Laponsko

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o oblasti na severu Evropy, která je obývaná Laponci. O provincii ve Finsku pojednává článek Laponsko (Finsko).
Laponsko
Sápmi
Sameland, Lappland, Lappi, Лапландия
Sami flag Norsko Švédsko Finsko Rusko
Poloha Laponska
Hymna Sámi soga lávlla
Jazyky laponština, norština, švédština, finština, ruština
Rozloha cca. 388 350 km²
Počet obyvatel
 - Laponci
 - celkem

Asi 70 000
2 317 159
Závislost Na Norsko,Švédsko,Finsko,Rusko¹
Nezávislost Není žádná
Časová zóna UTC +1 až +3
¹ součástí Norska, Švédska, Finska a Ruska, ale s různými stupni laponské autonomie

Název Laponsko (laponsky Sápmi, švédsky Lappland, norsky Sameland, finsky Lappi a rusky Лапландия) označuje zemi obývanou kmeny Sámů, dříve nazývaných Laponci, dnes je však toto označení většinou považováno za hanlivé. Leží v severní Evropě a zahrnuje severní část Skandinávie (Norsko, Švédsko a Finsko) a poloostrova Kola v Rusku.

Laponská vlajka byla ustanovena v Åre (Švédsko) 15. 8. 1986.
Vlajku navrhl Astrid Bähl ze Skibotn (Norsko). Jedná se o převzatý motiv ze ságy Paiven parnech (Synové slunce) od Anderse Fjellnera (1795–1876). Levý půlkruh představuje Slunce, pravý Měsíc.

Krajina[editovat | editovat zdroj]

Převážná část Laponska leží na severu za polárním kruhem. Západní část je hornatá, zvyšující se směrem k norské hranici. Nejvyšší horou je švédská Kebnekaise (2 106 m). Na švédské straně směrem od hranice se nacházejí mohutné řeky tekoucí od severozápadu na jihovýchod. Na severovýchodě má terén podobu nízké plošiny se spoustou močálů a jezer, z nichž je největší jezero Inari ve finském Laponsku.

Podnebí[editovat | editovat zdroj]

Podnebí je subarktické s řídkou vegetací, s výjimkou hustě zalesněné jižní části. Na sever od polárního kruhu panuje během zimní sezony polární noc a během letní sezony naopak polární den, během kterého se vyskytuje jev zvaný půlnoční slunce. Sámové tradičně rozdělují rok na osm ročních období, namísto čtyř.

Přírodní zdroje[editovat | editovat zdroj]

V Laponsku se nachází bohatství nerostných zdrojů, zejména železné rudy ve švédské části. Sob, vlk, medvěd a mořští i suchozemští ptáci jsou typickými zástupci místní fauny, stejně jako nesčetné množství hmyzu vyskytující se během krátkého léta. Oblast také oplývá množstvím říčních i sladkovodních ryb.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Původ názvu Laponsko lze najít ve švédském názvu Lappmarken („země Sámů“), kterým byla označována severní území obývaná kmeny Sámů. Z nich se vyvinula provincie Laponsko, která byla roku 1809 rozdělena do dvou částí, z nichž jedna spadala pod Švédsko a druhá pod ruské Finské velkoknížectví.

Populace[editovat | editovat zdroj]

Švédské a Finské Laponsko mají celkovou populaci 278 350 obyvatel na rozloze 298 686 km². Největšími městy jsou Rovaniemi a Kiruna.

Etnické složení[editovat | editovat zdroj]

Přestože Sámové byli původním obyvatelstvem Laponska, lidé identifikující se jako Sámové dnes tvoří mezi obyvateli pouze malou menšinu. V regionu se používá pět sámských jazyků: severní, jižní, skoltská, inarijská a luleská sámština. Další dva druhy sámštiny, piteská a umeská, pomalu zanikají a kemijská sámština již vymřela.