Jan Lipavský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tento článek je o politikovi za Piráty. O obecním zastupiteli ve Vysokém Mýtě pojednává článek Jan Lipavský (politik za ANO).
Bc. Jan Lipavský
Jan Lipavský v červenci 2020
Jan Lipavský v červenci 2020
16. ministr zahraničních věcí ČR
Úřadující
Ve funkci od:
17. prosince 2021
Předseda vládyPetr Fiala
PředchůdceJakub Kulhánek
Poslanec Poslanecké sněmovny PČR
Ve funkci:
21. října 2017 – 21. října 2021
Stranická příslušnost
ČlenstvíPiráti (od 2015)

Narození2. července 1985 (37 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
SídloPraha
Alma materFakulta sociálních věd Univerzity Karlovy (do 2010)
Profesepolitik
Náboženstvístarokatolická církev
CommonsJan Lipavský
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jan Lipavský (* 2. července 1985 Praha) je český analytik, manažer v oblasti informačních technologií v bankovnictví a politik. Od prosince 2021 je ministrem zahraničních věcí ČR ve vládě Petra Fialy. V letech 2017 až 2021 zastával funkci poslance Poslanecké sněmovny PČR, je členem České pirátské strany.

Život[editovat | editovat zdroj]

Vystudoval bakalářský obor mezinárodní teritoriální studia na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze. Během studia absolvoval dvousemestrální pobyt na University of Kent ve Spojeném království v rámci studijního programu Erasmus.

Pracoval ve společnostech McKinsey & Company, Euro RSCG, ZOOT, Total Solutions a MoroSystems. Postupně se vypracoval na analytika a manažera projektů v oblasti informačních technologií v bankovnictví (např. obchodování na burze, FX). Má též praktické zkušenosti s marketingem.

Jan Lipavský žije v Praze, konkrétně v městské části Praha 6. Se svojí partnerkou vychovává dceru. Mezi jeho hlavní oblasti zájmu patří mezinárodní politika, evropská politika a otázky bezpečnosti.[1]

Politická kariéra[editovat | editovat zdroj]

Od roku 2015 je členem Pirátů. Ve straně zastává také pozici člena republikového výboru, volebního výboru a zahraničního odboru.

Ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2017 byl za Piráty zvolen poslancem v Praze z pátého místa kandidátky.[2] Ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2021 kandidoval jako člen Pirátů na 5. místě kandidátky koalice Piráti a Starostové v Praze, ale nebyl zvolen. Mandát poslance se mu tak nepodařilo obhájit.[3]

V Poslanecké sněmovně zastával v letech 2017–2021 pozici místopředsedy zahraničního výboru a také místopředsedy výboru pro obranu. Byl dále členem podvýboru pro obrannou, kybernetickou a bezpečnostní politiku a strategické koncepce ČR a členem podvýboru pro migraci a azylovou politiku. Také byl členem stálé komise pro kontrolu činnosti Vojenského zpravodajství.[4]

V listopadu 2021 se stal kandidátem Pirátů na post ministra zahraničních věcí ČR ve vznikající vládě Petra Fialy (tj. koalice SPOLU a PirSTAN).[5] Prezident republiky Miloš Zeman vyjádřil 17. listopadu 2021 záměr nejmenovat jej členem vlády kvůli rozdílným postojům v zahraniční politice.[6][7][8] Rozhodnutí nejmenovat jej do vlády nejdříve potvrdil 10. prosince téhož roku, když mezi důvody uvedl rozdílné názory a nedostatečnou kvalifikaci.[9][10] Po setkání s designovaným premiérem Petrem Fialou 13. prosince však změnil názor a se jmenováním Lipavského souhlasil.[11] V pátek 17. prosince 2021 byl jmenován ministrem zahraničních věcí ČR.[12]

Ministr zahraničí[editovat | editovat zdroj]

Jako svého politického náměstka na ministerstvu zahraničí si Lipavský zvolil bývalého velvyslance v Kuvajtu Martina Dvořáka (STAN).[13][14]

Jeho první zahraniční cesta v roli ministra vedla 20. prosince 2021 na Slovensko.[15] Další den vedl druhou cestu na setkání ministrů zahraničí zemí Visegrádské skupiny v Budapešti, jehož se zúčastnil i turecký ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoğlu. Se svými protějšky jednali o tématech migrace, pandemie covidu-19, humanitární krize v Afghánistánu a vztahů EU a zemí V4 s Tureckem. Lipavský poukázal na klíčovou roli Turecka při řešení migrace.[16] První jednání NATO absolvoval 7. ledna 2022. Na jednání se probírala reakce NATO na bezpečnostní požadavky Ruska týkající se mimo jiné rozšiřování NATO o Ukrajinu a rozmisťování vojáků a zbraní v zemích východního křídla NATO.[17] Lipavský odmítl ruské požadavky a naopak vyzval k posílení vojenské přítomnosti NATO ve Východní Evropě.[18] V souvislosti s rusko-ukrajinskou krizí podpořil dodávku dělostřeleckých granátů na Ukrajinu a prohlásil, že na základě informací zpravodajských služeb se Česká republika připravuje na nejhorší scénář v podobě vojenské invaze Ruska na území levobřežní Ukrajiny.[19]

Politické postoje[editovat | editovat zdroj]

Lipavský v květnu 2019

Přivítal návrh tehdejšího německého ministra vnitra Horsta Seehofera (CSU), aby se sudetoněmecký sjezd, který až do vypuknutí pandemie covidu-19 každoročně pořádalo Sudetoněmecké krajanské sdružení, v budoucnosti konal v Česku.[20]

Označil za „ostudné“ výroky prezidenta Miloše Zemana, který prohlásil, že Kosovo je stát, v jehož čele stojí váleční zločinci. Nesouhlasí se Zemanovou snahou odvolat české uznání jednostranného vyhlášení nezávislosti Kosova na Srbsku.[21][22]

V říjnu roku 2019 odsoudil vojenskou agresi Turecka, členského státu NATO, která byla namířena proti Kurdům na území Rojavy na severu Sýrie, a prohlásil, že „dlouhodobě je naprosto nepřijatelné, aby Turecko okupovalo sever syrského území. Evropa musí pokračovat v hledání jednotného postoje k agresivnímu tureckému režimu prezidenta Erdogana.“[23]

V červnu roku 2020 kritizoval plánovanou izraelskou anexi izraelských osad na okupovaném Západním břehu Jordánu, odmítl ale úvahy o možnosti uvalit na Izrael sankce.[24] Během izraelsko-palestinských střetů v květnu 2021 oznámil, že Piráti se ve věci izraelsko-palestinského konfliktu hlásí k mainstreamovému postoji Evropské unie, který je k Izraeli kritický.[25]

V dubnu 2020 vyzval českou vládu, aby po Číně žádala náhradu škod, které vznikly v důsledku pandemie covidu-19, protože podle Lipavského Čína v čele s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem nese značný podíl viny na masovém rozšíření nemoci covid-19 do všech částí světa.[26]

Na základě rozsudku Evropského soudu pro lidská práva odsoudil rasismus vůči romské a muslimské menšině, ale také proti Vietnamcům a také rasismus fotbalových chuligánů proti hráčům černé pleti. Podpořil práci neziskových organizací a sdružení, které bojují proti rasismu.[27]

Jan Lipavský s ministrem zahraničí USA Antonym Blinkenem

V září roku 2020 podpořil nasazení českých vojáků v Iráku a Afghánistánu.[28] Kritizoval českou vládu za liknavost při evakuaci českých diplomatů a afghánských spolupracovníků, kteří se dostali do ohrožení po skončení války v Afghánistánu a odchodu vojsk USA a některých členských států NATO z této země a po pádu Kábulu do rukou radikálního islámského hnutí Tálibán v srpnu 2021.[29]

Odmítá násilí proti demonstrantům v Bělorusku a požaduje svobodné volby v této zemi.[zdroj?]

V letech 2018–2021 prosazoval v Poslanecké sněmovně vyřazení ruských a čínských dodavatelů z tendru na dostavbu jaderné elektrárny Dukovany.[zdroj?]

V listopadu 2020 vyzval ministra zahraničí Tomáše Petříčka, aby odebral diplomatický pas prezidentovu poradci Martinu Nejedlému kvůli jeho cestě do Ruska a jednání se spolupracovníky prezidenta Putina.[30]

Podporuje ředitele BIS Miroslava Koudelku.[zdroj?]

Kritizoval vystoupení prezidenta Zemana v kauze výbuchů muničních skladů ve Vrběticích.[31] V návaznosti na zapojení Ruska do této kauzy označil za „skandální“ účast českého velvyslance v Rusku na vojenské přehlídce v Moskvě, která se uskutečnila 9. května 2021 u příležitosti 76. výročí porážky nacistického Německa ve druhé světové válce.[32]

Setkání ministrů zahraničí Rakouska (Alexander Schallenberg), Česka (Jan Lipavský) a Slovenska (Ivan Korčok) s moldavskou prezidentkou Maiou Sanduovou, rok 2022

Kritizoval rozhodnutí Polského ústavního soudu, kterým byla zpochybněna nadřazenost práva Evropské unie nad polským. Podle Lipavského je nadřazenost evropského práva principem fungování celé Evropské unie. Spor o důl Turów považuje za velkou zátěž pro česko-polské vztahy.[33]

Koncem října 2021 prohlásil v Událostech, komentářích na kanálu ČT24: „Vznikající vláda se jednoznačně odkazuje k sebevědomé zahraniční politice, obnovení tradice lidských práv, silné spolupráci na úrovni EU a NATO. Rusko a Čína v dnešní době představují určitý fenomén, fenomén hrozby vůči České republice. Je třeba, aby to česká zahraniční politika náležitě reflektovala ve všech strategických dokumentech, ale i v řadě praktických kroků na mezinárodní scéně.“[34] Požaduje proto tvrdší postup české zahraniční politiky vůči Rusku a Číně. Zároveň by chtěl rozvíjet vztahy s Tchaj-wanem. Chtěl by také posílit „tradiční strategické partnerství s Izraelem“.[35] Přesto kritizoval otevření pobočky českého velvyslanectví v Izraeli v jeho hlavním městě Jeruzalémě. Jako hlavní město si Jeruzalém totiž nárokují jak Izrael, tak mezinárodně jen částečně uznaný Stát Palestina.[36] Odmítl plán prezidenta republiky Miloše Zemana na oficiální přestěhování celé české ambasády v  Izraeli z Tel Avivu do Jeruzaléma s odůvodněním: „Zřízení velvyslanectví v Jeruzalémě jako takového by bylo v rozporu s mezinárodním právem i společným postojem EU.“

Je kritikem „snah zalíbit se Rusku a Číně, kdy jsme se na úkor byznysových zájmů vzdávali zásadních principů a hodnotových pozic v naší zahraniční politice“ a navrhuje, aby Česko připravilo „vlastní verzi sankčního zákona“ na ochranu lidských práv, který by umožňoval trestat autoritářské země jako Bělorusko. Obvinil Rusko z údajně rekordního nárůstu cen zemního plynu v roce 2021. Rusko podle Lipavského nemůže zemní plyn vyvážet „nikam jinam než do Evropy“.[37]

Podporuje tzv. Zelenou dohodu pro Evropu (European Green Deal), kterou vnímá jako příležitost pro českou ekonomiku, protože o ukončení těžby hnědého uhlí a o přechodu od automobilů se spalovacími motory k elektromobilům bylo na úrovni Evropské unie již rozhodnuto a automobilový průmysl v Česku by měl být mezi prvními, který se přeorientuje na výrobu aut na elektrický pohon.[37]

V tiskovém vyjádření z 18. prosince 2021, den po jmenování ministrem, Lipavský uvedl, že mezi jeho politickými prioritami bude zlepšení mezinárodního renomé ČR v oblasti lidských práv, spojeneckých závazků a mezinárodních partnerství:

"Programové prohlášení vlády se hlásí k návratu k hodnotově orientované zahraniční politice a obnovení dobrého jména České republiky jako země, která stojí na straně lidských práv. Mezi konkrétní kroky v jeho naplňování bude proto patřit například předložení tzv. Magnitského zákona, který zajistí lepší vymahatelnost ochrany lidských práv. Musíme být silnou, nezávislou zemí, která je ale i rovnocenným a spolehlivým partnerem. Klíčové je pro nás upevnění našich spojeneckých vazeb i posílení našeho postavení v EU a NATO. Vztahy s Ruskem a Čínou musejí projít věcnou revizí. Současně je nutné připravit předsednictví v Radě EU, kterého se Česká republika ujme již v polovině příštího roku.[38]

15. ledna 2022 vytknul českému velvyslanci v Číně Vladimíru Tomšíkovi jeho výroky směrem k blížícím se Olympijským hrám v Pekingu, které podle ministra podpořily čínskou státní propagandu. Vladimír Tomšík, kterého Miloš Zeman pověřil "maximální možnou podporou" her v Číně, s ministerstvem zahraničí svůj mediální výstup, v němž uvedl, že hry v Číně podporují všichni v ČR, nekonzultoval.[39]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. LIPAVSKÝ, Jan. Jan Lipavský [online]. Česká pirátská strana [cit. 2017-10-26]. Dostupné online. 
  2. Český statistický úřad. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky konané ve dnech 20. 10. – 21. 10. 2017. Jmenné seznamy, Kraj: Hlavní město Praha, Strana: Česká pirátská strana, Výběr: všichni platní kandidáti dle poř. čísla [online]. Český statistický úřad, 2017 [cit. 2017-10-26]. Dostupné online. 
  3. Český statistický úřad. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky konané ve dnech 8. 10. – 9. 10. 2021. Jmenné seznamy, Všechny kraje, Strana: PIRÁTI a STAROSTOVÉ, Výběr: všichni platní kandidáti dle poř. čísla [online]. Český statistický úřad, 2021 [cit. 2021-10-23]. Dostupné online. 
  4. Transparency International. Naši politici. nasipolitici.cz [online]. [cit. 2021-11-05]. Dostupné online. 
  5. ako a ČTK. Seznam ministrů. Podívejte se, kdo má usednout ve vládě Petra Fialy. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2021-11-18 [cit. 2021-11-21]. Dostupné online. 
  6. Zeman nechce jmenovat jednoho ministra. Ať post zatím obsadí Fiala, prohlásil. Seznam Zprávy [online]. 2021-11-17 [cit. 2021-11-17]. Dostupné online. 
  7. Prezidentovi vadí Lipavský. Dráždí ho postoji k Izraeli, Koněvovi i Nejedlému. iDNES.cz [online]. 2021-11-17 [cit. 2021-11-17]. Dostupné online. 
  8. Zeman: Jednoho ministra Fialovi nejmenuji. Novinky.cz [online]. 2021-11-17 [cit. 2021-11-17]. Dostupné online. 
  9. Zeman Lipavského nejmenuje. Novinky.cz [online]. 2021-12-10 [cit. 2021-12-10]. Dostupné online. 
  10. Zeman zdůvodnil odmítnutí Lipavského. Ústava je podle něj na jeho straně. iDNES.cz [online]. 2021-12-10 [cit. 2021-12-10]. Dostupné online. 
  11. Překvapení: Zeman jmenuje vládu i s Lipavským, oznámil Fiala. Seznam Zprávy [online]. 2021-12-13 [cit. 2021-12-13]. Dostupné online. 
  12. Online: Prezident Zeman jmenuje v Lánech členy nové vlády premiéra Fialy. Deník N [online]. 2021-12-17 [cit. 2021-12-17]. Dostupné online. 
  13. Lipavský si za náměstka vybral diplomata Dvořáka. Ten se omlouval Kuvajtu kvůli podpoře Izraele. Echo 24 [online]. 20. prosince 2021. Dostupné online. 
  14. Nesmíme se dostat pod špínu Orbánova režimu, říká Lipavského náměstek. Seznam Zprávy [online]. 22. prosince 2021. Dostupné online. 
  15. Ministr Lipavský uskutečnil svou první zahraniční pracovní cestu do Bratislavy. www.mzv.cz [online]. [cit. 2021-12-27]. Dostupné online. 
  16. Lipavský poprvé jednal s kolegy z V4 a Turecka, mluvili hlavně o Afghánistánu a migraci. Česká televize [online]. 21. prosince 2021. Dostupné online. 
  17. NATO chce dialog s Ruskem, odmítá ale podmínky Moskvy, shodli se ministři | ČeskéNoviny.cz. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2022-01-08]. Dostupné online. 
  18. Česko by se mělo podílet na nasazení nových jednotek na východě NATO, míní Lipavský. Česká televize [online]. 27. ledna 2022. Dostupné online. 
  19. Česko je připraveno na nejhorší scénář vývoje na Ukrajině. Novinky.cz [online]. 21. ledna 2022. Dostupné online. 
  20. Sudetský sněm v Česku? Pro jsou jen KDU-ČSL a Piráti. Novinky.cz [online]. 10. června 2019. Dostupné online. 
  21. Zeman: Česko by mělo odvolat uznání Kosova samostatným státem. Český rozhlas [online]. 11. září 2019. Dostupné online. 
  22. PAVLÍČEK, Tomáš a ČIHÁK, Ondřej. Kosovo má ekonomiku loutkového státu. Produkuje drogovou narkomafii, myslí si Foldyna (ČSSD). Český rozhlas [online]. 10. září 2019 [cit. 28.listopadu 2021]. Dostupné online. 
  23. BREZOVSKÁ, Katka. Čeští politici chtějí další tlak na Turecko, i ze strany EU. Český rozhlas [online]. 18. října 2019 [cit. 28.listopadu 2021]. Dostupné online. 
  24. ROKOS, Milan. Evropa musí zabránit izraelské anexi, píší evropští politici včetně Pirátů. Seznam Zprávy [online]. 24. června 2020 [cit. 28.listopadu 2021]. Dostupné online. 
  25. ROKOS, Milan. Češi proti proudu: Izraeli straní bez výhrad jen dvě další země EU. Seznam Zprávy [online]. 17. května 2021 [cit. 28.listopadu 2021]. Dostupné online. 
  26. LIPAVSKÝ, Jan. Pirát Lipavský se obrátil na vládu: Uznáte vinu Číny a WHO? A budete žádat vyvození odpovědnosti?. Forum24 [online]. 26. dubna 2020 [cit. 28. listopadu 2021]. Dostupné online. 
  27. LIPAVSKÝ, Jan. Aktuálně.cz [online]. Rasismus nejen v českém fotbale, 30. června 2020 [cit. 28.listopadu 2021]. Dostupné online. 
  28. ave. Sněmovna schválila dvouletý plán armádních misí v zahraničí. Česká televize [online]. 29. září 2020 [cit. 28.listopadu 2021]. Dostupné online. 
  29. pet a mvr. Česko stahuje diplomaty z ambasády v Kábulu. Evakuuje také afghánské spolupracovníky. Česká televize [online]. 14. srpna 2021 [cit. 28.listopadu 2021]. Dostupné online. 
  30. ČTK. Nejedlý odletěl do Ruska. Petříček chce vysvětlení, Lipavský žádá odebrání diplomatického pasu. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 26. 11. 2020 [cit. 2021-11-06]. Dostupné online. 
  31. ROZSYPAL, Michael. Lipavský: Zeman si vzal týden oddech, aby vyrobil materiál pro dezinformační weby. Aktuálně.cz [online]. 2021-04-25 [cit. 2021-11-06]. Dostupné online. 
  32. max. Velvyslanec Pivoňka se zúčastní přehlídky v Moskvě. Skandální, píše Pirát Lipavský. Echo24 [online]. 8. května 2021 [cit. 28.listopadu 2021]. Dostupné online. 
  33. FUJÁČEK, Jakub. Jsem připraven. K Rusku a Číně budeme sebevědomí, říká kandidát na ministra Lipavský. Echo 24 [online]. 30. října 2021 [cit. 28.listopadu 2021]. Dostupné online. 
  34. gla. Rozvíjet vztahy s Tchaj-wanem je namístě, shodli se Kohout a Vondra. Česká televize [online]. 28. října 2021 [cit. 28.listopadu 2021]. zvijet-vztahy-s-tchaj-wanem-je-namiste-shodli-se-kohout-a-vondra Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  35. PRCHAL, Lukáš. Musíme přehodnotit vztahy s Ruskem a Čínou. Ohledně Tchaj-wanu nejsem nestranný, říká kandidát na ministra Lipavský. Deník N [online]. 9. listopadu 2021 [cit. 28.listopadu 2021]. Dostupné online. 
  36. ŠÍDLOVÁ, Tereza a MACHOVÁ, Martina. Vláda se může zaseknout na jednom postu. Zemana mezi ministry čeká letitý sok. Seznam Zprávy [online]. 6. listopadu 2021 [cit. 28.listopadu 2021]. Dostupné online. 
  37. a b Kandidát na ministra zahraničí Lipavský vidí budoucnost v ekonomické diplomacii. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 29. října 2021. Dostupné online. 
  38. Jan Lipavský převzal úřad ministra zahraničních věcí. www.mzv.cz [online]. [cit. 2022-01-17]. Dostupné online. 
  39. Náš velvyslanec nesmí lhát, říká ministr zahraničí k přešlapu v Číně. www.seznamzpravy.cz [online]. [cit. 2022-01-17]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]