenicz Empress of Brazil'
  4. Jan hrabě Dobrzenský z Dobrzenicz velmistrem

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • HALADA, Jan. Lexikon české šlechty (erby, fakta, osobnosti, sídla a zajímavosti). Praha: AKROPOLIS, 1992. ISBN 80-901020-3-4. Kapitola Dobřenští z Dobřenic, s. 42–43. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Dobřenský ve Vlastenském slovníku historickém ve Wikizdrojích.