Ivan Wernisch

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Ivan Wernisch
Narození 18. června 1942 (73 let)
Praha
Protektorát Čechy a MoravaProtektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava
Povolání básník, překladatel
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ivan Wernisch (* 18. června 1942 Praha) je český básník, spisovatel, novinář a překladatel.

Život[editovat | editovat zdroj]

Maturoval v r. 1959 na keramické průmyslové škole v Karlových Varech. Již během tohoto studia začal uveřejňovat své básně v časopisech Host do domu a Tvář. Jelikož se angažoval v procesu spojeném s rokem 1968, stal se v období normalizace zakázaným autorem a jeho díla vycházela pouze samizdatem nebo v exilu. V roce 2012 mu byla za celoživotní dílo udělena Státní cena za literaturu. Z prvního manželství má syna Michala Wernische.[1]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Jeho poezie je typická snovostí, kdy autor promítá do veršů zlomky skutečnosti, a celkově zanechává v čtenáři pocit snového záznamu. Básně jsou také méně lyrické. Často se v jeho básních objevují neologismy. V 80. letech se jeho dílo vyznačuje přibývajícími tragickými životními zkušenostmi v prostředí rozpadajícího se komunismu, které vyúsťují v existencialismus. Jeho verše do hudební podoby převedl Mikoláš Chadima.

Skupina The Plastic People of the Universe hrála Wernischovy texty zhudebněné Milanem Hlavsou: Šel pro krev, Prasinec, Moucha v ranním pivě, Papírový hlavy (album Hovězí porážka, nahrávky z let 1982–1984, vyšlo 1992) a Ruka, Podél zdi a doleva (album Půlnoční myš, nahrávky 1985–1986, vyšlo 1987 ve Velké Británii, 2001 v Čechách) [2]

Kromě vlastní tvorby překládá z němčiny, francouzštiny, italštiny, vlámštiny, ruštiny a latiny.

Jeho knihy vyšly v překladech v Německu, Itálii, Francii, Polsku, na Ukrajině a v USA.

Poezie[editovat | editovat zdroj]


Výbory[editovat | editovat zdroj]

  • Žil, nebyl (samizdatem 1979)
  • Zasuté zahrady (exil 1984)
  • Jako kdyby žil (samizdat 1985)
  • Včerejší den, výbor z let 1965-1989, Praha : Mladá fronta, 1989, ISBN 80-204-0046-X
  • Příběh dešťové kapky I. - III. : autorský výběr z díla, Praha: Gema Art, 2010, ISBN 978-80-904422-2-1

Antologie uspořádané Ivanem Wernischem[editovat | editovat zdroj]

  • Zapadlo slunce za dnem, který nebyl : zapomenutí, opomíjení a opovrhovaní : z jiné historie české literatury (léta 1850–1940) (2000, 2001)
  • Lepě švihlí tlové – almanach české poezie 90. let 20. století (2002)
  • Píseň o nosu : zapomenutí, opomíjení a opovrhovaní : z jiné historie novočeské literatury (od počátků až do roku 1948) (2005)[3]
  • Quodlibet, aneb, Jak se komu co líbí : čtení z novočeské literatury (od jejích prvopočátků do roku 1948) (2008)
  • Kdo to čte, je prase (2008); výbor z Kryptadií K. J. Obrátila.

Knihy vydané v zahraničí[editovat | editovat zdroj]

  • Au jour d'hier, 1990, Francie, v překladu P. Ouředníka
  • Es beginnt der gestrige Tag: Gedichte, 1990, Německo
  • Cmentarz objazdowy, 1991, Polsko, v překladu L. Engelkinga
  • Ausgewühlte Schriften, 1994, Německo
  • Pchli teatrzyk. Tom I, 2003, Polsko. v překladu L. Engelkinga
  • Corre voce ovvero la morte ci attendeva altrove, 2005, Itálie
  • In the Puppet Gardens: Selected Poems, 1963–2005, 2007, USA
  • Pchli teatrzyk. Tom II, 2007, Polsko, v překladu L. Engelkinga
  • Muha u jutarnjem pivu, 2012, Bosna a Hercegovina, v překladu A. Ljuci

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Slovník české literatury po roce 1945
  2. The Plastic People of the Universe: Komplet nahrávek 1969–2004, Levné knihy, 2008,
  3. MERHAUT, Luboš. Nos na básníky. A2 [online]. Roč. 2005, čís. 2 [cit. 2009-02-08]. Recenze antologie Píseň o nosu. Dostupné online. ISSN 1803-6635.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Vladimír Prokop, Přehled české literatury 20. století, Sokolov, O.K.-Soft, 1998, ISBN 80-238-2348-5

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]