Páni z Dubé (Ronovci)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Páni z Dubé
Erb pánů z Dubé (ostrve jsou společným erbovním znakem všech Ronovců, tzn. Berků z Dubé a pánů z Lipé ad.
Erb pánů z Dubé (ostrve jsou společným erbovním znakem všech Ronovců, tzn. Berků z Dubé a pánů z Lipé ad.
ZeměČeské královstvíČeské království České království
Mateřská dynastieRonovci
TitulyŘíšská hrabata
ZakladatelSmil z Tuháně
Rok založení13. století
Větve roduKuřívodská, milštejnská, Páni z Lipé, Klinštejnové, Škopkové z Dubé, Lichtenburkové, Klinštejnové, Adršpachové z Dubé, Berkové z Dubé

Páni z Dubé byli starý český šlechtický rod, patřící k rozrodu Ronovců, který se usadil v 13. století na Českolipsku. Zde získal své rozsáhlé majetky, hrady, města, panství i postavení.

Nejstarší Ronovci[editovat | editovat zdroj]

Prvním známým Ronovcem byl Smil z Tuhaně, který měl dva syny, Častolova z Žitavy a Jindřicha z Žitavy. Starší Častolov měl tři syny a dceru. Nejstarší ze synů byl uváděn zprvu jako Jindřich a po letech jako Hynek z Dubé (uváděn v listinách z let 1249–1290). On i jeho sourozenci se usadili hlavně v severních Čechách na Českolipsku a všichni měli rodiny a mnoho potomků.[1] Patřili k důležitým osobnostem českého království. Jejich jména jsou uváděna v listinách té doby v různých podobách, což znesnadňuje dnes určit, do které rodiny ten či onen patří, zda se jedná o syna, otce či bratrance.

Páni z Dubé[editovat | editovat zdroj]

Zmiňovaný Jindřich mladší, nejstarší syn Častolova ze Žitavy a později uváděný jako Hynek z Dubé, získal Šluknovsko, Rumbursko a roku 1333 Hohensteinsko. Je předkem Berků z Dubé.[2]

Hynek z Dubé měl tři známé syny:

  • Hynek mladší z Dubé ( doklady 1276–1309), měl syny
  • Albrecht z Frýdlantu (statek, ne dnešní město), z Liběšic ( dokladován 1279–1325), měl pět synů
  • Čeněk (1279)[3]

Uváděná data jsou roky, kdy jsou uváděni ve známých listinách, dnes uložených v archivech.

Synové měli své rodiny a dali vzniknout mnoha dalším rodovým větvím, například:

Psali se podle dnes již zaniklého hradu v městě Dubá na Českolipsku.

Přídomek používal také husitský hejtman Jan Roháč z Dubé, který ovšem pocházel z jiného, nepříbuzného, rodu pánů z Dubé.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. SOVADINA, Miloslav. Rozrod žitavských Ronovců. Bezděz. Vlastivědný sborník Českolipska. 1998, roč. 7, s. 28. ISSN 1211-9172. 
  2. PANÁČEK, Jaroslav. Založení České Lípy. Bezděz , vlastivědný sborník Českolipska. 2002, roč. 11, s. 7. ISSN 1211-9172. 
  3. Bezděz 1998, str. 28

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]