Ota Filip

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Ota Filip
Filip.black.white.jpeg
Narození 9. března 1930
Slezská Ostrava
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí 2. března 2018 (ve věku 87 let)
Garmisch-Partenkirchen
NěmeckoNěmecko Německo
Povolání spisovatel a novinář
Ocenění Cena Adelberta von Chamissa (1986)
Cena Andrease Gryphia (1991)
medaile Za zásluhy mzz II. stupeň (2012)
Web oficiální stránka
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikicitátů citáty na Wikicitátech
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ota Filip (* 9. března 1930, Slezská Ostrava; † 2. března 2018, Garmisch-Partenkirchen) byl český spisovatel, jedna z předních postav české exilové literatury.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Ota Filip se narodil v roce 1930 ve Slezské Ostravě. Jeho otec Bohumil Filip byl český cukrář a majitel kavárny v ostravské Nové radnici. Jeho matka byla polského původu, rozená Marie Mikolajczykowa. Po maturitě na gymnáziu v Praze na Žižkově[1] v roce 1948 pracoval v různých zaměstnáních. Po nástupu na vojnu v roce 1951 byl zařazen k tzv. „černým baronům“, kde se zapletl do připravovaného útěku, který ale vyzradil.[2] Po roce 1953 byl redaktorem v novinách Mladá Fronta (Praha), redaktorem Československého rozhlasu v Plzni, a v několika okresních novinách na Moravě.

Počátkem 60. let byl vystaven mimosoudní perzekuci, a 'odsouzen' k řadě dělnických profesí. Během těchto let začal psát své první romány, a věnoval se korespondenci s německými a rakouskými autory. Jeho přítel Horst Bienek, básník, esejista a novinář žijící v Mnichově, tehdejší Západní Německo, mu v roce 1968 zprostředkoval vydání prvního románu Cesta ke hřbitovu, v německém překladu Das Café an der Straße zum Friedhof, v nakladatelství Fischer Verlag (Frankfurt am Main). Tato první německá publikace se setkala s velkým úspěchem, a v roce 1969 následovalo italské vydání Il caffè sulla strada del cimitero v nakladelství Garzanti (Milán). Jeho první román Cesta ke hřbitovu byl také oceněn literární cenou města Ostravy v roce 1967, a vydán v roce 1968 v ostravském nakladelství Profil (Ostrava). Od začátku roku 1968 byl redaktorem nakladatelství Profil v Ostravě.[3]

V roce 1970 byl odsouzen za podvracení republiky, mj. na základě jeho korespondence s autory v Západním Německu a Rakousku. V roce 1974 byl donucen se vystěhovat do Německa. V Německu pracoval jako publicista, komentátor a lektor nakladatelství Fischer Verlag. Publikoval řadu románů, které psal v němčině a češtině. Byly publikovány v německých nakladelstvích, a také v exilových českých nakladelstvích v Německu, Švýcarsku a Kanadě, a od 90.let také v České Republice, kde měl Filip mj. úzké kontakty s nakladelstvím Host (Brno). Ota Filip byl členem Bavorské akademie věd a umění. Za své německé literární dílo byl oceněn několika literarními cenami v Německu. V roce 2012 byl oceněn státním vyznamenáním České republiky Medaile za zásluhy o stát v oblasti umění. V roce 1998 byl v německé televizi obviněn ze spolupráce s StB,[4] jeho syn Pavel, profesor matematiky na univerzitě v Bochumi (Německo), poté spáchal sebevraždu. Jeho syn byl traumatizován perzekucí a odsouzením svého otce v roce 1970 v Československu, a s další mimosoudní, česko-německými vztahy v 90.letech motivovanou, perzekucí svého otce, tentokrát v Německu, se nemohl smířit.

Posledních dvacet let svého života žil Ota Filip se svou manželkou Marii (rozenou Ledvinovou) v podalpském městečku Murnau am Staffelsee[5], kde pořádal literární a jiná umělecká setkání, s německými i českými autory, literáty a novináři. Jeho manželka Marie Filip zemřela 31. prosince 2014, po těžké a krátké nemoci, v jeho přítomnosti v nemocnici v Mnichově. Týden předtím oslavili 61. výročí jejich svatby, 25. prosince 1953. Ota Filip zemřel 2. března 2018 v nemocnici v Garmisch-Partenkirchenu, na následky zápalu plic, v přítomnosti své dcery, Hany Filip.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

  • Cesta ke hřbitovu, Profil, Ostrava, 1968
  • Blázen ve městě, Konfrontace, Curych, 1975; Profil, Ostrava, 1991
  • Nanebevstoupení Lojzka Lapáčka ze Slezské Ostravy, Edice Petlice, sv. č. 28, Praha, 1974; Český spisovatel, Praha, 1994
  • Poskvrněné početí, Sixty-Eight Publishers, Toronto, 1976; Západočeské nakladatelství, 1990
  • Valdštýn a Lukrecie, Sixty-Eight Publishers, Toronto, 1979
  • Děda a dělo, Host, Brno, 2009
  • Touha po Procidě, (česky nevyšlo)
  • Kavárna Slavia, Český spisovatel, Praha, 1993
  • Sedmý životopis, Host, Brno, 2000
  • Sousedé a ti ostatní, Host, Brno, 2003
  • 77 obrazů z ruského domu - Román o velké, ztroskotané lásce a vzniku abstraktního umění, Barrister & Principal, Brno, 2004
  • Osmý čili nedokončený životopis, Host, Brno, 2007

Podílel se autorsky i na sborníku, pojednávajícím o tzv. Brněnském pochodu smrti:

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Kubica, Jan. Život ve 30. a 40. letech dvacátého století v multikulturních regionech střední Evropy: na základě autobiografických próz německy píšících autorů - Ota Filip, Horst Bienek a další. 1. vydání. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2016. 318 stran. Monografie. ISBN 978-80-244-5045-2. S. 10.
  2. Zemřel spisovatel Ota Filip
  3. Zemřel spisovatel Ota Filip. Z ČSSR ho vyhnali, v Německu zažil úspěch i tragédii
  4. https://www.ctidoma.cz/osobnosti/2019-02-10-spisovatel-ota-filip-po-obvineni-ze-spoluprace-s-stb-spachal-jeho-syn-sebevrazdu Jednalo se, mj., o poskytnutí informací, které vedly k odsouzení řady lidí: http://www.pritomnost.cz/2013/06/12/oceneny-ota-filip-a-pouceni-novinari/
  5. Ota Filip ve Slovníku české literatury po roce 1945
  6. https://www.bosch-stiftung.de/content/language2/html/14196.asp

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Jan Kubica, Spisovatel Ota Filip, Větrné mlýny (Prag) 2012, ISBN 978-80-7443-046-6
  • Verspätete Abrechnungen von Ota Filip, mit einem Beitrag von Walter Schmitz sowie einer Bibliografie. Dresden : Thelem, 2012. (veröffentlichte 9. Dresdner Chamisso-Poetikvorlesungen) [1]
  • Kliems, Alfrun: Im Stummland : zum Exilwerk von Libuše Moníková, Jiří Gruša und Ota Filip, Frankfurt am Main ; Berlin ; Bern ; Bruxelles ; New York ; Oxford ; Wien : Lang, 2003
  • Massum Faryar, Fenster zur Zeitgeschichte : eine monographische Studie zu Ota Filip und seinem Werk, Berlin : Mensch-und-Buch-Verl., 2005
  • Kritisches Lexikon zur deutschsprachigen Gegenwartsliteratur. Hrsg. v. Heinz Ludwig Arnold. München: edition text + kritik
  • HANUŠ, Jiří. Malý slovník osobností českého katolicismu 20. století s antologií textů. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2005. 308 s. ISBN 80-7325-029-2. 
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století I. A-J. Praha ; Litomyšl: Paseka, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. 
  • KUBICA, Jan. Doppelsprachigkeit bei Ota Filip – zwei Identitäten?. In: MEIER, Jórg. Jahrbuch des Bundesinstituts für Kultur und Geschichte der Deutschen im östlichen Europa. Oldenbourg: De Gruyter, 2018. ISBN 978-3-11-056205-7. S. 271–285. (německy)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]