Daniela Hodrová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Daniela Hodrová
Narození 5. července 1946 (70 let)
Praha
Povolání spisovatelka
Alma mater Univerzita Karlova
Ocenění Státní cena za literaturu a překladatelské dílo (2011)
Cena Franze Kafky (2012)
Magnesia Litera 2016
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

PhDr. Daniela Hodrová, DrSc., (* 5. července 1946 Praha) je česká literární teoretička a spisovatelka.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Studovala rusistiku, bohemistiku, romanistiku a srovnávací literaturu na Univerzitě Karlově. Doktorskou práci obhájila roku 1977. V letech 1972–1975 pracovala jako redaktorka v nakladatelství Odeon. Do české literatury vstoupila v 70. letech. V jejím díle, které je řazeno k postmoderně, je výrazná evokace tajuplné Prahy, fuksovská atmosféra, psychologické vykreslování postav, náznaky, metafory a alegorie. To vše činí její dílo kvalitním, není ale tím pádem tak snadno čitelná a uspokojí spíše náročného čtenáře. Napsala například romány Trýznivé město (19911992) nebo Perunův den (1994). Je dcerou filmového a divadelního herce Zdeňka Hodra, jejím manželem byl Karel Milota.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

  • Hledání románu, Československý spisovatel, 1989
  • Podobojí, Severočeské nakladatelství, 1991
  • Kukly, Práce, 1991
  • Théta, Československý spisovatel, 1991
  • Prague : Visite privée, éd. du Chêne, 1991, francouzsky
  • Město vidím..., Euroslavica, 1992
  • Cité dolente: Le royaume d'Olsany, Robert Laffont, 1992, francouzsky
  • Das Wolschaner Reich : Citté dolente I., Ammann, 1992, německy
  • Román zasvěcení, H+H, 1993
  • Místa s tajemstvím, Koniasch Latin Press, 1994
  • Perunův den, Hynek, 1994
  • Im Reich der Lüfte : Citté dolente II., Ammann, 1994, německy
  • Les Chrysalides, tableaux vivants, Robert Laffont, 1995, francouzsky
  • Ztracené děti, Hynek, 1997
  • Theta : Citté dolente III., Ammann, 1998, německy
  • Trýznivé město, Hynek, 1999 (Pražská trilogie "Podobojí", "Kukly", "Théta", v r. 1991 vyšly samostatně)
  • Pod dwiema postaciami, "Fundacja Anima 'Tygiel Kultury'", 2001, polsky
  • Komedie, Torst, 2003
  • Citlivé město, Akropolis, 2006
  • Vyvolávání, Malvern, 2010
  • Točité věty, Malvern, 2015

V populární kultuře[editovat | editovat zdroj]

Její romány jsou zmíněny jako jedna ze zbraní Saudruhových bojovníků v českém překladu parodie na Pána prstenů, Za pár prstenů (překlad Richard Podaný).[1]

Ocenění díla[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Henry N. Beard, Douglas C. Kenney, Za pár prstenů, Talpress, Praha 2002, str. 186
  2. Státní ceny Ministerstva kultury ČR
  3. Zvolen laureát Ceny Franze Kafky 2012
  4. Magnesia Litera 2016 [online]. iLiteratura.cz, 2016-04-05, [cit. 2016-04-06]. Dostupné online.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]