Hundsheim
| Hundsheim | |
|---|---|
 Farní kostel v Hundsheimu | |
 znak | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 48°7′6″ s. š., 16°56′21″ v. d. |
| Nadmořská výška | 233 m n. m. |
| Stát |  Rakousko |
| Spolková země | Dolní Rakousy |
| Okres | Bruck an der Leitha |
  Hundsheim | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 13,4 km² |
| Počet obyvatel | 590 (2018)[1] |
| Hustota zalidnění | 43,9 obyv./km² |
| Správa | |
| Starosta | Gerhard Math (SPÖ) |
| Vznik | 1123 |
| Zakladatel | Regenhart z Hundesheimu |
| Oficiální web | www |
| gdehundsheim | |
| Telefonní předvolba | 02 165 |
| PSČ | 2405 |
| Označení vozidel | BL |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Hundsheim je obec spolkové země Dolní Rakousy, v takzvané Průmyslové čtvrti (Industrieviertel), ležící při hranicích s Burgenlandem, v okrese Bruck an der Leitha.
K 1. lednu 2023 zde žilo 650 obyvatel.
Sousední obce
[editovat | editovat zdroj]Hainburg an der Donau, Bad Deutsch-Altenburg, Wolfsthal, Prellenkirchen, a Edelstal (ležící již v Burgenlandu).
Historie
[editovat | editovat zdroj]Již od pravěku byla tato úrodná oblast osídlená. Byly zde objeveny: unikátní nález lebky nosorožce dvourohého (Stephanorhinus hundsheimensis) z období pleistocénu byl zveřejněn počátkem 20. století. Nástroje člověka vzpřímeného z doby kamenné pocházejí z období asi 800 tisíc let před naším letopočtem.
Ve starověku celý region patřil k římské provincii Panonia, byl východním výběžkem kolonie Carnuntum. Kraj vyplenili kvádové, Avaři a v 10. století Madaři. První písemně doložená zmínka o obci pochází z roku 1123, kdy byl jako svědek listiny jmenován Regenhart z Hundesheimu. Potvrdil tím existenci svého panského sídla - nížinného románského hradu. Hrad byl zbořen osmanskými Turky při jejich prvním tažení na Vídeň roku 1683, zůstal z něj jen hospodářský dvůr a věž kaple.
Obec byla vypleněna již počátkem třicetileté války roku 1620, kde zde císařské vojsko pod vedením generála Jindřicha Duvala Dampierra svedlo bitvu s uherským vojskem Bethelena Gábora.
Ačkoliv obec leží v takzvané průmyslové oblasti dolního Rakouska (Industrieviertel), její hospodářství bylo vždy zemědělské. Z celkové plochy katastru 13,42 km² zaujímají jednu třetinu lesy, a téměř 60 procent tvoří, pole, louky, vinice a sady.
Znak
[editovat | editovat zdroj]Název obce (česky Psí domov) je odvozen z přídomku pánů z Hundesheimu. V jejich polepšeném erbu byl podle privilegia císaře Ferdinanda I. z roku 1562 bílý pes se zlatým obojkem ve skoku nad zeleným vrchem a v klenotu korunovaný helm s poloviční postavou vyskakujícího psa.[2] Erb graficky upravený na znak obce jí byl propůjčen roku 1978.[3]
Památky
[editovat | editovat zdroj]
- Farní kostel Nejsv. Trojice - založen kolem roku 1300 (závěr), dostavěn roku 1353, mezi lety 1429-1476 filiální ke kostelu v Hainburgu, v 17. století přestavěna loď a kruchta.
- Selský dvůr - původně panské sídlo se středověkou věží kaple
- Hundsheimer Berge (také Hainburger Berge) je masiv vrchů nad obcí v nadmořské výšce 480 m n. m., součást Panonské pánve; chráněná krajinná oblast, táhnoucí se podél Dunaje až k slovenským hranicím.
Slavní rodáci
[editovat | editovat zdroj]- Jaromír Krejcar (1895–1950), český architekt
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Einwohnerzahl 1.1.2018 nach Gemeinden mit Status, Gebietsstand 1.1.2018. Statistik Austria. Dostupné online. [cit. 2019-03-09].
- ↑ Schweickhardt, 1831, s. 293
- ↑ Ortschronik online, přístup 2023-10-22
Literatura
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Hundsheim na Wikimedia Commons - Oficiální stránky města
