V tomto článku je použita zastaralá šablona.

Jan Dobřenský mladší

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jan Dobřenský

Poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1905 – 1907

Poslanec Českého zemského sněmu
Ve funkci:
1903 – 1913
Stranická příslušnost
Členství Str. konz. velkostatku

Narození 1870
Chotěboř
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí duben 1947
Chotěboř
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Rodiče Jan Dobřenský
Příbuzní Alžběta Dobřenská z Dobřenic (sourozenec)
Alma mater Karlo-Ferdinand. univerzita Praha
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Příbuzenstvo
otec Jan Dobřenský
matka Alžběta Kottulinská z Kottulinu
sestra Alžběta Dobřenská z Dobřenic
syn Jan Maxmilián Dobřenský

Jan Dobřenský, celým jménem Jan Josef Dobřenský,[1] uváděn též jako Jan Josef III. Dobřenský z Dobřenic, přepisováno rovněž Dobrzenský z Dobrzenicz[2] (1870 Chotěbořduben 1947 Chotěboř[2][1]), byl český šlechtic z rodu Dobřenských z Dobřenic a politik, za Rakouska-Uherska na počátku 20. století poslanec Říšské rady.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Pocházel z české šlechtické rodiny Dobřenských z Dobřenic. Jeho otcem byl politik Jan Václav Dobřenský (1841–1919), matkou Alžběta hraběnka Kottulinská z Kottulinu.[1] Sestra Alžběta Dobřenská z Dobřenic se provdala do portugalské šlechtické rodiny.

Jeho vychovatelem byl Cyril Purkyně, vnuk Jana Evangelisty Purkyně.[2] Sloužil v rakousko-uherské armádě, v níž dosáhl hodnosti rytmistra v záloze. Studoval práva na Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze. Byl členem obecního zastupitelstva v Chotěboři.[1] Zastával i funkci náměstka okresního starosty. Byl jmenován čestným občanem obce Pohled, pro své zásluhy o ochranu tamní české menšiny.[2]

Od doplňovacích voleb v roce 1903 zasedal na Českém zemském sněmu, kam byl zvolen za kurii velkostatkářskou.[3] Mandát obhájil v řádných zemských volbách v roce 1908. Byl členem Strany konzervativního velkostatku.[4][5]

Na počátku století se zapojil i do celostátní politiky. V doplňovacích volbách roku 1905 získal mandát na Říšské radě za velkostatkářskou kurii v Čechách. Nastoupil 28. listopadu 1905.[6] K roku 1905 se uvádí jako Johann Dobrženski von Dobrženitz mladší, hrabě a rytmistr.[7] V květnu 1906 se uvádí jako jeden z 15 členů poslaneckého Klubu českého konzervativního velkostatku (Gruppe der Abgeordneter des böhmischen konservativen Großgrundbesitzes).[8]

Po vzniku republiky byl přijat do československé armády coby štábní kapitán v záloze.[1] Zastával funkci prezidenta Československého jockey klubu.[2] V září 1938 a v lednu 1939 pověřil synovce Jindřicha (1892 – 1945), aby celý rod zastupoval při prohlášeních české šlechty, kterými se část historické české šlechty vyslovila na podporu státu. Prohlášení české šlechty ze září 1939 pak podepsalo dokonce pět členů rodu: Jan Josef, jeho syn Jan Maxmilián, bratr Otakar (1871 – 1952), a také synovec Jindřich a František (1915 – 1978) z potštejnské větve.[2]

Zemřel v dubnu 1947.[2] Rodinný velkostatek přešel na syna Jana Maxmiliána Dobřenského (1911–1996).[1] Následně byla pozůstalost po roce 1948 zkonfiskována státem.[2]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f V e l k o s t a t e k C h o t ě b o ř 1650 - 1949 [online]. vychodoceskearchivy.cz [cit. 2014-06-20]. Dostupné online. (česky) 
  2. a b c d e f g h Dobřenský, Jan Josef III., 1870-1947 [online]. katalog.knihovnachotebor.cz [cit. 2014-06-20]. Dostupné online. (česky) 
  3. http://www.psp.cz/eknih/1901skc/2/stenprot/005schuz/s005005.htm
  4. Zemské volby v kurii velkých statků. Národní listy. Březen 1908, roč. 48, čís. 65, s. 2. Dostupné online. 
  5. Sněm království Českého 1908 › 1. zasedání › Stenoprotokoly › 2. schůze › Středa 16. září 1908 [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2013-06-11]. Dostupné online. (česky) 
  6. Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
  7. http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0017&page=813&size=45
  8. Österreichische Illustrierte Zeitung 13. 5. 1906, s. 19.