Páni z Pardubic

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Páni z Pardubic
Erb pánů z Pardubic
Erb pánů z Pardubic
země České královstvíČeské království České království
rok založení 14. století
vymření po meči 1439
Erb pánů z Pardubic z triforia svatovítské katedrály.

Páni z Pardubic (německy von Pardubitz) jsou starý český panský rod.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Dle některých pramenů mají páni z Pardubic společný původ s rodem Malovců z Malovic přes společného předka, jímž byl zřejmě pan Ješek. Tomu nasvědčuje velká podobnost obou rodových erbů. [1]

První písemná zmínka o rodu, kdy se ještě psal z Hostyně a ze Staré, pochází ze 14. století, a to z výměny statku HostýňČeské Skalice. Tuto sněmu učinil Arnošt, purkrabí na Kyšperku, který později od krále získal úřad kladského purkrabího. Měl čtyři děti:

Arcibiskupský erb Arnošta z Pardubic

Prvorozený Arnoštův syn, Arnošt z Pardubic (1297–1364) se narodil v Hostyni (Hostince) a poté žil s otcem v Kladsku. Později odešel studovat do Prahy. Čtrnáct let strávil v Bologni a Padově, kde získal licenciát teologie. Na svou dobu neobyčejně vzdělaný Arnošt po návratu působil jako kanovník pražské kapituly. V roce 1343 byl zvolen pražským biskupem, a v roce 1344 kdy papež Klement VI. na návrh krále Karla IV. povýšil pražské biskupství na arcibiskupství, stal se Arnošt prvním arcibiskupem. Ve funkci se snažil o reorganizaci církevní správy, podpořil založení kláštera na Slovanech. Vynikal v diplomacii.

Dalším známým příslušníkem rodu byl Arnoštův synovec Smil zvaný Flaška (1350–1403). Po studiích na pražské univerzitě vykonával funkci nejvyššího písaře zemských desk a hejtmana čáslavského kraje. Ve svárech Zikmunda a Václava IV. stál na Zikmundově straně. Ve známost vešel autorstvím alegorické básnické skladby Nová rada, čímž dal české literatuře popud k dílům, které poskytují potomkům naučení „jak žít“.

Poslední zástupce rodu pánů z Pardubic zemřel v roce 1439.

Erb[editovat | editovat zdroj]

V červeném štítu se nachází polovina stříbrného koně. Ke vzniku erbu se váže pověst spojená s dobýváním Milána. Česká vojska Vladislava II. pomáhala Fridrichu I. Barbarossovi dobýt Milán, jako první měl údajně za hradby proniknout prapředek rodu jménem Ješek, když se vracel s kořistí, spustili obránci města v bráně mříž, která přesekla koně v půli. Předkovi se podařilo vrátit zpět, na památku tohoto činu obdržel do erbu onu polovici koně.

Erb s polovinou koně dnes ve svém zanku mají města Pardubice a Hlinsko.

Příbuzenstvo[editovat | editovat zdroj]

Rod se spojil s pány z Dubé, s pány z Hradce, Šternberky či Lichtenburky.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. JANÁČEK, Josef; LOUDA, Jiří. České erby. Praha: Albatros, edice OKO, 1988. 368 s. ISBN 13-737-88. Kapitola Z Pardubic, s. 222-223. (česky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • HALADA, Jan. Lexikon české šlechty. Praha: AKROPOLIS, 1992. ISBN 80-901020-3-4. Kapitola z Pardubic, s. 111-112. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]